Akasa Venom: jedovatě zakřivené chlazení CPU

 

Žlutý jed zabijácké zmije

 

 

Podle specifikací, vzhledu a referencí na webu výrobce se zdá, že máme v rukou velmi výkonný chladič. Co se všechno by mělo dělat výrobek výjimečným je shrnuto v bodech níže: 

• Výkonný 12cm ventilátor s podporou PWM v barvě „žlutá killer Viper“
• Čtyři vysoce kapacitní heatpipe v přímém kontaktu s procesorem
• Ventilátor s lopatkami S-Flow, poskytující až o 30 % více průtoku vzduchu
• Chytrý návrh umožňující instalaci druhého ventilátoru
• Ventilátor uchycen na silikonových trnech

Jak můžete vidět, většina bodů a chvály se zaměřuje především na dodávaný ventilátor, uvidíme, jak si povede v testech.

Balení

Potištěná kartonová krabice o rozměrech 24 × 16 × 12 cm je celkově laděna do zelené, žluté a černé barvy. Na obalu jsou pětijazyčně vypsány všechny důležité informace o obsahu. Vzhledem k vychvalování přibaleného ventilátoru by byl div, kdyby nebyl přítomen menší průhled, odhalující právě ventilátor.

Ochrana chladiče je realizována pomocí zacvakávacího blistru. Na velikost výrobku, jež chrání, je příjemně naddimenzován, samotný heatsink tak určitě přežije hodně. Úrovní ochrany ventilátoru můžete být zklamáni, nachází se mimo blistr a před nebezpečím světa vně krabice ho chrání tenká kartonová stěna, navíc oslabená průzorem.

Příslušenství

Na dně balení na vás čeká menší kartonová krabička. Její útroby skrývají dva igelitové pytlíky. V jednom se nachází spony na patice AMD, ve druhém vše ostatní. Kromě spon na LGA 775/1156/1366 je přítomna sada šroubků, pryžových podložek a matic s velkou hlavou. Až dva ventilátory uchytíte pomocí osmi svítivě žlutých gumových trnů. Nechybí ani teplovodivá pasta, nemůžu se ovšem zbavit pocitu, že na její balení si Akasa vybrala továrnu na čínské polévky, nebýt nápisů, snadno si ji spletu s ingrediencí do onoho levného pokrmu. Nesmíme opomenout ani pěkný pětijazyčný (GB, FR, D, PT, ES) manuál.

Ochuzeni nebudete ani o kvalitní ventilátor. Ten disponuje technologií S-Flow, což je speciální tvar lopatek, podobný turbíně letadel. Dle marketingových specifikací by zde měl být až 30% nárůst v průtoku vzduchu oproti standardnímu ventilátoru na stejných otáčkách. Proud vzduchu je i více usměrněný. Ventilátor podporuje PWM režim, celkovou barevnou sladěnost trochu kazí hnědý konektor.

 

Pasivní část chladiče v detailech, parametry Venomu

 

Hlava Optima

Venom je typický věžový chladič. Žeber je celkem čtyřicet pět, mají tloušťku 0,3 mm a rozestupy mezi žebry činí 2,2 mm. Vrchní žebro je potištěno černo žlutým motivem s logem chladiče, kterým je nejspíše stylizovaná kobra. Ač běžně tyto výstřelky nevyhledávám, v tomto případě podle mě nejde o žádné faux-pas. Shora zjistíte, že žebra mají asymetrický půdorys. Jedna delší strana je prohnutá, druhá delší strana má tvar, který ve mně nejvíce evokuje hlavu Optima Prime z Transformers.  V žebrech nechybí otvory pro zasunutí gumových trnů na instalaci ventilátoru. Z boků se nachází cosi, co připomíná zámečky, bohužel je to jenom atrapa, žebra do sebe vzájemně nijak nezapadají, žebra na druhé straně i přesto na heatpipe drží velmi dobře a chladič je celkově solidně zpracovaný. Výsledný dojem ale kazí zohýbaná žebra, jak se můžete přesvědčit na fotografiích.

Malá hliníková základna bez dodatečného pasivu má hlavně funkci opory montážních spon. Kontakt s heatpipe je shora naprosto těsný. Spodní strana je společně s teplovodivými tubičkami zbroušena do jedné roviny, ty tím pádem na procesor nasedají rovnou. Nelíbí se mi ale velké mezery mezi jednotlivými trubičkami, je to zbytečná práce pro teplovodivou pastu. Kvalita dosedací plochy je průměrná, ve skutečnosti jsem snad nikdy neviděl leštěné heatpipe.

 

Čtyři měděné heatpipe, pokryté vrstvou niklu, se od základny rozbíhají rovnoměrně do chladiče, kde se nacházejí v zákrytu.

Parametry

 

Instalace a videopohled

 

Instalace

Montáž vás ničím nepřekvapí, jedná se o klasický systém, vyskytující se u všech chladičů vyšší třídy. Nejprve na backplate nastavíte rozestupy šroubů podle vaší patice, osadíte podložku z průhledného plastu a nasadíte na zadní stranu základní desky.

Dalším krokem je přišroubování ocelové spony k základně chladiče. Tady pozor na kvalitu šroubků, jsou velmi měkké.  Nyní nanesete teplovodivou pastu na CPU a chladič prostrčíte na šrouby trčící z otvorů kolem patice.

Nakonec celek sešroubujete maticemi s velkou hlavou, pod něž ještě přijdou plastové podložky. V tomto okamžiku se projevil největší neduh chladiče. Minimálně tento kus měl mizernou kvalitu jak šroubů, tak i matic. U jedné z nich se mi podařilo strhnout závit při pouhém utahování prsty. Ve výsledku to naštěstí nemělo vliv na výsledky, podařilo se mi obstarat odpovídající náhradu.

Ventilátor osadíte zasunutím gumových trnů do otvorů v žebrech a jejich protažením otvory ve ventilátoru.

Videopohled

 

 

Testovací sestava a nastavení testů

 

Testovací sestava

Na test chladičů byl oproti testům skříní vyměněn procesor, dvoujádrový Intel Core 2 Duo E6750 byl nahrazen čtyřjádrovým kusem ze stejné stáje, modelem Q6600 rev. G0. Protože jsem chtěl chladiče co nejvíce zatížit, byl z důvodu dosažení vyššího odpadního tepla navíc přetaktován na 3300 MHz při napětí 1,5 V v BIOSu, což znamenalo 1,36 V pod zátěží v programu CPU-Z.

 

Testovací metodika

Všechny chladiče v tomto i v následujících testech budou testovány stejnou metodikou pro možnost jejich dalšího porovnávání. Při návrhu metodiky jsem měl na zřeteli především tři body. Omezení chyby měření na akceptovatelnou mez, relativní časovou nenáročnost měření kvůli možnosti zahrnutí většího množství produktů a nakonec snadnou montáž na základní desku při zachování modelu proudění vzduchu v počítačové skříni.

Z výše zmíněných bodů mi vyšla výroba kartonové náhražky skříně a kontrola teploty vstupního vzduchu. Krabice má objem přibližně podobný jako větší počítačová skříň a jsou v ní nainstalovány dva 12cm ventilátory na pozicích, kde by je každá slušná opravdová skříň měla. V krabici jsou během testů uloženy všechny komponenty včetně zdroje, ten má pro omezení jeho vlivu na tok vzduchu v krabici zajištěn vlastní ventilační otvory. Po instalaci a zajištění komponent na předem daná místa byla krabice zaizolována lepenkou. Teplota vstupního vzduchu se pohybovala vždy kolem 20 °C, odchylky při jednotlivých měřeních nebyly větší jak 1 °C.

Teploty jsem odčítal z interního senzoru v procesoru, vzhledem k použití stejného kusu CPU na všechny testy, bych zde chybu neviděl nijak kritickou. Jako vstupní a výstupní ventilátor byly použity chladiče FX12-2000 od firmy Nanoxia, běžící na 1000 ot. /min.  V případě, že testovací chladič neměl v balení ventilátor, použil jsem na jeho náhradu Nexus D12SL-12 PWM. Chladiče jsem testoval postupně s ventilátorem běžícím na 800, 1100, 1500 a vždy s nastavením, které jsem považoval za maximální možnou efektivitu při rozumné hlučnosti, to je vždy popsáno u jednotlivých chladičů.

Procesor byl zatěžován v programu OCCT 3.1.0 a z grafů  toho samého programu byly i odčítány teploty. Testování probíhalo tak, že po zapnutí PC jsem nechal běžet systém 10 min. pod zátěží pro zahřátí a následně jsem 10 min. čekal do dalších testů. Program byl nastaven na 15min. test, během něhož nejdříve měří 1 min. bez zátěže, následuje 10 minut zátěže a poté 4 minuty opět bez zátěže, na úplném konci byly odečteny teploty v idle. Z výsledných grafů byla odečtena maximální teplota na všech jádrech a vypočítán jejich aritmetický průměr.

 

Teplotní testy (grafy), posouzení hlučnosti, verdikt

 

Testování s různým nastavením ventilátorů

Celkem jsem provedl devět měření, z nichž bylo úspěšných pouze osm, v pasivním režimu se počítač po pár minutách restartoval.

Začal jsem na 600 otáčkách za minutu a postupně přidával na 800, 1100, 1500 a 1800 otáček. Po testech s jedním chladičem jsem dále přidal ventilátor Noctua NF-P12 do konfigurace push-pull a oba ventilátory nastavil na 1100 RPM. Jelikož byl vliv na výsledek minimální, již jsem dále nepokračoval v této konfiguraci.

Chtěl jsem zjistit, zda reklamní kampaň kolem ventilátoru s S-Flow technologií má své oprávnění. Zvukový projev byl velice dobrý, na všech otáčkách plně porovnatelný s Noctua NF-P12. Abych zjistil, zda je při totožných otáčkách vyšší průtok vzduchu realitou, poměřil jsem tuto dvojici společně s referenčním Nexusem D12SL-12 PWM jako se zástupcem běžného ventilátoru. Pro větší přesnost jsem každý ventilátor měřil třikrát a výsledky poté zprůměroval.

Výsledky

Teploty v nezatíženém stavu jsou vcelku vyrovnané, rozdíl mezi krajními hodnotami činí 4,5 °C.

Po zatížení procesoru se dostavily rozdíly. Každé zvýšení otáček až zhruba k 1100 rpm znamenalo větší krok v kvalitě chlazení. Další přidávání otáček nemělo natolik velký efekt, aby se vyplatil vyšší produkovaný hluk.

Podobně na tom jsou dva ventilátory, výsledné teploty byly podobné jako u jednoho ventilátoru na nejvyšší otáčky, nicméně s mnohem kultivovanějším projevem.

Porovnání třech ventilátorů s různým tvarem lopatek dopadl kupodivu podle marketingový materiálů výrobce. Ventilátor Akasa Viper dosahoval podobných teplot jako prověřený ventilátor Noctua NF-P12, přičemž oba dva vždy o pár stupňů překonaly ventilátor Nexus. K dosažení teploty 65 °C vám s tímto ventilátorem bude stačit pouze 800 ot. /min. oproti 1100 ot. /min. u Nexus D12SL-12 PWM, což se projeví kladně na celkovém hluku.

 

 

V celkovém žebříčku chladičů Akasa Venom ale zapadl do průměru, nevyčnívá v žádných z porovnávaných rychlostí ventilátoru.

Verdikt

Výsledky jsou pro mě trochu rozporuplné. Na jedné straně špičkový ventilátor a vcelku uspokojivé teploty, na straně druhé špatná kvalita zpracování testovaného kusu a poměrně vysoká cena.

Zájemce o chladič bych určitě neodrazoval. Pokud se vám líbí, potrpíte si na tišší provoz, tak poslouží dobře. Věřím, že problémy s materiálem byly spíše náhoda. Nicméně na základě svého testu nemohu chladič ani nikomu doporučovat.

Akasa Venom

+ dodávaný ventilátor
+ vzhled
- cena, výkon/cena
- velké mezery mezi heatpipe na základně
- nedostatky v kvalitě zpracování testovaného kusu

Za zapůjčení chladiče Akasa Venom děkujeme společnosti 100Mega: