AMD FX-8120 vs. Intel Core i5-3570K: vyplatí se ušetřit 1600 Kč?

 

Jako první oběť nové metodiky šel na paškál druhý nejvýkonnější Bulldozer – FX-8120. Nechala jej poslat přímo AMD, jelikož věří, že svým vlastnostmi a výkonem za danou cenu v recenzích uspěje. Je fakt, že i třeba přímo v ČR se AMD procesory FX snaží dělat co nejatraktivnějšími. Třeba na CZC jsou prakticky všechny CPU pro AM3+ vybaveny také plnou verzí WinZip 16 Pro. V něm si skutečně vede současný hardware AMD dobře. Alespoň dle mého testu dekomprese s dešifrováním AES.

Ještě zajímavější jsou dárky k procesorům AMD FX na Alze. K těm okolo 2500 Kč jako třeba čtyřjádrový FX-4100 dostanete kupón na hru DiRT: Showdown. A k dražším už pak kromě této závodní hry ještě další kupón na Deus Ex: Human Revolution. Když pomineme fakt, že zrovna hry nejsou silnou stránkou současných procesorů FX, pak se určitě jedná o dost hodnotné bonusy.

Na srovnání jsem v redakci měl jeden z (navzdory ne zrovna nízké ceně) nejprodávanějších CPU současnosti – Core i5-3570K. O tomto procesoru z rodiny Ivy Bridge jsem toho už docela dost navykládal v článku Intel Core i5-3570K proti dalším 35 procesorům.

         

Kvůli současné atraktivní ceně a také proto, že už s Phenomy II X6 neprodávají, bude dalším protivníkem FX-8120 další Zambezi. Řeč je o šestijádrovém FX-6100, který už také dobře znáte z článku: Šestijádrový Bulldozer: FX-6100 místo Phenomu II X6?

Na rozdíl od FX-8150 a FX-6100 už FX-8120 dorazil v prodejním balení – plechová krabička vypadá atraktivně a věřím, že kdyby se i v ČR vybírali procesory v regálech, může prodejnosti pomoci. V krabičce najdete také chladič se dvěma heatpipe – jeho hlučnost jsem nezkoušel, ale vzhledem k nízkému zahřívání nepřetaktovaných AMD FX si myslím, že by měl zvládat i na nižší hladině otáček.

 

FX-8120 má stejně jako FX-8150 pro každé dvě jádra (jeden modul) k dispozici 2 MB L2 cache, velká 8 MB L3 cache je sdílena všemi moduly. TDP FX-8120 je stanoveno na 125 W, což je výrazně výše než u běžných desktopových Core i5 s jádry Ivy Bridge (77 W).

Zatímco na obrázku vidíte frekvenci a napětí procesoru v nečinnosti (kdy je snižován násobič na 7×), nominální frekvencí FX-8120 je 3,1 GHz. Deska pak procesoru automaticky nastavuje napětí 1,425 V. Turbo Core v situacích, kdy je využita jen část procesoru umožňuje zvýšit takt zaměstnaných jader až na 4,0 GHz (násobič 20×). Při čtyř- a vícevláknové zátěži pak procesor běhá na 3,4 GHz.

Bulldozery se proti Ivy Bridge snaží hlavně cenou

Testovací konfigurace a návod na interaktivní grafy

Testovací konfigurace

Testovací sestava pro jednotlivé procesory se liší jen v nutném minimu. Změny se kromě procesoru samotného týkají v případě různé platformy samozřejmě také základní desky, ty stejné paměti od Kingstonu jsou potom nastaveny dle schopností procesoru (na nejvyšší oficiálně podporovanou frekvenci). 

Operační systémy:

• Microsoft Windows 7 Enterprise x64, SP1
• Ubuntu 12.04.1 LTS, 64-bit

Společné komponenty:

• grafická karta: Gigabyte GeForce GTX 680 OC, 2 GB (GV-N680OC-2GD)
• systémový disk: Intel X25-M, 160 GB
• zdroj: Enermax Modu87+, 800 W
• chladič procesoru: Noctua NH-C12P
• paměti: 2× 4 GB Kingston HyperX T1 DDR3-2400 (KHX24C11T1K2/8X)

Platforma AM3+:

• základní deska: Gigabyte GA-990FXA-UD7
• nastavení pamětí: 1866 MHz, 9-10-10-27-1T @ 1,65 V

Platforma LGA 1155:

• základní deska: Gigabyte Z77X-UD5H
• nastavení pamětí: 1600 MHz, 8-8-8-24-1T @ 1,5 V

V ovladačích grafické karty jsem vypnul vertikální synchronizaci a kvůli opakovatelnosti měření také adaptivní správu napájení v 3D režimu.

 

Jak na interaktivní grafy 2.0

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 % (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.

Video a hudba

Video

x264 benchmark HD v5.0 64-bit

x264 benchmark testuje výkon procesoru při převodu videa v rozlišení 1080p s použitím kodeku x264. Benchmark je ke stažení na TechARP.com, nově používáme výsledky z obou průchodů.

x264 FHD benchmark v1.0.1 64-bit

FHD benchmark také používá bezplatný x264, počítá už s 64bitovými systémy a má příjemnější rozhraní. Benchmark si můžete stáhnout třeba z Guru3D (181 MB), archiv stačí rozbalit a už můžete testovat. Na rozdíl od x264 HD benchmarku nepotřebujete ani instalovat Avisynth. O výsledky se můžete podělit už v připraveném vlákně v našem diskuzním fóru.

Windows Media Encoder 9

1GB full HD video pořízené Frapsem ve hře Empire: Total War je převáděno do WMV9 720p, 5,5 Mb/s.

VirtualDubMod + XviD 1.3.2

VirtualDubMod slouží pouze jako rozhraní pro převod 1GB full HD videa ze hry Empire: Total War do .AVI s kodekem XviD. Profile @ Level je nastaveno na XviD HD 1080, dále jeden průchod a kvalita na 4,00 (1,00 je nejlepší kvalita, 31 nejhorší). Je zapnuta autodetekce a volba použitelných instrukčních sad (podporovány jsou jak SSE až do SSE4, tak 3DNow! 2), z voleb post-processingu nic vybráno není.

XMedia Recode 3.1.2.5 H.264

Oblíbený freewarový převaděč všech možných formátů videí používám v jeho portable verzi. Opět znásilňuji 1GB Full HD video z Empire: Total War, tentokrát je cílem v programu předdefinovaný profil YouTube 1080p s H.264. V nastavení kvality pak volím místo jednoho průchodu průchody dva (2-pass, cílový průměrný bitrate 8000). Zvuková část je převáděna do AAC.

Shrnutí

Hudba

WAV do MP3: LameEnc 3.99

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu MP3. Použita je poslední stabilní verze LameEnc, VBR a kvalita extreme. LameEnc využívá instrukční sady MMX, SSE a SSE2.

WAV do AAC (Advanced Audio Coding): iTunes přes qaac (CoreAudioTool 7.9.9.7)

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu AAC.

WAV do ALAC (Apple Lossless Audio Codec) pomocí refalac64 0.51

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu ALAC.

WAV do FLAC (Free Lossless Audio Codec) pomocí FLAC 1.2.1b

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu FLAC.

Shrnutí

Bitmapová grafika, fotografie, rendering

Bitmapová grafika, fotografie

Autopano Giga 64-bit 2.6.4

Autopano mám nastaveno na využití maxima jader procesoru i pomoc GPU. Zdrojem je 57 fotografií (JPEG) o rozlišení 2848 × 4288 px, výstupem pak jeden soubor JPEG se slepeným panoramatem. Jako výstupní kvalita je zvolen HDR output (obsahuje anti-ghost).

Oproti minulým letům nechává ve výpočtech pomáhat GPU. Nevím ale, jestli se při finálním renderingu panoramatu nějak významně uplatní. V globálním nastavení Autopano dávám maximum vláken, které je procesor schopen paralelně zpracovávat.

Hugin 2011.4 64-bit 

Také zdarma dostupný Hugin pracuje nad 57 fotografiemi panoramatu (fotky je třeba slepovat v ose X i Y) od uživatele Johnyn (děkuji!). Měřím čas od zarovnání obrázků až po kompletní náhled panoramatu v editoru.

  

Paint.NET 3

Pro testování výkonu ve volně šiřitelném bitmapovém editoru používáme rozhraní TPUbench a benchmark PdnBench.

RawTherapee 64-bit v3.0.1

Zdarma dostupnou alternativu k placeným editorům RAW (Adobe Lightroom, Apple Aperture) trápím celkem 100 soubory RAW ze tří fotoaparátů (TIFF, CR2, DNG). Ty převádím na JPEG v nejvyšší kvalitě s uchováním EXIFu

3.0.1 byla poslední stabilní verzí v době sestavování metodiky. Vyzkoušel jsem také vývojovou 4.0.9.50, ale na Core i5 se mi podařila konverze stovky souborů dokončit jen někdy, na platformě s AMD FX ani jednou. Vyzkoušel jsem také několik o trochu starších sestavení 4.0.8.x a 4.0.7.x, bohužel s podobným výsledkem. Výkonnostní optimalizace ve verzi 4.x jsou přitom slibné, stejná úloha, co ve verzi 3.0.1 trvala procesoru Core i5-3570K 5:19 (min:s), zabrala ve 4.0.9 už jen 4:29,4 (min:s).

Zoner Photo Studio 13 x64

ZPS 13 je oproti verzi 12 důslednější ve využití více procesových vláken. V jednom sub-testu jsou prováděny dávkové operace nad 56 fotografiemi ve formátu JPEG, v dalším je převáděno 100 fotek ve formátu RAW (TIFF a CR2 z přístrojůCanon a Adobe DNG z DSLR Pentax) do JPEG.

Shrnutí

Rendering

Cinebench R11.5 64-bit

Poslední verze benchmarku výkonu v Cinema 4D. Výsledek při renderingu na jediném jádru uvádíme spíše jako teoretickou zajímavost.

Frybench 64-bit

Postup měření v programu Frybench je popsán v tomto článku. Vaše výsledky můžete ukázat a s dalšími konfiguracemi srovnávat zde: Frybench – výsledky.

POV-Ray v3.7 beta RC6 64-bit

Beta verze freeware raytraceru POV-Ray umožňuje využít vícejádrové procesory. Pro testy používáme jednu ze scén mezi příklady dodanými s programem: chess2.pov a rozlišení 1600 × 1200 px s AA 0.3 (800 × 600 px bez anti-aliasingu měřím už jen pro srovnání s minulými generacemi procesorů/testů).

Blender 2.63 64-bit

Pro testování v 3D modeláři Blender používám demo-projekt Helicopter (demonstrace Cycles, stažitelné v balíku dem pro 2.61 z blender.org).

 

Bez změny nastavení (mimo snížení rozlišení na 800 × 600 px, abych nečekal na výsledek věčnost) spustím rendering (F12) a měřím čas.

LuxMark 2.0 64-bit

LuxMark 2.0 vám v jednoduchém rozhraní otestovat výkon vašeho procesoru (CPU) nebo grafické karty (GPU) na několika scénách vykreslovaných právě pomocí LuxRenderu. U grafické karty budete samozřejmě potřebovat mít dostatečně moderní (včetně ovladačů) – podpora OpenCL (potažmo GPGPU) je minimálním požadavkem. LuxRender je možné využít ve spojení se spoustou modelářů Blenderem či 3Ds Max počínaje a Poserem nebo SketchUpem konče. Více informací ve starší aktualitě o LuxMarku. V systému je nainstalován balík Intel SDK for OpenCL 2012 64-bit a AMD APP SDK v2.7 x64. Do shrnujících grafů započítávám výsledky v komplexní scéně „Room“.

Shrnutí

Do shrnutí z předešlého nepočítám jen Cinebench Single core a LuxMark medium.

 

Komprese a šifrování

WinRAR 4.20 64-bit

Používám zabudovaný benchmark (ALT + B) se zapnutou volbou multithreading. 

Pokud byste se na to náhodou chtěli zeptat, tak namátkou jsem  u procesoru Core i5-3570K vyzkoušel v registru Windows vypnout i Core parking. Výsledkem bylo mírné zhoršení výsledku (což se možná vešlo do běžné chyby měření). U procesorů bez HyperThreadingu dokonce ani kvůli WinRARu nemusíte Core parking nijak řešit.

 

7-zip 9.20 x64

I v 7-zipu využívám integrovaného benchmarku, v grafu je celkový výsledek počítaný z výkonu při kompresi i dekompresi.

WinZIP 16.5 + AES

Extrakce 3,5GB zaheslovaného archivu ZIP (šifrování AES, zkomprimovaná celá složky hry World of Tanks). Zatím se bohužel zdá, že výsledky jsou dost podle toho, jak se zrovna SSD vyspí. Všiml jsem si toho až v grafech, takže udělám ještě dvojí měření (plus nějaký test na slabším CPU) a pak se rozhodnu, co dál.

TrueCrypt 7.1a

Testy pochází z integrovaného benchmarku (Tools, Benchmark), velikost bufferu nastavena na 500 MB. Výsledek je průměrem šifrování a dešifrování.

V prvním grafu je spočtena průměrná rychlost ze všech dílčích testů TrueCryptu (tento jediný graf je taková počítán do dalších souhrnů):

Dílčí testy TrueCrypt 7.1a:

Shrnutí

 

Virtualizace (VirtualBox)

VirtualBox 4.1.20 + Windows XP

Z balíku XP Mode jsem vyextrahoval virtuální disk a tento pak naistaloval ve VirtualBoxu (běží ve Windows 7). Windows XP dostává přiděleno maximum dostupných jader a 1024 MB RAM. Zdá se, že aplikace však nedokáží přistupovat k více jak jednomu jádru. Tato konfigurace bohužel zcela určitě nedokáže využít například IOMMU.

 

VirtualBox 4.1.20 + Ubuntu 12.04.01 x64

Do stejně nakonfigurovaného VirtualBoxu jen s tím rozdílem, že přiděluji 2048 MB RAM, jsem nainstaloval také poslední LTS 64bitového Ubuntu. Zde už k využití více jader rozhodně dochází.

 

Shrnutí

PCMark 7 a multi-tasking

Poslední verzi PCMarku jsem do metodiky zařadil především díky snadnějšímu srovnání s vašimi případně naměřenými výsledky a také proto, že nabízí ještě vcelku přesnou možnost změření výkonu při dvou paralelně prováděných úlohách (multi-tasking).

 

---

Následující dva testy jsou spouštěny současně:

 

---

Následující dva testy jsou spouštěny současně:

 

 

---

 

---

Následující dva testy jsou spouštěny současně:

---

 

Linux (Ubuntu 12.04.1 LTS 64-bit)

Ubuntu 12.04.1 LTS 64-bit

Po určitém rozvažování jsem se rozhodl testování v linuxové distribuci nakonec zařadit. Zvolil jsem asi tu „nejlidovější“ a musím říct, že návrat k mému kdysi primárnímu OS se mi docela líbil (přece jen kompletní start docela pěkně vypadajícího prostředí na testovacím HW za šest sekund má něco do sebe).

S vámi bych se chtěl pro začátek poradit, jestli byste uvítali výsledky z Linuxu zařazené mezi ostatní (například C-Ray v renderingu, RAMspeed v kapitole s rychlostí pamětí atd.), nebo takto vyseparovány do své kapitoly?

Phoronix Test Suite

Kompilace jádra

Vždy s parametrem -j počet_vláken (max. podporovaných procesorem).

7-zip 9.20 x64

Stejně jako ve Windows je uváděn jen celkový výsledek (komprese i dekomprese).

GtkPerf

Pro vyšší přesnost navyšuji výchozích 100 kol testů na 1000.

Shrnutí

Tento shrnující graf je sice velkou směskou, ale je zároveň mezivýsledkem účastnícím se na hlavním shrnujícím grafu, tak vám jej pro zajímavost předkládám také.

 

Teoretické testy, PI, prvočísla, Zlib, AES, Hash, VP8, fraktály

Deep Fritz 12 Chess benchmark

Benchmark simulující počítání šachových kombinací skutečného šachového programu Fritz má svoji zdarma dostupnou verzi. Já jsem ale použil benchmark přímo v programu Deep Fritz 12, který by měl být stejný až na jednu drobnost – umožňuje nastavit více než osm vláken (za tip děkuji Flank3rovi).

 

SuperPI mod XS 1.5

Výpočet Ludolfova čísla na milion desetinných míst.

wPrime 2.0

Vícevláknová obdoba jednoduchého benchmarku SuperPI (samozřejmě se nepočítá Ludolfovo číslo, ale prvočísla).

Y-cruncher 0.5.5

Údajně nejrychlejší program pro výpočet Ludolfova čísla je vícevláknový a autor se chlubí tím, že předčí nejen SuperPi na jednojádru, ale také PiFast na dvoujádru či QuickPi na čtyřjádru.

AIDA64 v2.60

Následující sada testů v AIDA64 (dříve Everest, předtím jen AIDA32) jsou do jisté míry low-level benchmarky. Většina zatíží hlavně ALU, ty od VP8 níže pak FPU. AES je v podstatě testem přítomnosti instrukční sady AES-NI (+ velkou roli hraje propustnost paměti – v single channelu je výsledek sotva 60%).

Shrnutí

 

Rychlost pamětí

AMD FX podporují frekvenci až 1866 MHz, čehož jsem využil. Ani tak bohužel pro AMD není dosaženo na propustnost a latence níže taktovaných pamětí ve společnosti Ivy Bridge. RAMspeed v OS Ubuntu x64 potvrzuje to samé.

Shrnutí

 

Hry

Není-li řečeno jinak, jedná se o průměrné snímkové frekvence (avg. fps). Téměř vždy jde o nejvyšší možné nastavitelné detaily, jen anti-aliasing zůstává vypnut.

Vysoké rozlišení

Jestli mi někdo bude brečet v diskuzi, že nemám „ful hádé“, tak mu už raději dopředu sděluji, že rozdíl (v Mpx) mezi 1680 × 1050 px a 1920 × 1080 px je malý a ještě více v optice testu CPU. Stejně uvidíte, že i při nastavení max. detailů (jen bez anti-aliasingu, který je opravdu čistě záležitostí GPU) je vliv rozlišení i třeba proti 800 × 600 px vcelku malý – vybrané testy jsou v případě použití GeForce GTX 680 opravdu hodně závislé na procesoru.

 

Call of Duty 4: Modern Warfare

Stále nejspíše nejhranější díl CoD (možná společně s dvojkou) testuji pomocí timedema obsaženého v již dále nevyvíjeném automatizovaném nástroji TpuBench. Detaily jsou nastaveny na maximum, anti-aliasing vypnut.

Enemy Territory: Quake Wars

V OpenGL ET:QW používám osvědčené timedemo a v nastavení dávám předvolbu Quality: High. Ta nastaví skoro vše na maximální hodnoty, jen osvětlení je na hodnotě Normal a anti-aliasing vypnut. Vypnuty jsou i soft particles, anizotropní filtrování je na hodnotě 8×. Přes konzoli hru zbavuji omezení snímkové frekvence. Jiný poměr stran může způsobit, že v rozlišení 640 × 480 px bude výsledek nižší než v 1680 × 1050 px.

   

Left 4 Dead

Zástupce enginu Source je otestován pomocí vlastního timedema, kvůli kterému musím opatrně konzervovat verzi hry (Steam má neustálé tendendce všechno navzdory předvolbám aktualizovat). Nastavuji maximální detaily, trilineární filtraci textur a jen anti-aliasing zůstává vypnut. Důležité je zapnutí multicore renderingu a vypnutí vertikální synchronizace.

  

The Elder Scrolls V: Skyrim

Pro testování jsem vybral dvě uložené pozice v lokacích Whiterun (pohled na velkou část měst a ještě i za hradby) a Riverwood (stromy, voda, vesnice - v ZIPu je ještě třetí pozice Ragged Flagon (podzemí Riftenu), kterou jsem pro testy CPU nevyužil). Po nahrání uložené pozice počkám, až se uklidní ukazatel se snímky za sekundu (načítání z disku, obyčejně je to ale tak dvě až tři sekundy po zmizení nahrávací obrazovky) a poté měřím deset sekund (nastaveno ve FRAPSu). Nahraji další pozici a postup opakuji. V grafu je hodnota průměrných fps spočtena jako průměr dvou desetisekundových měření. Použitá verze hry je 1.7.7.0.6, nejsou přidány žádné balíčky textur ani jiná rozšíření.

  

Unreal Tournament 3

Letitý UT3, jehož engine je stále základem obrovského množství her, testuji pomocí průletu na VCTF-Suspense. Detaily jsou nastaveny na maximum (ve hře číslo 5, což obnáší i 16× AF), fyzika softwarová. Beru lepší výsledek ze dvou opakování.

World in Conflict

Oproti minulé metodice mohu díky dostatečně výkonné grafické kartě nastavit celkové grafické detaily na hodnotu Nejvyšší. To obnáší DX10 rendering a dokonce 4× MSAA. Vypnuta je pouze volba Voda odráží oblaka. Podobně jako ET:QW, i World in Conflict podporuje FOV a výsledky v nižším rozlišení s poměrem stran 4:3 mohou být vyšší než ty v 1680 × 1050 px s 16:10.

World of Tanks

V klientu verze 7.5 přehrávám replay v jedné z nejnáročnějších a současně na procesoru nejvíce závislých map: Ensk. S King Tigerem pomalu projedu jak otevřenou část mapy s problematickými křovinami, tak kus města. Často je používán sniper mód, především na začátku hry pak oddálení kamery a celkový pohled na spoustu objektů. Graphics Quality je nastaveno na Very High, vše až na položku Enhanced Shadows je na maximálních možných hodnotách.

    

X-Plane 10

V náročném leteckém simulátoru používám benchmark skript spouštějící hru s parametrem --fps_test=1 (2, 3), ze tří různých testů pak dělám průměr. Ten je prezentován v grafu. V Setting, Rendering Options jsou prakticky všechna nastavení detailů v horních třech oddílech na maximu, počty objektů a cest na hodnotě "tons". Detaily letiště ponechány výchozí, detaily odrazů na vodě jsou vypnuty stejně jako "HDR anti-aliasing". Mraky nastaveny na rovněž výchozích 100 %. Přesná verze hry je 10.05r1.

Nízké rozlišení

Druhá sada herních testů je prováděna v co nejnižším rozlišení, detaily jsou však typicky nastaveny na maximální hodnoty (kdyby náhodou CPU byl účasten na některých z nich).

Nastavení Skyrimu:

    

Výsledkem v grafu je průměr z výkonu ve dvou lokacích (Whiterun a Riverwood):

Shrnutí

Všechny herní testy se podílí na výsledném průměrujícím grafu z her, beru jak výsledky z nízkého, tak vysokého rozlišení. Minimální fps měřená ve World in Conflict a World of Tanks do toho samozřejmě nemotám.

Provozní vlastnosti

Příkon (spotřeba) změřený izolovaně na EPS12V

Poprvé se v recenzi na EHW můžete setkat kromě tradičního měření příkonu celé sestavy zásuvkovým wattmetrem také izolovaným měřením příkonu na EPS12V.

Bočník měřící procházející proud sestrojil Honza Černý, napětí bylo kontrolováno běžným multimetrem VoltCraft VC-140.

Příkon (spotřeba) celého PC s daným CPU

Spotřeba (ano příkon) celé sestavy s daným procesorem je měřena pomocí zásuvkového měřiče spotřeby elektrické energie FK Technics. A přestože chladič, zdroj a grafická karta zůstávají neměnné a paměti jsou nastaveny také velmi srovnatelně, pořád se jedná o spotřebu celé platformy dané do jisté míry také základní deskou, osazenou čipovou sadou a dalšími čipy právě na desce (i když i v tomto případě jsou podmínky díky použití desek Gigabyte ze stejné třídy v rámci možnosti co nejvíce srovnány).

Teplotní testy berte spíš jako velmi hrubou informaci. Použitým chladičem je sice Noctua NH-C12P a pastou pak Noctua NT-H1, přesto může dojít k ne vždy stejnému rozetření pasty a teplota okolí se může také mezi testy lišit až o tři stupně Celsia.

Důležité je také přímo nesrovnávat teploty CPU napříč různými platformami. Intel i AMD mají teplotní senzor pojat evidentně dost jinak.

Shrnující grafy

Kdo rád přeskakuje kapitoly, nebo prostě nemá tolik času, snad ocení právě tuto kapitolu. Všechny souhrnné (průměrující, zjednodušující, zkreslující – jak chcete) grafy z předchozích stránek pěkně pohromadě.

Přetaktování

Jako obvykle jsem přetaktování FX-8120 odflákl. A jako obyčejně jsem k tomu měl několik dobrých důvodů.

• je obecně známo, že se vzduchovým chlazením se stabilní a dlouhodobě provozovatelné přetaktování AMD
  FX-8120 pohybuje kolem 4,5 GHz
• měl jsem naprosto tragický kus, který šel taktovat podstatně hůře a tím pomalu vymizela veškerá motivace.

Ačkoli je směrem nahoru otevřený násobič jedním z hlavních lákadel AMD FX, tato zřejmě už běžná prodejní varianta CPU se tedy moc nevytáhla. Popravdě řečeno, jednalo se o nějaký nešťastný kus snad někde z okraje waferu, jelikož i jeho paměťový řadič měl (na rozdíl od FX-6100 testovaného ve stejné desce v podobný čas) problémy také se stabilním provozem pamětí na 1866 MHz (1600 MHz bylo zcela bez problémů).

Po určitém laborování jsem přišel na to, že nejlepší je nastavit násobič na 20× a mít tak frekvenci 4 GHz. Turbo Core potom posunout na 22× a dokonce bez zvyšování napětí se takhle dalo pro méněvláknové aplikace mít 4,4 GHz. Jakmile jsem ale chtěl dosáhnout více jak 4,1 GHz pro všechna jádra, rychle jsem narazil. Jedno vlákno v Prime95 In-place-large FFTs prostě navzdory jakémukoli laborování s napětím vždy skončilo chybou. Takže 4,2 GHz pro všech osm jader se dalo provozovat mimo ty nejnáročnější testy (jako třeba Prime95, Cinebench doběhl do konce bez potíží).

Abych nezapomněl: přetaktování přes AMD OverDrive je pohodlné a utilita obsahuje i velmi účinný zátěžový test stability.

      

S přivřenýma očima maximální přetaktování všech osmi jader (vyšší napětí k ničemu nevedlo):

 

Verdikt

 

Po všech těch shrnujících grafech ještě jeden pořádně zavádějící (geekové věřte, masy to chtějí):

Podělíme-li celkový (průměrný) výkon procesorů jejich cenou, vypadne nám takovýto „index výhodnosti“:

Ten by ale platil jen v případě, že byste kupovali pouze samotné CPU. Jak by tomu bylo, kdybyste naopak kupovali celé PC? Zkusil jsem pro takový případ udělat modelovou sestavu se zhruba podobně vybavenými deskami pro zúčastněné platformy.

Monitor, klávesnici, myš a další možné periferie už jsem do modelu nezahrnoval.

Karta se v takovém případě obrací a z pohledu nákupu nové sestavy už zcela jednoznačně AMD FX výhodné nejsou. Náskok Core i5-3570K se zase samozřejmě zmenší, pokud budete kupovat třeba jen základní desku, CPU a paměti.

Verdikt

Při hodnocení AMD FX už si nebudu brát servítky. Zejména vyšší modely, mezi které FX-8120 patří, mají vážný problém se vůbec přibližovat střední třídě konkurenčního Intelu. A dojde-li na výkon ve hrách, začne malá tragédie. Nejde o to, že by Core i5-3570K měl někde 300 fps. zatímco AMD FX-8120 „jen“ 150. Jde o to, že i tam, kde Core i5-3570K předvede třeba 40 fps, AMD FX-8120 už zápasí o stěží plynulých 20–25.

V podstatě ve všem kromě komprese a šifrování zaostává FX-8120 za i5-3570K o více než čtvrtinu, spíše dobrou třetinu. Trochu lepší je to ještě jen v renderingu a zpracování videa – tedy dobře paralelizovatelných úlohách. Tam výkon zhruba odpovídá cenovým relacím nastaveným Intelem.

Ivy Bridge mají známý problém s vyšším zahříváním – tohle je tedy jedna z mála relativních výhod AMD FX. Po stránce příkonu (spotřeby) už je to pak mnohem horší. Zde je Intel prostě jinde. AMD sice Bulldozery zlevňuje a snaží se je zatraktivnit různými bundly, podle mě to u modelů jako je třeba FX-8120 pořád ale nestačí. 

AMD FX-8120 (Zambezi, 8× 3,1 GHz)

+ dobrý poměr cena/výkon v mnohavláknových aplikacích
+ nízké zahřívání
+ snadné (byť ne vysoké) přetaktování
+ hledáte-li CPU pro častou (de)komprimaci či šifrování, našli jste
- velmi špatný herní výkon
- tragický jednovláknový výkon
- vyšší příkon než konkurence
- vzhledem k výkonu ve většině úloh stále ještě nadsazená cena

O nové metodice můžete zase diskutovat jak pod tímto článkem, tak už v před lety započatém tématu v diskuzním fóru.