Můžeme se ptát, kdy naposledy vyšel originální počítačový
program, který by dokázal, že inovace nezemřela. Zásadní novinky se minimálně
pro Windows prakticky neobjevují. Všechno důležité už máme. Neznamená to ale,
že by se neděly věci, které nestojí za připomenutí. I naši softwaroví miláčci
nám dělají radost a rozvíjí se. Někteří významně.
Prohlížeče tvoří stěžejní část přehledu dění v softwaru
za rok 2016. Jak víte, pro většinu lidí jsou to programy, v nichž tráví
většinu času. Největší nostalgici a nostalgičky si mohou připomenout
také rok 2015, který se nám už může zdát jako velmi vzdálená minulost. Aby
ne. Některé trendy nebo události, jež nám rok 2015 naservíroval, byly obráceny
na hlavu.
V dalším shrnutí se zaměřím na další software. Nyní
pojďme na prohlížeče. V první kapitole najdete shrnutí týkající se
hlavních novinek v jednotlivých prohlížečích, které podle mě stojí za
vypíchnutí, druhá kapitola se pak zaměřuje na obecnější trendy pozorovatelné ve
více prohlížečích nebo na webu.
Mírný pokrok Chromu
Chrome se v tomto roce globálně stal nejpoužívanějším nástrojem na brouzdání po
webu, aspoň podle statistiky Net
Applications.com. Google z něj odebral některé okrajově využívané funkce
jako spouštěč aplikací. Odebráno bylo i vracení se zpět pomocí
klávesy Backspace, které ale vám ale na přání oživí doplněk. Obrácená situace nastala
v případě vysílání do Chromecastu, jež se naopak již několik měsíců obejde bez doplňku.
Především se ale
prohlížeč začal po letech převlékat do nového kabátku. Material design se nezavděčil všem. Přinesl sice hezčí
prostředí, jenže toto prostředí současně plýtvá místem. Což není nutně špatně, pokud máte dotekovou obrazovku. Google byl jedním
z těch, kdo ještě podporovali Ikspéčka. Řadu starší platforem včetně
Windows XP však Chrome podporovat přestal. Takže nic převratného.
Chrome s novým správcem stahování v material designu
Začátek výraznějších změn ve Firefoxu
Firefox
přešel na mírně upravený
vývojový cyklus, ale úplná kastrace ho zatím nepostihla. V průběhu
roku ztratil málo využívanou Panoramu
a především v srpnu Mozilla začala zavádět roky plánovanou architekturu Electrolysis.
Proces migrace je velmi pozvolný. Právě s ním je spojena „kastrace“,
protože takové zásadní překopání prohlížeče způsobí ztrátu
kompatibility s doplňky vytvořenými podle starého vzoru.
Firefox bude také konzumovat
více paměti, na druhou stranu se jedná o nezbytné kroky otevírající bránu
dalším inovacím v budoucnosti. Tak jen doufejme, že zásadní změny ohnivé
lišce (nebo pandě červené, jak chcete) nesrazí vaz. Optimalizace prohlížeče
ovšem pokračovala i na jiných frontách. Schytaly to proto okrajově využívané
funkce jako Hello
a Social API.
Čínská Opera s bezplatnou VPN
Je to zhruba tři a půl
roku, co byl resetován vývoj norského prohlížeče pro náročné. Za celou dobu se ale výrazně neposunul,
strategie očividně nepočítala s návratem ke skupině náročných uživatelek
a uživatelů. Mám pocit, že teprve loni se z Opery stal zase zajímavý
prohlížeč. Ačkoli se nevrátil tam, kde kdysi byl, a jeho pozici zaplňuje mnohem
spíš Vivaldi, viz níže, dostal do vínku pár zajímavých funkcí.
Byl odvážný v tom,
že začal blokovat reklamu, resp. takovou funkci nabízí. V další kapitole je
kromě toho uvedené též úsporný režim, jehož cílem je čerpat pomaleji cennou
energii z akumulátorů. K příjemným drobnostem patří převádění cizích měn, snaha o rychlejší chod a spouštění nebo přehrávání videí ve vlastních oknech. Především ale Opera dostala do vínku bezplatnou VPN. Nejedná se o plnohodnotnou VPN, ale je to
neomezené řešení zdarma, které většinu lidí uspokojí.
Opera s funkcí VPN
Za zmínku stojí také snaha o podporu Windows XP, s nímž to loni Google vzdal (a Mozilla
jej bude brzy následovat). Tyto a přechozí kroky vedly k tomu, že Operu
koupily čínské firmy Kunlun a Qihoo 360. Původně chtěly celou Operu,
což schválilo představitelstvo společnosti, ale nelíbilo se to některému z regulátorů. Proto Číňané koupili jen název, samotné prohlížeče
a některé další části norského podniku, a to za 575 milionů dolarů. Od loňského listopadu tak již Opera není
norská, ale čínská. Restart vývoje tak pro norský autorský tým byl oficiálně
úspěšný.
Edge (ne)získal doplňky
Osobně Edge používám
jako sekundární prohlížeč a vím, že na vážnější používání není připravený.
Obsahuje jen základní funkce a významně si přilepšil v létě, když vyšel
v nové verzi v rámci Windows 10 v1607. Především získal podporu
doplňků. Po pár měsících jsem ale musel konstatovat, že se naplnily mé obavy. Pro prohlížeč vzniklo jen pár doplňků,
konkrétně je jich patnáct.
Vývoj přitom jednodušší
už nebude – Edge podporuje doplňky vytvořené pro Chrome. Microsoft pak dokonce
vydal nástroj, jenž již vytvořené doplňky převede do podoby potřebné pro Edge.
Přesto tuto možnost nevyužil skoro nikdo. Edge momentálně uspokojí jen
nenáročné, jeho podíl používanosti přinejlepším stagnuje, spíše však klesá. Kromě chybějících funkcí jej trápí také spolehlivost.
Doplňků pro Edge je zatím k dispozici jen pár
Nohy mu podráží také
to, že nové funkce dostává vždy jen s novou hlavní verzí Windows. Což je
zhruba dvakrát do roka. Aspoň to se letos zlepší. Loňský rok jen potvrdil, že je Edge rychlý a úsporný, navíc se zdá, že mu jde velmi dobře odhalování podvodných stránek. Microsoft se ale musí víc snažit. Už víme, co
přinese jarní vydání. Bude to stačit?
Vivaldi vzkřísil myšlenku prohlížeče pro náročné
Proč si pár odstavců
zaslouží nějaký Vivaldi? Patrně vám to neuniklo, ale jedná se o projekt
spolutvůrce původní Opery. Po resetu vývoje Opery jsme přišli o jeden
z nejpokročilejších prohlížečů. I Firefox mezitím pokračuje
v napodobování Chromu a jde cestou zjednodušení. Zdálo se, že na náročné
uživatelky a uživatele nikdy nemyslí.
Naštěstí to není pravda.
V roce 2015 došlo
ke zrození alternativního prohlížeče Vivaldi, jehož vývoj byl pořádně nakopnut pravě vloni. Během dvanácti měsíců jsme
sledovali, jak do programu vývojový tým pumpuje další a další funkce a
v tuto chvíli se již jedná o důstojného nástupce klasické Opery. Nabízí
samostatné vyhledávací pole, postranní panel a šikovnou nástrojovou lištu ve
spodní části. V dubnu 2016 byla vydána první stabilní verze.
Vivaldi nabízí notifikace přímo v listech
Po několika dalších
aktualizacích přibyla gesta myší, možnosti barevného zvýraznění okna nebo režim
pro pohodlnější čtení článků. Osobně mi v něm zatím chybí především
synchronizace uživatelského obsahu. I proto nadějně vyhlížím blízkou budoucnost.
Ještě pár měsíců vývoje a mohli bychom dostat prohlížeč pro ty
nejnáročnější, kterému nebude co vytknout.
Seznam neukládá záznamy o lechtivých webech
Prohlížeč od Seznamu byl vytvořen pro ty, kdo hojně
používají služby od této firmy. Tyto jedince pak prohlížeč díky propojení s domácími
službami udržuje v ekosystému. Přestože náhodné kolemjdoucí skoro určitě
neosloví, zmíním jej. V červnu vyšla třetí
hlavní verze, především ale až v listopadu Seznam uvedl funkci, která
je neokoukaná.
Prohlížeč totiž pozná, že prohlížíte stránky
s lechtivým obsahem, a jejich
záznamy neukládá. Jednak tedy nemusíte ručně mazat historii, nemusíte kvůli
tomu ale nutně ani zapínat anonymní režim prohlížení. Pak, že inovace zemřela.
Teprve koncem roku však Seznam přidal detekci
podvodných webů. Ta nám zase připomněla, že v některých ohledech je
český výrobce významně pozadu.
Trendy: Flash, blokování reklam a další
Znovu odložený konec Flashe
Prohlížeče již několik
let postupně vytlačují zásuvné moduly. Chrome již např. staré moduly
nepodporuje vůbec. Obecně je posledním přeživším nepřekvapivě Flash Player.
Jednalo se o nejvýznamnější modul a své místo si v prohlížečích drží
dodnes. Google jeho konec na svojí straně oznámil několikrát a rok 2016 nebyl
výjimkou.
Oznámení během roku
proběhlo několik. Domnívám se, že Google doufal, že se zvyšujícím se tlakem
weby od používání prvků ve Flashi upustí. Obecně se to sice děje, některé weby
se ho však stále drží jako klíšťata. A Google nemá odvahu, aby provedl zásadní
rozhodnutí, které kdysi sliboval. Jeho suverénnost je ta tam a zůstali jsme u
toho, že blokuje Flash na YouTubu a webovou analytiku. Obecně je ale Flash nadále aktivní na webech,
které využíváte nejčastěji.
Moduly jsou v Safari 10 jen na vyžádání
Během roku přitom
Google otevřeně několikrát zmínil, že bude Flash automaticky spuštěn jen na deseti nejnavštěvovanějších stránkách. Mozilla v minulém roce o konci Flash Playeru mluvila, ale reálně by to mělo omezování začít až
letos. Ani Mozilla nevykáže Flash Player úplně. K omezování přikročil
v červnu také Apple. Perlička na závěr: Adobe částečně znovu rozjelo vývoj Flash Playeru pro Linux, který měl původně letos zemřít. Přiznejme si
to, Flashe se nezbavíme, je nesmrtelný.
Blokování reklamy
Významným tématem na
webu bylo blokování reklamy. Brendan Eich vymyslel prohlížeč, který vyřeší
krizi. Jenže poté jsme už o Bravu neslyšeli a krize pokračuje. Reklamy jsou čím dál vtíravější, aby zaujaly,
a přibývá jich, aby dokázaly weby uživit. Jenže to vede k tomu, že jejich agresivita
vede více lidí k tomu, aby reklamy blokovali. Adblock Plus v květnu přiznal,
že má 100 milionů aktivních uživatelů
a uživatelek.
Byli jsme ale svědky
určitého trendu. Edge začal podporovat blokování reklam skrze doplněk, i když
slíbeno bylo řešení bez doplňku. Tuto zprávu později firma dementovala. Mozilla
slíbila blokování reklam i pro režim běžného prohlížení, ale ten jsme zatím
nedostali, takže je ochrana proti sledování aktivní jen v anonymních oknech.
Nejvíce proti
blokování reklam vystoupila Opera. (Takový Google si to třeba nedovolí, protože
reklamy ho živí. Pro Chrome ovšem existují patřičné doplňky.) Na jaře
představila nativní funkci pro blokování reklam, která je navíc podstatně účinnější než konkurence
v podobě doplňků. Blokování zavedla také na mobilech. Připomínám, že před dvěma roky jsme o přínosech a negativech blokování reklam
hovořili v podcastu. Stane se z blokování reklam běžná funkce
v prohlížečích, stejně jako bylo kdysi běžné zavést potlačování vyskakujících
oken? Nezávislé prohlížeče by si to dovolit mohly.
Předzvěst upozornění na nešifrované weby
Sice především teprve
půjde o zásadní vývoj v oblasti webu, přesto loňský rok aspoň
předznamenal, co se stane. Některé prohlížeče budou veškerou nešifrovanou komunikaci
považovat za nebezpečnou. Bývalo běžné, že se obyčejné stránky nešifrovaly, ale
vzhledem k vývoji (sledování začíná některé zajímat) je znát důraz na
lepší zabezpečení všude. Za šifrovaný web bojuje mj. gigant Google.
Loni byli
provozovatelé a provozovatelky stránek postrašeni a letos začne být tlak poprvé
cítit více. Zlomový bude hned leden. Firefox a Chrome budou označovat jako nebezpečné jen nešifrované weby s přihlašovacími
formuláři, a to ještě velmi nenápadně. Prohlížeče však budou postupně
přitvrzovat. Ve finále budou všechny stránky používající běžný protokol HTTP,
tedy i ty bez prvků jako přihlašovací formuláře, považovány za nebezpečné a
v adresních řádcích budou svítit červená výstražná znamení.
Konečná podoba indikátoru, o které nevíme, kdy se jí dočkáme
Úspornost
Ať už máte na novou
Operu jakýkoli názor, v roce 2016 se opravdu snažila. Ačkoli se jedná o
prohlížeč s malým podílem používanosti (1,62 % celého trhu), zdá se, že dílčí úspěchy v rozhýbání trhu si na konto
připsala. Loni se v několika kolech prala s Edgem o to, kdo je
úspornější. Proč je to důležité? Úspornější prohlížeč znamená delší výdrž
laptopu či tabletu. Proto Opera přišla s úsporným režimem.
Což je minimálně
záslužná myšlenka. Ukázalo se však, že Edge je úspornější standardně bez jakéhokoli zvláštního režimu.
Je to prohlížeč vytvořený speciálně pro Desítky, jejich možnosti tedy využívá maximálně. Navíc je ještě jednodušší než Opera, což mu
patrně také pomohlo. Bylo na každý pád příjemné sledovat konkurenční boj – voda
se v odvětví prohlížeč roky nehýbala.
Srovnání prohlížečů v testu úspornosti prohlížení webu | Zdroj: Microsoft
ČLÁNKY DO MAILU