Po rozšíření velkých CRT monitorů zájem o tyto počítače trochu upadl a objevovat se začaly opět na přelomu tisíciletí s nástupem displejů s tekutými krystaly, zejména dotykovými (o technologii LCD jsme psali v PC radách 3/2011). To se ovšem dělo převážně v USA a na trh je dodávali nepříliš známé firmy.
Před několika lety, s nástupem nové generace mikroprocesorů architektury Core 2 od společnosti Intel, která se vyznačuje podstatně vyšším výkonem při nižší spotřebě, došlo k dalšímu rozšíření all-in-one sestav. Tentokráte své produkty uvedli i větší výrobci, mezi nimi například ASUSTeK. Další počítače s většími úhlopříčkami pak do své nabídky zařadila většina velkých výrobců po uvedení mikroprocesorů Atom a nyní také AMD Fusion.
Struktura all-in-one PC
All-in-one počítače jsou dnes výhradně monitory, které v jednom pouzdře obsahují i celý počítač. Stačí k nim připojit vlastní klávesnici s myší a můžete začít pracovat. Alternativou jsou modely s dotykovou obrazovkou. Některé přístroje jsou poměrně hluboké, případně mají počítačové komponenty uloženy v nevzhledné bedně pověšené za displejem, jiné jsou velmi tenké a elegantní. Společnými znaky jsou obvykle externí napájecí adaptér (běžný zdroj se dovnitř nevleze) a větší mobilita, než u klasického stolního počítače.
All-in-one jsou v podstatě mezistupněm mezi stolním PC a notebookem. Tato zařízení mají všechny nutné komponenty, jen jsou kvůli úspoře místa z větší části integrovaný na základní desce, podobně jako v případě notebooků.
Uvnitř dále naleznete běžné komponenty LCD monitoru, tedy datové desky a invertor pro napájení podsvícení (pouze u modelů se zářivkami, LED displeje invertor nepotřebují). Nechybí samozřejmě optická mechanika a pevný disk, pro které bývají vyčleněny samostatné zásuvky.
Poměrně dlouho sice existují i různé barbone počítače a jiné mini stolní sestavy, ty však v sobě nemají zabudovaný displej. Někteří uživatelé preferují pouze vlastní monitor, takže pro ně existují také all-ine-one sestavy se zabudovanou klávesnicí.
Srovnání s PC a notebookem
Oproti standardnímu stolnímu počítači mají all-in-one PC nevýhodu v problematické rozšiřitelnosti, protože se obvykle dovnitř nic dalšího nevleze. Zejména tenké modely jsou limitovány také výkonem, neboť mají omezené možnosti chlazení. To je pak řešeno podobným systémem jako v případě přenosných počítačů, tedy pomocí heatpipe vedoucími do chladiče při okraji přístroje.
Podobně jako u notebooků mají all-ine-one PC často vyměnitelný mikroprocesor, disk a optickou mechaniku a přidat lze také operační paměť. Část all-in-one strojů používá mobilní počítačové komponenty, ty větší si vystačí s komponentami pro stolní počítač (např. běžné DIMM paměti namísto SO-DIMM). Naproti tomu notebook má zásadní nedostatek v tom, že je menší a tudíž má limitováno množství konektorů pro připojení externích zařízení.
All-in-one počítače svou konstrukcí splňující všechny požadavky kancelářského a mediálního centra, které je vhodné například do kanceláří. Vhodné jsou také pro účel různých výstav a prezentací, neboť jsou podstatně mobilnější než obvyklé stolní počítače.
Nevýhodou oproti stolním PC je kratší výdrž pevného disku či optické mechaniky. Většina uživatelů má totiž displej mírně sklopený, což těmto zařízením nevyhovuje, protože by měla pracovat v horizontální či svislé poloze. Zvláště mobilní slim mechaniky, které se ve většině all-in-one počítačích nacházejí, vydrží poměrně málo. Tyto mechaniky jsou také dražší a pomalejší, než standardní mechaniky.
Budoucnost miniaturizace
S novými řadami mikroprocesorů, které integrují grafická jádra i stále více funkcí bývalých čipových sad přímo do procesoru, přichází další možnosti zmenšování. Není nutné instalovat mnoho komponent na základní desku a díky tomu je možné uvádět stále menší zařízení. Dochází totiž ke zvyšování výkonu při současné snižování spotřeby, což umožňuje instalaci všech komponent do menších prostor. Tento vývoj se dotkne notebooků i all-in-one sestav.
Ke výraznému ztenčení u poslední generace all-in-one počítačů došlo také díky použití podsvícení LED namísto zářivek. Například model AIO MSI Wind Top AE1920 s mikroprocesorem Atom má hloubku jen 49 mm. Další potenciál leží v OLED displejích, které nebudou podsvícení vyžadovat vůbec - jednotlivé buňky (body obrazu) totiž produkují vlastní světlo. První all-in-one počítače s OLED bychom tak mohli očekávat koncem na přelomu let 2012 a 2013.
Slovníček:
DIMM (Dual In-Line Memory Module) jsou paměťové moduly, tedy desky tištěných spojů osazené paměťovými čipy typu DRAM. Mobilní (zmenšené) verze SO-DIMM jsou určené pro notebooky
OLED (Organic Light Emitting Diode), tedy organické světlo emitující diody, jsou již značnou dobu využívány v malých mobilních zařízeních při výrobě displejů.
Mini-ITX je standard velikosti základních desek zavedený americkou společností VIA. Deska má rozměr 17×17 cm (běžná ATX deska pak 30,5×24,4 cm)
CRT monitor (z anglického Cathode Ray Tube) jsou trubice s katodovým zářením, tedy klasické skleněné monitory. Obraz zde vzniká dopadem svazku urychlených elektronů na luminiscenční vrstvu
Slim mechanika je tenká optická mechanika se standardizovanou šířkou 12,7 mm. Mechaniky byly původně určeny pro mobilní počítače a obvykle jsou pomalejší kvůli nárokům na nižší spotřebu a také konstrukci, která by nezvládla vysoké vibrace
Heatpipe je označení pro trubičky schopné rychle odvádět teplo na místa s nižší teplotou. Využívá se zde kapilárních jevů a značného skupenského tepla kapalin – kapalina se odpaří (pojme teplo), proudí na chladnější místo, kde zkondenzuje (vydá teplo). Kapilárami se pak dostane zpět k ohřívači
Barebone PC je označení pro hotové počítačové sestavy rozšiřitelné zákazníkem. Vzhledem k tomu, že ale většina sestav je nějakým způsobem rozšiřitelná, vžilo se toto označení spíše pro nestandardní a velmi malé sestavy
