Test 14 grafických karet II. – shrnující grafy

Shrnujeme, ale možná ještě nekončíme

V první části tohoto testu 14 grafických karet jste se něco dozvěděli o jejich výkonu v jednotlivých hrách. V době vydání ještě nebyly kompletní testy v Crysis a Crysis Warhead při celkových very high (resp. enthusiast) detailech. Zajímá-li vás toto extrémní nastavení, můžete využít o pár slov dříve zmíněných přímých odkazů.

V této části vás čeká zejména shrnutí výkonu karet, položení výkonu do kontextu ceny a rovněž náhled na provozní vlastnosti karet. Opět platí, že karty ATI Radeon mají v grafech barvu červenou, Nvidia GeForce pak zelenou. Jejich multi-GPU (SLI/CrossFire) verze jsou mírně odlišeny tmavším odstínem týchž barev. GeForce 8800 GTX sloužící jako etalon či pojítko se staršími testy je vyznačena barvou modrou. V některách shrnujících grafech v rozlišení 2560 × 1600 px je takovým pojítkem a kartou představujících 100 % GeForce GTX 285. Testovací sestava už je vám zřejmě dostatečně známa, připomenu i testovací hry, aby bylo v rámci článku jasno, k čemu je průměrování a shrnutí vztaženo:

Testovací sestava

 

Použité testy

Nastavení ovladačů:

• Nvidia ForceWare – Vsync: off, Quality: high, transparency AA: off, max. pre-rendered frames: 3
  
• ATI Catalyst – Vsync: off, Quality: high, adaptive AA: off

Spotřeba, cena za elektřinu za rok

Spotřeba

Je měřena spotřeba celého PC (bez monitoru) s danou grafickou kartou pomocí zásuvkového wattmetru FK Technics.

Především graf spotřeby karet v idle určitě vyvolává pár otázek. GeForce GTX 285 má oproti níže taktovaným GeForce GTX 280/260 nižší spotřebu díky 55nm výrobnímu procesu čipu. Radeon HD 4870 1 GB jsem s Radeonem HD 4870 512 MB opakovaně přeměřoval dvakrát a vždy mi vyšla jako úspornější karta s větší kapacitou paměti. Obě karty mají referenční design a obě byly od Gigabyte. První (512MB) ale byla podstatně starší, hned z první vlny Radeonů HD 4870.

První Radeon HD 4850, s nímž si pamatuji i spotřebu v idle pod 140 W jsem obětoval kdysi na BIOSmod (a karta po měsíci provozu na vyšších taktech a napětí začala vykazovat artefakty), druhý Radeon HD 4850 (rovněž ref. design a rovněž od Gigabyte) má spotřebu v idle o několik wattů vyšší. K velmi nízké spotřebě pomáhá Radeonu HD 4830 účinné (ale hlučné) chlazení Sapphire, u Radeonu HD 4670 byl rovněž rozdíl pár wattů mezi kartou Sapphire a Gigabyte (ve prospěch druhé jmenované).

Následující graf počítá s 300 dny puštěným počítačem, na kterém se průměrně tři hodiny dělá něco nenáročného ve Windows (2D) a dvě hodiny denně se hraje náročná 3D hra.

Jako zajímavost ještě uvádím spotřebu PC v zátěžových testech:

 

Teplota

Teplota

Furmark (a speciálně jeho Extreme režim Stability testu) dokáže především z Multi-GPU řešení vymačkat podstatně vyšší teploty než ATITool. Zatím jsem v něm nestihl vyzkoušet všechny karty, z testovaných by jistě byly velmi vysoké teploty i u GeForce 8800 GT s ref. chlazením.

 

Hlučnost

Hlučnost

Hlučnost jsem hodnotil jen subjektivně a hodnoty berte čistě jen jako orientační, referenční chlazení bylo u těchto karet:

• GeForce GTX 295
• Radeon HD 4870 X2
• GeForce GTX 285
• GeForce GTX 280
• GeForce GTX 260 SP216
• Radeon HD 4870 (1 GB)
• Radeon HD 4870
• GeForce 9800 GTX+
• Radeon HD 4850
• GeForce 8800 GTX
• GeForce 8800 GT

U těchto karet tomu bylo jinak:

• Radeon HD 4830 – dvouslotový chladič Sapphire (s tvarem elipsy)
• GeForce 9600 GT – Gigabyte SilentPipe IV
• Radeon HD 4670 – hlučnost odpovídá oběma zkoušeným (Sapphire, Gigabyte)

K hlučnosti v režimu idle je třeba dodat, že 512MB Radeon HD 4870 je sice tichý, ale jednou za pár minut roztočí větrák naplno a zase ztichne (což je velice nepříjemné), novější 1GB Radeon HD 4870 už touto chybou netrpí. Všechny GeForce GTX lze velice snadno softwarově zregulovat, teplotní rezerva umožňuje s půlminutkou vašeho času dosáhnout takřka bezhlučného chlazení.

Shrnující grafy: výkon ve všech hrách

Jak na ExtraHardware počítáme grafy celkového výkonu: Pro každý dílčí test (tedy například Bioshock, 1680 × 1050 px) je nalezena nejrychlejší grafická karta a ta je označena jako maximum, tedy 100 %. Ostatní karty pak získají body v podobě relativního výkonu k tomuto dílčímu maximu. V dalším testu může být maximem zase jiná grafická karta, celkových 100 % by získala jen grafická karta nejrychlejší úplně ve všech testech. Tato metodika dává všem hrám stejnou váhu, bez ohledu na to, zda v ní karty běží typicky 30 fps nebo třeba 100 fps.

Upozornění: kvůli nefunkčnímu anti-aliasingu u Bioshock (DX10) v případě karet Radeon jsem tuto hru do shrnujících grafů počítal jen v nastaveních bez anti-aliasingu.

Za 100 % je považována nejrychlejší a nejdražší jednočipová karta (GeForce GTX 285), ostatní karty mají hodnocení relativní k ní.

 

Shrnující grafy: výkon v náročných hrách

Následující grafy jsou vytvořeny pro objektivnější hodnocení nejsilnějších grafických karet. Zbavíme se limitu procesoru a budeme se zajímat jen o hry, ve kterých GPU o výkonu skutečně rozhoduje. Vyřadme tedy z průměrování hry, které buď vykazují více než 100 fps při většině nastavení anebo je v nich výkon karet limitován procesor. Z kola ven jdou Call of Duty 4, Dead Space, Fallout 3, Left 4 Dead, GRID, DX9 Stalker, Unreal Tournament 3 a X3: Terran Conflict. U nejlevnějších karet z testu doporučuji brát v úvahu spíše grafy na předchozí stránce, zde jsou pomalé karty zbytečně bity v některých hrách, ve kterých žádná z nich nepředvede hratelná fps a rozdíl 2 vs. 4 fps dělá v procentech hodně (špatný výsledek GeForce 9600 GT je například způsoben propadem ve hře S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky v pro ni nesmyslném maximálním nastavení). Pro karty od Radeonu HD 4850 výše může být toto srovnání naopak objektivnější než srovnání zahrnující všechny hry.

 

Ceny, poměry výkon/cena (ve všech hrách)

Ceny jsem aktualizoval 24. ledna. Počítám samozřejmě s cenami s DPH, zdrojem je e-shop Alfacomp.cz (některé modely, především v případě dražších grafických karet, nebyly bohužel v době tvorby článku skladem). U GeForce 8800 GTX už nelze korektně s nějakou cenou počítat, v inzerátech se objevuje za cenu kolem 3200 Kč, poslední prodejní cena byla myslím zhruba 5100 Kč.

Díky celkovým výkonům a aktuální ceně je možné spočítat grafy pomětu cena/výkon:

Poměry výkon/cena (jen náročné hry)

Z následujících výpočtů jsou opět vyřazeny hry Call of Duty 4, Dead Space, Fallout 3, Left 4 Dead, GRID, DX9 Stalker, Unreal Tournament 3 a X3: Terran Conflict.

 

Která hra je NV-friendly a která ATI-friendly?

Že se výběrem her a nastavení dá prudce ovlivnit celkový výsledek testu grafických karet, není žádným tajemstvím. I proto jsem vybral dvě dvojice jinak vyrovnaných grafických karet a pokusím se přehledně znázornit, které hry sedí lépe GeForce a které zase Radeonům.

Začínáme s dvěmi kartami do 3000 Kč. Radeon HD 4830 a GeForce 8800 GT (případně 9800 GT) jsou na základním taktu v rozlišení 1680 × 1050 px s 4× MSAA v průměru takřka přesně stejně rychlé karty. Dají se považovat také za dvě z nejvýhodnějších voleb pro 20 a 22palcové LCD panely. Nejlépe vše ukazuje pro tento případ trochu nelogický spojnicový graf (klepnutím na graf jej zobrazíte v originální velikosti):

Pro ty, kdo si zakládají na tom, že se jedná o diskrétní hodnoty, jsem připravil samozřejmě i patřičný pruhový graf:

Stejná vyrovnanost platí i pro 1GB Radeon HD 4870 a GeForce GTX 260 SP216. Tentokrát ale v rozlišení 1920 × 1200 px s 4× MSAA. A opět se dá říct, že zmíněné karty jsou zajímavými volbami pro 24–27" LCD panely.

Výkonnostní vyrovnanost v současnosti podobně drahých karet ATI a Nvidia je opravdu neuvěřitelná. Navzdory různým architekturám se najde jen pár her, kde se štěstí nějak výrazněji usměje na GeForce (Dead Space, Bioshock, Call of Duty: World at War), či naopak na Radeony (Assassin's Creed, Zaklínač, S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky v enhanced režimu). Průměr ze všech dvaceti her (a u třech z nich ve dvou odlišných nastaveních) vše ale smaže a už se můžete rozhodovat jen podle provozních vlastností, rezervy k přetaktování, rozšiřitelnosti do Multi-GPU (viz vaše základní deska) či osobních preferencí značky.