Ultraširokých monitorů je na trhu jen pár. Přitom jde o hodně zajímavou variantu, jak nahradit vícemonitorové řešení. Zkrátka místo dvou nebo tří monitorů (běžné pracoviště náročnějšího uživatele) před sebou máte to samé, jen bez rušivých rámečků.
Tyhle široké monitory vyrábí Philips, Dell, Samsung, Asus i Acer. Přičemž u kromě Philipsu a Dellu jde o herní modely s rychlým panelem, ale také nižším rozlišením kolem 3840 × 1080 px. Philips a Dell nabízejí 5120 × 1440 px. Ve všech případech jde o úhlopříčku 49" a zakřivenou obrazovku. Dell je zakřivený jen trochu (3800R) a má panel typu IPS, Samsung a Philips uvádějí poloměr 1800R a panel VA.
Takhle velký monitor vám na stole vytvoří stejnou plochu, jako byste vedle sebe postavili dva běžné 27" monitory s rozlišením 2560 × 1440 px. Poměr stran už není 16:9 (typické pro seriály) ani 21:9 (ideální na sledování filmů), ale 32:9. U videa budete tedy vždy mít černé pruhy na bocích, ale u her uvidíte „až za roh“ a pracovní plocha se stane téměř nekonečnou.
Taková obrazovka se na první pohled hodí jen na rozsáhlé excelové tabulky a opravdu to s nimi umí. Ve většině ostatních aplikací je jejich roztažení na celou obrazovku spíše ke škodě, takže začnete používat více oken vedle sebe. Posouvat okna ručně není příliš pohodlné a gesto Win+šipky ve Windows vám umožní pouze ukotvit okno na polovinu obrazovky.
To moc nestačí a je dobré se podívat po nějaké utilitě na rozdělení obrazovky na více „virtuálních monitorů“. Philips na rozdíl od některých jiných výrobců bohužel takovou funkci nenabízí, takže nezbývá, než vyzkoušet nějakou aplikaci třetích stran. Tohle chybějící softwarové řešení je asi největší chyba.
Provedení
Monitor dostanete v obří krabici, na kterou jsou už potřeba dva lidi. Vybalený a smontovaný monitor pak už přenášíte sami, není nijak extrémně těžký. Kvůli stabilitě je ale potřeba masivní noha, ale díky její konstrukci o místo na stole nepřijdete. Navíc podporuje i standard VESA, takže můžete využít téměř jakýkoliv jiný držák.
Standardně tenké rámečky mají na každé straně asi centimetr. Pro ovládání slouží pětice tlačítek s popisky –pro zobrazení menu (které je v češtině) tak nemusíte mačkat poslepu, jako u mnoha jiných modelů. Konektorová výbava zahrnuje DisplayPort 1.4, 2× HDMI 2.0, USB-C 3.1 (65 W) a rozbočovač USB-B 3.1 na tři USB-A 3.1. Je zde i výstup na sluchátka, vestavěné reproduktory 2× 5W a gigabitový port LAN.
Kamera je vyklápěcí, což je dobře. Většinu času potřeba není a i pro neparanoidní uživatele je dobré mít možnost ji nějak schovat či zakrýt. Obyčejná krytka jako u některých ThinkPadů by stačila, ale kvůli tenkým rámečkům zvolil Philips toto řešení. Nemá sice nijak zvlášť pěkný obraz, ale umožňuje přihlašování přes Windows Hello.
Mezi porty najdete i konektor RJ45. Jeho účel je docela užitečný – v případě připojení notebooků přes USB-C získáte drátové připojení k síti, monitor funguje i jako slušná dokovací stanice.
Monitor je polohovací, výškově jej lze nastavit v rozmezí 9/43 až 22/56 centimerů (počítáno pro dolní a horní hranu displeje) a umožňuje i naklopení. Některé hodnoty z menu umožňuje měnit přímo utilita od Philipsu. Ale nenastavíte přes ni jas.
Módy obrazu
V menu je celkem osm obrazových režimů nazvaných SmartImage, přičemž v základu není vybraný žádný. V defaultním nastavení má monitor jas na 70 %, kontrast a ostrost na 50 %, gamu 2.2 a vylepšovací funkce Smart Response a SmartContrast jsou vypnuté.
Optickou sondou jsem naměřil svítivost 318 nitů při úrovni černé 0,157, tedy kontrast 2028:1. Křivka gama vcelku plynule stoupá od 2 do 2,2. Celkový rozsah jasu činí 100 až 450 nitů, přičemž pro práci ideálních 120 nitů se nachází už na 5 % posuvníku. Tedy ještě níže, než zde nabízí režim Economy. Kontrast je stejný v celém rozsahu. Spotřeba při tomto jasu dosahuje pouze na 32 W (při defaultní svítivosti 318 nitů je dvojnásobná). Barevný gamut je širší než sRGB a vyvážení bílé směřuje do modra.
- Režim EasyReader přepne barvy na odstíny šedé.
- Režim Kancelář zvýší ostrost na 60 %, čímž dojde ke zhoršení podání černé a nižšímu kontrastu.
- Režim Fotografie zvýší ostrost na 70 % a změní se křivka gama.
- Režim Film zvýší ostrost na 90 %, gamu na 2.4, zapne funkce SmartResponse a SmartContrast a teplotu barev zvýší na 7500K. Jas je skoro na maximu (400 nitů), ovšem naměřené barvy pak směřují ještě více do modra a kontrast klesne na 1620:1.
- Režim Hra zvýší ostrost na 90 %, barvy přepne do uživatelského režimu (ale ponechá nastavení 100/100/100), zapne obě Smart-funkce a vytáhne jas na maximálních 450 nitů.
- Režim Economy sníží jas na 20 %. To je stále o dost více, než 120 nitů.
- Režim Low Blue umožňuje ubrat modrou složku ve čtyřech úrovních.
- Režim SmartUniformity zapne uniformitu obrazu, tedy se pokusí o rovnoměrnější podsvícení. To se Philipsu moc nedaří.
Kalibrace
Pokud v nastavení zapnete položku barvy sRGB, přijdete o možnost nastavit jas (aretuje se na 70%). Lepší je tedy pokusit se o kalibraci. Nejlepších výsledků jsem dosáhl stažením zelené na 90 % a modré na 87 %, poté jsem naměřil téměř dokonalé vyvážení bílé i šedé, přičemž kontrast klesne z 2028:1 pouze na 1940:1.
Gamut je však stále o něco širší než sRGB. Pokud chcete přesně tento standard, tak zapnutím sRGB v menu jej nezískáte. Gamut bude pořád stejný, ale přijdete o možnost měnit jas.
Hodnocení
Základem je naučit se pracovat s tak širokou plochou, což určitě není pro každého. Když jsem testoval monitory s poměrem stran 21:9, tak jsem měl občas chuť ještě druhý obyčejný monitor na bok přidat. To by mě u tohoto ultraširokého řešení už ani nenapadlo.
Philips 499P9H je typickým kancelářským monitorem a maximální frekvence 70 Hz bude pro některé uživatele omezující. Ale hrát se na něm dá a na běžnou práci je hodně dobrý. Philips jej prodává za necelých 25 000 Kč, což je mnohem nižší částka, než za takovýto monitor od konkurence.
Monitor se přes masivní stojan na stole trošku giglá, páka je holt dlouhá. Ale nestabilní nijak není. Philips 499P9H poskytne slušné barvy, dá se dobře zkalibrovat a nabízí velmi dobrou kancelářskou výbavu.