Návrat Intel Rapid Storage Technology
Tímto výrobkem jsou moduly M.2 s označením Optane Memory. Jde částečně o SSD v standardním provedení a běžící nad běžným protokolem NVMe, nicméně bohužel ne úplně taková, jaká byste hledali. Tyto moduly mají totiž jen nízkou kapacitu – na výběr je mezi 16 a 32 GB – a Intel s nimi prozatím počítá jen s jako pomocnými cachovacími SSD, které mají urychlovat přístup na pevný disk, nebo i na nějaké pomalejší SSD. Celkově tedy spřažením těchto dvou komponent získáte něco jako SSHD. Není to poprvé, co Intel s touto koncepcí přišel, tzv. „Rapid Storage Technology“ už prosazoval před několika lety, tehdy ještě s Flashovými SSD v provedení mSATA.
Omezení na jen malé kapacity je zřejmě dáno vysokou výrobní cenou čipů, kvůli které Intel zatím nechce uvádět výkonnější verze, které by jich potřebovaly víc. 3D XPoint je vyráběna po 128Gb (16GB) čipech na 20nm procesu, takže v Optane Memory SSD se nachází jen dva (32GB varianta) nebo dokonce pouhý jeden tento čip (16GB). A to v samostatných pouzdrech na rozdíl od NAND, kde může být v jednom „švábu“ na PCB integrováno několik čipů NAND. Čipy komunikují se speciálním řadičem, který implementuje rozhraní PCI Express 3.0 ×2 s protokolem NVMe, jímž je cachovací úložiště připojeno do systému. Vše je osazeno na 80mm jednostranném modulu M.2.
Optane Memory je ve skutečnosti návrat technologie Intel Rapid Storage, nyní však s pomocí pamětí 3D XPoint3D XPoint: skvělé parametry i bez paralelismu
Pokud jde o parametry samotných modulů (v kombinaci s mechanickým diskem ale samozřejmě celkový výkon bude nižší), pak je třeba říct, že na disky složené z jednoho nebo dvou čipů je výkon excelentní a pro tuto technologii velmi slibný. Přenosová rychlost sekvenčního čtení je dle specifikací až 1200 MB/s, zápis poněkud horších 280 MB/s. Ovšem výkon v náhodném přístupu dobíhá výkonná SSD: při hloubce fronty čtyři položky se 4KB bloky má být výkon zápisu 70 000 IOPS a výkon čtení 300 000 IOPS. Přitom má modul mít velmi nízkou typickou latenci, při zápisu 16 µs, při čtení 6 µs. Pokud by tedy na tomto základu Intel postavil větší univerzální SSD, bylo by asi velmi slušné.
A hodně dobrá je také výdrž. Přes nízkou kapacitu je garantován přepis až 100 GB za den. To u menšího 16GB modulu znamená více než šest kompletních přepisů denně. Potenciál nové technologie tedy i zde vypadá dost dobře. Obzvlášť pokud je schopná vydržet takovou zátěž zřejmě bez agresivního využívání rezervní kapacity a vyvažování zátěže jako v konvenčním SSD tvořeném více čipy.
Jistou nevýhodou modulů Optane Memory bude bohužel spotřeba. Při aktivitě mají mít příkon 3,5 W, hlavním problémem je ale klidová spotřeba. Ta je prý 0,9–1,2 W. Tím pádem nebude toto řešení vhodné do notebooků, kde by mělo proti SSD s dobrou podporou úsporných režimů negativní dopad na výdrž na akumulátor. O to více, pokud by modul cachoval pevný disk, který má také svou nezanedbatelnou klidovou spotřebu. Tím pádem budou tyto cachovací moduly asi výhodné jen pro desktopová PC.
Dlužno ale říci, že vývoj šel jiným směrem, než Rapid Storage Technology, a tak si nejsem jistý, jak velké místo na trhu dnes pro speciální cachovací úložiště vůbec je. Při současných cenách SSD se zdá jako mnohem lepší nápad si pořídit nějaké rozumně velké SSD a rovnou na něj nainstalovat operační systém, než za podobnou cenu pořizovat pouhé cachovací řešení, které není tak univerzální. Cena 16GB a 32GB modulů Intel Optane Memory je 44 a 77 dolarů (1300 a 2300 Kč s DPH), za což by se základní SSD pro operační systém mělo dát sehnat.
Cachování přes Rapid Storage Technology jen s Kaby Lake
Kromě toho je zde i řada omezení. Cachování s těmito moduly vyžaduje kompatibilní procesor a čipset, což znamená CPU generace Kaby Lake s čipovou sadu Z270, H270 nebo B250. Se staršími čipsety a procesory Skylake není použití těchto modulů v roli cachovacího SSD podporováno. Zatím je také možné akcelerovat jen disk s operačním systémem, z něhož počítač startuje.
Podporované a nepodporované konfigurace dle Intelu (zdroj: AnandTech)Možná vás napadá, zda je možné zcela rezignovat na technologii Rapid Storage a použít tyto moduly jako standardní SSD (s 32GB kapacitou by asi dokázali žít například někteří uživatelé Linuxu, případně by se asi dal použít RAID 0). Intel to bohužel nikde neuvádí. Disky mají mít standardní rozhraní a používat protokol NVMe, takže je možné, že cachovací algoritmus bude čistě věcí BIOSu desky a ovladačů, a modul by se dal používat i samostatně. Pak by zřejmě byl použitelný i v jiných deskách, než těch oficiálně podporovaných, třeba i na platformě AMD.
Toto se ale asi dozvíme, až když se tyto moduly objeví v obchodech, což se má stát 24. dubna. V tuto dobu se mají moduly Intel Optane Memory začít prodávat samostatně, ale také jako součást hotových počítačů. Pokud by Intel neumožňoval zmermomocnit je do role standardního úložiště, pak asi nezbude než čekat, až se s pamětí 3D XPoint objeví nějaká regulérní SSD pod značkou pro spotřebitelský trh. Ty už by nesly značku „Optane SSD“, zatímco „Optane Memory“ je označení vyhrazené pro malé moduly fungující jako cache.
