Příští měsíc má AMD vydat druhou generaci procesorů Ryzen, 12nm CPU Pinnacle Ridge. Dnes se k nim objevil další únik, který navazuje na víkendový průsak specifikací Ryzenu 7 2700X v databázi 3DMarku. Na korejském webu Hardware Battle se objevily informace k tentokrát neupřesněnému osmijádrovému modelu Ryzenu 7, již i spolu s nějakými zajímavými benchmarky.
CPU, které zde uniklo, má také uvedenu základní frekvenci 3,70 GHz, stejnou, jakou 3DMark uváděl pro model 2700X. Ovšem maximální takt turba je uveden vyšší, až 4,35 GHz (jádra Zen mohou mít takt nastaven v krocích po 25 MHz, takže parametry nemusí být nutně zaokrouhlené na celé stovky). Výstup z programu Sandra říká, že CPU používá násobiče 22×, 37× a 348/8× (43,5×), což by skutečně odpovídalo taktům 2,20 GHz (pro nečinnost), 3,70 GHz a 4,35 GHz (maximální turbo). Sandra pro ně uvádí poměrně nízká napětí (0,787 V, 1,2 V a 1,25 V), což je až podezřele nízko. Je možné, že tato detekce není správná, protože pro maximální turba používají současné Ryzeny o hodně vyšší napětí.
Jsou tu asi dvě možnosti. Buď je tento procesor stále Ryzen 7 2700X (dle stejné základní frekvence), ale 3DMark dříve z nějakého důvodu neodhalil jeho maximální turbo s XFR či jej špatně detekoval. Je prý možné, že oněch 150 MHz navíc je dílem technologie XFR 2.0, která třeba při onom testování v 3DMarku nebyla aktivní. Podle VideoCardz by třeba mohla nastat situace, že ji nebudou všechny desky první generace s čipsety řady 300 umět. Nicméně takováto optimistická vysvětlení, bývají často zklamána. Tudíž tím, že je toto teprve druhý nejvýkonnější model, bych si nebyl moc jistý.
Parametry osmijádrového Ryzenu Pinnacle Ridge z programu Sandra (Zdroj: Hardware Battle)Druhá střízlivější možnost je, že zde už vidíme Ryzen 7 2800X, top model generace 2000. Ten by v takovém případě potom měl stejnou základní frekvenci 3,70 GHz a lišil by se vyšším jednovláknovým výkonem, daným oním 4,35GHz XFR turbem. Tato frekvence by pak asi také byla maximem pro generaci 2000 (s možnou výjimkou pozdějších Threadripperů, které mají i nyní o 100 MHz vyšší XFR boost než Ryzen 7 1800X). Vzhledem k tomu, že by asi byly použité výběrové čipy, by tento model 2800X asi stále měl i o něco vyšší vícevláknový výkon než Ryzen 7 2700X díky vyšším reálným frekvencím v boostu.
Kromě toho by ale toto CPU nemuselo vůbec odpovídat finálnímu modelu. Podle zcenzurovaného označení se hlásí ES kódem, nejde tedy o finální sériový kus, ale o vzorek, pravděpodobně určený pro výrobce desek k testování. Pokud jde o kvalifikační vzorek (QS), pak by jeho parametry také měly odpovídat nějakému sériovému modelu (tedy asi buď Ryzenu7 2700X, nebo 2800X). Ovšem jde-li ještě o inženýrský vzorek (ES), pak parametry odpovídat nemusí. Čip by tak klidně mohl mít základ modelu 2700X a turbo modelu 2800X, nebo úplně jiné. Nicméně pokud nějaký ES s maximálním taktem 4,35 GHz existuje, pak je pravděpodobné, že podobný takt bude mít i nějaký prodejní kousek.
Benchmarky
Tolik tedy k otázce, co tyto údaje vlastně ukazují (nezapomeňme ovšem ani na možnost, že jde o „fake“). Co je na úniku ale ještě zajímavé, jsou benchmarky, které Hardware Battle poskytlo. Jde o výsledky z výpočtů fyziky v 3DMarku FireStrike, syntetického testu aritmetiky v SiSoft Sandra (dnes už archaický algoritmus Dhrystone/Whetstone) a konečně CineBench R15. Vícevláknový výkon procesoru by podle těchto čísel měl být oproti Ryzenu 7 1800X vyšší o 6,9–10,6 % v 3DMarkové fyzice a o 8,4 % vyšší v Cinebench R15. Jednovláknový výkon v Cinebench je ale vyšší o 13,4 %, což je výraznější nárůst, než co by odpovídalo zvýšení jednovláknového boostu z 4,10 na 4,35 GHz. Jednovláknový výkon v Sandře je proti 1800X vyšší o 9,9 % ve Whetstone o 37,8 % v Dhrystone. Poslední číslo bych ale kvůli statistické výchylce ignoroval; tyto testy už dnes také nejsou příliš průkazné.
Pokud by se tento neznámý Ryzen srovnával se špičkou Intelu (Core i7-8700K), měl by ve vícevláknovém výkonu být o 6,4–7,4 % lepší soudě dle 3DMarku, přičemž v Cinebench je rozdíl dokonce 24,2 %. Intel si dle očekávání naopak zachová vedení v jednovláknovém výkonu – v Cinebench je to 178 bodů versus 206 bodů (15,7 %, podobný rozdíl je ve Whetstone).
Pokrok v latencích cache a RAM?
Poměrně zajímavé jsou ještě výsledky testu pamětí z AIDA64. Je samozřejmě možné, že jde o nějakou chybu měření nebo náhodu, ale z čísel vyplývá, že by Ryzeny 2000 mohly mít nižší latence při přístupu do RAM a zřejmě také do L2 cache a L3 cache. Latence RAM je u tohoto testu lepší o 10,9 %. U L2 je dokonce výrazně snížená z 4,3 ns na 3,0 ns (30,2 %) a u L3 cache o 16,1 %. To by mohlo prospět zejména výkonu ve hrách. Test byl pořízen na stejné desce a BIOSu (ASRock X370 Gamin-ITX/ac, P4.40) a se stejnou RAM (2666 MHz, časování 16-16-16-36 CR1), po této stránce alespoň by tak snad mohl být v pořádku. Ovšem chování těchto čísel může záviset na řadě věcí a není vyloučeno ani to, že Sandra na dosud nevydaném CPU přístupovou dobu měří špatně, takže by pak lepší čísla byla imaginární.
