Jak to máme s Operou, už víte, neboť nedávno jsme prohlížeče rozebírali v podcastu. Po restartu vývoje nás příliš norský produkt příliš nezajímal. I když nabídla pár zajímavých konceptů přístupů k obsahu a webu, byla velmi jednoduchá a až příliš podobná Chromu. Až loni se rozjela slušně. Kromě příjemných funkcí, k nimž patří videa v samostatných oknech a úsporný režim, především přidala bezplatnou VPN.
Jenže nový přístup Opeře nepomohl. Její podíl používanosti na osobních počítačích je dnes 1,33 %, což není lepší než v dobách, kdy bývala prohlížečem pro náročné. Jedná se spíše o lehce horší výsledek. Proto je možné, že se pod novým majitelem dočkáme převratných změn. Že vývojový tým minimálně zkouší přijít s něčím novým, dokazuje koncept prohlížeče, který se nazývá OperaStaré prvky namíchané v novém koktejlu
Patrně jste zaznamenali, že Neon je rovněž kódové jméno nového designového jazyka pro Windows 10, s nímž se osobně seznámíme v tomto roce. Takže neplést. Co se Opery týče, Neon je experiment, který nabízí dostatečně odlišné prostředí a uživatelský zážitek než dnešní prohlížeče, aby vás šokoval. Hlavní obrazovka obsahuje variaci na Rychlý přístup a pak opravdu velký adresní řádek kombinovaný s vyhledávacím polem.
Kombinovaný adresní řádek s bublinami sice působí na pohled odlišně, v jádru je však to stále klasický koncept uživatelského prostředí. V podstatě totéž platí pro otevřené stránky. Rozdíl oproti běžným prohlížečům spočívá v tom, že panely najdete uspořádané vertikálně po pravé straně. Tím šikovně vyplňují prostor, který nám širokoúhlé obrazovky nabízí. S panely v Opeře Neon se ale přece jen pracuje trochu jinak.
Jiný přístup k webu
Webová stránka nikdy nevyplňuje úplně všechen prostor, co okno nabízí, takže se někteří budou ohánět plýtváním. V režimu prohlížení oproti klasice chybí velká část uživatelského prostředí. Zbylo jen pár tlačítek pro základní navigaci a také tlačítko pro minimalizaci stránky. Primárně tak stránky nezavíráte, ale minimalizujete je do postranního panelu. V něm už ale stránku úplně běžně zavřete.
Nejzajímavější je další práce s obsahem. Po levé straně najdete další panel, kde se nachází mj. očekávaný seznam stažených souborů, ale pak také tlačítko se symbolem plus. To vás z webové stránky vrátí do prostoru, o němž bychom mohli říct, že je to nový panel. V koncepci Opery Neon se nicméně jedná spíše o centrální pracovní plochu, která vás ale vizuálně (v důsledku pocitově) tolik neodděluje od zbytku dění v prohlížeči.
Weby nejsou jen na suché prohlížení
V levém panelu navíc najdete nástroje pro práci s obsahem, jak jsem již letmo naznačil. Nástroj pro vyřezávání snímků vám umožní klepnout a uložit si do galerie část webu, jakou chcete. Druhé tlačítko vám zase otevře galerii, kde si všechny snímky webů projdete. Otázka zní, k čemu taková funkce je. Nechci ji předem odsuzovat, jen bych chtěl naznačit, že možná nejsem cílová skupina, která by výřezy využívala.
Naopak nemusím uvažovat, k čemu byla do prohlížeče přidána nabídka s multimédii. Tato nabídka v levém postranním panelu sdružuje multimédia, která Opera najde na otevřených stránkách. Typicky se jedná o videa na YouTube. Zatímco brouzdáte, můžete tak přehrávat na pozadí. To sice dnešní prohlížeče umí také, jenže Opera Neon prozkoumává možnosti ovládání přehrávání.
Když otevřete nabídku s multimédii, můžete v ní přehrávání rovnou ovládat, aniž byste se museli vracet na danou stránku. Videa pak lze zobrazit v malém náhledu, který zůstane na obrazovce viset nejen během prohlížení, ale i když prohlížeč minimalizujete a půjdete dělat něco jiného. Jedná se o převtělenou funkci, o níž byla řeč výše a kterou loni představila klasická Opera.
Detekce multimédií není úplně ideální, prohlížeč zatím detekuje jen videa, proto např. nereaguje na Soundcloud. Což je myslím škoda, protože by dávalo smysl, aby byly z uvedené nabídky ovladatelné rovněž zvukové nahrávky. Bavíme se však o pouhém konceptu prohlížeče, na což je třeba brát zřetel.
Multitasking v prohlížeči
Opera Neon nabízí ještě jednu zajímavou funkci, a sice prohlížení dvou stránek vedle sebe. Ne, že bychom něco takového nikdy neviděli a obecně můžete vždycky otevřít dvě okna prohlížeče, která ručně posadíte vedle sebe. V tomto případě se ale nemusíte tak namáhat, jen přetáhnete otevřenou stránku do horní části okna, kde vám bude naznačeno, že vyplní buď levou, nebo pravou část okna.
A voila, vidíte dvě stránky vedle sebe, takže s nimi můžete pohodlně pracovat. Což se v době, kdy trávíme většinu času ve webových aplikacích, zkrátka může hodit. (Podobný režim se objevuje také na tabletech, podporují jej Windows a iOS.) Věřte mi, když píši, že se na tento režim velice rychle zvyká. Jedná se o vysoce příjemnou a přínosnou inovaci. Myslím, že by takovou funkci měly mít všechny prohlížeče.
Konečně snaha o inovaci
Tím jsme možnosti konceptu skoro vyčerpaly. Podporuje i např. anonymní režim prohlížení, ale logicky mu chybí řada jiných běžných funkcí, především pak synchronizace uživatelského obsahu. Měl bych ještě zmínit, že se v Neonu podle vývojového týmu objevilo nové jádro, o němž ale nevíme nic. Službě www.whatismybrowser.com se prohlížeč hlásí jako Chrome, takže zcela na zelené louce prohlížeč nejspíš nevznikl.
To nicméně není důležité. Důležité je prostředí, přístup k obsahu a koncepce ovládání. Opera Neon je velice zajímavý experiment, nad jehož budoucností ovšem visí otazník. Může se snadno stát, že už o něm neuslyšíme, může se z něj ale časem vyvinout nástupce v roce 2013 restartované Opery. Což by z mého pohledu nebylo špatné, protože kopírovat Chrome nestačí, jak jsme si už několikrát řekli.
Neon se mi líbí, cítím v něm potenciál. Kdyby se v něm objevila např. zmíněná synchronizace, doplňky a další základní funkce, myslím, že bych si na představené prostředí a ovládání rychle zvykl. Toto je čerstvý vítr, který v oblasti prohlížečů roky nevanul. Operu Neon si můžete sami vyzkoušet, pro stažení přejděte na opera.com/neon.