Vše v jednom: Co jsou a jak pracují počítače typu all-in-one

Po rozšíření velkých CRT monitorů zájem o tyto počítače trochu upadl a objevovat se začaly opět na přelomu tisíciletí s nástupem displejů s tekutými krystaly, zejména dotykovými (o technologii LCD jsme psali v PC radách 3/2011). To se ovšem dělo převážně v USA a na trh je dodávali nepříliš známé firmy.

Před několika lety, s nástupem nové generace mikroprocesorů architektury Core 2 od společnosti Intel, která se vyznačuje podstatně vyšším výkonem při nižší spotřebě, došlo k dalšímu rozšíření all-in-one sestav. Tentokráte své produkty uvedli i větší výrobci, mezi nimi například ASUSTeK. Další počítače s většími úhlopříčkami pak do své nabídky zařadila většina velkých výrobců po uvedení mikroprocesorů Atom a nyní také AMD Fusion.

Svou konstrukcí splňují všechny požadavky kancelářského počítače

Struktura all-in-one PC

All-in-one počítače jsou dnes výhradně monitory, které v jednom pouzdře obsahují i celý počítač. Stačí k nim připojit vlastní klávesnici s myší a můžete začít pracovat.  Alternativou jsou modely s dotykovou obrazovkou. Některé přístroje jsou poměrně hluboké, případně mají počítačové komponenty uloženy v nevzhledné bedně pověšené za displejem, jiné jsou velmi tenké a elegantní. Společnými znaky jsou obvykle externí napájecí adaptér (běžný zdroj se dovnitř nevleze) a větší mobilita, než u klasického stolního počítače.

All-in-one jsou v podstatě mezistupněm mezi stolním PC a notebookem. Tato zařízení mají všechny nutné komponenty, jen jsou kvůli úspoře místa z větší části integrovaný na základní desce, podobně jako v případě notebooků.

Uvnitř dále naleznete běžné komponenty LCD monitoru, tedy datové desky a invertor pro napájení podsvícení (pouze u modelů se zářivkami, LED displeje invertor nepotřebují). Nechybí samozřejmě optická mechanika a pevný disk, pro které bývají vyčleněny samostatné zásuvky.

Poměrně dlouho sice existují i různé barbone počítače a jiné mini stolní sestavy, ty však v sobě nemají zabudovaný displej. Někteří uživatelé preferují pouze vlastní monitor, takže pro ně existují také all-ine-one sestavy se zabudovanou klávesnicí.

Vnitřek all-in-one počítače připomíná spíše notebook (zdroj: benchmarkreviews.com)

Srovnání s PC a notebookem

Oproti standardnímu stolnímu počítači mají all-in-one PC nevýhodu v problematické rozšiřitelnosti, protože se obvykle dovnitř nic dalšího nevleze. Zejména tenké modely jsou limitovány také výkonem, neboť mají omezené možnosti chlazení. To je pak řešeno podobným systémem jako v případě přenosných počítačů, tedy pomocí heatpipe vedoucími do chladiče při okraji přístroje.

Podobně jako u notebooků mají all-ine-one PC často vyměnitelný mikroprocesor, disk a optickou mechaniku a přidat lze také operační paměť. Část all-in-one strojů používá mobilní počítačové komponenty, ty větší si vystačí s komponentami pro stolní počítač (např. běžné DIMM paměti namísto SO-DIMM). Naproti tomu notebook má zásadní nedostatek v tom, že je menší a tudíž má limitováno množství konektorů pro připojení externích zařízení.

All-in-one počítače svou konstrukcí splňující všechny požadavky kancelářského a mediálního centra, které je vhodné například do kanceláří. Vhodné jsou také pro účel různých výstav a prezentací, neboť jsou podstatně mobilnější než obvyklé stolní počítače.

Nevýhodou oproti stolním PC je kratší výdrž pevného disku či optické mechaniky. Většina uživatelů má totiž displej mírně sklopený, což těmto zařízením nevyhovuje, protože by měla pracovat v horizontální či svislé poloze. Zvláště mobilní slim mechaniky, které se ve většině all-in-one počítačích nacházejí, vydrží poměrně málo. Tyto mechaniky jsou také dražší a pomalejší, než standardní mechaniky.

Apple uvedl svůj Macintosh už v roce 1984

Budoucnost miniaturizace

S novými řadami mikroprocesorů, které integrují grafická jádra i stále více funkcí bývalých čipových sad přímo do procesoru, přichází další možnosti zmenšování. Není nutné instalovat mnoho komponent na základní desku a díky tomu je možné uvádět stále menší zařízení. Dochází totiž ke zvyšování výkonu při současné snižování spotřeby, což umožňuje instalaci všech komponent do menších prostor. Tento vývoj se dotkne notebooků i all-in-one sestav.

Ke výraznému ztenčení u poslední generace all-in-one počítačů došlo také díky použití podsvícení LED namísto zářivek. Například model AIO MSI Wind Top AE1920 s mikroprocesorem Atom má hloubku jen 49 mm. Další potenciál leží v OLED displejích, které nebudou podsvícení vyžadovat vůbec - jednotlivé buňky (body obrazu) totiž produkují vlastní světlo. První all-in-one počítače s OLED bychom tak mohli očekávat koncem na přelomu let 2012 a 2013.