O víkendu ještě byly jen neoficiální drby a firma odmítala jakékoli komentáře, ale včera už se neuvěřitelné stalo skutkem. Nvidia potvrdila, že pracovala na koupi společnosti ARM Limited – vlastníka a tvůrce procesorové architektury ARM, jader Cortex a dalšího IP, tvořícího miliardy ročně vyráběných čipů. A teď už i oznámila, že transakce je sjednaná a obě společnosti si definitivně plácly.
Nvidia v pondělí oznámila, že se dohodla s japonským investičním fondem SoftBank Group, jenž je po akvizici z roku2016 vlastníkem ARM Limited (dříve ARM Holdings), že ARM převezme. Zatím jde o definitivní dohodu v tom smyslu, že už SoftBank nebude hledat jiného kupce nebo možnost monetizace (například skrze IPO), ale obchod ještě budou muset schválit regulační orgány dotčených zemí (Anglie, USA, EU a také Čína).
Jejich veto tedy ještě může transakci zhatit, což se stalo například při fúzi NXP a Qualcommu, kterou patrně z politických důvodů (jako nátlak na USA v probíhající obchodní válce) stopla Čína. Ale pokud úřady prodej schválí, pak už Nvidia ani SoftBank necouvnou. Regulační dohled nad touto transakcí ale asi bude poměrně velký, společnosti očekávají úplné dokončení až za 18 měsíců. Předchozí akvizice Nvidie (Mellanox v březnu 2019) byla o dost rychlejší, hotová byla za 11 měsíců.
Nvidia zaplatí 40 miliard dolarů
Transakce bude částečně placená v hotovosti, z větší části ale akciemi Nvidie, jejichž hodnota strmě vyletěla a tím pádem má společnost hodně dobrou pozici k tomu, aby výměnou za své cenné papíry podnikla velké nákupy. Za ARM Nvidia vydá 40 miliard dolarů, což je hodně, ale ne tolik, kolik se čekalo (hovořilo se až o 50 miliardách). SoftBank koupil ARM v roce 2016 za ekvivalent 32 miliard, takže se investice nezhodnotila zas tak moc. Tehdy byl ARM patrně přeceněný a do určité míry může asi být i nyní, což asi stlačilo cenu, kterou byl SoftBank schopen z Nvidie dostat.
Nvidia zaplatí 12 miliard hotově, z toho 2 miliardy hned nyní. 21,5 miliardy dostane SoftBank jako akciový podíl v Nvidii – půjde o 44,3 milionu akcií. Tímto vlastně japonský fond nepřímo zůstane v ARMu zainteresovaný, ovšem jeho celkový vlastnický díl v Nvidii má být dohromady pod 10 %. Dalších pět miliard má dostat SofBank buď hotově, nebo v akciích podmíněně, pokud si ARM povede finančně podle určitých parametrů (tj. toto je pojistka Nvidie pro případ, pokud by najednou byznys začal upadat). Nvidia jinak také rozdělí 1,5 miliardy dolarů mezi zaměstnance ARMu.
ARM mimochodem není prodáván úplně celý, Nvidia nekupuje jeho divizi Internet of Things Services Group, která je zaměřená na software, ne na čipy a jejich technologie. Stěžejní věci ale Nvidia přebírá všechny.
Ampere Altra, jeden ze serverových procesorů ARM (jméno firmy Ampere je shoda okolností). Do tohoto výkonného segmentu by se Nvidia mohla chtít dostat (Zdroj: Ampere)Nvidia slibuje zachovat otevřený model
Nvidia v tiskové zprávě píše, že chce pokračovat v tom, jak ARM rovně a otevřeně licencoval své IP všem zákazníkům a zůstával proti nim neutrální (a tedy důvěryhodnou) stranou, ačkoliv Nvidia je sama klientem vyrábějícím čipy ARM. A bude tedy reálně v určitém střetu zájmů.
Současně ale tvrdí, že ekosystém ARM bude profitovat z jejího vlastního IP, které se může nyní s tím od ARMu propojit – je možné, že mezi licencovatelnými technologiemi se objeví třeba některé GPU technologie Nvidie nebo její technologie pro umělou inteligenci. Na druhou stranu je možné, že Nvidia svými vlastními GPU nahradí svébytnou linii grafické architekturu Mali, kterou ARM nabízel. Její osud je tímto spojením logicky trochu nejasný. Na straně Nvidie je pa zase otázka, zda po ovládnutí vývojového týmu CPU jader Cortex/Neoverse Nvidia definitivně nezapíchne své vlastní pokusy s linií Project Denver/Carmel.
V budoucích letech biliony počítačů, na nichž bude běžet AI, vytvoří nový internet věcí, který bude tisíckrát větší než dnešní internet lidí.
Je zajímavé, že prohlášení Jen-Hsun Huanga o koupi mluví téměř pouze o tom, jak obrovsky důležité bude spojení ARMu a Nvidie pro umělou inteligenci, ale ne o tradičních sférách ARMu jako jsou mobilní zařízení a mikrořadiče. Doslova: „V budoucích letech biliony počítačů, na nichž bude běžet AI, vytvoří nový internet věcí, který bude tisíckrát větší než dnešní internet lidí.“ Což tedy popravdě zní jako námět na katastrofickou Sci-Fi o konci lidstva typu Terminátor, ale tak to CEO Nvidie (doufejme) nemyslel.
"AI procesor" Nvidia Drive AGX Orin obsahuje 12 jader ARM Cortex-A78 (Zdroj: Nvidia)Dopady ukáže až budoucnost
Co z tohoto spojení firem reálně vzejde za dopady pro svět počítačů a IT, je asi ještě předčasné hodnotit, respektive není snadné předpovědět, co se stane a zda to bude dobře nebo špatně. V komentářích k tomuto dění se objevují obavy, že Nvidia nebude nejlepším správcem tak veledůležité technologie, jakou teď ARM je, protože jeho atraktivita byla i v tom, že byl neutrální a jeho klienti neměli pocit, že je jejich konkurent.
To s Nvidií padá, Nvidia se může snažit shrábnout více trhu pro své vlastní čipy, tj. pohltit byznys, který nyní patří klientům ARMu. Alternativou je samozřejmě pokračovat v úspěšném neutrálním modelu, kdy ARM jen licencuje a neprodává vlastní čipy. To má ovšem dva problémy. Jednak: Jen-Hsun Huang má patrně v hlavě velké plány a tato relativně skromná a nevděčná role by mu asi nestačila. Spíše by k ambicím Nvidie seděl cíl mít vlastní procesory pod svou značkou, možná jednou tak dominantní, jako dnes CPU od Intelu. To by ale samozřejmě bylo na úkor nejen Intelu, ale i ostatních výrobců čipů ARM.
Druhý důvod, proč Nvidia možná nepovede ARM úplně stejně jako dosud, jsou peníze. Cena za nákup je vysoká a pokud by ji chtěla Nvidia získat zpět jen ze zisků, které přináší současný obchodní model ARMu, trvalo by to dlouho. ARM totiž licencuje ohromné množství jader, ale levně (případně prodává architektonické licence, na kterých asi v případě například Apple v přepočtu na jádro inkasuje ještě méně).
Pokud by tedy Nvidia nechtěla přímo konkurovat svým klientům vlastními CPU, pak zase hrozí, že alespoň licenční poplatky zvýší, aby se jí peníze rychleji vracely. Zde je ovšem zase riziko, že tím poškodí pozici ARMu, protože pak bude méně atraktivní a řada uživatelů může kvůli úspoře přejít na architekturu RISC-V či jinou alternativu.
GPU Nvidia (ilustrační foto, zdroj: Nvidia)Určité změny jsou asi nevyhnutelné
První alternativa, kdy Nvidia začne sama prodávat třeba serverové (nebo i PC) procesory ARM a konkurovat tak Qualcommu a jiným, není ještě nutně katastrofa. I toto může probíhat férově, tj. že Nvidia dá sobě stejné podmínky jako externím licencujícím hráčům a konkurence mezi nimi bude skutečně o tom, kdo bude mít kvalitnější produkty a nabídku. Konkurenční firmy se asi mohou cítit nejistě, ale může to fungovat.
Ovšem Nvidia bude v pokušení, aby konkurenty znevýhodnila, například tím, že bude nové architektury uvádět dřív a konkurentům je pustí až se zpožděním (takže jejímu např. Cortexu-96 budou ostatní vždy konkurovat třeba jenom Cortexem-95). A i pokud by toto neudělala, Qualcomm a podobní asi nikdy nebudou mít jistotu, že jí fair-play nálada za rok nepřejde a k podobným silovým praktikám nepřikročí.
Určité obavy ze spojení Nvidie a ARMu jsou tedy na místě, ale současně asi není moc jasné, co z nich se naplní, případně zda nenastanou jiné scénáře, které také pro někoho budou nepříjemné, ale zase jiným způsobem. Je klidně možné, že vše nakonec přes nějaké změny, které jsou asi nevyhnutelné (třeba ono zdražení poplatků), půjde relativně stejně jako dřív. Osobně bych však čekal, že Nvidia začne nabízet vlastní procesory (jako platformu pro vlastní GPU) a možná se bude snažit být čímsi jako ARMem a „Intelem“ v jenom současně. Otázka je samozřejmě, zda to půjde dlouhodobě dohromady…
Tip: Spoluzakladatel ARMu: „Prodej Nvidii by byla katastrofa, ARM by měla raději koupit britská vláda“
Pro samotnou Nvidii jsou možnosti velké
Pokud se se ovšem na problém díváte optikou ne všech ostatních firem, ale Nvidie, tak jsou naopak potenciální přínosy koupě ARMu velmi pozitivní. Většina nepříjemných scénářů pro ostatní firmy naopak znamená značný pro Nvidii růst technologické vlivu, finančních výnosů a obecně váhy v křemíkové oblasti. To, že se Nvidia dostává ke kvalitnímu vývoji CPU jader, není vůbec malá věc a Jen-Hsun Huangovi se tím otevírají skutečně velké možnosti. Nejsou to sice x86 procesory, které snad chtěl vyrábět v minulé dekádě, ale v té příští už možná x86 nebude tak nezbytná věc.
Nvidia by s ARMem ve svém vlastnictví teď mohla uvést ucelenou serverovou platformu, kdy nabídne nejen GPU, ale i síťovou konektivitu a CPU. Lepší pozici bude mít i pro budoucí generace herních konzolí. A možná by se dokonce mohla pokusit vrátit do světa mobilních čipů... Nic z toho samozřejmě nepřijde jako samozřejmost, ale ARM asi k lecčemu otevírá cestu.
Galerie: Křemíkové firmy, které vyrábějí procesory s technologií ARM
Zdroj: Nvidia
