Jedna ze dvou disket, na kterých byl distribuován Multiplan – první tabulkový procesor od Microsoftu
Viditelný kalkulátor
Historie komerčních tabulkových procesorů se začíná psát v roce 1978 v americkém Cambridge, Masachusets – přesněji řečeno v jedné z přednáškových místností zde sídlící Harvardské univerzity. Mezi posluchači právě probíhající přednášky je tehdy i šestadvacetiletý student Dan Bricklin. Ačkoliv to ještě netuší, právě v jeho hlavě se zanedlouho zrodí nápad zautomatizovat matematické operace pomocí jednoduchého programu pracujícího v tabulkovém rozhraní.
Vyučující profesor není v ten den zrovna v nejlepší formě – již poněkolikáté totiž musí přepočítat sled výsledků na sobě závislých rovnic poté, co uprostřed řetězce výpočtů našel chybu. Bricklina tak navede k úvaze o tom, jak užitečné by bylo mít program, který by na základě zadaných závislostí dopočítal výsledek sám vždy znovu i poté, co by se některá z průběžných hodnot změnila.
Na podzim toho samého roku má již první podobu takového programu napsanou, o rok později pak zří světlo světa i jeho první komerční verze uzpůsobená pro Mac. „VisiCalc“, jak se program jmenuje, slaví okamžitě úspěch. Mnoho podniků si pořídí počítač jen proto, aby mohlo aplikaci využívat.
VisiCalc: pionýr na poli komerčních tabulkových procesorů
Kde se dva přou, třetí vítězí
Ačkoliv se aplikace již od prvního roku prodává v řádech stovek tisíců, má stále mnoho nedostatků. Na rozdíl od dnešních tabulkových procesorů neexistuje ve VisiCalcu žádný předdefinovaný layout. Uživatel si tak musí všechny atributy a operace pro nový sešit nastavovat sám. Tvůrci programu se navíc zapletou do vleklého soudního sporu s distributorem, který odláká jejich pozornost od práce na dalším vylepšování softwaru.
VisiCalc tak na nějaký čas ustrne ve vývoji. Této situace využije jeden z firemních programátorů VisiCalcu - opustí stagnující společnost a vytvoří vlastní, vylepšenou verzi aplikace. Jeho dítě, Lotus 1-2-3, je prvním tabulkovým procesorem, který začne využívat makra a add-iny. Ve srovnání s konkurencí je také rychlejší a graficky vyspělejší. Předběhne tak v rozhodujících kritériích nejen VisiCalc, ale i jeho obdobu od firmy Microsoft – program Multiplan.
První verzi programu Multiplan šlo ovládat jen pomocí klávesnice. To se však mělo brzy změnit
Ve stínu Lotusu
Multiplan, první pokus Microsoftu vstoupit na trh tabulkových procesorů, začíná být distribuován v roce 1982, až do roku 1984 se mu ale prakticky nepodaří vystoupit ze stínu Lotusu 1-2-3. Důvodem je hlavně zaostalost ve výkonnosti i funkcionalitě. Když si firma uvědomí, jak podstatný zisk jim v sektoru tabulkových procesorů uniká, rozhodne se soustředit více lidských i finančních zdrojů do vývoje nové aplikace. Práce na konceptu pokročilejšího tabulkového procesoru se rozběhnou pod názvem „Odyssey“ a brzy přinesou své ovoce.
Jeden z nadaných programátorů objeví způsob jak simultánně provádět dvoudimenzionální výpočty, čím podstatně urychlí chod programu. Pouze to ale nestačí. Bill Gates a jeho tým jsou totiž v té chvíli již přesvědčeni, že vedle výkonu je potřeba vylepšit i podobu rozhraní, s kterým uživatel pracuje. První verze, která z těchto úvah vyhází – Multiplan pro Macintosh z roku 1984 – je proto již aplikací s plně funkčním GUI. Její úspěch na trhu pak utvrdí Microsoft v tom, že nastoupená cesta k zjednodušenému rozhraní je zároveň cestou k prosperitě.
Excel 2.0 pro Windows s plnou GUI podporou a ovládáním pomocí myši
Excel exceluje
V roce 1985 proto přichází první verze programu pro Mac, která zároveň s novou vizí nese i nové jméno – Excel. V roce 1987 pak následuje i stejnojmenná verze pro Windows. Od tohoto momentu pak Lotus začíná ztrácet své pozice. V té době je ještě jednou z největších softwarových firem na světě, v průběhu několika málo příštích let se však jeho sláva stane pouhou vzpomínkou. Je zajímavé, že na jeho úpadku se podepíšou téměř ty samé okolnosti, které ho předtím vynesly na špici softwarového trhu. Lotus, podobně jako předtím VisiCalc, se zaplete do soudních sporů s jinými společnostmi, které obviní z okopírovaní vzhledu a funkcionalit svého produktu.
Soudní spory se pak vlečou léta a ačkoliv firma ve všech přích zvítězí, v boji o přízeň zákazníků nakonec prohrává. Zatímco totiž vedení firmy věnuje svou pozornost právním záležitostem, zdokonaluje Microsoft svůj produkt a brzy je s Excelem pro Windows již u verze 3.0. Získává tak náskok, který Lotus již nikdy nedoběhne. V oblasti tabulkových procesorů pro platformu Windows pak Microsoft na několik let nemá žádnou konkurenci a jak se Windows v první polovině devadesátých let stávají čím dál populárnější, stává se i Excel pomalu ale jistě jedničkou mezi tabulkovými procesory.
Excel 3.0 jako první tabulkový procesor představil uživatelům kromě jiného 3D grafiku, kreslení a nově koncipovaný panel nástrojů
Na čele všech tabulek
Na cestě k dominanci pak už Excel nemůže nic zastavit. Verze 97 přináší integrovaný programovací jazyk VBA (Visual Basic for Applications), který umožňuje kromě jiného například automatizovat pracovní kroky pomocí nahrávání maker, verze 2000 pak zase dokáže pracovat s formátem HTML. Asi nejpodstatnější proměnu pak zaznamená Excel v roce 2007, kdy je u celé Office sady zavedeno nové rozhraní Fluent (Ribbon). V rámci toho jsou zcela přeorganizovány panely nástrojů tak, aby šetřily uživateli počet nutných kliknutí. To už je ale Excel víc než deset let neohroženým vůdcem na trhu tabulkových procesorů. Dnes je jeho odhadovaný podíl v tomto segmentu víc než 90%.
Excel z roku 2007 přinesl novou koncepci pracovního prostředí – ergonomičtější rozhraní Fluent
Velikonoce v Excelu
Hall of Tortured Souls – velikonoční vajíčko ukryté v Excelu 95
Pokud jste někdy byli v Excelu 95 v sloupci B označeného řádku 95, vyvolali Nápovědu a zároveň se stisknutím Ctrl+Shift+Alt klepnuli na možnost Technická podpora, víte nejspíš, že v Excelu bývají ukryta velikonoční vajíčka. V případě verze 95 šlo o střílečce Doom podobnou minihru nazvanou „Hall of Tortured Souls”, u které vás v poslední místnosti čekala fotografie týmu lidí, kteří se na tvorbě Excelu 95 podíleli.
Podobné hrátky programátorů, přezdívané i easter eggs neboli velikonoční vajíčka, mohl informovaný uživatel nalézt ukryté i v pozdějších verzích programu. V Excelu 97 byl ukryt jednoduchý letový simulátor a v Excelu 2000 pak 3D automobilový závod s názvem „Dev Hunter”. Od roku 2002 pak byla praxe ukrývání velikonočních vajíček do produktů Microsoftu opuštěna – vedení firmy se totiž obávalo toho, že tyto výstřelky snižují důvěryhodnost softwaru.
Stejně jako ostatní velikonoční vajíčka obsahoval i Dev Hunter jména vývojářů příslušné verze Excelu
