Po třech měsících tu opět máme aktualizaci statistik o tržních podílech mezi výrobci procesorů x86 – v praxi hlavně o rozdělení sil mezi AMD a Intelem, protože ač se čínský Zhaoxin stále snaží (nedávno oznámil nové procesory pro notebooky a servery), do globálního prodeje se moc neprosazuje a čísla, ke kterým se dostáváme, jsou zaměřená jen na souboj AMD versus Intel. Tato data vypracovává analytická firma Mercury Research a za již skončené třetí čtvrtletí (červenec až září 2022) jsou k dispozici nyní.
Data od Mercury Research tentokrát publikovali analytici Goldman Sachs, takže se k nám dostávají poněkud oklikou, to hlavní ale máme. Čísla ukazují nečekaně velký propad pro AMD a tím pádem posílení pro Intel. I když – v kontextu toho, jak moc se AMD propadly tržby proti očekávání (a prakticky všechno se to stalo v segmentu PC procesorů Ryzen pro desktop a notebooky), to možná nečekané být nemělo.
Tip: Výsledky AMD za Q3 2022: průšvih v Ryzenech, ale v serverech už má skoro 40 % tržeb Intelu
Desktopy a notebooky: Intel na koni, AMD v depresi
V desktopu podle Mercury Research během Q3 2022 urvalo AMD jen pouhých 13,9 % tržního podílu. To by znamenalo, že dejme tomu 86,0–86,1 % by měl mít Intel. (Podle toho, zda Zhaoxiny vycházejí na 0,0, nebo na 0,1 %; je teoreticky možné, že už od posledních výsledků, kdy pro ně bylo uvedeno právě 0,1 %, už stouply, ale víc jak procento asi zdaleka není reálné.)
Toto je pro AMD hodně špatná zpráva, protože o tři měsíce zpátky v Q2 2022 mělo v desktopovém segmentu podíl 20,6 % (a Intel tedy jen 79,4 %). Je to tedy mezikvartální propad skoro o šest procentních bodů a relativně skoro o třetinu (o 32,5 %). Před rokem v Q3 2021 mělo AMD podíl jen 17,1 %, takže v tomto srovnání je to o něco méně špatné. Ale je třeba pamatovat, že tehdy to byl také mimořádně nízký výsledek daný tím, že výrobní kapacity AMD byly v době čipové krize omezené a firma ztrácela prodeje ve prospěch Intelu, protože nestíhala uspokojovat zájemce.
AMD Ryzen 9 5950X (foto: Ľubomír Samák)V noteboocích to vychází ještě hůř pro AMD. Tržní podíl v Q3 2022 údajně měla tato firma jen 15,7 % (tudíž 84,3 % pro Intel). Přitom po Q2 jsme tu mohli psát, že Ryzeny dosáhly v noteboocích téměř čtvrtinového podílu (24,8 %, čili 75,2 % pro Intel). Proti tomu jde o masivní propad, kdy se podíl AMD snížil o víc jak devět procentních bodů (relativně o 36,7 %). Pro srovnání – před rokem v Q3 2021 mělo AMD 22,0 % a Intelu 78,0 %.
Propad tržního podílu může být zesílen tím, jak odběratelé redukují skladové zásoby
Je možné, že tento masivní propad v prodejích je dočasný výkyv (ale nemusí nutně trvat jen po dobu jednoho kvartálu). AMD totiž uvádělo, že coby důvod onoho 40% propadu tržeb za procesory Ryzen vidí vedle ochlazení ekonomické situace a tím strukturálního snížení poptávky po počítačích ještě jeden faktor. Tato situace výrobce hardwaru a počítačů překvapila. A protože do ní vlétli ze situace rozehřátého trhu po koronavirovém boomu poptávky, najednou měli příliš velké zásoby vyrobených počítačů i komponent na skladech. Nyní musí být tyto zásoby odbourávány, aby se snížily na úroveň adekvátní oslabené ekonomice a trhu.
AMD Ryzen 6000 „Rembrandt“ pro notebooky (zdroj: AMD)Skladové zásoby fungují jako „buffer“, do kterého na jedné straně přichází nově objednaný hardware a na straně druhé z něj mizí to, co se vám zrovna daří prodávat. Protože odtok prodávaných počítačů se zhoršil a současně je buffer mnohem plnější, než je třeba, je pro redukci skladových zásob nutné udělat to, že do zásoby nakupujete výrazně méně hardwaru, než kolik ho na druhém konci prodáváte dál. To znamená, že během redukce skladových zásob by měl tržní podíl AMD coby dodavatele, od něhož směřuje hardware na ony sklady, být ještě nižší, než jaký je tržní podíl jeho procesorů v koncových prodejích počítačů (za předpokladu, že konkurence je tímto postižená relativně méně…). Až se podaří přebytečnou úroveň zásob odbourat, mohly by prodeje přímo u AMD o něco stoupnout a srovnat se s tím, kolik se prodává počítačů s jeho procesorem na koncovém trhu.
Intel tuto redukci skladových zásob v odběratelském a distribučním řetězci byl nucen absolvovat také, ale v jeho případě byla oznámená již o čtvrtletí dříve (výsledky Intelu se propadly již v Q2 2022, zatímco AMD až v Q3 2022). Je možné, že nárůsty podílu procesorů AMD hlášené v druhém kvartálu byly ve skutečnosti z nějaké části také dané tím, že zákazníci Intelu už v té době redukovali zásoby jeho procesorů. Je teoreticky možné, že se prodeje Intelu už po kvartálu odbourávání mohly v Q3 trošku vzpamatovat a tím přispět k velkému rozdílu v tom, jaké podíly mělo AMD v Q2 a jak nízké nyní v Q3.
Ať už jsou skutečné fundamenty za těmito čísly takové, nebo makové, bude teď dost napínavé sledovat, zda se AMD povede tržní podíly zkonsolidovat a vrátit se k lepším číslům, případně jak to bude dlouho trvat. Pokud by se to nepodařilo, ztratila by firma značnou část pozic, které budovala několik let od vydání procesorů Ryzen první generace v roce 2017.
Tip: Tržní podíly procesorů AMD vůči Intelu v Q4 2017
Na druhou stranu servery…
V jedné oblasti ale naopak AMD „jede“ a přebírá dál byznys Intelu. Servery (respektive serverové procesory Epyc) výrazně zvýšily svůj tržní podíl, AMD se v Q3 údajně dostalo už na 17,5 %, což by bylo skoro historické. Od vydání Epycu, kdy AMD budovalo svou pozici v serverech téměř od nuly, je to rekord. Na Intel tak v x86 procesorech pro servery zbývá 82,5 %. Ve statistice nejsou ovšem zahrnuté procesory ARM ani IBM Power nebo jiné výrazně minoritní alternativy.
AMD Epyc 7003 Milan (zdroj: AMD)V tomto případě si AMD může gratulovat k pokračujícímu růstu podílu. V Q2 se pro AMD ještě uvádělo jen 13,9 % (86,1 % pro Intel). A před rokem v Q2 2021 to dokonce bylo jen 10,2 % vůči 89,8 %.
Mercury Research uvádí pro zajímavost ještě „celkový podíl v x86 procesorech“. Ten je 28,5 %, zatímco v Q2 byl podíl dokonce 31,4 %. Před rokem v Q3 2021 se pro AMD uvádělo 24,6 % v tomto počítání.
Nenechte se ovšem mýlit těmito výrazně lepšími (pro AMD) procenty. V tomto počítání jsou zahrnuté kromě PC a serverů také „IoT“ neboli ve starším názvosloví „embedded“ produkty. A podle všeho také zejména herní konzole s procesory x86 (Xboxy, PlayStation, Valve Steam Deck a podobné). Právě herní konzole jsou důvod, proč v tomto počítání AMD vychází výrazně lépe než ve všech třech zatím uvedených disciplínách. V herních konzolích s procesorem x86 má totiž 100 %, což táhne průměr nahoru. A navíc se zdá, že jejich prodeje neklesly, na rozdíl od prodejů PC. Nebo aspoň zatím…
Zdroje: Investing.com, via: ComputerBase
