Dnes je to firma, která dělá operační systémy, kancelářský
software, má vlastní vyhledávač, herní studio, bezpečnostní produkty, serverové
systémy, vyvíjí vlastní hardware i herní konzole. Začátky Microsoftu však byly
skromnější.
V 70. letech nastal boom mikropočítačů, nových kusů
hardwaru, pro který ovšem neexistoval software. Proto vznikla společnost
s původním názvem Micro-Soft (microcomputer a software), jež chtěla
přenést programovací jazyk Basic na nové stroje. Jako první jej dostala na
Altair 8008. Nakonec se interpreter Basicu dostal i na Apple II.
Steve Wozniak sice vytvořil vlastní Apple Basic, ale ten
pracoval pouze s celočíselnými operacemi. Microsoft tehdy nabídl Applu
vlastní variantu, která si poradila i s plovoucí desetinnou čárkou, což
bylo klíčové pro firemní a vědecký účely kvůli přesnějším výpočtům. Wozniak
neměl čas na to přepracovat Basic sám, a tak začalo první partnerství dvou
odvěkých rivalů. To však není jediný zajímavý příběh…
Kdo je Paul Allen
Když se řekne Microsoft, každý si vybaví Billa Gatese. Firmu
ale založil spolu s dlouholetým kamarádem Paulem Allenem. Spolu ještě před
Microsoftem – v roce 1972 – založili firmu Traf-O-Data. S ní chtěli
analyzovat provoz na silnicích, aby se s naměřenými výsledky dala
optimalizovat doprava. Tehdy neuspěli i proto, že to neuměli s hardwarem,
ale pouze softwarem.
Paul Allen a Bill Gates v zajetí počítačů
V Microsoftu měli role rovnocenné. Jejich partnerství
nebylo tak polarizované jako u Jobse a Wozniaka v konkurenčním Applu, kdy
první Steve byl především stratég, dobrý obchodník a vůbec ne programátor,
zatímco druhý sám stavěl hardware a psal software. O Paulu Allenovi se přesto
mluví jako o lepším programátorovi, kdežto Gates programoval méně, zato uměl
více prodávat. Gates o sobě dodnes tvrdí, že tu a tam něco napíše v C, C#
nebo Basicu a že je zklamaný, že se programování za těch 40 let příliš
neusnadnilo.
Ale zpět k Allenovi. V roce 1982 mu lékaři diagnostikovali
Hodgkinův lymfom, a tak kvůli náročné léčbě práce nechal. Ani po vyléčení se do
firmy nevrátil. Využil však svého podílu a začal investovat do médií, kultury,
realit, sportu, medicíny a technologií. Část vydělaných peněz věnuje i nadacím.
Spekuluje s patenty a nebojí se bojovat s nimi u soudů. V roce
2010 napadl snad všechny velké firmy s výjimkou Microsoftu.
DOSt možná nejlepší obchod historie
Operační systém DOS si dnes spojujeme s Microsoftem,
ale jeho počátky bychom našli jinde. IBM v roce 1980 rozjelo projekt Chess
(šachy), v rámci kterého chtělo vytvořit malý osobní počítač (IBM PC). Do
té doby měla firma zkušenosti převážně s velkými korporátními mainframy,
takže musela navrhnout kompletně nový hardware i software. To první měla, vzala
už hotové komponenty v čele s procesorem Intel 8086. Jenže chyběl
software.
IBM mělo zájem o Basic, na kterém pracoval Microsoft. Jenže
Gates a Allen neměli vhodný operační systém pro nový procesor Intelu. Gates
proto oslovil Tim Patersona, který ve firmě Seattle Computer Products (SCP)
vytvořil vlastní pro 8086 optimalizovaný 86-DOS (někdy označovaný jako QDOS).
Ještě v prosinci 1980 si jej Microsoft nechal za 25 000 dolarů
licencovat, o pár měsíců později jej za dalších 50 000 dolarů rovnou
koupil.
Kvůli IBM PC musel Microsoft koupit DOS
Dne 27. července systém změnil název na MS-DOS, byť spolu s
počítači IBM byl distribuován jako PC DOS. Později se vývoj generické verze pro
ostatní výrobce a PC DOSu trochu rozjížděl, až to nakonec byly dva téměř
odlišné systémy. IBM udělalo chybu, že DOS samo nekoupilo, ale nechalo na něm
vydělávat Microsoft. Ten navíc rychle využil faktu, že konkurenti začali tvořit
klony IBM PC, které byly levnější, dostupnější a nakonec i mnohem prodávanější.
A na trh přišly se systémem MS-DOS.
Čtyři operační systémy
Před a po DOSu a Windows měl Microsoft ještě dva další
operační systémy pro počítače. Tím prvním byl Xenix. Bellovy laboratoře začaly
v druhé polovině 60. let pracovat na operačním systému Unix. Microsoft si
v roce 1978 nechal tento systém licencovat (Version 7 Unix) a začal jej
nabízet pod názvem Xenix. Proč jej tedy nenabídl IBM pro PC? V té době ještě nebyl připraven pro
platformu x86 a vývoj by trval dlouho. Xenix nejdříve vyšel pro PDP-11, prvního
portu se dočkal až v roce 1981 (pro procesory Zilog Z8001). Až o rok
později vyšla verze i pro Intel 8086. To už však Microsoft měl DOS. V roce
1987 proto 75 % podílu v Xenixu prodal společnosti SCO. Čtvrtinu si nechal
pro případ, co kdyby… Nakonec systém ještě v 90. letech používal pro
interní účely na serverech.
OS/2 1.2 se velmi podobal Windows 3.0
V roce 1985 začalo IBM chystat novou generaci počítačů
jako nástupce PC/AT, ve stejné době se firma dohodla s Microsoftem, že
budou společně vyvíjet nový operační systém jako náhradu za DOS. V dubnu
1987 přichází počítač IBM PS/2 a s ním systém OS/2. První verze byla ještě
čistě textová, OS/2 1.1 z roku 1988 přidává grafické rozhraní podobné
Windows.
Cesty obou společností se rozešly v roce 1990.
Microsoft s velkým úspěchem vydal Windows 3.0 a jeho vizí bylo, že Windows
prodá komukoliv s počítačem kompatibilním s IBM PC. IBM chtělo OS/2
především pro sebe, s koncem partnerství začalo postupně přepisovat kód,
který do systému vložil Microsoft. OS/2 byl vyspělejší a Microsoft si jeho
základy přinesl do novinky Windows NT.
Whistler, Sega, YouTube
Krycí jména
Místo Windows jsme klidně mohli používat Interface Manager.
To byl původní název, pod kterým byl okenní systém vyvíjen a málem se
s ním dostal na trh. Až Rowland Hanson, který v 80. letech stál
v čele marketingového oddělení Microsoft, přesvědčil zbytek firmy, že Windows
je lepší název. Vystihuje přitom totéž – systém pracuje v grafickém režimu
s okny.
Později Microsoft rovnou vymýšlel kódové názvy produktů, se
kterými pracoval během vývoje. Windows 3.1 se nejdříve označovala jako Winball,
později Sparta. Verze 3.11 přišla jako Snowball. Pak Microsoft vystřídal
americká města Chicago (Windows 95), Detroit (Windows 95 OSR 2) a Memphis
(Windows 98). Linii přerušil Millennium, což byl krycí název pro pozdější
Windows ME.
Systém Windows XP se vyvíjel pod názvem Whistler
Windows XP jsme původně znali jako Whistler, Vista se
vyvíjela jako Longhorn, sedmičky Microsoft označoval jako Vienna. Osmičky už
byly bez krycího názvu, ale verze 8.1 měla kódový název Blue a Windows 10 jsme
prvně znali jako Threshold. Krycí jména
měly i další produkty, původní Windows Phone 7 jsme znali jako Photon, cloudová
služba Azure se mohla jmenovat Red Dog a tři Xboxy začínaly s názvy
DirectX Box, Xenon a Durango. Nový
prohlížeč ve Windows 10, jehož jsme původně znali pod jménem Spartan, je nakonec Edge.
Microsoft nekoupil Segu a vytvořil Xbox
Slavná herní společnost Sega to nikdy nedotáhla až na
vrchol. V 80. letech ji svými herními konzolemi přebilo Nintendo.
V 90. letech přišlo Sony a v novém miléniu pak ještě Microsoft.
Poslední jmenovaný přitom Segu málem koupil. Oficiální nabídku k obchodu
nakonec zarazil sám Bill Gates, který nevěřil, že bude mít Sega šanci svým
rivalům ještě konkurovat. Její konzole Saturn s 10milionovými prodeji se
nemohla měřit s Nintendem 64 (33 milionů), natož s PlayStationem (102
milionů). Microsoft proto začal vyvíjet vlastní Xbox, kde by zúročil všechny
zkušenosti, které měl v tvorbou her pro Windows.
Místo koupě Segy začal Microsoft pracovat na Xboxu
A první Xbox z roku 2001 byl skutečně prakticky
převlečené PC s upraveným Windows NT. Microsoft tehdy prodal 24 milionů
kusů konzole, což sice nestačilo na megaúspěch PS2 se 155 miliony konzolemi,
ale podařilo se mu přeskočit Nintendo GameCube (22 milionů) i Segu Dreamcast
(10 milionů).
V další generaci už srovnal krok i se Sony a Sega se už
války ani neúčastnila. Zastavený obchod tak Microsoft mrzet nemusí. Sega se mezitím
přeorientovala na pouhou tvorbu a vydávání her menších studií. Díky tomu se
vyhrabala ze série finančních ztrát zpět do plusu.
Microsoft nekoupil YouTube a vytvořil Soapbox
Druhý odpískaný obchod už Microsoft mrzet může. Půl roku
předtím, než v říjnu 2006 oznámil Google akvizici YouTubu v ceně 1,65
miliardy dolarů, nabídku na odkup video sítě zvažovala i redmondská firma. Ve
vzduchu viselo více než půl miliardy. Obchod zarazil pravděpodobně sám Steve
Ballmer. Při jednom vyhlášení výroční finanční zprávy prozradil, že nechtěl
utrácet za firmu, která dokáže utržit jen 20 milionů dolarů ročně. Přímo o
YouTubu nemluvil, ale kontext tomu nasvědčoval.
Ještě před Googlem se o YouTube zajímal i Microsoft
Později Ballmer řekl, že Google zaplatil až moc. Současně
s tím uvedl, že jejich dlouhodobou strategií je vytvářet vlastní služby,
nikoliv kupovat ostatní. Jako příklad uvedl Netscape – Microsoft raději
vytvořil vlastní prohlížeč Internet Explorer. Proti YouTubu pak postavil MSN Soapbox,
který fungoval od prosince 2006 do léta 2009. Proti YouTubu neměl žádnou šanci.
Pak Microsoft přehodnotil strategii a miliardy rozhazovat
také. Skype koupil za 8,5 miliardy dolarů, mobilní divizi Nokie za 7,2 miliardy
a reklamní společnost aQuantive za 6,3 miliardy. U posledního obchodu firma
přiznala, že to byl průšvih. Skype si na sebe v nejbližších letech také
nevydělá. YouTube je dnes po Googlu a Facebooku třetím nejnavštěvovanějším
webem světa, ale také si na sebe nedokáže vydělat. Náklady jsou vyšší než
tržby.
Android, Flight Simulator, Ctrl+Alt+Delete, Apple
Dojná kráva jménem Android
Microsoft na mobilech stále ne a ne uspět. Vývoj mobilního
systému začal už v roce 1990, první finální verze přišla o deset let
později jako Pocket PC 2000. Během následujících osmi let dorazily nové verze i
zařízení, stále to však byly telefony pro náročné uživatele, kterým nevadilo
používat stylus a logiku desktopových systémů.
Jenže v roce 2007 přišel iPhone. Apple lidi pobláznil a
ukázal, jak odteď budou smartphony vypadat. Microsoft nejdříve vydal vzhledově
upravený Windows Mobile 6.5, zaříznul přehrávač Zune a vydal od základu
upravený Windows Phone 7. Mezitím vydal ještě dva telefony Kin, kterých se
celkově prodalo jen pár tisíc kusů. A nakonec přišel Windows Phone 8, který
zahodil hardwarovou kompatibilitu se sedmičkovou verzí.
Jen Androidy od Samsungu vydělají Microsoftu na patentech miliardu ročně
Až po akvizici mobilní divize Nokie a vývoji Windows 10
už to vypadalo, že Microsoft věděl, co dělá. Systém mu ale podle posledních čísel
stále sotva vydělával. Jenže si našel jiný zdroj příjmů – Android. Ten prý totiž porušuje
několik patentů Microsoftu a firma má s největšími výrobci licenční
dohodu. Jen od Samsungu dostala za rok 2013 miliardu dolarů. To je více, než
kolik za 12 měsíců vydělá celý Xbox, Windows Phone a Skype dohromady (848
milionů). I proto Microsoft vyvíjí pro konkurenční systémy čím dále více
softwaru a právě se Samsungem a spol. uzavřel smlouvy, podle nichž jsou některé
aplikace na telefonech a tabletech předinstalované.
Nejdříve pro ostatní, pak pro sebe
Kancelářské nástroje Word, Excel a PowerPoint vznikaly už
v 80. letech jako samostatné programy, tehdy ještě s jinými názvy
Multi-Tool Word (1983, pro Xenix a MS-DOS), Multiplan (1982, pro CP/M a MS-DOS)
a Presenter (1987, pro Macintosh). Do jednoho balíčku s názvem Office 1.0
je spojil až v roce 1989 na Macintoshi, kde měl navíc i e-mailový klient.
Office 1.0 pro Windows vyšel až v roce 1990, verze 3.0 i s Mailem
přišla o dva roky později.
Flight Simulator přišel na Windows až v roce 1996
Všichni určitě znáte hru Flight Simulator. Nultou verzi
vyvinul v roce 1979 Bruce Artwick pro Apple II. Bill Gates a spol. chtěli
na leteckém simulátoru ukázat, jaký je rozdíl mezi starými osmibity a
šestnáctibity (IBM PC). V roce 1982 proto vznikl port s lepší
grafikou i funkcemi, který Redmondští distribuovali pod názvem Microsoft Flight
Simulator 1.0. První verze vycházely pro DOS a Macintosh. Na Windows se poprvé
ukázala až verze 95 (z roku 1996). To už Microsoft koupil původního výrobce a
hru nejen distribuoval, ale do budoucna také navrhoval.
Že Microsoft upřednostňuje cizí platformy před vlastními,
vidíme často i dnes, a to především na mobilech. V lednu vydal Outlook pro
Android a iOS. Novou bezplatnou sadu Office optimalizovanou pro dotyková
zařízení jsme také nejdříve dostali pro Android a iOS, zatímco hotová verze pro
Windows vyjde až s dokončením „desítek“. A nový Office 2016 se
v testovací verzi objevil jako první na OS X.
Ctrl+Alt+Delete
Nejikoničtější klávesová zkratka ve Windows. Nestojí za ní
ovšem Microsoft, nýbrž IBM. Jeden z tvůrců původního IBM PC, David Bradley,
potřeboval nové řešení, jak rychle restartovat počítač. Především během vývoje
softwaru mohlo být PC nestabilní, protože špatně napsaný program dokázal
počítač zmrazit. Proto následoval ruční restart (hard reset, cold reboot),
přičemž se znovu inicializoval BIOS, proběhl Power-On Self Test (POST) se
zdlouhavým testem paměti.
Bradley navrhl zkratku Ctrl+Alt+Esc, která provedla soft
reset (warm reboot), během něhož se operační paměť netestovala. Navíc se
programátor nemusel natahovat ke skříni. Obojí ušetřilo čas. Bradley později
zkratku upravil, protože Ctrl, Alt i Esc byly na původní klávesnici IBM PC/XT
v jedné řadě na sebou a mohlo se stát, že ji uživatel zmáčkne omylem.
Delete byl na druhé straně, takže nechtěné zmáčknutí nehrozilo.
Zkratka Ctrl+Alt+Delete se k veřejnosti ani neměla
dostat, ale když ji lidé objevili v detailní dokumentaci od IBM, už
z počítačů nezmizela. Od DOSu až do Windows 3.0 zkratka prováděla soft
reboot. Ve Windows 3.1 až 98 spustila správce procesů, přes který bylo možné
zamrzlou aplikaci zabít. Ve Windows 2000 a novějších otevírá dialog, přes který
je možné počítač zamknout, odhlásit se, přejít do správce procesů nebo PC
vypnout. V těchto systémech slouží také k zabezpečenému přihlašování.
Při modrých obrazovkách smrti ale nadále umí počítač přímo restartovat. „Možná
jsem ji vymyslel, ale myslím si, že ji proslavil až Bill Gates,“ řekl Bradley
při 20. výročí od uvedení IBM PC.
Apple vs. Microsoft
Vztah dvou rivalů nebyl vždy tak vřelý jako dnes, kdy se oba
respektují. Zlom přišel s Windows 1.0. Apple už měl na trhu dva počítače
s grafickým uživatelským rozhraním – Lisu a Macintosh. Microsoft vyrukoval
s nadstavbou DOSu, kterou pojmenoval jako Windows. Apple Microsoftu
licencoval část GUI, takže Windows 1.0 skutečně využívá jablečné nápady.
Ve Windows 2.0 ale Microsoft zapracoval, uživatelské
rozhraní vylepšil a technologicky téměř dotáhnul to od Applu. Novou smlouvu
však firmy neměly a Apple tvrdil, že jej Microsoft neoprávněně okopíroval.
Případ skončil v roce 1988 u soudu, kde Apple ukázal na 189 designových
prvků, které mají Windows stejné jako Mac OS. Až v roce 1992 přišel
verdikt, který ještě o dva roky později potvrdil odvolací soud. Ze 189 bodů
bylo 179 obsaženo v původní smlouvě a zbylých 10 bylo tak vágních, že si
je Apple nemohl nárokovat.
Ještě dnes Microsoft vyvíjí Office pro Macy
S Applem to tehdy nevypadalo dobře. Firma ztratila
směr, byznys s osobními počítači jí sebrali jiní, konkurenci začal tvořit
i samotný Jobs, který po odchodu založil vlastní společnost Next. V roce
1996 Apple Next koupil, Jobs se vrátil a o rok později nečekaně přivítal na
Macworldu skrz videokonferenci Billa Gatese. Firmy ukončily všechny spory,
domluvily se na křížovém licencování patentů a Microsoft do Applu investoval
150 milionů dolarů. K tomu se uvázal, že bude nadále poskytovat Office pro
Mac OS. A výchozím prohlížečem v systému se navíc stal Internet Explorer.