168 hodin: olympijský boj s internetem [komentář]

5. 8. 2012

Polofunkční registr vozidel nás tento týden nechal chladnými a fokus se přesunul k londýnskému olympijskému klání, které mne jako ajťáka fascinuje především absurdností pravidel, jejichž dodržování si Olympijský výbor vynucuje nejen u sportovců, ale i diváků. Že se v rámci sponzorské exkluzivity na olympiádě najíte akorát dietních hranolků od McDonald's, které poté zaplatíte kartou Visa, teď však nechávám stranou. Jsem spíš mírně rozčarován z toho, že Olympijský výbor v roce 2012 k internetu přistupuje po vzoru hudebních a filmových společností jako ke svému úhlavnímu nepříteli. Namísto toho, aby ho využil ve svůj prospěch a ještě na něm samozřejmě vydělal, radši s uživateli YouTube soutěží o to, jak dlouho se tam ohřejí jejich olympijská videa. Buzerace se nevyhnula ani sociálním sítím, a tak se někteří sportovci jejich užívání po dobu olympijského svátku raději vzdali, aby náhodou v Londýně neskončili tak rychle, jako tvítující řecká sportovkyně, která se tam ale vlastně kvůli hejtům na adresu imigrantů ani nepodívala. Olympiáda mi tak kvůli zbytečným represím, kterými si akorát škodí, a absurdním pravidlům přijde spíš jako skeč od Monty Pythonů.

Ale nejen sportem k trvalé invalidě. Mediální šrumec kolem nefunkčního registru vozidel a šílících řidičů tento týden ustal, zato se ale objevil sice méně medializovaný, ale ve své podstatně vážnější problém kolem registrů daleko větších rozměrů – základních registrů. Jak totiž vyšlo najevo, registry sice formálně už měsíc fungují, ale úřední šimlové přesto posílají žádosti nikoli přes ně, ale starou cestou přes datové schránky nebo CzechPoint. Nepodařilo se totiž naplnit nejdůležitější registr, a to registr přístupový práv, protože nikdo vlastně neví, co komu do jaké agendy spadá.

V parných dnech nás Microsoft osvěžil novým pošťákem Outlook.com, který nahrazuje letitý Hotmail. Největším pokrokem je výměna domény @hotmail.com za @outlook.com, která slovy Radka Hulána „už konečně nevypadá jako pornosite.“ Jinak se i do něj Microsoft snaží protlačovat svoje Metro, které z obav z vleček po soudech brzy asi změní své jméno. Tleskám za tenzi k sjednocování uživatelského rozhraní portfolia produktů Microsoftu, byť použití a koncepce Metra je další otázkou, kterou si ovšem nechám na jindy.

O2 inovovalo nabídku tarifů pro mladé. Chce jim totiž umožnit přístup k e-mailu, Facebooku, zpravodajství, mapám, zábavním či sportovním aplikacím i hrám; slovy společnosti zkrátka ke všemu na internetu, bez čeho nedokážou žít. A to vše s FUP 150 MB. Zajímalo by mě, jak dlouho s tím přežijí. Když se uskromním, tak já možná týden.

Americký soudce Posner tento týden vynesl rozsudek, že vkládání copyrightem chráněných videí na vlastní web je v pořádku. Radostí skákat a objímat se ovšem nemůžeme. Principiálně obdobný případ se tu řešil minulý rok a liberecký soud mladíka poslal s jednoletým odkladem na pět měsíců za katr a jeho notebook do vlastnictví státu. Zajímavé, jak se právní praxe na různých kontinentech tak liší…