Technologie cPVA
O technologii cPVA se toho zatím příliš neví a navíc je opředena spoustou domněnek a mýtů, které se v dnešní recenzi pokusíme osvětlit a případně i vyvrátit. Hned první nepřesnosti se řada diskutérů dopouští již při označování této technologie jako C-PVA (podobně jako S-PVA – Super Patterned Vertical Alignment). Přitom správné označení by mělo být CP-VA, případně cPVA (circular Polarized Vertical Alignment). Samotný Samsung v tomto ohledu příliš sdílný není a tak zřejmě ještě nějakou dobu budou dohady ohledně označení pokračovat.
Zatímco klasický displej tvoří polarizační vrstva, vrstva s tekutých krystalů a následný analyzér, u cPVA jsou navíc přidány dvě polarizační vrstvy, které mají za následek změnu polarizace z lineární na kruhovou a zpět. Z pohledu pozorovatele se tak ve výsledku nic nemění, což ale neplatí o kvalitě obrazu.
Panely s lineární (a) a kruhovou (b) polarizací
(Jpn. J. Appl. Phys. Vol. 42 (2003), L 51 — L 53), x-bit labs
Ještě nedávno jsem také tvrdil, že by se měl příplatek za podobné monitory s TN a cPVA technologií pohybovat kolem 10 %. To ale tak zcela pravda není, protože dnes testovaný monitor se cenově pohybuje kolem 7000 Kč, přičemž srovnatelný model F2350 se prodává za 5500 Kč. Rozdíl je tedy 22 % a nikoli 10 %. Nicméně, jak zjistíte později, tento příplatek ve většině případů za to stojí.
Hlavní výhodou technologie cPVA, kromě příznivé ceny takového monitoru, jsou pozorovací úhly a vysoký kontrast, který je u konkurenčních technologií zatím nedosažitelný. V případě tohoto monitoru Samsung uvádí kontrast 3000:1, dynamický pak až těžko uvěřitelných 150 000:1. V druhém případě si marketingové oddělení možná trochu zapřehánělo, v prvním vám ale tuto hodnotu mohu již nyní potvrdit z vlastního měření.
O čem se již ale příliš nemluví, je doba odezvy. Samsung u tohoto modelu uvádí odezvu 8 ms, což ve srovnání s 2ms TN panely nezní příliš optimisticky. Zde vám ale již nic prozrazovat nebudu a nechám vás kliknout na příslušnou kapitolu. U tohoto monitoru je totiž v OSD nabídce i možnost nastavení rychlosti odezvy, takže by tato kapitola rozhodně neměla zůstat bez povšimnutí.
První seznámení, parametry
Bez jakéhokoli sebezapření mohu říct, že po stránce designu se mi tento
panel velmi líbí. Tenký matný rámeček, nikde žádné lesklé plochy, které
by člověk musel neustále leštit a vynikající možnosti polohování. To
jsou vlastnosti, které u celé řady LCD panelů nejen od Samsungu hodně
chybí a citelně ubírají na uživatelském komfortu.
Co mi ale na monitoru trochu chybělo, byl USB rozbočovač. Tento poměrně levný detail dokáže práci s počítačem neuvěřitelně zpříjemnit, což si evidentně řada výrobců stále neuvědomuje. A přitom zrovna takové detaily velmi často rozhodují o koupi či nekoupi konkrétního monitoru. Naopak bez integrovaných reproduktorů se asi dá žít velmi pohodlně. Mezi vstupy pak najdete rovnou dva DVI-D a jeden D-Sub konektor.
Na příslušenství Samsung tentokrát příliš nešetřil, a v krabici tak objevíte kompletní sadu kabelů pro analogové i digitální připojení.
Možnosti polohování, ovládací prvky
Jak jsem již naznačil v úvodu, možnosti polohování jsou na Samsung nezvykle bohaté. Monitor můžete naklápět, otáčet kolem osy v rozmezí 90°, zvedat i otočit na výšku. Díky technologii cPVA se navíc při otočení na výšku nemusíte bát zprzněných pozorovacích úhlů. Nastavené polohy drží velmi dobře a k jejich změně není zapotřebí enormní síly.
Až do teď jsem na monitor pěl jenom chválu, což se ale trochu změní. Na ovládání si to chce chviličku zvykat, protože tlačítka nejsou umístěna pod svými nápisy, ale ze spodní strany monitoru. To může občas vést k nechtěným přehmatům. Alespoň že jsou tlačítka dostatečně velká, což toto riziko částečně eliminuje.
OSD nabídka, možnosti nastavení
OSD nabídku Samsung zcela přepracoval, což jí ale neubralo na přehlednosti. Nad jednotlivými tlačítky se navíc promítají funkce, které aktuálně jednotlivá tlačítka zastávají.
Hned v první záložce máte kromě jasu s kontrastem možnost měnit i rychlost odezvy a jednotlivé profily MagicBright. Těch je na výběr celkem sedm. Jak se monitor popasoval se změnou rychlosti odezvy, se pak dočtete v příslušné kapitole.
Druhá záložka je věnována nastavení barev. Zde sice narazíte na celou řadu profilů, ale na základní sRGB se nemyslelo. Lze zde ale měnit hodnotu gamy, kterou zastupují tři režimy, jimž odpovídají hodnoty 1,9, 2,1 a 2,3.
V prostřední záložce lze změnit poměr stran, případně posunovat s OSD nabídkou. U analogového vstupu lze vyladit i pozici obrazu.
Ve zbývajících záložkách je již možné nastavit jen chování OSD nabídky, zapnout automatickou volbu vstupu, vypínání monitoru a hlavně zvolit funkci, která se vyvolá po stisknutí jednoho z tlačítek. Na výběr je MagicBright, MagicColor, Color Effect nebo Image Size.
Kompletní galerie
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly
To, co má být hlavním tahákem oproti TN monitorům není ani nízká spotřeba, ani vynikající kontrast, ale pozorovací úhly. Ty jsou zejména pro spodní úhel u TN doslova tragické a tak se na levnou náhradu čeká jak na boží smilování. To by mohlo představovat právě cPVA. Zatímco u e-IPS Dellu docházelo k výraznému šednutí černé při bočním pohledu. U Samsungu s cPVA po tomto není ani vidu, ani slechu. Černá je zkrátka černá. Ani spodní úhel se od ostatních nijak neliší, takže panel můžete směle otočit i na výšku, aniž byste přišli o pozorovací schopnosti.
Rovnoměrnost podsvícení
Rovnoměrnost podsvícení zrovna ideální u tohoto panelu nebyla. Samsung dosáhl jen spíše na podprůměrné výsledky, což se projevovalo zejména na levé straně monitoru. Za rovnoměrnost podsvícení ale cPVA nemůže a tak je předpoklad, že se např. s LED verzí, která se do prodeje také chystá, výrazně zlepší.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
Jas
Pokud se zaměříme na průběh jasu, tak ten začíná na vynikající hodnotě 21 cd/m2, kterou asi většina uživatelů ani nepoužije. Jas stoupá velmi rovnoměrně, což se stejnou měrou odráží i na spotřebě.
Při snižování jasu monitor nevyluzuje žádné pazvuky, pouze při velmi
blízkém poslechu (ucho musíte skutečně nalepit až na monitor) bylo
velmi mírně slyšet trafo. Z běžné vzdálenosti již ale nebylo slyšet
absolutně nic.
Na žádost některých našich čtenářů jsem začal měřit i frekvenci blikání zářivek při sníženém podsvícení. V tomto případě byla frekvence při jakémkoli nastavení stále stejná, a to 146 Hz, což vám únavu očí určitě nepřivodí.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Spotřeba
Kde vás tento monitor velmi mile překvapí, bude účet za elektřinu. Při minimálním jasu si řekne jen o 16 W, při maximálním pak o 36 W. Ve srovnání s e-IPS panelem od Dellu to zní jako rajská hudba. Navíc i při srovnání s ostatními monitory vychází Samsung z tohoto boje velmi dobře.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Barevné podání a kalibrace obrazu
Velmi příjemné bylo barevné podání. Již při továrním nastavení nedocházelo kromě černého kanálu k výrazným odchylkám. Co se týče hodnoty gamy, tak v OSD menu uváděné hodnotě Mode 1 odpovídá přibližně gama 1,9, Mode 2 pak gama 2,1 a Mode 3 gama 2,3.
Vynikající je u cPVA podání černé. Hodnota černé barvy je totiž pouhých 0,09 cd/m2 před kalibrací a 0,08 cd/m2 po kalibraci. Takovými hodnotami se nemohou pochlubit ani S-PVA panely, natož pak S-IPS. Sledování filmů je pak s takovou černou naprostým požitkem. Ono i podání ostatních barev je velmi příjemně živé, ale nikoli přesycené, jak tomu bývá u levnějších S-IPS panelů.
Tovární nastavení
Po kalibraci optickou sondou
Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu
nebylo hnuto.
Přednastavený profil v monitoru – Game
Přednastavený profil v monitoru – Internet
Přednastavený profil v monitoru – Movie
Přednastavený profil v monitoru – Sport
Přednastavený profil v monitoru – Text
Přednastavený profil v monitoru – Dynamic Contrast
Dobře dopadlo i sledování testovacího obrazce, kde bylo možné odhalit jen slévání u některých skutečně nejkrajnějších odstínů. Při pozorování fotografií si ale bylo možné všimnout mírné ztráty detailů v nejtmavších odstínech.
Interpolace obrazu
po stránce interpolace k monitoru žádnou zásadní výtku nemám. I bez zachování proporcí byl i drobný text dobře čitelný, o čemž se můžete sami přesvědčit z následujících snímků.
1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení
1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – zachování proporcí
1024 × 768 – zachování proporcí
Rychlost odezvy
Čím ale budou cPVA panely trpět obecně, bude horší odezva. Samsung sice uvádí 8 ms, skutečnost je ale o poznání horší. Panel má pomalý především náběh, který běžně překračuje 20 ms. V součtu se pak není problém setkat s hodnotou kolem 30 ms. To bude zřejmě těžkou ranou pro náročné hráče citlivé na každou milisekundu, kterým tak nezbude asi nic jiného, než oči pro pláč a TN monitory. Při sledování videa rozmazávání příliš patrné nebylo, dalo se s ním setkat ale ve velmi rychlých scénách. Monitor tak trpí trochu nepříjemným ghostingem.
Ohledně odezvy se musím zmínit ještě o jedné vlastnosti, kterou tento monitor disponuje. V OSD nabídce totiž máte možnost rychlost odezvy ovlivnit dle vlastního uvážení. Tato možnost je ale bohužel více méně jen teoretická, protože jakákoli změna nastavení ke zrychlení nevedla a výsledky se pohybovaly v rámci odchylky měření. Naměřené hodnoty jsou při nastavení Faster. Na Normal byla opět většina hodnot stejná, pouze u přechodu 127-255-127 došlo k mírnému prodloužení odezvy. Nezbývá než doufat, že s příštím firmwarem se situace zlepší, ale ruku do ohně bych za to rozhodně nedal.
Snímky z osciloskopu patří nastavené hodnotě Faster, přičemž ani na Normal ani Fastest k žádné dramatické změně nedošlo.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Stabilita kontrastu
Stabilita kontrastu je až do 30% jasu velmi dobrá, pak ale začíná rychle klesat. Podle grafu vítězí Dell na plné čáře, nicméně je to jen zdání. Samsung totiž nabízí kontrast 3000:1, Dell jen 1200:1. V případě obou monitorů pak mohu hodnoty udávané výrobcem potvrdit. U Samsungu jsem naměřil 3309:1, u Dellu pak 1220:1. To nic ale nemění na tom, že výchozí pozice jsou tak zcela jiné. Minimální hodnota kontrastu tak u Samsungu vychází na 1191:1, zatímco u Dellu jen na 976:1. Pravda ale je, že na Samsung s minimálním jasem se ale již příliš koukat nedalo.
Závěrečné hodnocení
I když se ze začátku zdálo, že bude cPVA všespásnou technologií, opět zde platí něco za něco. Dobré pozorovací úhly jsou vykoupeny pomalou odezvou, kvůli níž nelze tento monitor pro hráče FPS stříleček příliš doporučit. Pokud hrajete tahovky, tak vás asi nějaká ta milisekunda nezabije, což ale u FPS může.
Tím ale nechci přínos cPVA příliš shazovat. Monitor vyniká skvělým kontrastem, který při měření dosáhnul až na 3309:1 (výrobce udává 3000:1). Velmi příjemné je i celkové barevné podání, kdy nejsou barvy příliš přesycené a celková scéna působí velmi příjemným a živým dojmem. Bohužel zde místy dochází ke slévání nejtmavších detailů. Vynahradí vám to ale svými pozorovacími úhly a velmi nízkou spotřebou.
Samsung po delší době zase ukázal, že dokáže stvořit i ergonomicky přívětivý monitor, který kromě základního naklápění zvládá i otáčení kolem osy, zvedání i otočení na výšku. Také zpracování OSD nabídky je velmi přehledné.
Pokud se podíváte na cenu, tak zjistíte, že příplatek za cPVA model se pohybuje kolem 1500 Kč, což není příliš závratná suma. Za ni dostanete panel s vynikajícím polohováním (model P2370 i P2350N nabízí jen naklápění), lepšími pozorovacími úhly a vysokým kontrastem. V podstatě za stejnou cenu pak můžete pořídit i porovnávaný Dell Ultrasharp 2209WA, který má ale jen 22" úhlopříčku a podstatně horší podání černé barvy, vyšší spotřebu, na druhou stranu ale rychlejší odezvu.. Pokud hledáte levný profi monitor, doporučuji se podívat po NECu P221W.
Samsung tak mohu s klidným svědomím doporučit všem uživatelům na domácí použití, které netrápí délka odezvy a naopak si vychutnají příjemný obraz s dobrými pozorovacími úhly. Profesionálním hráčům FPS stříleček a grafikům bych naopak doporučil zůstat u osvědčených technologií a modelů.
Plusy a mínusy
+ příjemné barevné podání
+ vynikající kontrast
+ nízká spotřeba
+ skvělé možnosti polohování
+ dobré pozorovací úhly
+ slušná interpolace
+ minimální jas
- délka odezvy
- mírně se ztrácí v nejtmavších detailech
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti Samsung.
