Dne 14. ledna 2020 nastal očekávaný konec podpory Windows 7. Velké firmy mohou tak trochu podvádět a platit si až tři další roky podpory navíc, jedná se však o přechodové a ne zrovna levné období. Pro běžného člověka platí, že se Sedmičkami je amen. V rámci konce významné éry se sluší si připomenout památku všeobecně dobře přijatého systému. Milovat Sedmičky nebylo obtížné, protože jim předcházející Windows Vista byl naopak všeobecně velice nepopulární systém. Byl to právě on, který vzal na bedra zvýšení hardwarových nároků, změny v podpoře ovladačů apod. Vlnu výbušných negativních reakcí vůči tomuto systému považuji za nepřiměřenou. (Vzpomeňte na Windows Mojave.) Byl to podobný technologický poslední skok svého druhu a ať se to někomu líbí nebo ne, Windows 7 je jen vyspělejší Vista. Cnews FM: Loučíme se s Windows Vista Někteří říkají, že takhle měla Vista vypadat od začátku. Vřelejšímu přijetí pomohl i vývoj hardwaru. Formálně Sedmičky nebyly náročnější na hrubý výkon, Microsoft však uznal za rozumné požadovat více paměti (1 GB při 32bitovou a 2 GB pro 64bitovou edici). Nové počítač
Co znamená konec podpory? Především to, že Windows 7 po 14. lednu nezíská žádné další bezpečnostní aktualizace. Neopravené díry budou představovat bezpečnostní riziko nejen pro dané zařízení, ale také pro další počítače. Nepodporovaný operační systém důrazně nedoporučujeme používat, pokud je počítač připojený k internetu.
Nejdůležitější novinky ve Windows 7
Co se oproti Vistě změnilo z uživatelského pohledu? Někdy stačilo jen ubrat plyn, aby se ukázalo, že prvek, který Vista přinesla, byl vlastně dobrým nápadem, jen špatně provedeným. Platí to třeba pro Řízení uživatelských účtů (UAC), které určité akce, v rámci kterých by mohlo dojít k ohrožení systému, omezuje tak, že je musíte manuálně schválit. Vista se ptala příliš často, takže si člověk vůči dotazům vypěstoval averzi nebo otupěl. Byl to kontraproduktivní přístup.
K tématu: Končící Windows 7 stále používá 27 % počítačů
Nástupnický systém našel správnou míru. Z uživatelského hlediska pak další nejviditelnější inovaci představoval hlavní panel. Patří k prvkům, které vidíte hned po spuštění počítače, a je de facto středobodem prostředí Windows. Vista ještě nabízela klasický panel, byť velice nablýskaný (a s náhledy oken), na němž se shromažďovala otevřená okna a po levé straně hned vedle tlačítka Start zase zástupci pro rychlé spouštění aplikací. Microsoft tyto prvky zkombinoval.
Od té doby můžeme programy k panelu připínat, takže se neaktivní zástupci přímo potkávají se zástupci spuštěných programů, aniž by došlo k jasnému rozdělení do více oblastí. Navíc programy mohou pod ikonou barevně znázornit průběh operací jako např. kopírování souborů. Hlavní panel nabyl na výšce, čímž reflektoval zvyšující se rozlišení obrazovek. Představuje typický příklad, kdy iterováním lze prvky brousit a výrazně zlepšovat. Na pohled prošel největší změnou od 90. let.
Desetiletý životní cyklus byl zahájen 22. října 2009, kdy Windows 7 vstoupil na trh.
Rozšíření Aera a další novoty
Podobným příkladem jsou miniaplikace na plochu, které původně přinesla Vista. Oproti ní už nebyly ukotvené k postrannímu panelu, takže jste je mohli rozmisťovat po pracovní ploše dle libosti. Miniaplikace nicméně nepotkal šťastný osud, neboť je sám výrobce v roce 2012 označil za nebezpečné a doporučil je vypnout. V uživatelském prostředí Windows 7 bychom našli řadu dalších menších novinek, které nám zpohodlnily práci nebo aspoň zpříjemnily pobyt u obrazovky.
Na ploše se automaticky střídaly tapety, tvář systému jsme mohli měnit díky pokročilejším motivům vzhledu, Průzkumník představil koncept knihoven. Vzdušné prostředí Aero se změnilo jen málo (záhlaví okna zůstávalo průhledné i po maximalizaci), nabídlo však nové prvky. Přetažení okna na stranu obrazovky okno např. vyplnilo polovinu obrazovky. Microsoft tomu říkal Aero Snap.
Naproti tomu Aero Shake, troufám si tvrdit, už historie zapomněla, byť je nadále dostupný i v Desítkách. Pro připomenutí – zatřesením oknem minimalizujete ostatní okna. Právě v této verzi Windows se na konci hlavního panelu objevil malý pruh, který dočasně zobrazí plochu nebo minimalizuje všechna okna podle toho, jestli nad něj jen přesunete ukazatel myši, nebo na něj klepnete. Náhled spuštěných programů nad hlavním panelem získaly aktivní prvky ovládání, navíc se v kontextové zdejších zástupců nabídce objevily příkazy pro rychlé ovládání aplikací.
Rychlejší spuštění a instalace
Z pohledu nadšence do nových technologií úžasný skok představovalo zrychlení instalace. Už na tehdejším slušně šlapajícím stoji bylo možné instalaci provést za zhruba 20 minut. To jsme ještě nebyli zvyklí na SSD. Dodnes si pamatuji, jak jsem proces nadšeně stopoval. (Myslím, že mi vyšlo 16 minut.) Sedmičky také rychleji startovaly, byť skutečnou revoluci v tomto ohledu přinesl až Windows 8.
Na některé technologické novinky si dnes z pochopitelných důvodů vzpomeneme jen těžko. Windows 7 např. podporoval vícedotekové ovládání, které ovšem nikdy pořádně nevyužil, protože na tablety se dostal až Windows 8 s tomu uzpůsobeným uživatelským prostředím. Podobně systém podporoval senzory jako akcelerometr. Oproti dřívějšku Windows nahlašoval, že je akumulátor v notebooku v natolik špatném stavu, že už by potřeboval vyměnit. Byl to přirozený pokrok.
Relikt dávných časů
Pozorovat zpětně Windows 7 je zvláštní. Pokud máte starší počítač, na kterém jste ho donedávna ještě provozovali, tenhle pocit nejspíš sdílet nebudete. Jestliže už ale pár let pracujete ve Windows 10, případně jste svého času přešli na Windows 8, sledujete operační systém z roku 2009 výrazně rozdílnou optikou. Dnešní Windows je adaptabilní a počítá s různými typy zařízení a ovládání. Současná éra je hybridní a hraje se o efektivitu, nikoli na efekt.
Konec Windows 7 tak představuje konec jedné významné éry. Jsou posledním zástupcem rodiny operačních systémů Windows, který byl navržený a vhodný pouze pro klasické počítače, tj. pro klávesnici a myš. Jeho honosnost a nablýskané prostředí slouží jako připomínka časů, kdy jsme sledovali, co pěkného nám nový hardware dokáže předvést. Rozhraní softwarů od té doby nalezla umírněnější polohu a souvisí to s mobilitou, kde je výkon omezený a zařízení musí co nejdéle vydržet na akumulátor.
V roce 2009 už sice na světě byly první smartphony, teprve ale hledaly pevnou půdu pod nohama. Počítačů se prodává stále méně, pokles v prodejích se stal trendem už v roce 2011. U řady běžných lidí klasický počítač nemá místo, stačí jim smartphone. PC se určitě nechystá odejít úplně, ale stahuje se. Tam, kde zůstává, je používáno pro produktivní činnosti. Fascinace zmizela, jedná se o produkt koncepčně velice starý – ovšem na poměry IT – a pro Windows to platí jakbysmet.
Závěr
Po Vistě, o které se mnozí domnívali, že je spíše protiuživatelská, Microsoft nový produkt prodával v reklamních spotech s heslem „Windows 7 byl můj nápad“. Tvrdili to lidé různých profesí z různých sociodemografických skupin. Jako lék na Vistu, kterou poznamenal problémový vývoj, nakonec Sedmičky fungovaly dobře. Když se na to díváme zpětně, Windows 7 bylo vlastně velice lehké vyrobit – aspoň papírově bylo zřejmé, co je potřeba udělat po Vistě.
Byl to konzervativní systém iterující již existující funkce se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Ironicky pak Microsoft opět otočil s Windows 8, který právě měl ambice změnit pravidla a reflektoval změny na trhu. Bylo to dítě především jednoho Stevena Sinofskyho, který chtěl vytvořit jeden systém pokrývající velkou škálu zařízení od tradičních počítačů až po čistokrevné tablety. Přes návaznou snahu o zlepšení se Microsoftu nikdy nepodařilo poškozenou značku opravit, a tak ji opustil. V reakci vznikl Windows 10, který připomíná situaci s Windows 7.
Je to lépe odladěný a opracovaný produkt reflektující zpětnou vazbu spotřebitelského trhu. To už je ale jiný příběh. S Windows 7 jsme zažili dobré časy. Byl to velice esteticky příjemný a spolehlivý operační systém. Další vydání Windows ale pokračovala v iteracích a navíc přidávala další novinky. Nakonec tak o Sedmičkách platí to, co o skoro každém produktu. Byl zastoupen mladší a lepší verzí, která nezapře rodinnou DNA.
článek obsahuje dva placené odkazy
