Vysoké FPS prokazatelně pomáhají vyhrát v soutěžních hrách

Vyšší FPS, vyšší šance

Nejde přitom o to, že by highendový hardware jako výkonné modely GeForce RTX 2000 byl automatickou vstupenkou do elity mezi hráči soutěžních her, kterou si lze prostě koupit. Je ovšem nástrojem, který prokazatelně pomáhá a na nejvyšší úroveň ho stejně jako vybavení ve fyzických sportech můžete nezbytně potřebovat, protože na špičce již rozhoduje každý faktor, včetně toho, jak rychle GPU stíhá počítat snímky a jak rychle je monitor stíhá zobrazovat.

Potvrzuje to Ivan "Dev1" Lazarov, několikanásobný Mistr České republiky ve hře Counter-Strike a první člen Síně slávy česko-slovenského e-sportu:

„Důležitost snímků za sekundu ve ‚First Person Shooter‘ hrách spočívá zejména v extrémní důležitosti reakční doby hráče. Pokud spojíme vysoké FPS a vysoké Hz, tedy aktuálně nejmodernější a nejpoužívanější frekvenci 240 Hz, tak získáme extrémní výhody oproti hráčům, kteří mají 60Hz monitor a podobné FPS. ‚Frames‘ a tedy obrázky dané hry se jim totiž vyobrazují znatelně pomaleji.“

Ivan "Dev1" Lazarov, několikanásobný Mistr České republiky ve hře Counter-Strike a první člen Síně slávy česko-slovenského e-sportu

Proč na vysoké snímkové frekvenci záleží? Přínos je v několika věcech. Za prvé snímková frekvence určuje trvání snímků. Při 60 FPS trvá jeden snímek 16,7 ms. Toto znamená, že hráč dostane aktualizovanou vizuální informaci o tom, co se ve hře děje, jen každých 16,7 ms, a toto je absolutní omezení jeho schopnosti okamžitě reagovat. Použití 144Hz monitoru zkrátí snímek na 6,94 ms a s 240Hz monitorem a grafickou kartou, která zvládne takto rychle vykreslovat, je trvání jednoho snímku jen 4,17 milisekundy. Čím kratší je čas snímku, tím vidíte pohyb a akce ostatních s vyšší granularitou (rozlišením v čase) a hlavně o cenné milisekundy dřív. Ty mohou znamenat rozdíl mezi výhrou a prohrou.

Toto je asi jasné, ale ve skutečnosti má frekvence ještě skrytý dopad, který bude v praxi ještě výraznější. Rozdíl mezi 7 ms a 4 ms, které odpovídají 144Hz a 240Hz monitoru, vypadá na první pohled jako tak málo, že už se nemusí vyplatit do tohoto zlepšení investovat. Ale zde je třeba vědět, jak vykreslování her funguje. Pro rychlé reakce nehraje roli jen to, jak často (v jakém intervalu) vám monitor ukazuje nový obrázek, ale hlavně celková latence, tedy zpoždění mezi vstupem nebo nějakou jinou akcí provedenou ve hře a jejím zobrazením na monitoru. Nějakou vlastní latenci může přidávat monitor (u kterého se musíte zaměřit na to, aby měl minimální „input lag“), ale co je důležité zde, také samotný engine hry. A to je místo, kde opět přichází ke slovu snímková frekvence neboli FPS.

Vyšší FPS znamenají kratší latenci v enginu hry

Herní engine totiž nefunguje tak, že by všechny vstupy zpracoval okamžitě, ale potřebuje pracovat s určitou frontou snímků. Vstupy se musí zpracovat na procesoru, program vyhodnotí jejich výsledek a až poté se může na tomto základě začít počítat snímek na GPU. Pokud vaše GPU stíhá jen 60 FPS, pak dokončení tohoto snímku trvá opět oněch 16,7 ms, což je čas, který se přičte k době mezi tím, když někdo zmáčkne tlačítko a tím, kdy vy vůbec dostanete možnost to uvidět a reagovat. Při hraní ve 144 FPS se tato doba redukuje a 240 FPS přináší další zlepšení.

Toto by platilo, kdyby hra interně pracovala jen s jedním snímkem, který by se hned po dokončení zobrazil. Ve skutečnosti je to však horší a hry obvykle mají interní frontu, v které je snímků několik – mezi akcí a jejím zobrazením (a vaší šancí reagovat) musí pak GPU vypočítat rovnou třeba tři snímky. Pak se z pouhých 7 ms, které trvá jeden snímek při 144Hz frekvenci, najednou stane 21 ms, kdežto tři snímky při 240Hz frekvenci už vám dávají jen 12,5 ms. Pokud by hra měla interní frontu snímků ještě delší, byl by rozdíl o to větší.

Kvůli tomuto faktoru je proto na první pohled minimální rozdíl v délce snímků, který jsme uváděli mezi 144Hz a 240Hz snímkovou frekvencí, ve skutečnosti několikanásobně větší. Může už být v desítkách milisekund, což už je znatelné a bude ovlivňovat vaše herní výsledky. Nemluvě už vůbec o rozdílu, který to bude dělat proti hraní na nízkých 60 FPS/60Hz monitoru.

Jaký rozdíl dokáže v eSports hrách udělat rychlé GPU: celková latence mezi pohnutím myši a reakcím na monitoru na GeForce GTX 750 Ti a výkonné GeForce RTX 2080

Rychlejší reakce na soupeře, přesnější ruka při míření

Když máte celkovou latenci nižší, znamená to, že můžete rychleji reagovat na soupeře (a bruslit tam, kde puk bude místo tam, kde byl). Ovšem není to jediný faktor. Vyšší snímková frekvence také znamená, že vidíte pohyb méně rozfázovaně a plynuleji, což také znamená přesněji. Máte tak šanci na něj lépe reagovat a lépe s ním sladit vlastní vstup, například pohyb kurzoru myši se zaměřovačem, tedy lépe, rychleji, přesněji zamířit na pohybující se cíl.

Přímou vazbu mezí výhrou a vysokými FPS dokládá exaktní studie

Toto je teorie, která sice dává smysl, ale mohli byste namítnout, že v praxi už nemusí být efekt pozorovatelný. Ovšem přínos vysokých frekvencí lze doložit i experimentálně a také to bylo učiněno. Studie potvrzuje, že s vyšší snímkovou frekvencí stoupá úspěšnost neboli kill-to-death ratio, K/D (poměr mezi výhrami a prohrami) v soutěžních hrách. Tato studie exaktní metodikou porovnávala úspěšnost hráčů.

Pozitivní projev vyšší snímkové frekvence dokazují i tzv. slepé A/B testy, kdy profesionální hráči dokážou konzistentně rozeznat rozdíl nebo zlepšení mez dvěma počítači/monitory, aniž by věděli, který má vyšší snímkovou frekvenci, čímž se potlačuje možný vliv placebo efektu. Ale závislost mezi lepšími herními výsledky a vyššími FPS ukazuje i statistika. Z dat o výsledcích velkého množství hráčů v Battle Royale hrách Fortnite a PlayerUnknown's Battlegrounds známé jako PUBG vyplývá, že mezi vyššími FPS a lepším K/D skóre hráčů je jasná korelace.

Statistika ukazuje, že hráčům s výkonnějšími GPU jako GeForce RTX 2000 jejich karty pomáhají k vyšší úspěšnosti, menšímu počtu smrtí a vyššímu počtu výher (poměr K/D)

Lepší K/D čili úspěšnost hráče vykazují konzistentně hráči s výkonnějšími GPU, K/D je lepší s každou novou generací GPU, pokud například porovnáváte výsledky hráčů s grafikami GeForce generací GTX 6xx až po současnou RTX 2000. Hráči vlastnící poslední generaci grafik GeForce RTX 2000 měli v průměru o 53 % vyšší poměr mezi vítězstvími a prohrami proti těm s GeForce řady GTX 600. Není to však tím, že by staré grafiky typicky používali méně aktivní a více příležitostní a rekreační hráči. I pokud se v grafu zohlední doba, kterou hráč investuje, je jasně vidět, že hráči s výkonnějšími grafickými kartami jsou při stejném počtu hodin strávených hraním za týden na lepší úrovni úspěšnosti vyčíslené poměrem K/D. Pomoc, kterou vám dává výkonnější hardware schopný počítat hru s vyšším FPS, se tedy sčítá se schopností danou zkušeností a dlouhou praxí.

I pokud porovnáváme stejně ostřílené hráče (dle počtu hodin strávených týdně v titulu), vychází rychlejší GPU konzistentně jako faktor způsobující vyšší úspěšnost, hráči s lepšími kartami jsou v grafu poměru K/D výš

Přímo účinek rychlejšího GPU a zároveň monitoru s vysokými FPS je pak vidět, pokud se výsledky hráčů ve statistice roztřídí podle frekvence monitoru, na kterém hrají – 60 Hz, 144 Hz a 240 Hz. V následujícím grafu, můžete vidět, jak stoupá úspěšnost hráče proti pomyslnému průměru (mediánu). Efekt má jak výkon GPU, tedy hráči s rychlejší grafickou kartou získávají lepší poměr K/D, ale současně roste jejich schopnost vyhrávat i s tím, jaký mají monitor.

Vyšší FPS znamenají lepší výsledky v intenzivních Battle Royale multiplayerových hrách: 240 FPS je lepších než 144 FPS a čím rychlejší GPU , tím lépe

Hráči s GeForce RTX 2000 a 144Hz monitorem jsou o 68 % lepší než průměr, ale mají-li současně i 240Hz monitor a tím mohou využívat přínosu vykreslování až na 240 FPS, pak jsou už dokonce o 102 % lepší – vše podle statistických dat. Znatelné zlepšení úspěšnosti mají přitom hráči s 240Hz monitory proti těm se 144Hz už i na nižších modelech grafik, od GeForce GTX 1060 přes GTX 1070.

Call of Duty: Modern Warfare s novými grafikami GeForce RTX 2000

Nové grafické karty GeForce RTX jsou doporučené i pro čerstvě vydanou hru Call of Duty: Modern Warfare, která přináší single-player kampaň plnou drsného realismu i mezi hráči velmi oblíbený multiplayer mezi čtyřmi až 64 protivníky. Modern Warfare ovšem také nabízí fotorealistickou grafiku s kvalitními efekty a realisticky simulovanými stíny díky použití ray tracingových technologií Nvidia RTX.

Pro hraní s ray tracingovými efekty v rozlišení 1920 × 1080 bodů je doporučená GeForce RTX 2060. Pokud chcete Ultra kvalitu s rozlišením 4K při 60 snímcích, dosáhnete ji s GeForce RTX 2080 Super nebo rychlejším modelem. Pro soutěžní hraní na 144 FPS je doporučená GeForce RTX 2070 Super. S grafikami GeForce GTX 1600 a GeForce RTX 2000 založenými na architektuře Turing umí tato hra využívat technologii Nvidia Adaptive Shading. Ta snižuje rozlišení shaderů v reálném čase tam, kde není třeba počítat každý pixel zvlášť, díky čemuž mohou tato GPU generace Turing dosáhnout vyššího výkonu bez vizuálního dopadu na kvalitu obrazu.

Call of Duty: Modern Warfare si navíc teď můžete užít zcela zadarmo. Dostanete ji totiž po omezenou dobu ke každé koupené kartě Nvidia GeForce RTX, ale také k notebookům a stolním PC, v kterých je grafika GeForce RTX osazená. Více informací k této akci naleznete tady.