24" VA LED z Japonska a pod 5500 Kč: iiyama X2472HD

X2472HD se představuje, parametry, konkurence, polohování a OSD

Za poslední roky jsme od iiyamy vídali ohlašování monitorů jako přes
kopírák: levné panely s matricí TN byly jen nahrazeny tím samým s
podsvícením LED. Přitom iiyama v dobách LCD 5:4 a 4:3 měla v nabídce
monitory s PVA. A to ani nemluvím o dobách CRT, kdy její monitory s
obrazovkami Diamondtron od Mitsubishi patřily k tomu lepšímu.

Nová čtyřiadvacítka sice bohužel nenabídne výhodné rozlišení 1920 ×
1200 px, ale jeho ořez v poměru stran 16:9 (1080 px na výšku), avšak u
matrice se Japonci rovzpomněli na to, že ne všichni se dívají na monitor
zpříma a ještě z dost velké vzdálenosti na to, aby u velké plochy vinou
mizerných pozorovacích úhlů nevznikala nežadoucí nehomogenita v barvách
i kontrastu. A stejně jako BenQ na podzim přichází s 24" VA LED.

BenQ připomínám i proto, že tento výrobce měl také od LCD s VA
matricemi trochu pauzu. Navíc mám trochu podezření, že by ona blíže
nespecifikovaná VA v ProLite X2472HD mohla být stejná jako v BenQ
BL2400PT či VW2420H. Tedy A-MVA od AU Optronics. Přesně tohle jsem psal v aktualitě iiyama "X Factor" X2472HD: konečně něco jiného než TN a zřejmě jsem to tentokrát trefil.

Statický kontrast 3000:1 je jednou z předností dnešních VA, skutečné
8bitové barvy (bez A-FRC) pak oproti TN další, pozorovací úhly jsou
udávány jako 178 stupňů v obou směrech. S úhly je to na VA složitější,
zájemci o problematiku určitě už něco v našich článcích o monitorech
četli. Nejvyšší jas má činit 250 cd/m2 a odezva (GTG) pak 8 ms. Tedy
přesně to samé jako právě u BenQ VA LED. Zatímco u jasu není důvod
nevěřit, s odezvou to budou asi horší. Záleží na tom, jak iiyama
zpracovala OverDrive.

Mezi vstupy má X2472H D-Sub, DVI-D, HDMI, pro audio je tu
vstup/výstup (prodloužení na sluchátka). Mimo HDMI najdete v balení
monitoru všechny kabely. Distributor při uvedení doporučoval cenu 5090 Kč bez DPH, v
e-shopech s nízkou marží je cena nižší o několik stovek nižší. Na monitory iiyama je poskytována tříletá záruka, v tomto ale hlavní konkurence nezaostává.

Tenká, lesklá

Design bude někomu určitě
sympatický – displej je velmi tenký a nenajdete na něm jedinou ostrou hranu.
Rámeček je v černé lesklé – moderní piano black se samozřejmě snadno upatlá. Povrchová úprava displeje je velmi podobná té u BenQ VA LED, tedy polomatná či pololesklá, podle toho, jak to berete.

Tenká noha vypadá stylově, bohužel ale monitoru nepropůjčuje moc stability,
podobně jako Samsung F2380M se rozkýve při každém otřesu. Polohování je ale na
rozdíl od předchozích tří modelů téměř nemožné, displej lze pouze naklánět, a
to ještě jen minimálně. Chybí dokonce i výškové nastavení, což je zásadní
nedostatek. Na zadní straně stojanu najdete úchyt pomáhající udělat trochu pořádku v kabelech.

I podstavec je lesklý a zůstávají na něm otisky prstů,
které se špatně čistí. Mínusy mírně vyvažují možnosti nastavení displeje,
především tlačítka umístěná na pravém spodním rohu. Jsou dotyková a ovládají se
velmi dobře. Nastavení sice nevypadá nijak skvěle, ale obsahuje všechny
důležité položky včetně nastavení barev.

 

Jak už jsme řekli, monitor nabízí tři nejdůležitější vstupy: VGA, DVI a HDMI. Kvůli nízké tloušťce
displeje není napájení realizováno klasickým kabelem, ale pomocí adaptéru. Ten
je docela rozměrný, ale nezahřívá se, není s ním tudíž problém.

Příslušenství je opravdu základní: bezpečnostní a „rychlestartující“ manuály, DVI a D-sub kabel. Po češtině není památky ani v OSD, ani v návodech. iiyama má ale do češtiny přeložený web včetně podpory. Najdete na něm sice českou specifikaci produktu, ale návod stále jen anglicky. Alespoň ale podrobněji než ve vytištěné podobě.

Matrice: asi A-MVA

Makro fotky matrice se mi opět nepovedly hezky čisté a ostré, jak bych si představoval, ale přesto byste na nich mohli spatřit velkou podobnost s tím, co jsem nafotil u BenQ BL2400PT a VW2400H. Tedy zřejmě A-MVA5 a modul M240HW02 V1 od AU Optronics.

 



 

Pro popis očekávaného soubor vlastností panelu s takovou matricí se prosím vraťte do odkazovaného článku o těchto BenQ. V celé recenzi ProLite X2472HD bych se vůbec rád zaměřil jen na rozdíly.

Nabídka OSD

Ovládání nabídky OSD je celkem jednoduché, méně pokročilí uživatelé budou ale bez manuálu trochu tápat, co se za zkratkami jako OD či AC skrývá. Poté, co PDF verzi návodu vypátrají na webu iiyamy už budou vědět, že tím prvním se zlepšuje/zhoršuje odezva (Overdrive) a tím druhým se zapíná zase zvyšování kontrastu. Funkce Auto Adjust a Geometry se týkají jen analogového připojení. To jsem prostřednictvím výstupu notebooku Lenovo T61 vyzkoušel také a s ostrostí budete v nativním rozlišení monitoru spokojeni.

 

Parametry, konkurence

Základní parametry X2472HD a nejbližší (už otestované) konkurence najdete v tabulce pod odstavcem. Ceny jsem tentokrát bral z Alza.cz, kde jsem našel všechny čtyři monitory pohromadě a skladem.

 

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním
případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo
zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích
trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

 

Barevné podání, kontrast, (ne)slevání barev

Barevné podání, profily

V továrním nastavení monitor používá barevný profil Custom. Jelikož se jedná o monitor s podsvícením pomocí W-LED, nejsem si úplně jist sondou. Raději jsem tedy měřil zase dvěma. Nejdříve Spyder 3 od Datacoloru:

Stejný režim (nastavení monitoru) jsem proměřil i pomocí tradičně použivané x-Rite i1 Display 2. V továrním nastavení je většina
referenčních barev zobrazena s průměrnou odchylkou dE kolem čtyř,
což není zásadní problém. Naprosto ustřelená je ale světle
zelená, bohužel mě nepotěšilo ani nastavení gamy na 2,0.
Teplota barev je na LEDkovém VA překvapivě blízko 6500K, naopak
vysoký kontrast nepřekvapí.

 

Jas bílého bodu 279,7 cd/m2 (90 %)
a černá 0,09 cd/m2 dávají kontrastní poměr 3108:1. Gamut je
větší než sRGB, ale tento standardizovaný prostor nepokrývá
přesně.

 

O něco menší maximální, avšak horší průměrnou odchylku a podle všeho také studenější barvy přináší předdefinovaný režim 6500K:

Po aktivaci režimu Eco klesne jas na
127 cd/m2 (20 %).
Minimální nastavitelný jas je 86 cd/m2 (bílý bod zhruba ve
středu monitoru). S tímto minimálním jasem jsem se pokusil ještě o jedno měření. Při něm už sonda nebyla schopna na černé naměřit žádný jas (naměřila 0,00 cd/m2), s kontrastem je na tom tento monitor prostě výborně.

Tovární režim, pouze s jasem sníženým na 20 % jsem se pokusil také zkalibrovat. Cílem byl sRGB, 6500 K a gama 2,2. Výsledek vypadal dobře nejen v grafu, ale i (okem souzeno) na monitoru:

Bílá 129,2 a černá 0,04 cd/m2 dávají kontrastní poměr nádherných 3230:1 a stažení křivek není nikde drastické:

Jestli máte o tento ICC profil zájem, stáhnete si jej od nás zde. Za výsledky pro váš kus neručím.

(Ne)slévání tmavých a světlých barev

Až na mírné slévání velmi tmavě šedých odstínů jsem neměl problém
rozlišit jak mezi velmi tmavým, tak velmi světlými tóny zkoušených
barev.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Všechny monitory s LED podsvícením v této cenové kategorii zatím ohledně rovnoměrnosti podsvícení předčily své předchůdce. iiyama v tomto ohledu bohužel tolik nezabodovala. (Ne)rovnoměrnost je srovnatená například se Samsungem F2380M (CCFL) a za oběma VA LED BenQ zaostává. A to nemluvíme o příkladném Philipsu 225BL2. Proti Dellu U2311H je to však stále velmi dobré.

iiyama ProLite X2472HD – rovnoměrnost podsvícení při průměru cca 120 cd/m2

BenQ BL2400PT – rovnoměrnost podsvícení při průměru cca 120 cd/m2

Dell U2311H – rovnoměrnost podsvícení při průměru cca 120 cd/m2

Philips 225BL2 – rovnoměrnost podsvícení při průměru cca 120 cd/m2

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly

Co byste asi tak chtěli slyšet? Pozorovací úhly jsou nesrovnatelně lepší než TN, k inverzi či totální ztrátě kontrastu z jednoho (typicky spodního) úhlu nedochází. Je to ale současně horší než u IPS, VA off-centre contrast/color shift vždy zůstane. Z kolmého pohledu jsou barvy živé, syté, ale zase dochází ke slévání tmavších barev či prostě ke ztmavení. Posunete-li se o malý kousek, uvidíte dříve velmi tmavé barvy o dost světlejší a případně slité stíny už budou obsahovat detaily. Z ostřejších úhlů (bráno od monitoru) už dochází k větším ztrátám kontrastu a blednutí barev.

V noci si monitor budete asi pochvalovat. A to nejen kvůli vysokému kontrastu a dobré černé. Stejně jako u většiny dalších monitorů s LED nedochází k žádnému prosvítání podsvícení.

Níže už pak jen zopakuji stále omílané základní srovnání IPS vs. VA na dvou příkladech. Na druhém (A-MVA BenQ) s trochou fantazie uvidíte, že ProLite X2472HD se chová v podstatě stejně.

Pozorovací úhly: p-IPS

Jedno srovnání pozorovacích úhlů VA vs. (levnější varianty) IPS jsem provedl už dříve, následující dobře ilustrující ukázka se želvou pochází z monitoru Dell U2711.

Zatímco mezi IPS a VA jsou fundamentální rozdíly v pozorovacích
úhlech, mezi monitory s IPS je veskrze jedno, jaký máte. Rozdíl může být
jen v různých polarizačních vrstvách, což se pak projevuje různě
nehezkým chováním (především rohů) na tmavých homogenních obrazovkách.
U2711 je v tomto ohledu oproti levnému U2311H
velmi dobrý, k výrazný modrostříbrný či modrozlatý nádech rohů u něj
není zdaleka tak patrný. Srovnání dobrého zachování barev a kontrast při
změnách pozorovacích úhlů v horizontální rovině oproti VA si můžete
snad díky této a následující sérii fotek udělat rychle sami.

Pozorovací úhly xVA

Připomeňme si konkurenční matrici VA (konkrétně A-MVA od AU Optronics): Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Průběh jasu a spotřeba (příkon)

Průběh jasu a spotřeba

Pokud bych měl také pokračovat ve srovnávání spotřeby panelů po
kalibraci, s běžnou krajinnou tapetou ve Windows a na 120 cd/m2, pak by
vypadalo nějak takto:

• iiyama ProLite X2472HD (24", 1920 × 1080 px, A-MVA LED): 20 W
• BenQ BL2400PT (24", 1920 × 1080 px, A-MVA LED): 19 W
• Dell UltraSharp U2311H (23", 1920 × 1080 px, e-IPS): 22 W
• Samsung SyncMaster F2380M (23", 1920 × 1080 px, cPVA): 21 W
• NEC EA232WMi (23", 1920 × 1080 px, e-IPS LED): 18 W
• Asus PA246Q (24", 1920 × 1200 px, p-IPS): 43 W
• HP ZR24w (24", 1920 × 1200 px, H2-IPS): 39 W
• Fujitsu P27T-6 (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 58 W
• NEC MultiSync PA271w (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 66 W
• Dell UltraSharp U2711 (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 73 W

24" VA + LED = nízký příkon. X2472HD zkrátka potřebuje podobně nízké množství elektrické energie jako dříve testované BenQ VA LED o stejné úhlopříčce.

 

Jas a spotřeba (najeďte kurzorem na graf výše pro jeho změnu)

Odezva

Odezva

Následující tabulka srovnává současné LCD po stránce odezvy. Je z ní
docela dobře vidět, že IPS na technologii OverDrive reagují obecně lépe
než VA a tuto svou dříve Achillovu patu do velké míry potlačily. Některé
starší monitory jsou v některých případech trochu poškozeny (nebo
naopak vylepšeny) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC, je
třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu
bílá-černá-bílá). Pokud je patrná vlna způsobená Overdrive, odečítáme hodnoty až za průběhem Overdrive, opět s uplatněným pravidlem 10 %.

Panel A-MVA5 od AUO je sám o sobě pomalý, takže je potřeba, aby výrobce zvládl dobře Overdrive. To se nepodařilo BenQ a bohužel musím konstatovat, že iiyama je na tom ještě hůř. Tedy alespoň v přechodech černá-bílá, černá-šedá, v šedá-šedá je sice rise nižší, ale fall opět zoufale pomalý.

 

 

0-255-0 s Overdrive:

0-150-0 s Overdrive:

0-50-0 s Overdrive:

75-180-75 s Overdrive:

0-255-0 (Overdrive vypnuta):

75-180-75 (Overdrive vypnuta):

 

 

Interpolace, verdikt

Interpolace      

X2472HD nabízí pouze dva režimy pro zobrazení jiných než nativních rozlišení: Full (vždy vyplněna celá plocha monitoru) a Aspect (vyplnění se zachováním poměru stran, při rozlišení 1024 × 768, tedy poměru stran 4:3, tak například budete mít černé okraje vpravo i vlevo). Abych potěšil ty, kteří budou například na monitoru kvůli slabší grafické kartě hrát v nižším rozlišení než 1920 × 1080 px, v rychlosti jsem se podíval na interpolaci nižších rozlišení.

Pro 1680 × 1050 px či 1280 × 1024 px vám silně doporučuji zapnout zobrazení v poměru stran, při roztažení na 16:9 je písmo viditelně rozpité. Naopak třeba 1280 × 720 px (stejný poměr stran jako monitor) vypadá velice dobře a je tou správnou volbou, pokud potřebujete rozlišení nižší než nativní. 1024 × 768 px zobrazí monitor na celou plochu také obstojně.

Verdikt

Negativní verdikty se píší snadno, ale přesto je nemám moc rád. Vždycky mám pocit, že pak došlo k přehmatu při výběru toho, čemu věnovat čas a prostor recenze. S iiyamou X2472HD to naštěstí úplně tragické nebylo, celkový a zjednodušený verdikt bude ale bohužel znít: brát raději konkurenci.

Na vině je
z nemalé části vskutku slabá odezva. Tento monitor rozhodně hráčům
nedoporučujeme, lehké rozmazání je znatelné, dokonce i když jen scrollujete v
excelovském sešitu.

Barevné podání také příliš neexceluje. Odchylky jsou
znatelné (ovšem alespoň vyrovnané, pouze zelená barva je silně mimo). Dobrý
kontrast se projevuje na velmi dobré rozeznatelnosti odstínů barev, takže se
mimo nejkrajnější hodnoty neslévají dohromady. Samozřejmě, ty tmavé pokud trochu hlavou uhnete z kolmého pohledu. Ohledně barev byla iiyama o trochu lepší než VA LED od BenQ, kde bylo slévání o kapánek horší a BenQ nabízel spoustu nesmyslně nastavených barevných profilů. U X2472HD je, řekl bych, lepší šance na zafungování ICC profilu softwarové kalibrace, která nám zafungovala výborně.

Naměřený kontrast kolem 3200:1 je ale
naopak nejlepší ze všech testovaných kusů. Spotřeba je také na skvělých dvaceti
wattech a maximální hodnota podsvícení je velmi slušná. Jas ale není rozdělen
rovnoměrně, odchylky dosahují docela vysokých hodnot. Zatímco nízký příkon v pozitivním slova smyslu u VA LED nepřekvapil, sotva průměrná rovnoměrnost podsvícení pak ano. A bohužel ve smyslu negativním.

Nejbližší konkurencí jsou nejen kvůli zřejmě stejné matrice VA LED od BenQ. Úplně největším soupeřem pak konkrétně model VW2420H, který bohužel pro iiyamu má hned několik trumfů v ruce. Kromě zabudovaných reproduktorů je to přece jen o něco rychlejší odezva, lepší rovnoměrnost podsvícení, možnost nastavit o dost nižší jas, ještě o pár stovek nižší průměrná pořizovací cena a česká nabídka OSD i návod. X2472HD je objektivně lepší pouze v kontrastním poměru, více než 2500:1 u VW2420H vám ale bude zřejmě stačit. Mně osobně se o něco více líbí vzhled iiyamy, designy ale moc rozdílné nejsou a navíc je to o subjektivním vnímání.

Posledním hřebíčkem do rakve X2472HD je od BenQ celá plejáda modelů VA LED. Když by vám nevyhovoval lesklý a nepolohovatelný VW2420H, máte tu BL2400PT a kdo potřebuje připojit spoustu konzolí a přehrávačů, sáhne po EW2420. Zkrátka a dobře, iiyama s pokusem o to samé BenQ nepřekonala. Recenze nebyla zbytečná, neboť to díky ní víte. iiyamu ve snaze vrátit se k solidnějším monitorům podpoříme alespoň trochou pozornosti a větším množstvím plusů než minusů.

iiyama ProLite X2472HD

+ výrazně lepší pozorovací úhly než TN
 + vynikající kontrast a jeho stabilita
+ dobrá černá
+ nízká spotřeba, nezahřívá se (napájení jen mírně)
 + stylový design
+ HDMI mezi vstupy
 + tichý (bez ohledu na hladinu jasu) 
+ zabudované reproduktory 
– velmi pomalá odezva 
– horší chování při pohledu z úhlu než IPS, VA off centre contrast/color shift, black crush
 – pololesklá obrazovka
– takřka žádné možnosti polohování
– nepřesné barvy v továrním nastavení