Větší a tenčí
Živě mám v paměti okamžik , kdy jsem před dvěma roky poprvé vzal do rukou iPhone 5. Do té doby jsem používal iPhone 4 kombinující masivní kovový rámeček a sklo. Hmotnost tedy rozhodně nebyla nejnižší. Skok mezi čtverkou a pětkou byl úžasný. Ač obsahují modely 5 a 5S kovový rámeček, jsou velmi lehké a tyto materiály by asi při potěžkání nikdo netipoval.
U iPhonu 6 však žádný podobný šok nezažijete. Oproti modelu 5S je šestka o chlup těžší (112 g oproti 129 g) a i vzhledem k tenkosti působí prakticky stejně jako konkurenční modely s Androidem. Výjimkou je pouze HTC One M8, což je cvalík o 31 g těžší a 3 mm tlustší. Apple tentokrát vsadil na kombinaci hliníku a plastových rámečků na zádech. Opustil skleněné pruhy, pod něž komunikační prvky skrýval u modelu 5 a 5S. Ještě starší telefony měly antény ve stříbrných rámečcích kolem celého těla, což se ukázalo jako poněkud nešťastné řešení. Telefon byl náchylnější na ztrátu signálu při specifickém úchopu. U iPhonu 6 už nic takového nehrozí, antény jsou zabudovány do těla telefonu.
Velkým tématem bylo zakulacení telefonu, které navázalo na designový trend stanovený iPodem Touch a především prvním iPadem mini. Největším rozdílem jsou zakulacené hrany bez ostřejších rohů. Na renderech i v reálu je vzhled opravdu povedený, avšak praktická stránka poněkud utrpěla.
Po dlouhodobém používání iPhonu 5 mě nemile překvapila lehkost, s jakou je iPhone 6 ochotný vypadnout z ruky. Za hrany se nedá pořádně opřít, na zádech chybí skleněné proužky s vyšší přilnavostí a vinou přechytávání kvůli větším rozměrům je pád otázkou času. Dřív nebo později musí potkat i sebeopatrnějšího uživatele.
Dokážu si představit dilema Jonyho Iva, který měl najít kompromis mezi pohodlným používáním telefonu a elegantním vzhledem. Poprvé však u iPhonu zvítězil design nad praktickou částí. Kromě velikosti samotného displeje a tedy i těla bych si představoval o něco menší prostor kolem domovského tlačítka. Ten je docela roztažený a pokud by pár milimetrů ubylo, displej by byl o něco přístupnější jednou rukou.
Závěr je tedy jasný – iPhone už není ten telefon s ideálním rozměrem pro lidskou ruku, ale obouruční stroj. Stejně jako drtivá většina high-endových Androidů. O důvodech zvětšení toho už bylo napsáno hodně – asijský trh zkrátka miluje velké telefony. Příznivce si však velký iPhone najde i mezi uživateli u nás. Ani v redakci jsme se nevyhnuli sporům o ideálním velikosti telefonu. Ještě než začali z asijských továren proudit první úniky dílů nového iPhonu nejeden jablíčkář tvrdil, že Apple displej zvětšovat nebude. Nakonec zvětšil i základní model a navíc přinesl i obří phablet. Osobně nejsem zastáncem displejů, které vyžadují použití druhé ruky. Ideálem by z mého pohledu bylo zachování původního čtyřpalcového displeje u základního modelu a milovníci phabletů by dostali ten stejný iPhone 6 Plus. Apple se však rozhodl jinak. Pro konzervativnější uživatele tak existují pouze dvě cesty – buď koupí zlevněný iPhone 5S (pokud jej ještě nemají) nebo se s větším displejem smíří a na iPhone 6 si zvyknou. Nejsmutnější na celé věci je fakt, že ani u konkurence neexistuje high-endový model telefonu, který by neměl alespoň 4,5“ displej.
Shodli jsme se v názoru na nový odstín zlaté barvy iPhonu. U modelu 5S tuto barvu Apple nazval Champagne, u šestky však najdete prosté Gold. Barva je o něco výraznější a teplejší s větší dávkou červené. Výsledkem je tedy bronzovější odstín. A bohužel iPhonu úplně nesluší – jemnější Champagne u předchozího modelu byla zkrátka elegantnější. Je však poměrně zajímavé, že u nově představeného iPadu Air 2 Apple zvolil odstín Champagne.
Kontrukce telefonu, čím se liší od iPhone 5S?
Ovládací prvky telefonu
Stejný konektor a nová tlačítka
iPhone 6 se tak trochu vrací k původním iPhonům. Od toho úplně prvního, který Steve Jobs ukázal v roce 2007 až po model 3GS z roku 2009 byl iPhone výrazně kulatější než následující modely. Kromě toho také měly tlačítka pro regulaci hlasitosti protáhlá a spojená do jednoho. To vše se s iPhonem 6 po pěti letech vrací.
Na spodní straně se stále nachází systémový konektor Lightning, který umožňuje připojení k počítači, napájení a propojení s externím příslušenstvím. Zatímco od iPhonu 4 až po model 5S byly otvory pro mikrofon a reproduktor totožné a budily dojem přítomnosti stereo reproduktorů, u iPhonu 6 tomu je jinak. Reproduktor je stále jen jeden a najdete jej na pravé částí spodí hrany. Kvalita jeho zvuku patří k tomu lepšímu, co v telefonech najdete. Stále se však jedná o takovou hudební nouzovku. Využití se spíš nabízí v kombinaci s hlasovou asistentkou Siri. Na opačné straně už je však jen pouze malá škvíra pro mikrofon. A hned vedle ní je 3,5mm audio konektor pro připojení sluchátek. Jsme rádi, že Apple tento konektor umisťuje na spodek telefonu, což je mnohem praktičtější varianta než opačná strana. Malý paradox nastane po připojení sluchátek (i těch originálních), kdy je sluchátkový konektor na kabelu tlustší než samotný iPhone. Telefon tedy při položení na stůl leží právě na něm.
SIM karta je vložena do telefonu pomocí stejného šuplíku jako v případě iPhonu 5 a 5S. Jedná se opět o nejmenší rozměr nanoSIM a věříme, že zmenšovat se už nebude – ostatně už ani není kam. Další etapou tak budou až telefony bez SIM karty, kdy bude připojení k mobilní síti pouze softwarovou záležitostí. Ostatně Apple ukázal u iPadu Air 2, že se tato cesta již začíná rýsovat. Byť jen napůl, do tabletu stále musíte vložit SIM kartu, avšak operátora si již zvolíte v nastavení.
Nad šuplíkem SIM karty je nově umístěno tlačítko pro probuzení telefonu. Je to celkem logické místo – pokud by zůstalo na horní hraně, kvůli velkému displeji by nebylo příliš dostupné. Je nám záhadou proč tento krok nepodnikli všichni výrobci velkých telefonů. Například HTC One M8 má toto tlačítko stále na horní hraně a jeho probuzení je otázkou zbytečného přechytávání v ruce.
V případě iPhonu 6 tomu tak není, ale přeci jen bychom možná uvítali tlačítko ještě o pár milimetrů níž. Možná je to ale jen kompromis mezi uživateli-praváky a leváky, kteří mají toto tlačítko na dosah ukazováku po obchytnutí telefonu.
Na předchozích modelech byla tlačítka pro regulaci hlasitosti separátně oddělena a měla kruhový tvar. Nyní jsou protáhlá stejně jako na iPadech nebo zmíněných iPhonech starších generací. Nemáme jim co vytknout, ovládají se o něco lépe, než ta předchozí kulatá a do celkového konceptu zapadají mnohem víc.
Jen pro pořádek můžeme dodat, že baterii samozřejmě v telefonu nevyměníte a nenajdete v něm ani slot pro paměťovou kartu. To už je ale u Applu zažitý folklór.
Test displeje a srovnání s konkurencí
Zaoblené sklo a kvalitní panel
Zaoblené okraje displeje, které usnadňují horizontální gesta nás poprvé překvapily u Nokie N9. Telefon se díky nim opravdu používá lépe a také dobře doplňuje nové gesto Zpět. Pokud však dám na své subjektivní dojmy, iPhone vypadá s kulatým displejem a velmi lesklým předním panelem poněkud plastovým dojmem. To je však pouze případ bílé verze, tmavá Space Gray s černým předkem působí stále stejně elegantně. Apple také u iPhonu 6 použil o něco lesklejší panel než u předchozích modelů. Paradoxně je ale méně náchylný na ulpívání otisků prstů a nečistot.
Největší novinkou displeje je samozřejmě jeho úhlopříčka. Kromě toho jsou však důležité i samotné kvality použitého IPS panelu. Ten pravděpodobně pochází z továren LG, které se stalo největším dodavatelem mobilních panelů pro Apple. Tím druhým, pravděpodobně menším, je Japan Display.
Z minulosti jsme byli zvyklí na perfektně nastavené barvy a vysoký rozsah jasu. A u iPhonu 6 tomu není jinak. Barevná odchylka proti sRGB je velmi nízká a mezi smartphony patří mezi absolutní špičku. Převedeno do běžné řeči – na displeji vidíte reálné barvy, což je u focení a následné úpravě fotek zásadní. Například většina OLED displejů (AMOLED, S-AMOLED a další) trpí výraznou saturací barev a fotky upravené na takovém telefonu potom na monitoru počítače vypadají úplně jinak. Podrobnosti ke grafům a k hodnotám v nich si více přečtěte ve velkém srovnání mobilních displejů.
Důležitými hodnotami jsou také minimální a maximální jas. Ten minimální (ideálně pod 10 cd/m2) použijete třeba při čtení v noci bez okolního osvětlení. V takovém případě je dobré co možná nejnižší podsvícení displeje, aby bylo čtení alespoň trochu šetrné pro oči. Naopak maximální jas využijete při čtení na slunci a měl by dosahovat hodnot alespoň 400 cd/m2. iPhone 6 v měření displeje kolorimetrickou sondou obstál na výbornou. Hodnota minimálního jasu je ideální pro čtení v noci a maximální jas zaručí alespoň jakousi použitelnost na přímém slunci. Při obou hodnotách je zachován také velmi dobrý kontrast displeje. Jediným menším překvapením je přímé srovnání s iPhonem 5 a 5S. Předchozí modely totiž měly ještě o něco lepší displej než šestka.
Nový rozměr telefonu přinesl také nové rozlišení displeje. To je nově na hodnotě 750 × 1334. Jedná se o dvojnásobek základního rozlišení 375 × 667, se kterým pracují vývojáři. Ti musí po představení nových iPhonů svoje aplikace přepracovat do dvou nových rozlišení. Pokud je ponechají v původních rozměrech, nebudou na displeji vykreslené úplně ostře. Změna však není tak drastická jako při přechodu z 3,5“ displeje na 4“ u iPhonu 5. Tam se totiž měnil i poměr stran. Jediná hodnota displeje, která zůstala zachována je hustota pixelů. Ta je i nadále na čísle 326 PPI. I když běžným pohledem není šance rozpoznat jednotlivé obrazové body při přímém srovnání třeba s LG G3 (1440 × 2560, 534 PPI) je zde vidět patrný rozdíl v jemnosti textu.
Nový čipset Apple A8 a test slow-motion
Apple A8 a rychlejší Touch ID
S každou generací iPhonu představí Apple také nový čipset, který pohání mobilní placky. Ten nový je označen jako Apple A8. Co se v něm ukrývá? Je to především dvojice procesorových jader na taktu 1,4 GHz podporující 64bitové instrukce. Vedle toho najdeme čtyři grafická jádra PowerVR GX6450. O jejich parametrech nevíme vůbec nic, ani pracovní takty. Vše je doplněno o operační paměť LPDDR3 s kapacitou 1 GB. To patří ve srovnání s dnešním high-endem k průměru, Apple však ukazuje, že víc paměti v telefonu zatím nepotřebuje. Jiný příběh se odehrál u iPadu, kde je čipset Apple A8X nově doplněn pamětí s kapacitou 2 GB.
Asi není třeba dlouze rozebírat, že na iPhonu 6 vše běží naprosto plynule včetně nejnáročnějších her, o systému nemluvě. To však není novinkou, plynule vše běhá i na dva roky starém iPhonu 5 s čipsetem Apple A6. Jediným srovnáním, které nám dá představu o hrubém (ale nijak důležitém) surovém výkonu jsou syntetické benchamarky, kde Apple A8 válcuje prakticky veškerou konkurenci. Nestačí pouze na novou Tegru K1 Denver v testech GPU.
Srovnání Apple A8 a předchozího A7 (zdroj: Chipworks)
Příjemnou novinkou je vylepšený senzor Touch ID, který s rychlejším procesorem A8 také souvisí. U předchozího modelu 5S bylo třeba pro odemknutí prst na snímači alespoň chvíli přidržet. U šestky prostě stačí tlačítko zmáčknout. Konečně se tedy jedná o nejbezpečnější ochranu telefonu, které si prakticky nevšimnete. Vadit bude snad jen po restartu telefonu, kdy je třeba zadávat čtyřmístný PIN. Příjemnou kompenzací je ale zpřístupnění Touch ID vývojářům – už nyní s ním pracují aplikace jako 1Password a zabezpečení aplikace otiskem prstu oznámila nejedna banka nebo třeba PayPal.
Špičkový foťák
Skok v kvalitě fotoaparátu mezi modely 5 a 5S nebyl nijak zásadní a největší novinkou tak asi bylo přidání dvojité LED diody pro přirozenější barvu „blesku“. U šestky se ale Apple opravdu předvedl a fotoaparát tak může být vlastností, která rozhodne o nejednom uprgadu z předchozích modelů na nový.
Apple se na keynote chlubil především rychlým auto-focusem, jenž je prakticky okamžitý. Mnohem výraznějším vylepšením jsou vlastnosti foťáku při focení v horších světelných podmínkách a také dynamický rozsah.
V Applu se rozhodli, že do nového iOS zakomponují digitální odstraňování šumu, zvedla se světelnost a také přibyla vylepšená stabilizace. Sice se nejedná o tu optickou jako v případě iPhonu 6 Plus, ale výsledkem jsou mnohem nižší čísla ISO v šeru a iPhone si věří i na delší časy. Při srovnání s iPhone 5 se automatické přisvětlení diodou aktivovalo mnohem později – prakticky až ve tmě. Níže si můžete prohlédnout několik snímků pořízených iPhonem 6.
Ukázkové fotografie (iPhone 6)
Velkou novinkou je možnost natáčet zpomalené záběry s frekvencí 240 FPS nebo 120 FPS. Apple tvrdí, že jsou záběry natáčeny v rozlišení 720p, mnozí zahraniční kolegové však tento údaj popírají s tím, že jde o převzorkování z nižšího rozlišení. Ani to však nemusí být úplně pravda. Všechna srovnání zatím probíhala tak, že byly pořízeny stejné záběry ze dvou různých zařízení, kdy u jednoho byla jistota rozlišení 720p.
Velkou roli však může hrát stabilizace, která je u Slow-motion záběrů použitá. iPhone pravděpodobně nevyužívá celou plochu snímače a nechává si manipulační prostor pro digitální stabilizaci. Výsledné video tedy může vznikat v rozlišení 720p, ale bude ovlivněno právě digitální stabilizací obrazu. Při pohledu na surové video je však patrné, že se nebude jednat o převzorkování z rozlišení 480p, ke kterému pravděpodobně docházelo u modelu 5S.
Především stabilizace při zpomalených záběrech však funguje perfektně. Odpadá tak nutnost použití stativu nebo jiné stabilizační pomůcky. Pokud takové video natočíte v dobrých světelných podmínkách, nebude nikterak daleko od profesionálních záběrů s použitím steadicam. Přesvědčit se ostatně můžete na videích níže – všechna videa byla točena z ruky bez řádné opěry.
Sluchátka Earpods a polemika na závěr
Sluchátka na úrovni
Apple přibaluje k iPhonu 6 a 6 Plus stejná sluchátka, která představil s iPhonem 5. zývají je Earpods. Svým tvarem i netradičně rozmístěnými vývody zvuku skvěle padnou do ucha a jsou příjemnější, než běžné pecky i při delším poslechu.
Hlavním rozdílem oproti konkurenci je však kvalita zvuku – konečně k telefonu dostane sluchátka, která budou použitelná i k poslechu hudby a nejen jako handsfree. Zvuk je konečně jasně prokreslený a i když nevyloudí žádné hlavu trhající basy, užijete si i tvrdší muziku. Pokud patříte k hudebním nadšencům, sluchátky EarPods sice opovrhnete, budete mít alespoň dobrý pocit, že jste v balení našli sluchátka, jež se na Apple Store prodávají za 749 Kč. Zbytek běžných uživatelů s nimi bude nadmíru spokojen. Snad jedinou nevýhodou může být menší odrušení okolního hluku, což je ale vlastnost peckových sluchátek.
Sluchátka Earpods
Těžká volba upgradu
Následující řádky budou čistě subjektivními dojmy, které však pravděpodobně sdílí i více uživatelů. V současné době používám iPhone 5 – od prvního dne, kdy jej Apple uvedl v Česku před více než dvěma lety. Jak už ale bylo zmíněno v textu, i přes toto stáří iPhone stále funguje bez sebemenších problémů nebo zpomalování. Ukazuje se tedy nový trend, že morální životnost iPhonů se prodloužila na tři generace (reálně je možné bez problémů používat i iPhone 4S a s velmi patrným zpomalením i iPhone 4). Když jsem upgradoval z iPhonu 3G na model 4, byl skok ohromný – přišel Retina displej a hlavně výrazný skok ve výkonu.
O něco menší rozdíl byl při výměně čtverky za pětku, stále však byl nový telefon zřetelně rychlejší a upgrade dával smysl. Byl jsem tedy rozhodnutý v pokračování tohoto dvouletého cyklu a po pětce pořídit iPhone 6. Při přímém srovnání a paralelním používání obou telefonů mi však začaly docházet pádné argumenty k ospravedlnění nemalé investice. Pominu-li velký displej, asi největší změnu zaznamenáte u foťáku – vylepšení je opravdu velké a fotky i videa z šestky jsou zkrátka výborná. A to ani pětka nefotí nijak špatně. Už menšími důvody k upgradu je senzor Touch ID v domovském tlačítku a možnost natáčet slow-motion videa.
Podle rekordních prodejů iPhonu 6 se ukazuje, že mnoho stávajících majitelů stejný problém neřeší a šestku si zkrátka koupili. Často jde však o to, že měli iPhone 5 s dvouletým úvazkem a nyní ji vymění za 200 dolarů za šestku. A vzhledem k tomu, že lze pětku stále prodat za velmi slušné peníze, jedná se o investici v řádu několika málo tisíc, jestli vůbec.
Moje dilema s případným upgradem však nic nemění na tom, že je iPhone 6 výborným telefonem, který Apple opět vrátil na naprostou špičku. Vytknout mu můžeme snad jen onu vystupující čočku fotoaparátu a několik málo kosmetických vad. Nový systém iOS 8 také udělal velký skok kupředu a svým směrem se přiblížil Androidu. V recenzi jsem se mu záměrně nevěnoval – vše podstatné najdete v odděleném článku.