Rok 2019 očima redaktorů Cnews.cz

Nejlepší produkt

Radek Kejduš: Loni mě výrazněji zaujaly tři produkty, ale každý jsou z jiného těsta, tak mi to nedá a nevyberu z nich pouze jeden. Sluchátka, monitor a lampička.

Sluchátka Galaxy Buds od Samsungu: jde o vylepšeného nástupce sluchátek IconX. Dražší Sony hrají o něco lépe, ale tyhle Samsungy se o dost lépe nosí. Sice jim chybí aktivní potlačení okolního hluku, ale ani po půl roce používání na ně nedám dopustit. Dobíjí se v elegantní kompaktní krabičce s konektorem USB-C a nabíjet je můžete i bezdrátově. Každé sluchátko má jen pět gramů a v uších (ač tohle je silně individuální) jsou velmi komfortní. Nestane se, že by vypadly, přitom je skoro necítíte. Zdánlivě obyčejný produkt, přitom perfektní.

Z kategorie produktů, které opravdu chci na svém stole, je ultraširokoúhlý zakřivený monitor Philips 499P9H. Jeho poměr stran 32:9 je sice extrémní, jenže se velmi snadno dá používat jako dva monitory vedle sebe. A tím nemyslím jen díky široké ploše, ale skutečně fyzicky – ke grafické kartě jej připojíte dvěma kabely a jako dva monitory se bude hlásit i v systému. Uprostřed nebude překážet vůbec žádný rámeček. Barvy se dají velmi dobře zkalibrovat a jeho rozlišení je 5120 × 1440 p. Hodí se i k notebooku, kde zastane dokovací stanici. Obsahuje totiž gigabitový port RJ45. Takovéhle zobrazovadlo je spíše na práci než na koukání do fejsbuku, ale velmi dobře nahradí multimonitorové řešení.

Reproduktory Sonos jsem testoval poslední měsíc a nechtělo se mi je vracet. Nejsou však levné a pořád jde o jednoúčelovou věc. Navíc jich ideálně potřebujete více. Ze spojení s Ikeou však vyšel produkt, který je napůl lampičkou a napůl reproduktor, přičemž ani jedna z funkcí zde není polovičatá. Lampička funguje jako lampička, chytrou funkci byste u ní získali jen osazením chytré žárovky. Ve spodní části je ale kvalitní repráček od Sonosu, který připojíte přes RJ-45 nebo přes Wi-Fi. Hudbu pak ovládáte na dálku z mobilu.

Jan Olšan: Většina čtenářů jsou asi hráči, takže nejspíš nebudou souhlasit s korunováním něčeho, co na hry není. Ale vzhledem k tomu, že v grafických kartách loni stejně nenastal velký průlom (Nvidia pokračovala Turingem z roku 2018, byť verze GTX přinesla Super pokroky v poměru cena/výkon, a AMD s Navi zase tak trochu dohánělo, co ideálně mělo být už dřív – a také se omezilo na nižší patra), tak si to dovolím a ocením procesor.

Ono obecně, léta Páně 2019 byl rok, kdy se to zajímavé uskutečňovalo na frontě CPU. Za událost roku vůbec bych považoval příchod nových architektur jádra Zen 2 u AMD a ještě víc možná Sunny Cove (v procesorech Ice Lake) u Intelu, protože tam se na novou architekturu čekalo od roku 2015 a Sunny Cove předvedlo parádní zvýšení IPC. Tyto procesory zároveň přišly s rovněž očekávanými novými výrobními procesory – Zen 2 má 7nm proces od TSMC a Ice Lake zase 10nm (který je obdobný). U Intelu ale bohužel 10nm výroba pořád není moc povedená a dost možná spíš potenciál Ice Lake zazdívá, než aby mu byla větrem v zádech, jakým jsou 7nm tranzistory od TSMC Ryzenu 3000. Ve finále proto Ice Lake (jen čtyřjádrové) v noteboocích nedělá takovou díru do světa, jako Ryzeny 3000 s jádry Zen 2 v desktopu.

Protože AMD tato souhra faktoru architektury a faktoru dobrého výrobního procesu (zásluhou TSMC) vyšla, jsou pro mě nejlepším produktem Ryzen 9 3900X a Ryzen 9 3950X (chtěl jsem říct jen ten druhý, ale jeho cena je opravdu hodně vysoká… líbily by se mi oba, co si budeme povídat). Podobně zajímavě navyšuje výkon Ryzen Threadripper 3970X na platformě TRX40, jenže to je ještě dražší záležitost, pořizovací cena to už opravdu trošku kazí. Ale možná tohle budeme moct překousnout u 64jádrového modelu, který má vyjít teď v lednu a teprv asi ukáže rekordní výkon.

Petr Urban: Veliký fanoušek virtuální reality nejsem, na to mi zatím nenabízí dostatek smysluplného využití. Věřím ale v její potenciál a že se najde. Oculus Quest v roce 2019 ukázal budoucnost VR, která je prostá kabelů a závislosti na externím počítači. Pro uživatele a uživatelky to znamená významné zlepšení komfortu. Zařízení navíc dovede snímat pohyb rukou, takže slibuje, že se zbavíme rukavic a ovladačů. Je to jen první krok k budoucnosti, Quest ale považuji za významný milník.

Lukáš Václavík: Nechtěl jsem opakovat Honzovova slova, ale loňským přelomovým produktem je pro mě také Ryzen 3000. Nemám na mysli konkrétní model, ale celou řadu, která prakticky nemá slabé místo. Už dřívější Ryzeny byly fajn, ale až loni AMD srovnalo s Intelem krok i v singlethread výkonu a jeho procesory uspokojí hráče, grafiky i střihače videa. Snad poprvé za 15 let od souboje Athlonu 64 a Pentia 4 jsme v situaci, kdy běžný spotřebitel nemá důvod kupovat Intel. Alespoň tedy u výkonných desktopů. Snad se Zen 2 co nevidět dostane i do levnějších úspornějších APU pro minipočítače a hlavně notebooky, kde červení mají stále značný deficit.

Článek pokračuje v další kapitole…

Nejhorší produkt

Radek Kejduš: Nejvíce mě zklamal tablet od Lenova, protože jsem od něj nejvíc čekal. Yoga Smart Tab má skvělý koncept a jako domácí tablet by mohl být hodně užitečný. Jenže Lenovo na něm šetřilo na nepravém místě, tablet má velmi slabý hardware a ani konstrukce už není tak dobrá, jako když s tímto typem tabletu přišlo Lenovo poprvé. Promarněná příležitost, jak vyrobit užitečné zařízení.

Operátorské tarify se za poslední rok trošku změnily, ale pořád jde o bídu. Od poloviny roku všichni operátoři postupně zavedli omezené neomezené tarify za ceny, které většinu zákazníků odradí. A bude se moci dále tvrdit, že tolik dat potřebuje jen pár křiklounů v redakcích. Naopak se drží nesmyslů zvaných Passy či StreamOn (ten už ale T-Mobile přestal nabízet). Oni se operátoři vlastně chovají tržně, nic moc je nenutí nabízet něco lepšího, ale až se to jednou změní a třeba přijde čtvrtý operátor, lidi si to budou pamatovat. A pak nemusí pomoci ani narychlo připravená lepší nabídka.

Facebook je velmi špatný produkt po většinu své historie a nejinak tomu bylo i loni. Síť, která žije z toho, že je na ní kritická masa uživatelů. Jinak jde o továrnu na data a na peníze (neplést s firmou, která chce vydělávat). Služba je zahlcena reklamou a uživateli zobrazuje, co uzná za vhodné. Můžete to trošku ovlivnit, když zaplatíte. Vámi sledované stránky a přátelé, to je pro Facebook jen takový orientační prvek, ve skutečnosti vám zobrazí dost odlišný obsah. A odejít není snadné, jsou tam přece všichni…

Jan Olšan: Nejhorší produkt je vždycky trošku ošidné „ocenění“, protože člověk má tendenci vybírat jen ze známějších věcí. Ale někde polozapomenutý nebo námi nezaregistrovaný určitě existuje nějaký úplně nefunkční nebo dokonce celému světu nebezpečný, smrdící, ultrafialový a radioaktivní kšunt všech kšuntů bude, jen o něm vědět. Nakonec jsem si ale vzpomněl na něco, co rád pohaním: explozi „gaming produktů“.

Už je tomu tak, že se z „gamerství“ stala módní subkultura, kterou se snaží maximálně vydojit průmysl, jen tentokrát to není tolik o hadrech, botách a kosmetice (i když…), jako o hráčských myších, hráčských klávesnicích, monitorech… a křeslech, podložkách pod myš/proti pobryndání hráčského stolu, hráčském všem možném. A samozřejmě, protože je to „Gaming“ (a má to nejspíš RGB LED), tak to stojí majlant navíc. Proto také ta exploze podobných produktů. No na rovinu, tohle mi přijde jako úplná pitomost. Teď před Vánoci jsem už zaregistroval i hráčský koberec (placka na zem pod jezdící židli, akorát má asi „agresivní design“ nebo možná to RGB?) a také „první aktivní hráčskou obuv na trhu“. A je to přátelé, moji cenu za největší kravinu nebo šmejd roku má tohle haraburdní.

Mimochodem ty gaming ponožky (ony jsou to tedy spíš gamerské papuče) jsou docela vtipné. Mají samozřejmě speciální design optimalizovaný na hraní na konzolích, čili asi válení se na gauči. A tyto gamechanging přezůvky či fusekle (v originále jim totiž výrobce říká socks) mají dokonce i několik různých režimů, aby vám pomohly k vítězství. Můžete si nastavit režim SEEK („hledání kořisti“), ATTACK („útoku“), CRUISE („křižování“, tedy ve smyslu křižování moře/vzdušného prostoru/cest, ne Kristů) a DEFENSE („obrany“). V čem tyto módy přesně spočívají, si nejsem úplně jistý, ale vypadá to, že v tom, jak natěsno si bačkoru na svých haksnách utáhnete suchým zipem. No neberte to za ani ne 2,5 tisíce, vítězové přece nemůžou nosit pantofle nebo ponožky z levného supermarketu :)

Petr Urban: Kontroverze Facebooku nejsou cizí, ale neznamená to, že bychom si jich měli přestat všímat. Firma se rozhodla stát se státem nad státy, když odhalila svou kryptoměnu. Tento plán ale selhává. Facebook také oznámil, že bude více orientovaný na soukromí, to ale nejde ruku v ruce s jeho obchodním modelem. Teď už se dostáváme k sociální síti. Její provozovatel nás opět přesvědčil, že je neschopný dostát svým tvrzením.

Na podzim pak odmítl přebrat zodpovědnost za lživé politické reklamy, čímž potvrdil, že stojí jen o peníze, ne o společenskou zodpovědnost. Ale nebojte, Facebook už prý aspoň přestane zneužívat telefonní čísla poskytnutá za účelem dvoufaktorového přihlašování k tomu, aby vám doporučoval nové kamarády.

Lukáš Václavík: Apple definitivně uznal, že jeho stylový nemodulární Mac Pro byl chybou a nástupce napravil všechny chyby. V Cupertinu se navíc chytili za nos a svůj problémový motýlí mechanismus u notebookových klávesnic po velké kritice rovněž zahodili. Nejhorší produkt jim přesto musím přiřknout. Televizní služba Apple TV+ se sice pyšní výbornou audiovizuální kvalitou a nízkou měsíční cenou, jenže ono tam ani není na co koukat. Deset seriálů a dva filmy, to je zkrátka slabý start.

Od Applu to byl odvážný pokus rozjet novou službu bez licencovaného obsahu, se svou vlastní produkcí totiž vytvoří bohatý a pestrý katalog až za několik let. To pak díky bezedné peněžence možná převálcuje i ostatní. V tuto chvíli ale TV+ má smysl jen díky tomu, že Apple dává roční tarif zdarma k novému hardwaru. Ignorování nejrozšířenější platformy světa (Androidu) je také krok vedle.

Článek pokračuje v další kapitole…

Překvapení roku

Radek Kejduš: Příjemně mě překvapil Cetin. Ne tím, že tu poslední roky buduje optiku (i když zrovna u nás do země teda nekopl). Ale zveřejněním mapy umístění DSLAMů, což pro geeka a člověka milujícího mapy je radost hned dvojnásobná. Kdyby tak ještě ukázal, které domy jsou napojeny na který rozvaděč, bylo by to dokonalé. Jo a ta rychlost, ta je vlastně taky důležitá. U mě teda nic moc, ale ta mapa :)

Překvapil i Asus a jeho ZenFone 6 s otočnou kamerou. Za relativně nízkou cenu jde o nabušený telefon. Jeho otočná kamera ale předčí ostatní mechanismy minimálně ve wow efektu. Asus je hardwarová firma, takže tohle umí.

Jan Olšan: Nové architektury CPU, které jsem na začátku chválil, vlastně moc překvapivé nebyly. Ale koncem starého roku jsem si uvědomil, že se v něm nečekaně posunuly herní monitory, a tady se o překvapeních opravdu mluvit dá. Přišly nám IPS monitory s 1ms odezvou a jak jsme před Vánoci kvitovali v článku s dárkovými tipy, dají se koupit třeba také 240Hz monitory s VA panelem, zatímco před rokem měla v tomto exkluzivitu stará nedobrá matrice TN. Navíc jsou třeba i herní prohnuté monitory nebo 120Hz 4K monitory najednou sehnatelné za překvapivě rozumné peníze.

Ale do tohoto stejného oboru loni přistála i jedna možná hodně slibná novinka: Asus uvedl LCD, u nichž se dá současně aktivovat adaptivní obnovování, které bylo průlomové pro plynulost obrazu, i technologie potlačení artefaktů odezvy (rozmazání) pomocí stmívání podsvícení. Obě tyto funkce slibují značné zlepšení kvality vjemu ze hry, ale dosud nebylo možné používat je najednou. Buď jste mohli mít ULMB/ELMB, nebo G-Sync/FreeSync. Technologie, kterou Asus loni uvedl pod označením ELMB-Sync to ale konečně umí dělat oboje najednou. Je možné, že to ještě třeba bude potřebovat další ladění, ale toto by mohl být velký posun v zobrazení her (ale možná nejen jich), přinejmenším do příchodu OLED/MicroLED.

A do stejné oblasti herních monitorů začátkem roku 2019 přišlo ještě jedno velké překvapení: Nvidia ustoupila a přidala novějším GPU GeForce podporu pro adaptivní obnovování na monitorech s FreeSync či chcete-li VESA Adaptive-Sync. Marketuje se to sice pod označením G-Sync Compatible (doufám, že se tu nepracuje na nějaké strategii Embrace-Extend-Extinguish), ale přece. Hráči používající levnější grafiky GeForce byli před tímto momentem velmi znevýhodněni tím, jak relativně drahé byly vždy nativní G-Sync monitory proti těm s FreeSync, kvůli G-Sync jste si museli urvat od huby navíc dva až tři tisíce, které by jinak mohly jít do GPU. Že jim Nvidia vyjde vstříc a přestane tlačit proprietární G-Sync, se už moc nedoufalo, takže toto bylo velmi příjemné překvapení a třeba ten předvánoční výběr herních monitorů se tím myslím pro uživatele grafik GeForce dost zpříjemnil.

Petr Urban: Očekával jsem, že laptopy s Windows a procesory ARM se stanou větším tématem. V tomto ohledu byl rok 2019 chudý. Microsoft na podzim uvedl Surface Pro X, který ale podle recenzí nadějím nedostál. Očekával bych ale třeba nový Surface Go s procesorem architektury ARM. Nepřišel. Tento rok působil tak, že jsme se nikam nepohnuli. Což ovšem není úplně pravda, protože vývoj hardwaru pokračuje.

Lukáš Václavík: O velká data není zájem! Shoří nám sítě! Podobnými připitomělými důvody nám operátoři roky vysvětlovali, proč ještě po vzoru západní a severní Evropy nenabízejí mobilní data účtovaná nikoliv podle objemu, ale rychlosti. Loni se to konečně změnilo a všichni tři uvedli první datově neomezené tarify. Ještě mají háčky, stojí dvakrát až třikrát víc, než by se mi líbilo a nemají k nim přístup virtuálové. Ale někde se začít musí. Tlaky veřejnosti, úřadů, politiků a možný příchod nového operátora zafungovaly před šesti lety, kdy velká trojka konečně nabídla cenově dostupné neomezené volání. Stejný recept zafungoval i nyní.

Článek pokračuje v další kapitole…

Zklamání roku

Radek Kejduš: Zhruba v polovině roku na uživatele naplno dopadla obchodní válka mezi USA a Čínou. Honor 20 se s velkým zpožděním na náš trh sice dostal, ale byl poslední. Huawei Mate 30 již bez služeb Googlu se u nás ani neprodává. Spor o 5G a technologie dopadá i na běžné telefony. Z pohledu zákazníků je to velká škoda.

Druhé zklamání mám z vývoje správce souborů, který používám už od školy. Altap Salamander, dříve Servant Salamander, v podstatě ukončil vývoj. Už dříve se nikam neposouval a vývojáři vydávali nové verze velmi pomalu. Nakonec jej spolu s programátory odkoupila společnost Fine, která jej sice uvolnila jako freeware, ale nových funkcí se zřejmě již nedočkáme. Škoda, svého času byl v mnoha ohledech lepší než Total Commander.

Jan Olšan: Tuto kategorii si trošku pokřivím a místo „zklamání“ řeknu, na který trend mám osobně pifku, a to hodně neobjektivně a arbitrárně podle mých vlastních preferencí a názorů: postprocessing. Nemám rád odšumování a ostření a jiné „vylepšování“ ve videu, podle mě prakticky vždycky škodí a když už má potenciál nějak opravdu pomoct, tak ho lidi používají nesprávně a tím pádem to nakonec stejně zabijou.

A v minulém roce tato nemoc skórovala ve hrách s posprocessingovými filtry jako Radeon Image Sharpening (AMD) a DLSS (Nvidia). Umělé přiostření (a podobně třeba přidávání saturace barev) je hodně zrádné. Má totiž pro člověka na první pohled takový ošidný příjemný efekt, kdy sice obraz ničíte a činíte ošklivým, ale máte z nějakého důvodu klamný pocit, že vypadá lépe. Možná je to trochu jako drogy? Lidi si podobně jako s alkoholem a jinými návykovými látkami nemůžou pomoct. Jsou výjimky. Někdy efekt dotyčného filtru může mít svoje indikace a pomáhající účinek. I droga je koneckonců typicky lék na nějakou věc. Jenže problém je, že lidi je typicky zneužívají jinde, než kde jsou léčivé.

Radeon Image Sharpening je tradiční ostřící efekt, takže ho asi lidé budou nesprávně používat přesně tímto způsobem, obávám se. DLSS je podobné, také je to efekt přidávající umělou ostrost (efekt je trošku podobný některým metodám umělého ostření/vylepšování), ale zejména přináší jednu věc, co nesnáším – takový ten digitálně rozpatlaný efekt, který uvidíte třeba, když digitálním foťákem nebo hůř mobilem vyfotíte keř, trávu nebo strom a denoiser a následný sharpening vám udělají z jejich textury takovou hnusnou nepřirozenou patlanici (někdy se o tom mluví jako o „olejomalbě“).

Bohužel si zhoubného efektu těchto postprocessingů lidi málo všímají a málo proti nim protestují, takže podobné dodrbávání přirozeného obrazu (ve foťácích, v televizi, online videu, teď ve hrách) se bohužel asi bude jenom a jenom rozšiřovat a všechno kvůli tomu bude zbytečně vypadat hnusně. Je to škoda podobná tomu, když třeba kvalitní film je dostupný jenom na DVD, kde je spousta scén hnusně rozkostičkovaná (nebo naopak pokud se pro edici na Bluray místo remasteru použije nějaký odporný přefiltrovaný upscaler), nebo když se nějaký starý obraz zničí neumělým přemalováním. Pryč s mrvením původního vzhledu vizuálních děl, prosím!

Petr Urban: Není to vyloženě novinka, ale jedná se o hmatatelně pokračující trend. Ze smartphonů nadále mizí sluchátkový port jack, zatím se to týká nejvyšší ligy. Odebrání sluchátkového jacku telefonům hodnotu nepřidává, ale ubírá. Osobně to vnímám jako protispotřebitelský krok výrobců, kteří už nedokáží lidi přesvědčit, aby své smartphony měnili za novější modely rok co rok. Takto jim každý rok nebo dva prodají sluchátka. Za ironické považuji, že jack opouští také ti, kteří se za jeho odstranění smáli ostatním. Dívám se zejména na tebe, Samsungu.

Lukáš Václavík: Huawei se stal obětí obchodní války mezi USA a Čínou. Američané dlouhodobě upozorňují na možné provázání Huawei a čínské vlády, a firmu tak považují za potenciálně nebezpečnou. Loni ale situace eskalovala tak, že i další země dostaly strach z toho, že by u nich Huawei budoval mobilní sítě. A zákaz amerického ministerstva obchodu přerušil obchodní styky s tamními firmami, takže Huawei nemůže do žádných nových produktů a služeb nasadit americký software ani hardware. To už se dotklo i koncových uživatelů, neboť Huawei vyrábí mobily, které nemají plnohodnotný Android s Play Storem od Googlu.

Neznám čínské zákony a nevím, jaké povinnosti tam firmy mají vůči vládě. Velmi ale pochybuji o cíleném globálním šmírování sítí a mobilů. Taková věc by se provalila i jinak než varováním od amerických tajných služeb. Spousta individuální expertů může přesně sledovat, co jejich mobil dělá a co kam odesílá. Operátoři také mají armádu chytrých hlav, které monitorují jejich sítě. Jakákoliv bezpečnostní firma by dala všechno za to, kdyby byla první, co odhalí Huawei jako hlavního světového špióna. Přesto zatím žádné cílené sledování nečínských uživatelů potvrzeno nebylo.

Rozhodně jsem si ale jistý, že se čínské tajné služby snaží šmírovat všechno, co lze. Totéž ale dělají i Rusové, Američané, Britové, Němci a doufám, že i ti naši „čučkaři“. Úkolem tajných služeb ostatně je tajně sledovat nekalé úmysly jiných zemí či firem. Huawei ale zkrátka pořád považuji spíš za obchodní než bezpečnostní riziko. Ericsson, Nokia a Cisco a další kvůli němu přicházejí o zakázky. A pokud jde o prodeje mobilů, tam už měl Huawei také našlápnuto stát se světovou jedničkou.

Článek pokračuje v další kapitole…

Marketingové úlety

Radek Kejduš: Začátkem roku přestala na televizorech Sony fungovat aplikace Kodi. Ta je přitom jedním z hlavních důvodů, proč si pořídit televizor s Androidem. Po prozkoumání vydali tvůrci prohlášení, že je Sony blokuje úmyslně. Mělo by k tomu i motiv – japonský gigant kromě televizorů má i filmovou divizi a otázka autorských práv jej tedy určitě zajímá. Kodi je totiž známé jako aplikace, kterou lze mj. používat i pro komfortní sledování stažených filmů a seriálů. Pokud jste aplikaci vnitřně přejmenovali, aby televizor nepoznal, že jde o Kodi, nainstalovat šla. Sony se k tomu však nepostavilo úplně čelem a po nějaké době pouze oznámili, že nic neblokují. Po dvou měsících chybu opravili a ukázalo se, že zřejmě opravdu nešlo o úmysl. Mírná pachuť zůstala, marketingově to tehdy úplně nezvládli. Ale kdo ví, možná ani nemohli obhajovat aplikaci, která jim (stejně jako mnoha jiným) leží v žaludku.

Black Friday je název pro den, na který obchodníci připravují velké slevy. Snaží se nalákat zákazníky, ale i doprodat zboží. Připadá na pátek, který následuje po Dni díkuvzdání (v USA na konci listopadu). Black Friday v českých e-shopech však probíhá zdá se celý podzim a jeho původní význam se nějak vytratil. Tak který den jsou vlastně ty slevy?

Jan Olšan: V marketingu loni hodně tlačil Intel, asi trochu na kompenzaci problémů, do kterých se dostal tím, že nezvládá přechod na 10nm křemíkový proces. Firma najala značné množství bývalých novinářů, ale také různých twitterových blogerů (influencerů?) do svého marketingového/propagačního oddělení a poté jim zadala ne moc důstojnou práci: v létě to bylo například zpochybňování výhod u technologií, které konkurence vinou opoždění 10nm čipů měla dřív (PCI Express 4.0) a protestování proti některým benchmarkům, v kterých konkurenční procesory měly dobré výsledky (Cinebench). To vše samozřejmě pod vznešeným avizovaným cílem, aby se procesory testovaly v „reálném softwaru“ a ukazoval se jejich „reálný výkon“.

Debaty o tom, co je relevantnější úloha pro porovnávání procesorů, nebo upozorňování na chyby či zavádějící vyznění toho či onoho testu, jsou rozhodně legitimní. Měření výkonu není tak jednoduchá věc, takže jeho kritika a z ní plynoucí zlepšování metod je třeba – ale stejně tak nějaká diverzita v tom, jaké se testy kde používají.

To, když se Intel snaží ovlivňovat metodiku testování a rozhodovat o tom, které testy jsou relevantní nebo ne, je ale v etickém rozporu s jeho rolí. Slovy z oblasti politiky/práva se dopouští střetu zájmů. Je to, jako kdyby firma ucházející se o veřejnou zakázku měla stanovovat její podmínky, nebo jako kdyby se kaprů někdo ptal na vypuštění rybníka. Když mají být recenze nezávislé, tak nemají být ovlivněné ani tím, že by si dotyčná firma chtěla vybírat, v čem se bude testovat.

Všechen tento marketing vlastně ale asi ani není tak zručně udělaný, aby nějak moc pokřivil trh. Ale bylo to takové nedůstojné, takže z toho ulpěla pachuť. Přitom si myslím, že Intel zdaleka není v zavádějícím marketingu a manipulaci masami nějaká velká ryba, takže je otázka, zda to opravdu měl zapotřebí. Třeba oprsklost Applu s naceněním koleček k Macu Pro nebo tisícidolarového stojanu k monitoru je nakonec asi horší věc, protože mám pocit, že zatímco Intelu to lidi moc „nežerou“, u Applu mi naopak přijde, že jeho odrby „odvážné momenty“ zákazníky úspěšně přesvědčují, získávají, či jak to říct (k jejich škodě)… A to je asi teprve moment, kdy je pro nás spotřebitele marketing škodlivý. A to nám teď k Applu přibyla Tesla (Tesla Motors, ne ta pravá česká), což je zdá se podobný mozky vymývající kult. :)

Petr Urban: Nemáte rádi, když se Lucas hrabe ve Star Wars, aby je „vylepšil“? Zjevně nastupuje doba, kdy se budeme setkávat s reklamou vloženou do již natočených filmů nebo seriálů. Jak na to, předvedl čínský Tencent, který pro tyto účely spojil síly s britskou firmou Mirraid. Umělá inteligence dovede vkládat reklamy na plochy, které se k tomu hodí. Jít může např. o prostory zastávky MHD. Reklamy navíc mohou být využity např. k nabídnutí levnějšího streamování. Milovnice a milovníci filmů z toho musí mít osypky. Aspoň já mám. Tencent Video si předplácí skoro 100 milionů lidí.

Lukáš Václavík: V Česku se naplno rozjela druhá vlna digitalizace pozemní televize a subjektivně je lépe zvládnutá než ta první. Politickým tématem se DVB-T2 stalo až loni, odborná veřejnost ale o přechodu ví již několik let. Hodně pomohla certifikace přijímačů, kterou zavedly České Radiokomunikace. Dík patří i nezávislým médiím, která o úskalích přechodu z DVB-T psala dlouho dopředu.

Pak jsou tady ale konkurenční platformy, zejména IPTV a satelitní operátoři, kteří tuhle idylku boří. Nebo se o to alespoň snaží. Vadí jim, že vláda bere za samozřejmost, že lidé z DVB-T přejdou na DVB-T2, a nikoliv na jiné typy příjmů. Také si myslím, že součástí oficiální kampaně měly být informace o alternativách. Jenže některé antikampaně alternativních operátorů jsou zase vyloženě lživé.

Nejčastěji kritizují nutnost pravidelně kupovat nový přijímač. Jenže satelit i IPTV jsou dražší. Tam si uživatelé musí obvykle přijímač koupit také (často je však v ceně tarifu) a navíc je třeba každý měsíc platit i za tarify se základními programy dostupnými v pozemním vysílání. DVB-T2 se prodraží zejména u paneláků se společnými (STA) anténami, tam se ale náklady rozloží mezi X bytů. Z dlouhodobého hlediska to pořád bude dobrá investice, neboť DVB-T3 nepřijde dřív než za deset let. Jestli vůbec.

TIP: Přehled nejlevnějších IPTV

Alternativní příjmy samozřejmě mají své výhody. Bude tam více kanálů včetně Full HD a do budoucna snad i Ultra HD. Nabídnou zpětné zhlédnutí, mobilní aplikace pro příjem televize, vlastní videotéky apod. DVB-T2 v kombinaci s HbbTV ale nabídne také hodně zábavy.

Ještě k té ceně. Když se zavádělo DVB-T, zajímavou alternativou mocně podporovanou i v médiích a reklamě byla satelitní televize Skylink / CS Link, kterou šlo v základním tarifu sledovat bezplatně, stačilo jen koupit dešifrovací kartu. Jenže od podzimu 2012 se za takový příjem začaly „cálovat“ servisní poplatky. Ty činily 29 Kč za měsíc, dnes už to je 89 Kč.

Článek pokračuje v další kapitole…

Přání na 2020

Radek Kejduš: Tak nejvíc bych si přál Baby Yodu :). Ale vážně, přání, aby se vrátily výkonné kompaktní smartphony, se asi nesplní, s tím už jsem se pomalu smířil. I když dle tvrzení Sony se jich u nás (a v Japonsku, pak už nikde) prodalo více než phabletů.

Přál bych si, abych si u IPTV mohl vybrat jen těch pár stanic, které mě zajímají, a ušetřil za balast. Rozdíl by byl minimální, ale ten pocit, že neplatím za odpad… i když zase kde jinde bych se mohl koukat na skvělý sitcom Premiér, že.

Přál bych si, aby se vůbec nevyráběly věci, které nic nevydrží a nejdou ani opravit. A hodně bzch si přál, abz se přestalo používat royložení qwertz a yůstalo jen české qwerty.

Jan Olšan: Jako loni i jsem se přistihl, že už zase nemám v oblasti počítačů nějaká velká přání. Asi mi vyhořelo nadšení. Už mockrát jsme tu psali, že by to chtělo nějakou lepší technologii displejů, než je LCD, ale to je asi dost daleko. Nebo že by elektronika, zejména telefony, měla vydržet déle (hardwarově možná i vydrží, ale softwarově – přál bych si, aby updatování mobilů na aktuální operační software fungovalo jako u Windows a ne jako u Androidu) z ekologických důvodů.

Nějak si nemůžu pomoct, abych místo na zářné přísliby technologií budoucnosti nemyslel spíš na to, jaký průšvih máme se znečištěním, globálním oteplováním a tím rozvracením ekosystému planety; asi máme trošku rezervy i v poměrech v lidském společenství. Já bych hlavně chtěl, aby ty dobré věci z pozemské přírody a ty dobré věci z lidských výtvorů a kultur vydržely co nejdéle, nespadl na to meteorit, nebouchla do toho supernova nebo jsme podobnou katastrofu nepřivodili my sami.

Tak vám přeju hodně štěstí a zdraví do nového roku, ať dobro vítězí a my si ho vážíme, katastrofy se nám vyhýbají, bydlení zlevní, mobil vám nespadne na beton, děti/psi/kočky nečurají vedle záchodu a tak.

Petr Urban: Přál bych si, aby výrobci činili inovace orientované na spotřebitele a ne proti nim. Jít může také o snáze opravitelné počítače nebo telefony. Některé dnešní modely z tohoto důvodu představují i ekologickou katastrofu.

Lukáš Václavík: V dubnu vychází Cyberpunk 2077 a já doufám, že to bude pecka. Pokud vezmu v potaz, jak se postupně zlepšovaly tři díly Zaklínače od stejných autorů, čekají nás po Divokém honu velké věci.

Hodně se těším na PlayStation 5 a Xbox Series X. Nové konzole mají potenciál konečně přinést něco víc než jen lepší grafiku her. Obě firmy slibují superrychlá SSD, která zkrátí načítání. V téhle generaci konečně začne být zajímavá virtuální realita. Očekávám také inovace v ovladačích, které se už roky prakticky nemění. Snad se při tom všem v Sony i Microsoftu vyhnou přešlapům minulosti, jako bylo potlačení bazarového prodeje her apod.

LCD už konečně má několik nástupců. OLED se chytil v mobilech, jenže v televizorech jde pořád o drahou technologii a do monitorů se kvůli vypalování obrazu dostává jen těžko. Nadějné microLEDy se loni objevily v prvních komerčních televizorech, ale jsou příšerné drahé, žravé a podivně velké. Zajímavou novinkou relevantní pro rok 2020 ale zřejmě budou miniLEDy. Vylepšené podsvícení vdechne LCD nový život a parametry obrazu se přiblíží parádním OLEDům. Kromě TV se objeví i v noteboocích nebo PC monitorech, tak doufejme, že cena nebude moc moc krutá.