Včera jsme se zde věnovali hospodářským výsledkům Intelu za třetí čtvrtinu letošního roku. Účetní uzávěrky mají kromě finančních aspektů ještě jednu zajímavou polohu – v konferenci pro analytiky se často objeví i zajímavé informace o nových technologiích nebo produktech. To nyní u Intelu nastalo – šéf firmy Brian Krzanich zde (mimo jiné) oficiálně předestřel, jak to vypadá s očekávaným, ale několikrát zpožděným příchodem 10nm čipů. Před nedávnem jsme zde měli zprávu z webu DigiTimes, dle níž Intel opět odložil minimálně některé čipy Cannon Lake, tedy první 10nm generaci procesorů. Díky kvartálním výsledkům bychom status těchto procesorů nyní měli mít vyjasněn oficiálně. Podle Krzanicha se první Cannon Lake nakonec přece jen objeví ještě letos. Zdá se ale, že by to mohlo být spíše symbolicky, možná hlavně proto, aby se pro forma dostálo závazkům. A asi to bude až úplně ke konci roku, nikoliv někdy nyní.
Dlouhá cesta Cannon Lake na svět
Podle šéfa Intelu firma zatím stále „směřuje podle plánu“ („we're on track“) k tomu, aby do konce roku dodala první 10nm procesory zákazníkům, ale má to být produkt v malém množství. Z dosavadního poznání vyplývá, že první 10nm procesory budou omezeny jen na mobilní oblast a půjde patrně o BGA čipy kategorie Y (dříve „Core M“). To znamená, že tyto první 10nm čipy se před koncem roku dostanou k výrobcům notebooků či tabletů, ale asi už ne přímo v hotových zařízeních do obchodů.
Letos se Intel asi skutečně dostane jen do stádia minimálních počátečních dodávek. Krzanich totiž dále dodal, že objem čipů se bude zvyšovat „během první poloviny roku 2018“, ale až v druhé polovině roku 2018 mají být vyráběny a dodávány v skutečně masovém množství. A stejně tak až v druhé polovině roku mají údajně být běžně dostupné celé počítače či zařízení s těmito procesory. To, že by mělo zabrat celý půl rok, než se Intel dopracuje od počátečních dodávek k pořádnému rozjetí výroby, je poměrně zarážející detail. Mohl by to být doklad přetrvávajících problémů s 10nm procesem, o kterých – byť nepřesně – informoval web DigiTimes.
Pokud by se první notebooky s 10nm Core M objevily skutečně až v červenci či později, šlo by o zřetelné zpoždění celého 10nm programu. Nicméně je také možné, že onou druhou polovinou roku myslel Intel spíš dobu, kdy už budou tyto procesory dostupné v širokém výběru různých notebooků. Pokud to bylo myšleno takto, pak je asi ještě jistá šance, že se najde nějaký výrobce, který třeba i ojedinělé zařízení uvede hodně agresivně ještě na jaře. Tím by se reálná dostupnost procesorů Cannon Lake na trhu posunula dopředu. Na druhou stranu pak ale také může hrozit, že se ze začátku bude toto zařízení dát koupit jen v malém množství kusů.
Wafer s čipy Cannon Lake, který Intel ukazoval koncem září. Jde pravděpodobně o nejmenší konfiguraci s dvěma jádry a grafikou GT2První generace 10nm procesu tak v praxi může být ještě více opožděná, než jsme si mysleli. Na druhou stranu, podle minulých zkušeností to nemusí nutně znamenat, že se Intelu do podobných problémů dostanou i navazující generace procesorů. Následující čipy Ice Lake, které by měly přinést konečně novou architekturu, jsou založené na druhé generaci procesu (10nm+) a teoreticky by mohly být laděny v překryvu s prvními Cannon Lake. Stále by se tak mohly objevit třeba už na konci roku 2018 nebo v prvním kvartálu roku 2019.
Nervana brzy, kvantový počítač s 49 qubity
Toto jinak není jediná pro nás pozoruhodná zpráva, kterou Intel sdělil. Pokud se šířeji zajímáte o různé ne-PC produkty Intelu, mohlo by vás zajímat, že firma začala reálně dodávat zákazníkům 14nm FPGA Altera Stratix 10. V probíhajícím čtvrtém kvartále pak má začít prodávat už i svůj potenciálně přelomový akcelerátor Lake Crest – výkonný SoC speciálně určený pro výpočty umělé inteligence (jde o produkt akvizice firmy Nervana). S tím by Intel mohl začít ostře konkurovat výpočetním GPU Volta od Nvidie a čipům TPU od Google.
Takto nějak by měly vypadat AI akcelerátory založené na technologii Nervana od InteluA co je zajímavé, ještě do konce roku má dojít k velkému pokroku také v programu kvantových počítačů, o kterém jsme tu psali teprve nedávno. Zatímco nyní firma se svými akademickými partnery provozuje testovací čipy se 17 qubity, do konce roku by údajně mohl vzniknout testovací čip pro kvantový počítač, jenž by jich měl 49. Počet qubitů kolem 50 je přitom takový magická meta. Často se udává jako hranice, kde charakteristiky kvantového počítače začínají být zajímavé a mohly by překonat výkon konvenčních výpočetních prostředků v některých úlohách. Jinými slovy jako hranice, kdy se kvantová výpočetní technika otevírá praktickému využití.
