Kdo nese zodpovědnost za šíření fake news? Webhosting WebSupport.sk vyhodnotil, že nese část zodpovědnosti a rozhodl se vydat nástroj, který na fake news upozorňuje. Jeho postoj je ojedinělý a přináší řadu otázek. O problematice jsme si popovídali se spoluautorem doplňku Bullshit Detector pro Chrome. S Františkem Volárem, který ve firmě zastává pozici Head of Server Products, jsme se potkali na konferenci OpenAlt 2019.
Rozhovor s Františkem Volárem
Proč projekt Bullshit Detector vzniknul? Poškodily fake news vás osobně?
Mně osobně fake news nepoškodily. Díval jsem se na to pohledem celé společnosti. Poměrně dost se mluvilo o tom, jak fake news ovlivňují např. prezidentské volby ve Spojených státech. Věděli jsme, že se takové weby nachází také na serverech naší společnosti. Chtěli jsme k tomu zaujmout stanovisko. Minimálně jsme chtěli říct, že takový obsah existuje. Někdy je potřeba se kriticky zamyslet, z jakého zdroje informace pochází. Proto vznikl náš projekt.
Vím, že takovou otázku zřejmě dostáváte často, ale musím se zeptat. Co je to ta pravda?
Na to může být mnoho pohledů. Častokrát se tvrdí, že to, co uznává většina, je pravda. To, co se mnohokrát opakuje, je pravda. My jsme se nechtěli pouštět na tenký led, abychom rozebírali politické názory nebo náboženství. Raději jsme se ponořili do problematiky, která se dotýká ohrožení života. Myslím případy, kdy někdo užívá nějaké chemické látky, třeba čistící prostředky, a je to považované za medicínu nebo za nástroj pro vyřešení jakýchkoli problémů.
S tím jsme se už nedokázali ztotožnit, naopak jsme to považovali za totální bullshit. Takže si myslím, že pravdu lidstvo hledá odnepaměti a může to být nějaký koncensus. Těžko se o tom mluví – co si pod tím představit? Minimálně nám dějiny ukazují, že jde o něco, k čemu bychom měli přistupovat pozitivně, trvat na tom, vážit si toho a bojovat za to.
Přemýšlím nad tím, jestli informace vůbec může být brána jako něco neutrálního. Nebude tam vždycky nějaké zabarvení?
Já si myslím, že přesně tohle je úlohou veřejnoprávních médií. Málokdy do toho dávají nějaký názor nebo se přiklání na nějakou stranu. Berou to jako oznámení faktu. A potom co je na pozadí, jaké má ta zpráva důsledky, co pro společnost znamená – to už je věc, kterou můžeme vnímat na základě zkušeností z minulosti. Tedy zda se opakuje něco, co se dělo v minulosti. Něco, z čeho jsme se poučili. Nebo se ptát na následky. Pokud se to stalo jinde, co přišlo potom apod.
Myslím, že je neobvyklé, aby se provozovatel webhostingu pouštěl do boje s fake news. Jste v tom možná první na světě?
Nevím, jestli první na světě, ale v regionu určitě. Náš šéf říká, že webhosting je nudný byznys. Ve WebSupportu jsme ale měli vždycky nějaký přesah, tj. vyjadřovat se k takovýmto tématům a stát si za nějakým názorem. Jde o to, že se nás tato věc dotýká. Neseme spoluzodpovědnost za to, že se takový obsah internetem šíří.
Nástrojů, která umíme použít, nebo možností, jak zabránit provozování takového obsahu, je u nás strašně málo. Pokud vyloženě nejde o porušení zákona, kdy už zasahují orgány činné v trestním řízení, tak máme strašně málo možností. Chtěli jsme zaujmout stanovisko k tomu, co s penězi od problematických webů děláme. Zároveň jsme chtěli posunout databázi Konšpirátori.sk na další level. Myslím, že to se nám velmi podařilo.
Ovlivnilo váš byznys to, že jste se pustili do takového projektu? Narážím na to, jestli si někdo neřekl: „tady ti nám nebo jiným kecají do obsahu a my u nich už nechceme být“.
Určitě ano. Byly to jednotky, možná maximálně nízké desítky zákazníků, kteří se k tomu přímo vyjádřili, že oni s tím možná i souhlasí, ale není to věc, kterou by měla řešit a komunikovat soukromá společnost. Proto jsme celé řešení postavili na dobrovolnosti. Víme, že někteří zákazníci odešli. Bavíme se o možná desítkách až stovkách ztracených eurech měsíčně. Není to nic, co by nás výrazně poškodilo. Vlastně jsme do toho šli s tím, že hejtu na nás bude výrazně víc. Výsledek nás víceméně potěšil, protože reakce byly z drtivé většiny pozitivní.
A ty negativní?
Snažili jsme se na ně připravit, protože když si člověk čte zpravodajství a komentáře pod články, tak asi ví, co může očekávat. To je nadávání do cenzury, fašistů placených západními agenty apod. To se objevovalo. Snažili jsme se své řešení postavit transparentně a vysvětlit, že my nejsme ti, kteří o tom rozhodují, a že nástroj, který jsme vyvinuli, může kdokoli podrobit drobnohledu (Bullshit Detector je open source, pozn. red.).
A jak lidem vysvětlujete, že to, co děláte, není cenzura? Nebo že nejste ‚fašisté‘?
Těžko. Neprezentujeme to tak, že tohle je obsah, který u nás nechceme. Vysvětlujeme, že když se web objeví na seznamu, tak si od něj peníze nenecháme, ale dáváme je do fondu, který se věnuje kritickému myšlení, diskuzím ve společnosti, podporuje školy apod. Čili jednoznačně jde o transparentnost a dobrovolnost.
Postavili jsme to tak, aby technicky zdatní lidé, kteří se na internetu pohybují dlouhodobě a ví, co od něj mohou asi očekávat, řešení ukázali svým rodičům, kteří jsou jednoznačně digitální imigranti. Většina z nich, jak ukazují statistiky, jsou starší občané a na internetu se pohybovat umí. Najdou si informace, ale většinu médií považují za rovnocenné. Když se to píše na internetu, tak to musí být pravda. To jsme se snažili vyvrátit.
Proč jsou pro vás právě Konšpirátori.sk důvěryhodným zdroje na rozhodování o tom, co je fake news?
Protože má velmi transparentně popsané, jak se tam může web dostat. Pravidla jsou úplně jasná. Je za tím zřetelná komise lidí. Tito lidé pro nás v daných oblastech představují autority. Nechtěli jsme o tom rozhodovat my. Tohle je projekt, se kterým jsme se dokázali dobře ztotožnit. Za ty dva a půl roku, od kdy ho používáme, jsme nenarazili na problém nebo na něco sporného, co by se k nám dostalo.
Máte představu o tom, kolik fake news dokážete svým nástrojem pokrýt?
Vůbec. Ten doplněk v sobě nemá žádný sledovací kód, skrze který bychom zjistili, co kromě něj mají uživatelé nainstalované, kdy ho používají a na jaké weby chodí. To nás vůbec nezajímá, v tomto ohledu chceme být transparentní. Víme, kolik instalací je aktivních týdně – od tisíce do nějakých patnácti set. Číslo stále kolísá, ale kolikrát se např. zobrazí upozornění, nevíme.
Je možné, že odchytíte třeba 10 % fake news, ale to se asi nedá zjistit.
Jasně. Já se ale spíš obávám, aby ten doplněk neměli nainstalovaný primárně lidé, kteří dovedou rozeznat fake news. Ti, kterým je projekt blízký a nějak se s ním ztotožní. Na ten doplněk běžely nějaké antikampaně, samotného provozovatele Konšpirátori.sk myslím zažalovali.
To jsme možná narazili na důležitou věc. Vy jste říkal, že doplněk pravidelně používá třeba kolem 1 500 lidí. Je to pro vás moc, nebo málo? Jaký jste měli cíl?
My jsme měli cíle dva. Komunikovat, co děláme s penězi, a protože jsme technologická firma, tak jsme chtěli přinést i nějaký technologický produkt. To byl vlastně ten doplněk. Takže cíl, jestli ho bude používat sto nebo pět set lidí, jsme neměli nastavený. Nechci říkat, že to byla jednorázová kampaň, protože jsme počítali s tím, že ten doplněk bude nadále fungovat. Minimálně bude aktualizovaný. Z hlediska funkcionality jsme ale další věci neplánovali.
Takže ten doplněk nečeká zásadní rozvoj?
Momentálně je to už spíše má volnočasová aktivita. Možná kdybychom se interně domluvili, že s tím chceme něco dalšího dělat, tak by s tím nebyl problém, ale přistupovali jsme k tomu i tak, že Bullshit Detector uvolňujeme jako open source s tím, že pokud má někdo lepší nápad, tak tohle může být základ, na kterém se dá dále stavět.
Což je, předpokládám, i odpověď na otázku, jestli chystáte verzi pro další prohlížeče.
Čeká tam (na Git hubu, pozn. red.) jeden pull request na Firefox. Nejsem uživatel tohoto prohlížeče, zabralo by to nějaký čas, ale určitě se tomu nebráníme.
Myslíte, že běžný člověk rozumí tomu názvu, tj. Bullshit Detector? (smích)
(smích) To je velmi dobrá otázka. Dlouho jsme uvažovali nad tím, jak ho pojmenovat. Vyšlo to takto a my jsme s tím spokojení. Říkáme, že běžný člověk nerozumí tomu, co je to ad blocker. Ví, že to je nějaký blokátor nějaké reklamy, ale pokud Bullshit Detector vnímají jako něco, co je upozorní na sporný obsah, tak… na té značce to nestavíme.
Já vám děkuji za rozhovor.
Já děkuji.
