Acer Aspire TimelineU M3: stylový 15,6" Ultrabook s Keplerem (recenze)

O testovaném Timeline Ultra M3 jste už ExtraNotebooku asi četli hodně. Jednou z nejdůležitějších věcí na notebooku je jeho grafická karta - Nvidia GeForce GT 640M. Tahle novinka s 28nm čipem a s architekturou Kepler nás v testu velmi příjemně překvapila. Přitom se ale zdaleka nejedná o jediné eso, které v tomto případě má Acer v rukávu.

 

Důležitý je samozřejmě i fakt, že jde o první 15,6“ Ultrabook. Diskrétní grafika i DVD mechanika původním specifikacím Intelu sice neodpovídají, ale jejich přítomnost se dá hodnotit jedině pozitivně.

• Nvidia GeForce GT 640M: první Kepler otestován – v Ultrabooku!
• Acer Aspire TimelineU M3: 15,6" herní Ultrabook (první pohled)
• Nvidia Kepler: architektura a devět GeForce 600M v noteboocích

Zatímco tu byla napřed řada Timeline a posléze TimeLineX, nyní Acer vydává i řadu TimelineU, resp. Timeline Ultra, která má populární notebooky rozšiřovat i o několik Ultrabooků. Zatím víme právě o testovaném M3. Jde o černý 15,6" přístroj, který i přes svůj vysoký herní výkon je jen 20 mm silný.

Design

Design je určitě jedním z hlavních plusů. Jak známe řadu Timeline, vždy šlo o notebooky, které byly mířené pro univerzálního uživatele - design nebyl úplně spotřební, linie byly trochu strohé a notebook se zčásti podobal modelům z businessové třídy. Přitom ale šlo o notebooky všestranně vybavené, poslední roky i s nějakou tou herní silou. Pokud se vám nelíbí poslední generace TimeLineX (ty modrostříbrné), TimelineU je určitě ještě změna k lepšímu.

 

Aspire Timeline Ultra M3 je se svými 20 mm tloušťky dost tenký notebook – mnohé třináctipalcové modely na trhu jsou tlustší. Je téměř kompletně černý až na logo výrobce a okolo klávesnice, která sedí v šedém prostoru a je mírně zapuštěná do těla. Křivky jsou pouze mírně zakulacené, celkově je notebook spíše hranatější. Tělo je z větší části plastové, pouze zadní strana víka je z hliníku. Všechny části notebooku kromě displeje jsou perfektně matné; na víku občas nějaká ta šmouha ulpí, ale na základně to opravdu nehrozí. Celomatným zpracováním se strohými hranami určitě zaujme i serióznější zájemce a elegantní tenký profil zase notebook odlišuje od řady skutečně pracovních notebooků.

Za design rozhodně Aceru patří velké plus, většinová černá barva v kombinaci s šedým prostorem okolo klávesnice vypadá ohromně dobře. Z fotek to není až tak vidět, ale naživo si jej okamžitě zamilujete.

Zpracování

S povrchovým zpracováním jsme byli nadmíru spokojeni. Šasi působí trvanlivě a díky matné povrchové úpravě vás nemusí ani napadnout nějaké leštění opěrek nebo víka, pokud jej chcete ukázat známým.

Slícování dílů šasi je perfektní, jedinou výjimku na námi zapůjčeném kusu tvořil levý kloub displeje. Ten při stisku jemně cvakal. Normální člověk ale na klouby nesahá, takže to nevadí, a stejně je to velmi pravděpodobně pouze vada konkrétního kusu, zvlášť vzhledem k tomu, že identický pravý kloub nic podobného nedělá. Celkové zpracování je precizní. Notebook tak trochu trpí tím, že je opravdu velmi tenký, což s sebou nese nevyhnutelné prohýbání – především víko, které má tloušťku skutečně pouze pár milimetrů, se dá docela dost zkroutit. Není ale asi v lidských silách udělat jej pevnější při zachování této tloušťky, takže to M3 lze jen těžko vyčítat.

Víko je velmi tenké a lehké, takže ho jde otevřít jednou rukou, ale to opravdu jen díky hmotnosti základny. Jinak byl otevírací mechanismus trochu zvláštní v tom, že klouby kladou větší odpor při otevírání než při zavírání. Těžko říci, zda je to dobře či špatně. Maximální úhel otevření víka je nadprůměrný, je to zhruba 160 stupňů.

Konektivita, klávesnice, touchpad a displej

Porty, konektivita, a notebook ze stran

Tak tady je to bráno elegantním zjednodušeným stylem – je to pěkné, ale možná trochu nepraktické. Porty najdete jen vzadu a i tam by se jich vešlo víc. Na zádech je zleva doprava výdech chlazení, kombinovaný 3,5mm konektor na zvuk (vstup i výstup), dvě USB 2.0 a jedno USB 3.0 (naštěstí jsou tři celkem), HDMI, síťový port RJ-45 (1Gb/s Ethernet/LAN) a zdířku pro napájecí adaptér. Toť vše – necháme na vás, zda je to dostatek. Umístění všech portů vzadu každopádně není zrovna šťastné, třeba při zapojení sluchátek nám vadil kabel, který se rád motal na klávesnici.

Pravá strana notebooku je až na zámek Kensington naprosto prázdná, levou plní dvířka DVD vypalovačky a slot na paměťové karty SD a podobné. Na přední straně najdete opravdu nezvykle umístěný vypínač a dvě kontrolky - stavová a dobíjecí. Třeba kontrolku disku notebook vůbec nemá.

Z bezdrátových sítí je tu Wi-Fi 802.11n, karta je od Atherosu (AR5B97). Nechybí samozřejmě ani Bluetooth v nové, energeticky méně náročné verzi 4.0.

Klávesnice s numblokem

Klávesnici možná znáte ze všech klasických Acerů Aspire. Má klasický chiclet design s poměrně velkými mezerami, tlačítka jsou mírně zakulacená a na pohled vypadá trochu zvláštně. Nechybí jí numerický blok, naopak chybí jí (resp. ocenili bychom) podsvícení, alespoň jednoduché. Psaní je pohodlné, pokud si zvyknete na to, že klávesy je nutné opravdu pořádně stisknout, nestačí do nich jen lehce ťuknout jako u některých jiných klávesnic. To je ale otázka maximálně týdne a zvyknout se na to skutečně dá, neopakuje se situace s pěknou, ale jinak dost zvláštní klávesnicí u Zenbooků od Asusu.

Co se rozložení týče, moc výtek jsme také neměli. Naštve, že tu nejsou ani kontrolky pro Caps Lock nebo Num Lock, ale bez nich si asi poradíte. Samozřejmostí je numerický blok, potěšily mě samostatné klávesy Home, End, PgUp a PgDn, kontextová klávesa a nahmatatelný (odlišený) blok šipek. Milé je i to, že nechybí numerický blok a dokonce ani není zúžený, jak tomu někdy bývá i u rozměrnějších konkurentů.

Touchpad, respektive clickpad

Na touchpad ELAN si budete muset zvyknout. Jde o clickpad – velkou dotykovou plochu, která se dá stisknout kdekoliv, i když někde s obtížemi. Ve výsledku se nám tenhle koncept ale líbil a připadal nám poměrně praktický. Například když chcete potáhnout kurzorem a držet tlačítko, tady to jde jedním prstem. Multidotykové funkce jsou samozřejmostí.

Co se stisku na touchpadu týče, uvítali bychom, kdyby byl trochu tišší a měkčí, ale na mínus to není, pracovalo se nám s ním ve výsledku nadprůměrně dobře. Ke clickpadům (tedy touchpadům bez fyzicky oddělených tlačítek) míváme často výhrady, tady je ale práce pohodlná.

Displej veskrze průměrný

V prvním pohledu jsme se o displeji vyjadřovali poněkud ne zrovna lichotivě. Tehdy jsme ale měli v rukou předprodukční vzorek, nyní již máme aktuální kus tak, jak půjde na pulty obchodů. Měření displeje sondou neodhalilo nic moc zvláštního, není nijak skvělý, ale zapadá do celkem běžného notebookového průměru. Na úpravu fotek si stejně každý pořídí externí monitor, protože patnáctipalcový HD Ready displej opravdu není vhodný na grafickou práci i kdyby měl stoprocentně věrné podání barev, takže to zas tak nevadí.

Rozsah podsvícení displeje je vcelku slušný, jde od 23 po 256 Cd/m². Minimální hodnota je dost nízko, takže si třeba v noci můžete ztlumit displej na skutečně naprosté minimum; maximální hodnota je zase dostatečně vysoká na to, aby bylo možné "přesvítit" odlesky lesklé povrchové úpravy panelu. Ta je možná až trochu moc lesklá a se zdrojem světla za zády budete mít trochu problém s čitelností, zažili jsme však i horší.

Barevné podání skutečně není zázračné. Většině uživatelů bude bohatě stačit, ale průměrná odchylka delta E 11,6 a maximální dE 29,5 (u modré barvy, což má pravděpodobně tradičně na svědomí podsvícení LED diodami) nejsou nijak zvlášť dobré hodnoty. Naopak bílá barva je skutečně dokonale bílá s odchylkou v rámci chyby měření, teplota bílé je v ideálním bodě (6 500 K), což chválíme. Černá se až tak úplně nepovedla a černý bod má jas 0,49 Cd/m² (čím nižší, tím lepší), ale ani to není mezi notebooky úplně špatný výsledek.

Hodnota kontrastu je mírně nadprůměrná s poměrem 212:1. V praxi jsme neměli s kontrastem větších problémů, kromě opravdu velmi podobných odstínů jsou rozdíly celkem slušně patrné. Pozorovací úhly jsou také v průměru, displej používá matrici TN, takže především v horizontální ose nelze čekat zázraky, ale kdo měl někdy nějaký notebook, ví, co má čekat.

Displej je tak opravdu bez překvapení. Připadá nám trochu jako škoda, že výrobce nenabízí žádnou konfiguraci s vyšším rozlišením, aspoň 1600 × 900 bodů – zrovna námi testované nejsilnější verzi, která se bude prodávat, by to slušelo. Na druhou stranu je ale pravda, že víko notebooku je extrémně tenké a zakomponovat do něj panel s vyšším rozlišením by asi nebylo úplně jednoduché a cenu, jeden z taháků Aceru, by to vyšroubovalo o kus nahoru...

Hardware, výkon

Hardware aneb vnitřnosti

Uvnitř najdete velice zajímavý hardware. Špičkou je grafická karta Nvidia GeForce GT 640M, pochopitelně dynamicky přepínaná přes Optimus. Procesor je nízkonapěťové Core i7-2637M, tedy dvoujádro ještě ze stávající platformy Sandy Bridge, které výkonem patří mezi střední třídu (podává podobné výkony jako "normální" dvoujádrový procesor Core i5-2410M, tedy klasický mainstream). To v této konfiguraci doplňuje opravdu výtečně rychlé a velké, 256GB SSD od firmy Lite-On.

• Nvidia GeForce GT 640M: první Kepler otestován – v Ultrabooku!

Neskutečný výkon

Grafika je nevídaně silná nejen na poměry Ultrabooků – výkonem je na úrovni herní grafiky střední třídy GeForce GTX 560M a přitom má výrazně sníženou spotřebu. Herní výkon je skutečně masivní a překonává i valnou většinu klasických patnáctipalcových notebooků s diskrétními grafikami. V kategorii do 25 tisíc se notebooku v grafickém výkonu nevyrovná nic, co je v současné době na trhu.

Třeba novinka Mass Effect 3 jede bez problémů na externím displeji v rozlišení 1920 × 1080 px, a to na maximální detaily bez vyhlazování, The Elder Scrolls V: Skyrim jsem stoprocentně plynule (40 FPS) zprovoznil na vysoké detaily v 1600 × 900 px, takže ten limit procesoru není ani tady tak zlý. Více testů najdete v grafech v následujících kapitolách.

Grafická karta je bohužel trochu bržděna nízkonapěťovým procesorem. U testované nejvyšší konfigurace ani tolik ne, ale slabší verze s Core i5 či dokonce Core i3 (jedna varianta nabízí CPU Core i3-2367M na 1,4 GHz a zároveň zmiňovanou GT 640M) se na výkonu ve hrách negativně podepíší. Ten bude i tak vysoký, ale procesor prostě grafiku nebude stíhat "krmit daty" dostatečně rychle a bude patrný pokles výkonu. Při hraní na integrovaném displeji se to až tak moc neprojeví, ale pokud připojíte externí displej s vyšším rozlišením, rozdíl bude docela dost patrný, protože při hraní v rozlišení 1680 × 1050 či Full HD bude notebook potřebovat každý ždibec výkonu navrch.

Bleskové SSD

Na ukládání dat slouží již zmíněné 256GB SSD, typ LMT-256M3M od Lite-ONu. To poskytuje excelentní výkony a start notebooku i jakákoliv práce náročná na výkon disku je bleskově rychlá. Notebook nastartuje za nějakých 22 vteřin při "studeném startu"; probuzení ze spánku proběhne rychleji než stihnete otevřít víko. Paráda.

Uživateli je ve Windows k dispozici 215 GB volného místa; z toho dalších pár desítek GB zabírá systém a předinstalovaný software. Počítejte tak se zhruba 150 GB místa pro vaše programy a data. Není to mnoho, ale extrémní rychlost za to rozhodně stojí – na svoji sbírku filmů si pořiďte externí disk, nebo ještě lépe malý domácí NAS.

Grafy: Cinebench R11.5, x264 BenchMark HD v3.0, PCMark Vantage

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

Cinebench R11.5 prověří výkon procesoru pro rendering náročných grafických scén. Měří se výkon jednoho jádra (vlákna) a celého procesoru. Rendering je silná stránka Sandy Bridge, nízkonapěťové dvoujádro se tady úspěšně pere s plnotučnými čtyřjádry od AMD.

x264 Benchmark HD testuje výkon procesoru při převádení 720p videoklipu při použití kodeku H.264. Zaznamenáváme výsledky z náročnějšího druhého průchodu. Už brzy začneme uvádět raději nový x264 BenchMark FHD.

Výsledek je na dvoujádrový nízkonapěťový procesor v tenkém notebooku velmi slušný.

PCMark Vantage měří výkon počítače jako celku. Celkové skóre přibližně odpovídá celkové rychlosti typické práce na PC, je značně ovlivněno reálnou rychlostí disku a také procesoru, promítá se do něj ale vše, včetně třeba grafické karty. Uvádíme i HDD Score, resp. Storage Score, kde se zkoumá rychlost jednotlivých úkonů náročných na disk.

Grafy: 3DMark 06, 3DMark Vantage + GPU Score

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

3DMark 06 je starším herním benchmarkem, dobře ukazuje na výkon ve starších hrách z doby kolem roku 2006-2007. Testujeme ve standardním nastavení, tedy v rozlišení 1280 × 1024 px.

Všechny 3DMarky a hry budou chloubou tohohle notebooku. Navzdory dvoujádrovému nízkonapěťovém procesoru, navzdory tomu, že jde o Ultrabook, tedy kategorii, která na hraní není určená, se grafická karta postarala o masivní FPS, a to i ve vyšších rozlišeních, než zvládne displej notebooku.

3DMark Vantage je podobným nástrojem od Futuremarku, jen o dva roky novějším, používá DirectX 10 a už se tu pracuje s fyzikálními výpočty. Testujeme v základním nastavení, tzn. v rozlišení 1280 × 1024 px v profilu Performance, výsledky jsou tak ve tvaru Pxxxx.Níže najdete i graf GPU Score.

Výkon je opět vynikající, zvláště u GPU Score.

Grafy: 3DMark 11 + Graphics Score, Far Cry 2, World in Conflict

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

3DMark 11 je nejnovějším benchmarkem od Futuremarku, pracuje s DirectX 11 a pokročilou fyzikou i trochou teselace. Testujeme v základním nastavení v profilu Performance, výsledky jsou tedy ve tvaru Pxxxx.

Jak celkové body, tak Graphics Score, ukazují na fakt, že i přes pomalý procesor vám grafika zaručí zvláště v moderních hrách spoustu FPS (stále bráno relativně k její ceně a velikosti, nejde o highend).

Far Cry 2 je starší, nicméně náročnou a technologicky pokročilou hrou (na svou dobu – rok vydání 2008). Notebookům dává i dnes pěkně na frak. Testujeme v rozlišení 1366 × 768 px, v DirectX 10, na maximální možné detaily (Ultra High) s 4× MSAA, scéna Small Ranch, dva průchody – zaznamenáváme průměr.

Výkon procesoru je tady znát, ovšem i přes tohle omezení GeForce GT 640M o desítky procent poráží dnešní střední třídu, třeba GeForce GT 540M, kterou najdeme v minulé generaci notebooků Acer Aspire TimelineX.

World in Conflict testujeme opět v 1366 × 768 px, na nejvyšší detaily při DirectX 10 a ručně ještě přenastavíme AF na hodnotu 16× a AA na 4×. World in Conflict je hrou ještě náročnější na procesor, ale ani zde to grafice nezabránilo dosáhnout na více než 30 průměrných snímků za vteřinu (minimum bylo 18 úplně na začátku testu jen asi na půl vteřiny).

Výdrž, provozní vlastnosti, software

Výdrž, hluk a zahřívání

Výdrž má být podle Aceru velkou chloubou notebooku, prý má dosahovat osmi hodin. Můžeme a nemusíme jim dát za pravdu – je pravda, že pokud vypnete Wi-Fi a ztmavíte displej a půjdete si něco psát ve Wordu, dostanete se až na zmíněných osm hodin. Naše testy jsou ovšem poněkud náročnějšího charakteru, ale i tak jsme s velmi náročným webem dosáhli pěti hodin na baterku, což je nadprůměrný výsledek.

• Web (5 záložek v Chrome, obnovování každých 15-20 s, Wi-Fi, poloviční jas): 4:55 h
• Film (720p film ve smyčce v MPC-HC, Wi-Fi, poloviční jas): 4:18 h

Akumulátor má 55 Wh, procesor je extrémně úsporný a výkonná grafika je obvykle přes Optimus vypnutá. K notebooku je dodáván malinký 65W adaptér, z 5 na 95 % nabijete akumulátor za 2 hodiny a 10 minut.

Hluk nám žádné problémy nedělal, byl hlubší a měkčí povahy, takový vítr, žádné otravné pištění. U tenkého notebooku bychom čekali hlučné chlazení na způsob vrtulníku, tady byl ale i v nejtěžší zátěži hluk více než snesitelný. Ventilátor sice samozřejmě je slyšet, ale oproti naprosté většině notebooků je dost tiché i v maximální záteži, což je vzhledem k malé tloušťce a tím i omezenému prostoru pro chlazení (hlavně radiátory) velmi dobrá práce ze strany Aceru.

Dosahované teploty už až tak skvělé nejsou, ale opět – vzhledem k výkonu a malé tloušťce jsou docela slušné. V maximální možné zátěži, tedy při zároveň spuštěných zátěžových ("torture") testech FurMark pro grafickou kartu a Prime95 pro procesor, se teplota CPU vyšplhala na 94 stupňů a grafika stejně tak. Na tuto teplotu ovšem oba okruhy šplhaly téměř čtvrt hodiny, což poukazuje na skutečně dobře zvládnutý odvod tepla. Naprostá většina notebooků totiž dosáhne maximálních teplot během dvou minut od spuštění testů.

Při maximální zátěži se silně rozehřála hlavně spodní strana základny vzadu uprostřed. Při hraní náročných her nebo při dlouhodobé zátěži třeba při náročném enkódování videa bychom nedoporučovalo mít notebook na klíně.

Po delším hraní náročnější hry v nativním rozlišení displeje se teploty drží o něco níže než při maximální zátěži, procesor jsme po dvou hodinách Mass Effectu 3 v maximálních detailech dostali nejvíce na 72 stupňů a grafiku na 75 stupňů Celsia. To je celkem slušné a pokud opět přihlédneme k tloušťce notebooku jen 20 mm, pak přímo výborné. Zahřívání na povrchu pak bylo sice patrné, ale jen jemně – zahříval se opět hlavně spodek, ale nebyl nejmenší problém na nejteplejším místě udržet ruku.

Zvuk, webkamera a napájení

Reproduktory Dolby Home Theater ("Professionally Tuned") hrají docela slušně, rozhodně lépe, než bychom od Ultrabooku čekali. Jejich mřížky ale bohužel směřují z velké části pod notebook, takže zvuk zní jak z kbelíku. Fakt ale je, že hrají opravdu hodně nahlas s poměrně rozumnou kvalitou.

Webkamera ovládaná předinstalovaným softwarem Acer Crystal Eye fotí v rozlišení od 320 × 240 do 1280 × 1024 px. Má docela silné problémy s intenzivním světlem a snímek je plný šumu – pokud ale nemáte za zády intenzivní zdroj světla, videohovory zvládne bez problémů.

Software

Operačním systémem je Windows 7 Home Premium s balíčkem SP1 v 64bitové edici, nezapomnělo se ani na Office v reklamní edici Starter. Systém je bohužel ze začátku dost zaplevelený a trvá dobrou hodinu, než se předinstalovaného bloatwaru zbavíte. To v kombinaci s dlouhé dvě hodiny trvajícím procesem obnovení počítače do továrního nastavení (a to i přes rychlé SSD; přitom spousta konkurentů zvládne obnovit systém za půl hodiny) dělá z reinstalace systému docela otravnou záležitost. Na druhou stranu, moderní Windows 7 není třeba čistit natvrdo čistou instalací každého půl roku, takže pokud si systém sami neponičíte, nebudete se tomuto procesu muset vystavovat možná vůbec.

Výsledky testů a screenshoty

Výsledky benchmarků

Screenshoty

Grafy

Závěr, plusy a mínusy

Závěr

Acer Aspire TimelineU M3 na nás zanechal velmi pozitivní dojmy. Hned na první pohled je ohromně přitažlivý – vypadá originálně a nikoho nekopíruje, ale tato tenká, strohá, černá placka má neodolatelný šarm. Notebook je nádherně tenký – z fotek opravdu nelze poznat, jak skvěle vypadá na živo. Navíc má všechny povrchyv matném provedení, jediným lesklým prvkem je displej; nemusíte se tak obávat ani věčného čištění, jak je tomu u mnoha konkurentů.

A když už mluvíme o konkurentech: tento notebook momentálně v podstatě žádného na trhu nemá. Nedefinuje sice přímo úplně novou kategorii, ale kombinuje dvě stávající a obě posouvá o kus dál. Mezi Ultrabooky přináší optickou mechaniku, patnáctipalcovou úhlopříčku a neskutečný (především grafický) výkon, mezi patnáctipalcové multimediální notebooky zase výborné zpracování, malou tloušťku i hmotnost a co si budeme povídat, i výkonem patří mezi špičku střední třídy a konkuruje současným herním notebookům.

 

Těžko se na Timeline Ultra hledají negativa. Asi nejvíce nám vadilo umístění všech konektorů na zadní stranu počítače, včetna audio jacku a napájení – opravdu to není z hlediska ergonomie ideální. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že při návrhu takto tenkého notebooku s takto silnou výbavou prostě ke kompromisům dojít muselo. A pak jsou tady také nějaké podle našeho názoru nevyužité příležitosti: ocenili bychom konfiguraci s vyšším rozlišením displeje, případně s matným displejem, a také bychom ocenili podsvícenou klávesnici. A dejte si pozor na slabší konfigurace – i procesor v té nejsilnější grafice sotva stačí a slabší Core i5 či i3 se negativně projeví na výkonu nejen ve hrách.

To jsou ale asi tak všechny věci, které Aceru M3 můžeme s čistým svědomím vytknout. Je to (relativně) lehký, dobře zpracovaný Ultrabook, na kterém si zahrajete jakoukoliv dnešní hru. Kdyby nám tohle někdo vykládal před půl rokem, mysleli bychom si, že se jedná o špatně načasovaný aprílový žert. Takovouto kombinaci mobility, výdrže a výkonu jsme ještě neviděli – Acer se tentokrát opravdu předvedl. Za cenu nejsilnější konfigurace 32 500 korun, která nepochybně půjde brzy dolů, skutečně nemáme co dodat; nejlevnější konfiguraci koupíte dokonce za patnáct tisíc. Palec nahoru!

 

Galerie fotografií