Její počátky byly trnité a velký převis poptávky vedl k problémům
s kapacitou linek. O tu se s Nvidií a AMD perou například výrobci
čipů pro chytré telefony. Situace se však podle všeho normalizuje.
V uplynulém čtvrtletí již dle vyjádření společnosti dodávky 28nm waferů
činily 5 % produkce. Došlo tak ke značnému zlepšení, neboť podíl za
předešlé období (poslední čtvrtletí roku 2011) dosáhl jen 2 %. I tak má však
nejmodernější proces zůstat nedostatkovým zbožím. Kapacita továren totiž údajně
dožene poptávku až v příštím roce. Ke letošního by měla výroba údajně
běžet tempem 50 000 waferů za měsíc.
Server X-bit labs k tomu však podotýká, že zvýšení
výroby se nemusí nutně týkat všech variant výroby, které TSMC nabízí.
Náročnější verze 28HP používá technologii HKMG a je pravděpodobné, že dostupnost
tohoto procesu bude nadále nižší, než v případě méně sofistikovaného
postupu 28LP. Nvidia a AMD však pro výrobu 28nm grafik používají právě 28HP,
takže je možné, že se situace s produkcí těchto čipů nemusí příliš
zlepšit. TSMC totiž neuvádí, zda nárůst výroby platí i pro vyspělejší proces,
či zda rostla hlavně snazší výroba procesem 28LP.
Ukázka schopností 28nm procesu: Dvoujádrový Cortex-A9 s
frekvencí 3,1 GHz
S 28nm procesem se pojí ještě jedna zajímavá zpráva. Podařilo se na
něm totiž vyrobit vzorky dvoujádrových procesorů ARM Cortex-A9 o taktovací
frekvenci až 3,1 GHz. V tomto případě byla použita varianta 28HPM, která
vedle vysokého výkonu slibuje také lepší spotřebu díky mírnějším únikům proudu.
Frekvence procesorů, údajně dosažená za běžných podmínek, je poměrně
pozoruhodná. V chytrých telefonech jste se u jader A9 doposud mohli setkat
s takty toliko od 1 do 1,5 GHz. Tyto frekvence nejspíše ukazují praktické
limity výroby na 40 nm. Zrychlení dosažené na novém procesu je tedy značné.
Částečně jde ovšem také na vrub vyšší spotřebě, neboť
v tomto případě nešlo o čip s parametry vhodnými pro chytré telefony.
Takto vysoce taktovaný Cortex-A9 by místo toho mohl nalézt uplatnění
v mikroserverech a osobních počítačích nebo noteboocích běžících na verzi
systému Windows 8 určené pro architekturu ARM. Dle všeho se tedy při těchto
rychlostech čip již neobejde bez aktivního chlazení. Spotřeba tak nejspíše bude
srovnatelná minimálně s ULV modely procesorů architektury x86. Co se týče
chytrých telefonů, má v této oblasti 28nm proces umožnit frekvence od 1,5
do 2 GHz.
Pokoření hranice 3 GHz je ovšem beztak hodné pozornosti. Je
možné, že na těchto frekvencích by se již čipy ARM mohly uplatňovat
v rolích doposud vyhrazených procesorům x86. Na paměti je také třeba mít,
že Cortex-A9 není nejčerstvějším jádrem z produkce společnosti ARM
(potažmo jejích partnerů). V tomto roce by se totiž mělo dostat na trh
vylepšené jádro Cortex-A15. To sice bude stále 32bitové, mělo by však dosahovat
lepších hodnot IPC.
