Webové prohlížeče na minibooku: který bude nejlepší?

Na hardware nespoléhejte

Malé levné notebooky mají ve srovnání s velkými notebooky nebo stolními počítači několik technických specifikacích, které vyplývají nejen z jejich nízké ceny, ale také samotných rozměrů. Cenou jsou ovlivněny především hardwarové parametry, které dnes téměř bez výhrad zahrnují jednojádrový procesor z rodiny Intel Atom, úspornou integrovanou grafickou kartu a malé množství operační paměti (v drtivé většině případů pouze 1 GB rozšiřitelný nejvýše na gigabajty dva).
 

 
Rozměry pak omezují samotné rozměry displeje: naštěstí již je pryč doba prvních Eeeček s rozlišením 840 x 480 obrazových bodů, která je pro dnešní webové stránky příliš malá (to ale neznamená, že by s vhodným webovým prohlížečem nebyly tyto minibooky použitelné). Horizontální rozlišení u většiny modelů se ustálilo na použitelné hodně 1 024 obrazových bodů, vertikálně pak máte k dispozici buďto 600, nebo 576 obrazových bodů. Zatímco první hodnota odpovídá poměru stran 16:10, která je pro kancelářské použití výhodnější, mnoho výrobců mininotebooků v současné době sází na poměr stran 16:9. A to je nepříjemně málo.

Ptali jste se někdy, proč to vlastně výrobci dělají, když uživateli tato změna nepřináší nic navíc a spíše mu práci znepříjemňuje? Odpověď je překvapivě jednoduchá: jde o peníze. Zapomeňte na marketingová tvrzení o pravém filmovém rozlišení a vhodnosti použití pro sledování filmů, tím to není. Vše je zapříčiněno výrobním postupem samotných LCD panelů: ty jsou vyráběny ve velkých plátech, které se poté řežou na patřičné rozměry (rozlišení). A čím více z jednoho plátu nařežete displejů, tím více vyděláte.

A právě to je ten pravý důvod: je finančně výhodnější pro výrobce osadit displej s poměrem stran 16:9 - z jednoho plátu jich vyrobí více a jsou tak levnější. Ale neradujte se, že byste na nižším rozlišením něco vydělali, to v žádném případě. Modely s rozlišením 1 024 x 576 bodů totiž na trhu stojí stejně, jako ty s praktičtějším rozlišením 1 024 x 600 bodů a zmíněná úspora vzniklá osazením užšího displeje pouze přispívá k většímu zisku výrobce.

Jaký musí být?

Z výše zmíněného také vyplývají požadavky na ideální webový prohlížeč pro použití na minibooku. Shrňme si je do několika bodů:

• musí být dobře naprogramovaný a optimalizovaný, aby stránky zobrazoval přijatelně rychle i na pomalém jednojádrovém procesoru,
• musí umět dobře hospodařit s operační pamětí, protože jí nemá k dispozici neomezené množství. A musí také mít na paměti, že jistá část paměti musí zbýt volná také pro operační systém a další aplikace a ne ji celou spotřebovat jen sám pro sebe,
• jeho uživatelské rozhraní nesmí být nenasytné, měl by většinu plochy obrazovky využít pro zobrazení webové stránky a ne svých panelů a ikon,
• ideálně by měl umět spolupracovat s prohlížeči na jiných počítačích - mininotebooky jsou totiž často pouze druhým počítačem a je praktické mít na všech počítačích stejné záložky i historii prohlédnutých stránek.

Jak si v jednotlivých kategoriích povedou v současnosti nejrozšířenější prohlížeče a jak lze jejich chování a vzhled přizpůsobit malým displejům se dozvíte v dalších dílech tohoto nového seriálu. Příští týden se podrobně zaměříme na Internet Explorer, aby následovat mohli Mozilla Firefox, Google Chrome, Opera i Apple Safari a v samostatné části také jejich nejrůznější odnože a deriváty. A zcela na závěr se zaměříme na pořádné srovnání rychlosti a náročnosti každého z nich. Těšte se!