S napětím čekáme na další oficiální informace týkající se nové generace herních konzolí. Ticho alespoň přehlušily nové insiderské zprávy. Zdroje váženého listu Bloomberg tvrdí, že výrobní cena PlayStationu 5 by se měla pohybovat okolo 450 dolarů. Částka se ale ještě může pohybovat, protože teď kvůli nedostatku paměťových čipů (DRAM i NAND) tržní ceny kolísají. Stejný informátor také prozradil, že Sony již většinu specifikací uzamklo a má už vyřešeno také systém chlazení. Ten má být důmyslnější než dřív (PS4 dost hučí) a také několikanásobně dražší. Oněch 450 dolarů se zdá být odpovídajících i známému videohernímu analytikovi Danielu Ahmadovi. Ten navíc odhaduje, že vyrobit konkurenční Xbox Series X by mělo být nákladnější, prý mezi 460 a 520 dolary.
Skutečné ceny neznáme
Pokud by první odhady byly správné, výrobní náklady (tedy materiály a montáž) by oproti předchozí generaci konzolí stouply. Je však nutné mít na paměti, že aktuálně zveřejněná čísla jsou hodně hrubá. Neznáme přesné konfigurace PS5 ani XSX, fluktuují ceny pamětí (a zatím neznáme kapacity), nejsou zkušenosti s kvalitou výroby tak velkých 7nm čipů, která též bude mít vliv na cenu, apod.
Sony ani Microsoft navíc skutečné náklady neprozradí, k nejpřesnějším číslům se dostaneme, až experti rozeberou nové konzole na prvočinitele. Analýzami se zabývají společnosti jako IHS Markit nebo GlobalSpec, které odhadovaly výrobní ceny konzolí (a nejen jich) i v minulosti. Kupříkladu u PS4 a Xboxu One byly firmy teoreticky v plusu, neboť výrobní ceny byly o 18 a 28 dolarů nižší než ceny v obchodech.
Chystáte se pořídit PS5 nebo Xbox Series X?
Ale i to je ošidné srovnání. I kdybychom se bavili čistě o cenách v USA (tudíž clo i daně nehrají roli), na konzolích musí mít nějakou marži prodejci. Musí se pokrýt náklady na zabalení a distribuci konzolí. Stovky milionů dolarů firmy utratily za vývoj konzole, marketing, jejich podporu atd. To jsou náklady, které už nikdo nezasvěcený nespočítá.
Příkladem budiž cena Xboxu One X z roku 2017. V USA se konzole prodávala za 499 dolarů, výroba dle odhadů stále 442 dolarů. Prodej by tedy mohl být ziskový (+57 dolarů), ale šéf herní divize Microsoft Phil Spencer řekl, že na konzoli rozhodně nevydělávají. Sony až po šesti letech přiznalo, že prodej PS4 je v plusu. Je také nutné mít na paměti, že výrobní náklady časem klesají, jenže i konzole se pak prodávají levněji. Kromě firemních účetních zkrátka nikdo neví, kdy si na sebe konzole začnou vydělávat.
| Konzole | Výrobní cena | Prodejní cena | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| PlayStation 3 (20 GB) | 805 $ | 499 $ | −306 $ |
| PlayStation 3 Slim (120 GB) | 336 $ | 299 $ | −37 $ |
| PlayStation 4 (500 GB) | 381 $ | 399 $ | +18 $ |
| PlayStation 4 Slim (1 TB) | ? | 299 $ | ? |
| PlayStation 4 Pro (1 TB) | 318 $ | 399 $ | +81 $ |
| Xbox 360 (20 GB) | 552 $ | 399 $ | −153 $ |
| Xbox One (500 GB) | 471 $ | 499 $ | +28 $ |
| Xbox One S (2 TB) | 324 $ | 399 $ | +75 $ |
| Xbox One X (1 TB) | 442 $ | 499 $ | +57 $ |
| Nintendo Wii | 155 $ | 249 $ | +94 $ |
| Nintendo Wii U | 180 $ | 299 $ | +119 $ |
| Nintendo Switch | 197 $ | 299 $ | +102 $ |
Z historie navíc víme, že výrobci se nebojí výslednou cenu schválně podstřelit tak, aby konzole nebyla moc drahá nebo aby stála podobně jako konkurence. Krvácelo se hlavně na předposlední generaci. Vyrobit první revizi PS3 prý stálo přes 800 dolarů, ale v obchodech byla o 300 babek levnější. Jen CPU, GPU a Blu-ray mechanika, to vše byly komponenty s cenou na či přes 100 dolarů. Na Xboxu 360 pak Microsoft tratil okolo 150 dolarů. Specifickým případem je Nintendo, které umí konzole vyrábět levně, ale prodává je „draze“.
Zkrátka a dobře, i kdybychom znali výrobní ceny nových konzolí, výsledná koncovka s nimi nemusí nijak korelovat. Sony i Microsoft si mohou dovolit konzole dotovat, protože co ztratí na hardwaru, to získají jinde. Mají provizi ze všech prodaných her a poskytují služby za předplatné což při zhruba sedmiletém životním cyklu znamená, že hráči ten levný hardware stejně nakonec zaplatí. Nehledě na to, že herní divize Sony i Microsoftu jsou jen drobnou součástí velkých korporátů, které vydělávají miliardy jinde.
Zdroj: IHS, GlobalSpec
