Česká republika v tomto směru pokulhává za ostatními evropskými zeměmi a v šetření skončila šestá od konce. Lépe si vedli například Slováci nebo Kypřané. Nejčastěji komunikují s úřady elektronickou cestou Dánové, kteří internet využijí v 85 % případů. „Čísla vypovídají především o tom, jak kvalitní služby v této oblasti veřejný sektor lidem nabízí. Zajištění elektronické komunikace s úřady má dvě roviny. Tou první je samotná funkčnost řešení, druhou je pak snadnost jeho používání. A to jak na straně úřadů, tak na straně občanů. Často se setkáváme s případy, kdy například na stránkách chybí snadno dostupný odkaz pro stažení elektronických formulářů,“ objasňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. To potvrzují i data ČSÚ. Například možnost stáhnout si žádost o sociální dávky poskytuje na svých stránkách pouze 37 % obcí s rozšířenou působností, formulář o změně adresy pak jen 14 %. Možnost on-line vyplnění a odeslání formuláře na svých stránkách nabízí prozatím pouze sedmina obecních úřadů v republice.
Nejvíce s úřady komunikují vysokoškoláci
Podle ČSÚ nejvíce využívají internet ve vztahu k veřejné správě jednotlivci ve věkové skupině 25-44 let, kdy alespoň základní informace na stránkách úřadů vyhledává 45 % z nich. Obecně internet přitom nejčastěji používají mladí lidé do čtyřiadvaceti let. V souvislosti s veřejnou správou to však udělalo pouze 26 % z nich. Z jednotlivých vzdělanostních skupin je nejvíce uživatelů internetu ve vztahu k úřadům mezi vysokoškoláky. Těch se státní správou komunikuje elektronicky více jak polovina. Naopak u lidí se základním vzdělání jsou to pouhá 4 %.
Podniky si vedou lépe. I díky datovým schránkám
Mnohem více používají internet ke komunikaci s úřady české firmy. K vyhledávání důležitých informací ve vztahu se státní správou jej využívá přes 90 %. Téměř všechny podniky nad 250 zaměstnanců vyplňují on-line formuláře týkající se činnosti firmy, jako například k přiznání k dani z přidaného hodnoty nebo k dani z příjmu. Česká republika je v této oblasti šestá nejlepší v Evropě. „Příčina tohoto úspěchu tkví v nastaveném systému daňové správy. Tomuto trendu dopomohlo například zavedení datových schránek, které zrovnoprávňují elektronické a papírové dokumenty, a zjednodušují tak komunikaci mezi podnikateli a úřady. Při zavádění elektronické komunikace ve státní správě máme velmi pozitivní ohlasy,“ doplňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. Podle ČSÚ v roce 2012 zasílalo dokumenty organizacím veřejné správy prostřednictvím datové schránky 64 % podniků. Nejčastěji (90 %) takto komunikují podniky s více než 250 zaměstnanci.
Úřady v České republice tak pokulhávají za Evropou především v komunikaci s běžnými občany. Změnit by to mohl například dokument s názvem Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, který v současnosti připravuje Ministerstvo vnitra. Ten má za úkol definovat další etapu modernizace a rozvoje veřejné správy, zejména směrem k zefektivnění a zkvalitnění práce veřejných institucí v souladu se strategickými dokumenty Evropské unie. Jeho hlavním cílem je možnost realizace 85 % všech podání vůči veřejné správě elektronickou formou.
Ministerstvo toho chce dosáhnout například propojením už existujících registrů. To lidem usnadní práci, informace do různých formulářů totiž nebudou muset vyplňovat víckrát. V současnosti dokument čeká na to, až jej posvětí vláda. Ta se jím bude zabývat nejdříve v červnu letošního roku.
Zdroj: Servodata
