Kina si za více než 100 let existence prošla divoký vývojem. První veřejná projekce se konala v New Yorku 5. února 1894. Bratři Lumiérové ale promítali už rok předtím. Dalšími milníky byl přechod z ručních na motorem ovládané promítačky. Ve 20. letech minulého století dostaly filmy zvuk (1927 – The Jazz Singer). Ve stejné době se rozvíjel i barevný film a širokoúhlý formát, které přinesly reálnější obraz a vykryly širší zorné pole. V roce 1937 přišel z Bellových laboratoří první stereofonní zvuk. I zezadu slyšeli diváci zvuk už v roce 1940 ve snímku Fantasia od Walta Disneyho.
Stereskopický obraz (3D, přesněji 3-D) se zkoušel už od počátků kinematografie. Hitem se stal až v 50. letech v amerických zábavních parcích a masovou záležitostí až v poslední době. Posledním zásadním milníkem byl přechod od analogových pásků k digitální distribuci. Ale můžeme říci, že ty největší revoluce jsou už opravdu staré a v posledních letech se jen zažité technologie vylepšují. Obraz je detailnější, 3-D efekty přesvědčivější, zvuk více obklopuje, sedačky jsou pohodlnější a popcorn křupavější.
Kino vs. video
Kdo se o tuto oblast zajímá, určitě se dopátral „vesmírných závodů“ mezi filmem (kiny) a videem (domácnosti). Kino bylo vždy tahounem oboru, muselo nabídnou něco více, aby přilákalo lidi do sálů místo toho, aby zůstali doma na gauči. Donedávna kina držela všechny trumfy. Obraz byl lepší, zvuk vícekanálový, 3D přišlo už dávno apod.
S příchodem DVD se ale vše změnilo. Každý si může pustit film v dobré technické kvalitě doma. HD rozlišení na Blu-ray nebo DVB vysílání se už nemusíte bát pustit ani na velkém plátně pomocí projektoru. Kvalitní zvuk už nestojí tolik, co nová „oktávka“. A pak je tady internet. Všechny výše popsané východy můžete mít okamžitě doma, aniž byste cokoliv kupovali (nebo si za dobrý obsah zaplatíte, pokud máte možnost). Kina se pomalu dostávají do pozice společenské události.
LG Cinema 3D přineslo pohodlné pasivní 3D brýle z kin i do obýváků, foto: LG
Buď tam jdete na rande, s rodinou na výlet, nebo si prostě s přáteli chcete vychutnat blockbuster na velkém plátně. Velkou vábničkou je teď 3D. Snad každý měsíc se objeví nový stereoskopický film. Ani zde už kina nemusí hrát první housle, protože 3D systémy do obýváku už koupíte na každém rohu. Takže je teď na majitelích kinosálů, aby se vytasili s „next big thing“.
Není 3D jako 3-D
Marketéři znásilňují některé termíny dnes a denně. 3D je odjakživa spjato s prostorovou grafikou. Takovou, kterou můžete vidět v moderních videohrách nebo se kterou se mazlí grafici v CADu. 3D pracuje s trojrozměrnými modely, kterými můžete otáčet, nahlížet na ně z jiných perspektiv. Většinou je ale vidíme dvourozměrně (2D) na obyčejných monitorech. Zobrazení 3D si žádá holografickou projekci, jako znáte ze Star Wars nebo Červeného trpaslíka.
Takové monitory už existují, jsou ale pekelně drahé. A hlavně nejsou (pokud vím) použity v měřítku srovnatelném s kinosálem. Je škoda, že Japonsku nevyšla kandidatura na fotbalové MS 2022. Země vycházejícího slunce totiž chtěla díky hologramům přenést zápasy i na další stadiony po celém světě.
Avatar probudil masivní zájem o 3D, foto: Filmonic
To, co je dnes v kinech prezentováno jako 3D, je pouhá stereoskopie. Je to jen podvod na oči, které si myslí, že vidí trojrozměrný model. Jenže stačí pohnout hlavou, přiblížit se k obrazovce nebo ustoupit do strany a pořád vidíte jeden a ten samý obraz. Nelze se podívat za hlavní postavu nebo kdekoliv jinde ve scéně. Ne, že by stereoskopie byla k ničemu, ale název 3D si nezaslouží. Proto tuto technologii někteří pedantsky označují jako 3-D.
Příští velká věc
Co bude oním „next big thing“? Cesty jsou minimálně dvě. Ta první je holografie, druhá 4-D. Zkrátka vezmete 3-D a přidáte další rozměr. O to se už pokouší jihokorejská firma CJ CGV. Doma už dva roky buduje kinosály, které mají působit na všech pět smyslů.
Její unikátní technologie se jmenuje 4Dplex. Základem je velký sál s 3-D projekcí, ve kterém se pouští běžné filmy. Jenže k nim se může doprogramovat 4-D mód. Na stěnách jsou speciální lampy, které mají ve vhodný okamžik spustit světelnou show, třeba při výbuchu. Zároveň s tím se otřese sedačka v jednom z desítek možných pohybů. Na každé sedačce jsou zezadu výfuky vodní páry a pachů. To aby film i voněl, v bažinách byl správně vlhký atp. Součástí sálu jsou i ventilátory, které simulují vítr nebo rychlost. Je možné, že v sálech mají i klimatizace, které ohřívají nebo chladí podle nálady filmu. Každá sedačka má vlastní reproduktory a ovladač, kterým lze navolit hlasitost a intenzitu 4-D.
Pachy, vodní pára a světelná show 4Dplexu
Nejvíce o sobě dalo kino vědět při projekci snímku Avatar. Cameronův epos způsobil revoluci ve 3-D, ale zároveň byl ideálním materiálem pro vítr, pachy, vibrace i vlhkost vzduchu. Dnes jsou pro 4Dplex optimalizovány filmy jako Kung Fu Panda 2 a čtvrtí Piráti z Karibiku.
Lístek na 4-D je více než dvakrát dražší než běžný. Ve 4Dplexu zaplatíte v přepočtu 270 Kč, v klasických kinech v Koreji je cena okolo 120 Kč. Cena je pochopitelná, náklady na každou projekci musí být vysoké. A hlavně vybudování takového sálu musí stát miliony. I proto se do rozšiřování 4Dplexů nikdo nepožene. Kina ještě stále rozdýchávají přechod na digitální promítačky a stříbrná plátna.
Ventilátory simulující vítr a rychlost | Extra repro pro každou sedačku zvlášť
Zatím je na světě jediný sál 4Dplex, a to v domácím Soulu. Další tři se stavějí a jsou hotovy plány na stavbu v New Yorku. Pokud bude o 4-D ve Velkém jablku velký zájem, mají se 4Dplexy rozšířit i do Evropy. Nečekejme hned Prahu, v naší metropoli bude stále hrát prim IMAX. Ale Londýn, Paříž a Berlín jsou pravděpodobné destinace.
Rádi byste 4Dplex navštívili, nebo vám „další dimenze“ přijdou zbytečné? Já osobně bych u nás (na Moravě nebo ve Slezsku) viděl další IMAX. Ale jako jednorázovou atrakci bych si 4Dplex jednou rád vyzkoušel.
Aktualizováno: Na základě komentářů zde doplním další poznatky. 4-D filmy také nejsou úplnou novinkou. Podle Wikipedie byl první kraťas uveden už v roce 1984. Ale dlouho dobu byl výsadou pouze zábavních parků (např. Disneylandů), nebo se menší sály objevovaly na různých místech světa. Třeba v Liberci je údajně první 4-D kino ve střední Evropě. XD Theater má osm sedaček, které umí simulovat přetížení až 2G, ale chybí efekty jako vůně nebo vodní páry. Stejná atrakce byla zřejmě představena i loni v Praze na Matějské pouti.
" frameborder="0" height="349" width="425">
Přesto velkých kinosálů podobných 4Dplexu je nakonec více. Cinepolis 4DX využívá technologií Korejců a příští rok chtějí rozšířit počet sálů až na 25. Zatím je jedno kino v Mexico City, další mají namířeno do Brazílie, Indie a jiných zemí Střední Ameriky.
Další z projektů je Simnoa, který už působí i v Evropě (nejblíže v Polsku a Slovinsku). Zřejmě také využívá technologií firmy CJ CGV. Podle videoukázky mají shodné sedačky i efekty. Mimochodem, někde už przní i další dimenze a sály označují jako 5D, 6D nebo 7D.
" frameborder="0" height="349" width="425">
Za původní neúplné informace se omlouvám. A zároveň díky za reakce (i ty budoucí), pokud už s podobnými projekcemi máte zkušenosti.
ČLÁNKY DO MAILU