Od čtvrtečního vydání Ryzenu jste si možná slibovali, že konečně utichne mediální shon, kdy v posledních týdnech byly zprávy o těchto CPU na denním pořádku. Zatím to nicméně vypadá, že klid od nich ještě nebude, jelikož s prvními recenzemi se vynořuje řada nových věcí. Ostatně jde o zcela novou architekturu a platformu základních desek, takže přicházejí větší změny než bývají u nových platforem Intelu.
Pokud chcete procházet zahraniční recenze, bude se vám hodit „rozcestník“ odkazů, které shromáždil web VideoCardz.com. Procesory otestoval například AnandTech, PC Perspective, Tom's Hardware, The Tech Report, případně pro francouzštináře a němčináře Hardware.fr a ComputerBase. Pro uživatele Linuxu by mohl být zajímavý pohled Phoronixu na Ryzen 7 1700. Recenze víceméně potvrzují, že síla Ryzenu je v aplikačním softwaru, který škáluje na více jader. Hodně silné je třeba komprimování videa, kde je R7 1800X plnohodnotným konkurentem dvakrát dražšího Core i7-6900K.
Ve hrách naopak téměř všude vycházejí horší průměrné FPS proti Core i7-7700K, které je čistě na hry CPU výhodnější, i když má hrubého (mnohovláknového) výkonu méně. A tento rozdíl je větší, než kolik vycházelo čistě z benchmarků prezentovaných AMD. Ty byly zejména ve vysokých rozlišeních, kde je dominantní limitace grafickou kartou, na nižších frekvencích, kde je brzdou procesor, ale Ryzen proti Kaby Lake a v menší míře Broadwellu-E ztratí.
Ve hrách evidentně zatím vítězí vysoká frekvence a jednovláknový výkon. Nicméně situace zdaleka není tak špatná jako u procesorů FX. V normálním hraní by procesor problematický být neměl. Ovšem jak již bylo řečeno, volbou pro hraná zůstávají nadále vrcholová čtyřjádra Intelu (kterým také pomůže přetaktování).
SMT
V části recenzí byl objeven poměrně razantní (okolo 10 %) propad herního výkonu při aktivním SMT. Viz například toto testování webu Hardware.fr (ovšem je třeba říci, že podle tohoto webu je s HT ve hrách horší také Broadwell-E). To by znamenalo, že použití SMT ve hrách škodí, místo aby pomáhalo. Nicméně tento výsledek nepotvrdily úplně všechny recenze, některé zhoršení nenaměřily. Krátkodobé řešení pro hry tak může být vypnutí SMT v BIOSu, což ale uškodí výkonu v aplikacích.
Částečným zdrojem těchto problémů by prý mohlo být to, že současné BIOSy údajně trpí různými chybami a na Ryzen není připraveno řízení spotřeby ve Windows. To se projevuje tím, že výkonu pomáhá nastavení schématu maximální výkon a také vypnutí HPET (což AMD doporučuje v manuálu k recenzím). Aktualizace BIOSů by snad část problémů měly odstranit a AMD údajně připravuje nový ovladač, který zajistí optimální výkon i na normálním profilu („Rovnováha“). Tím by se snad nevyrovnanosti v herním výkonu měly aspoň z části zmírnit.
Ryzen bude potřebovat optimalizace
Možnosti ke zlepšení ale asi budou spíš v rukou vývojářů her. To údajně sdělilo některým recenzentům (například Tom's Hardware) i AMD. To uvádí, že by problémy s rozdělováním práce mezi vlákna (a tedy potíže SMT ve hrách) neměly být primárně na straně operačního systému, ale spíše programů. V některých případech (například Oxide Games, Bethesda) jsou už údajně optimalizace přislíbeny. AMD podle svých slov kvůli testování a odladění rozeslalo různým firmám tři stovky sestav s těmito CPU. Během letoška by údajně mělo být poskytnuto až tisíc zkušebních strojů.
Potřeba optimalizací pro plný výkon existuje i u procesorů Intelu. Jenže pro ty je vývojáři provádějí automaticky, jelikož na těchto CPU hru obvykle vyvíjejí a ladí. Součástí toho je i profilování výkonu, takže vyladění pro architekturu Intelu hry (ale i jiné programy) dostanou takříkajíc automaticky. Pokud vývojáři začnou kontrolovat chování programu i na jádru Zen, pak by se situace mohla zlepšit, otázka ale samozřejmě je, zda tak skutečně budou činit. Snazší do bude u open source softwaru (zaznamenal jsem třeba, že nějaké prověřování je přislíbeno u x265).
Rezerva pro přetaktování je zanedbatelná
Přetaktování Ryzenu vypadá jako poměrně problematická záležitost. Firma na jednu stranu poskytne utilitu Ryzen Master, která vše učiní záležitostí pár kliknutí, se samotným křemíkem je ale pořízení naopak hodně těžké. Zdá se, že minimálně u Ryzenu 7 1800X je frekvenční potenciál v podstatě úplně vyčerpán jeho nejvyšším turbem v režimu XFR (4,1 GHz). Je možné, že stabilita se bude lepšit časem a pomohou zralejší BIOSy desek, ale zatím se výrazně výš snadno dostat nedá (míněno na všech jádrech). Recenzenti uvádějí, že se jim s osmijádry podařilo dostat jen na stabilních 4,0–4,05 GHz, někde skončili i pod touto hranicí.
Svým způsobem je toto i pozoruhodné. Nevím, jestli se už nějaký křemík podařilo vyšťavit tak maximálně, aby v něm nebyla prakticky žádná další rezerva. Řízení spotřeby a související autoregulační mechanismy musí být hodně pokročilé, když CPU dokáže běžet takto blízko limitům. Ovšem pro nás to má ten negativní dopad, že se laděním nelze s frekvencí dostat dál.
To, že mají vyšší modely strop prakticky hned nad hlavou a stěží se dostanou výš, než je frekvence jejich maximálního stavu v XFR, má jeden nepříjemný důsledek. Pokud začnete taktovat (pohnete jakkoli frekvencemi), CPU automaticky vypíná turbo i XFR. To znamená, že musíte nastavit takt všech jader alespoň tak vysoko, kolik byla maximální XFR frekvence vašeho CPU v běžném stavu. Jinak ztrácíte výkon v jednom vlákně. Určitý výkon navíc se tedy dá nahnat jen ve vícevláknovém výkonu (zejména třeba s R7 1700, jenž má základ na 3,0 GHz).
Jak vysoko můžete jít s napětím?
Jako maximální doporučené napětí se objevila hodnota 1,45 V, zatím ale jde jen o provizorní doporučení. Konzervativní napětí, je podle AMD spíše 1,35–1,40 V (oněch 1,45 V už prý podle modelování může čipu zkrátit život). Na takto vysokém napětí ale bude mít CPU velmi vysokou spotřebu. Spotřeba vám také stoupne tím, že spolu s turbem při přetaktování přicházíte také o automatické snižování napětí, které řízení spotřeby provádí (v běžném provozu je díky tomu reálné napětí nižší, že se zdá z viditelného nastavení).
Interní technické podrobnosti
Pokud vás zajímají technické podrobnosti Ryzenu (a čipu Summit Ridge alias také „Zeppelin“), doporučuji pojednání, které o něm napsal The Stilt na fóru AnandTech. Přináší rozbor IPC jádra a také toho, jak funguje řízení spotřeby (a jaký je jeho vztah k přetatkování). Jeho autor má přístup k mnoha interním informacím a nástrojům, takže mohl provést i experimenty jako snížení TDP. To mimochodem ukazuje, že Zen je mnohem efektivnější co do spotřeby na nižších taktech, než jaké mají desktopové Ryzeny. To by ještě mohlo být zajímavé u mobilních a serverových verzí.
Autor jinak také uvádí, že Ryzen úspěšně používá s Windows 7. Ovladače jsou funkční, problémem je jen instalace. Výchozí obraz systému nemá podporu pro řadiče USB 3.0 platformy AM4. Ty tedy musíte do instalátoru manuálně přidat, nebo instalovat z optického disku s mechanikou připojenou k rozhraní SATA.
Potvrzeno: Ryzen umí paměti s ECC
Častá otázka před vydáním byla, zda bude Ryzen podporovat paměti s ECC. To mnoho lidí nevyužije, ale pro někoho jde o zajímavou vlastnost a něco, čím byla platforma AM3/AM3+ unikátní. Procesory Core od Intelu totiž ECC neumožňují, je zapnuté jen u Xeonů. Dobrá zpráva je, že ECC je již údajně potvrzeno přímo od AMD. Tato možnost není oficiálně „validována“, ale všechna CPU Ryzen mají podporu ECC RAM aktivní.
Socket AM4 tedy ECC paměti podporuje také, což je důležitá druhá podmínka (je třeba 72bitový kanál paměťového řadiče místo 64 bitů). Třetí podmínkou, pokud ECC budete chtít používat, je pak podpora ze strany desky. V minulosti ji mívaly zejména desky Asusu, který ve specifikacích minimálně některých modelů platformy AM4 podporu skutečně uvádí. Ryzen jinak umí jen běžné, neregistrované moduly s ECC, nikoliv speciálnější serverové paměti typu buffered/registered (které se občas objevují třeba na aukčních serverech). Na to je tedy třeba dát při koupi pozor, nicméně pro levnou pracovní stanici či server neregistrové ECC moduly bohatě stačí.