Asus GeForce GTX 760 DirectCU II: malá karta s velkým potenciálem

Dnes se podíváme na poslední z pětice GeForce GTX 760, která se dostala do naší redakce na recenzi – Asus GeForce GTX 760 DirectCU II OC s modelovým značením GTX760-DC2OC-2GD5.

Balení se ničím nevymyká běžné praxi. Na zadní straně krabice výrobce upozorňuje na firemní chladiče DirectCU II, které dostaly vapor chamber a nové ventilátory CoolTech. Zjevně se ale mluví o nové generaci DCU II obecně a nikoliv u tohoto konkrétního modelu, ten je osazený ventilátory klasickými a ani vapor chamber jsem na základně neobjevil. Dále vyzdvihuje technologii Direct Power (viz dále) a Super Alloy Power (zapouzdřené cívky, kvalitnější kondenzátory) nabízející 2,5násobnou životnost oproti „běžným“ součástkám. A konečně je zmíněna firemní utilitka GPU Tweak ne nepodobná Riva Tuneru nebo MSI Afterburneru. Co se monitoringu a přetaktování grafické karty týče, nabízí obdobné funkce, schází ale další užitečná rozšíření jako je nahrávání videa nebo OSD server.

V příslušenství je jen stručná instalační příručka, médium s ovladači a redukce ze dvou šestipinových zdířek na osmipinový napájecí konektor.

Než se vrhneme na parametry karty, zopakujeme si specifikace referenční GTX 760 a nejbližších příbuzných:

Karta od Asusu je už v základu přetaktovaná, ve srovnání s dříve testovanými nereferenčními GTX 760 jsou ale takty o poznání nižší. Základní takt jádra je zvýšený z 980 na 1006 MHz. Typická frekvence s GPU Boost by se měla pohybovat kolem 1072 MHz (u referenční karty 1058 MHz). Takt pamětí zůstal na referenčních 6008 MHz.

Je to zatím jediný model GTX 760 v nabídce Asusu a s přihlédnutím k poměrně malému navýšení taktů a docela nízké ceně karty je možné, že si výrobce ještě nechává prostor pro nějakou variantu „TOP“ či 4GB model.

Karta je osazená chladičem s dvojicí axiálních ventilátorů a plastovým krytem, který má agresivní tvarování. Černo-červená kombinace je nejspíš odkazem na produkty z řady ROG (Republic of Gamers). Plastové provedení rozhodně není na škodu, v další kapitole se na fotografiích ze spodní strany dozvíte, jakou má oproti kovovému krytu výhodu.

Plošný spoj má délku asi 17 cm, za kartou je ale ještě žebrování pasivu a tak je celková délka karty asi 21,5 cm. Napájecí konektor je orientovaný do strany, takže další prostor za kartou už není zapotřebí.

Fotky dělají dojem, že je karta podobný obr jako většina výkonnějších grafik s dvojicí ventilátorů. Ale když ji spatříte na vlastní oči, asi vás její rozměry překvapí, je totiž docela malá. Fotku, kde je pohromadě s konkurenčním modelem od Gigabyte, už jste možná viděli. Přidám ještě druhou, na které je porovnání s referenční kartou. Obě karty mají skoro stejně dlouhý plošný spoj, což by mohlo svádět k myšlence, že Asus využil s drobnými úpravami ten referenční.

Není tomu tak, plošný spoj má s referenční GTX 670 společnou snad jen filozofii umístění základních prvků – GPU, pamětí, přídavného napájení a napájecí kaskády na čelo karty mezi GPU a záslepku.

Plošný spoj Asus GeForce GTX 760 DCUII, malý černý pasiv pomáhá s chlazením mosfetů. (zdroj: Asus)

Asus GeForce GTX 760 DCU II: chladič, detaily, osazené součástky

Kryt chladiče je vepředu a vzadu uchycený pomocí dvojice plastových západek zaháknutých za žebrování. Celý pasiv pak drží jen čtveřice šroubů kolem GPU. Nezlobil bych se, kdyby byl chladič důkladněji upevněný a přišroubovaný i na dalších místech (přímo se nabízí konec PCB). Neobratnou manipulací se dá jako u všech karet s takovým uchycením s pasivem pohnout, což asi moc nesvědčí teplovodivé pastě a kontaktu mezi GPU a základnou).

Pod krytem je hliníkový pasiv s podélným žebrováním a čtveřicí heatpipe. Dvě prostřední trubičky mají průměr 8 mm a jsou v přímém kontaktu s grafickým čipem (proto DirectCU II), dvě vnější 6mm v kontaktu s GPU nejsou, protože je na to čip příliš malý.

Jak vypadá chladič ze spodní strany, se můžete podívat na videu s rozborkou přímo od Asusu.

Žebrování víceméně kopíruje součástky na kartě a tak vyplňuje většinu prostoru pod krytem. Pasiv je řešený důmyslněji než obvykle. Zatímco u chladičů, které přesahují plošný spoj, bývá běžně výška žebrování stejná jako nad plošným spojem, u nového DirectCU II je žebrování za PCB vyšší a tak je využitý celý jindy hluchý prostor za kartou.

Všimněte si ještě krytu ze spodní strany. Kolem otvorů pro ventilátory i mezi nimi jsou plastové přepážky, díky kterým jsou oba ventilátory od sebe oddělené. Proto se vzájemně neofukují a nedochází ke kolísání otáček a hluku obvyklému u většiny chladičů se dvěma axiálními ventilátory. Zvukový projev karty je díky tomu vyrovnanější a chladič při vyšších otáčkách tolik neruší. Udělat podobnou přepážku na plechovém krytu by bylo podstatně těžší.

Osazené ventilátory s označením FD7010H12S jsou produktem FirstD. Podle specifikací jde o bezrámečkový ventilátor formátu 75 × 75 × 10 mm, čistý průměr rotoru je asi 72 mm. Maximální spotřeba každého z ventilátorů by se měla pohybovat kousek nad 4 W. Oba větráky jsou připojené přes rozdvojku na čtyřpinový konektor na konci karty. Otáčky jsou monitorované na ventilátoru blíže u záslepky.

Ventilátory by měly lépe odolávat prachu, zásluhu na tom mají mít přepážky, díky kterým jsou mezi rotorem a motorkem ventilátoru (a ložisky) mnohem menší mezery.

Konfigurace výstupních konektorů odpovídá standardu používanému u herních grafik s architekturou Kepler – 1× dual-link DVI-I, 1× dual-link DVI-D, 1× HDMI a 1× DisplayPort v1.2. Lze na ně zapojit až čtyři monitory, až tři z nich je možné spřáhnout do spojité plochy, monitor na DisplayPortu funguje samostatně.

Hodně nezvykle je hned v několika ohledech řešené přídavné napájení. Zatímco běžně se pro karty se spotřebou mezi 150 W a 225 W používá dvojice přídavných šestipinových napájecích konektorů (2× 75 W přes konektory + 75 W přes PCIe ×16), Asus zřejmě kvůli nedostatku místa na plošném spoji nahradil dva šestipiny jedním osmipinovým konektorem (ten stačí na 150 W). Pokud zdroj s osmipinem nemáte, lze připojit dva šestipiny přes zmiňovanou dodávanou redukci.

 

Neobvyklá je i orientace konektoru. Oproti běžné praxi je otočený o 180 °. Výhoda je zřejmá. U spousty nereferenčních karet chladič nebo jeho kryt v místě přídavného napájení přesahuje přes plošný spoj i přes konektory. Kvůli tomu jsou pak zámky na konektorech špatně přístupné. S otočeným konektorem se dá zámek odjistit bez problémů.

A do třetice – nad konektorem jsou ještě dvě diagnostické LED, pokud není správně zapojené přídavné napájení, svítí jedna z nich červeně, pokud je zapojené dobře, svítí druhá zeleně.

Paměťové čipy už ale ničím nevybočují – opět jde o H5GQ2H24AFR-R0C od SK Hynix určené pro efektivní taktovací frekvenci 6000 MHz při 1,5 V.

O řízení napájení se stará Richtek RT8867A ZQW s podporou až čtyř napájecích fází. Tím se liší od většiny testovaných GTX 760, podobně jako v jejich případě je to ale o jednodušší a levnější řešení.

Na zadní straně plošného spoje je pod grafickým čipem je měděný plech, kterým se vede napájení pro grafický čip mimo plošný spoj. Údajně to má snížit zahřívání plošného spoje 17 % (či o 15 %, údaj se na různých místech rozchází). Vedení napájení přes tuto výhybku má taky snížit výskyt žhavých míst na plošném spoji a zlepšit chlazení. A konečně, oproti vedení proudu přes plošný spoj se má výrazně snížit odpor a zlepšit kvalita napájení. Nakolik je to jen elektrikářská latina a jak moc to pomáhá vám ale nepovím.

Na kartě jsou dva konektory pro SLI, znamená to podporu pro propojení více než dvou karet. Stačil by i jeden, skládat 3-way nebo 4-way SLI z mainstreamových karet by už bylo dost zvrhlé. Dá se to ještě pochopit u highendových karet, kde už se k vyššímu výkonu jinak dopracovat nedá.

To by bylo k samotné kartě vše, pojďme na výsledky testů.

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

• základní deska: Gigabyte X79-UD5
• procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
• chladič CPU: Noctua NH-D14
• paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
• zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
• pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
• skříň: Gelid DarkForce
• operační systém: Windows 7 x64

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače a karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

V porovnání najdete Radeon HD 7970 s taktem 1100/6000 MHz. Jde o referenční kartu z první várky, která je na dané frekvence přetaktovaná (limit PowerTune byl nastavený na +20 %, a kvůli stabilitě bylo napětí GPU zvýšené na 1,2 V). Karta se při tomto nastavení vůbec nepodtaktovávala, může být tedy i výkonnější než reálný Radeon s obdobnými takty, u kterého do výkonu bude zasahovat řízení spotřeby PowerTune a automatické přetaktování PowerTune Boost.

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Crysis Warhead, Crysis 2

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Crysis 2

V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.

 

Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.

Max Payne 3, Metro 2033

Max Payne 3

Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..

Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.

 

 

Metro 2033

Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.

Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark

Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Chování GPU Boost 2.0, Crysis

Podle diagnostiky karta při automatickém přetatktování narazila na limit napájecího napětí, na rozdíl od jiných GeForce byla ale tato hranice nastavená níže, na 1,187 V. U většiny přetaktovaných GTX 760 výrobci využívají prostor pro zvýšení napájecího napětí nadoraz a hranici nastavili až na 1,2 V (OV Limit, maximální Nvidií povolené napájecí napětí). U karty od Asusu tedy podobně jako u referenční karty zůstala malá rezerva pro ruční zvýšení napětí.

Další limity už chování GPU Boost nijak neovlivňovaly, chladič dokázal i po zahřátí karty teplotu GPU držet na 70 °C (hranice je 80 °C) a limit pro spotřebu karty byl i při této intenzivní zátěži naplněný jen z 80–81 %.

 

Chování GPU Boost 2.0, Aliens vs Predator

Na AvP je dobře vidět, jak se se zahříváním GPU zvedala spotřeba karty. Napětí GPU ani taktovací frekvence se přitom opět neměnila, protože výkon GPU Boost nepřiškrtila teplota ani spotřeba. Běžela tedy soustavně na nastavené horní hranici napětí i taktů, teploty byly o 1–2 °C nižší než v Crysis. U záznamu otáček ventilátorů je pak pěkně vidět, že regulace překlene výkyvy v zátěži a drobné pauzy, kdy není karta vytížená, takže otáčky ventilátorů jsou vyrovnané a hlučnost karty nijak nekolísá.

 

Přetaktování, spotřeba (příkon)

Přetaktování

Přestože je karta od výrobce přetaktovaná jen minimálně, výsledky přetatkování se dramaticky nelišily od ostatních modelů. Frekvenci 1280 MHz sice karta nesnesla ani při napětí zvýšeném na 1,2 V déle než pár sekund, ale 1267 MHz už vydržela asi pět minut a na 1254 MHz už během o něco delší zátěže nespadla. Na ověřování v řádech hodin ale prostor nezbyl.

 

Paměti se přetaktovávají o něco hůře, protože pokud se karta rovnou nekousne, případné artefakty se objevují velmi sporadicky a až po dlouhé zátěži. Paměti běžely na 7300 MHz, je možné, že bezproblémová frekvence je o něco níže. Každopádně jde o stejné paměťové čipy jako u ostatních GTX 760 certifikované pro 6000 MHz efektivně a výsledek je obdobný jako u ostatních GTX 760, spíš než otázka toho kterého modelu půjde při přetaktování pamětí o to, jaké měl člověk štěstí na čipy.

Měření spotřeby

Spotřeby u testované karty

Bez zátěže karta ničím neporušuje dobré mravy, je obdobná jako u ostatních GeForce. Při uspání monitoru jsou na tom Radeony díky ZeroCore pochopitelně o něco lépe.

Spotřeba v zátěži mě moc nepotěšila, přestože jádro běží na nižších taktech a s nižším napětím než u ostatních nereferenčních GeForce, spotřeba byla druhá nejvyšší. Otázka je, zda za to může návrh karty, nebo je konkrétní kus GPU prostě žravější než u ostatních testovaných karet. A pak je také otázka, jestli to nějak zvlášť dramatizovat, když je v zátěži rozdíl mezi nejlepší a nejhorší nereferenční kartou 20 W.

O něco znatelnější je to ale v grafu s poměrem watt/výkon, kvůli kombinaci vyšší spotřeby a nižšího výkonu už je rozdíl oproti ostatním kartám větší.

Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teplota grafického čipu

Teploty u testované karty

Teplota bez zátěže je 35 °C, s přihlédnutím k tomu, že přitom ventilátory běží na minimálních otáčkách a karta je neslyšná, je to výsledek vzorný.

V zátěži pak patří se 70 °C k těm chladnějším kartám, tady už ale tolik nadšený nebudu – do 80 °C je rezerva dost velká, takže by stálo za to ještě přiškrtit ventilátory, karta by pak mohla být o poznání tišší.

Otáčky ventilátoru

Ventilátory testované karty

Minimum pro manuální i automatickou regulaci je 29 %, při tomto nastavení běží ventilátory na 1140 ot./min a hlučnost karty je pouhých 30,4 dBA.

Při intenzivní zátěži v Crysis se ventilátory roztáčejí na 2580 ot./min (39,2 dBA), což je 78 % výkonu, v benchmarku Aliens vs Predators byly asi o 100 ot./min nižší.

Maximální rychlosti 3510 ot./min dosahují ventilátory při výkonu nastaveném na 100 %, hlučnost karty je potom 49,1 dBA.

Hlučnost grafické karty

 

Hlučnost testované karty

U hlučnosti bez zátěže není opět co řešit, karta je prakticky neslyšná, hlučnost je na hranici měřitelnosti a to, jestli ventilátory běží, nebo ne, bude znát tak v pasivně chlazené sestavě na vzdálenost menší než 30 cm někdy v noci, když všechno utichne. Nebo se to dá říct jinak, máte-li v počítači nějaký další ventilátor, s velkou pravděpodobností bude hlučnější než tato karta.

Z grafů s otáčkami ventilátorů, kde bylo bezmála 2600 ot./min, možná čekáte u hlučnosti nějaké hrozivé číslo. Není tomu tak, přestože jsou otáčky ventilátorů vysoké, díky provedení ventilátorů (menší průměr, řidší úzké lopatky) jsou ventilátory ve srovnání s běžně používanými 80–100mm ventilátory na stejných otáčkách podstatně tišší. U ostatních porovnávaných GeForce GTX 760 by byly chladiče při obdobných otáčkách o nějakých 5–15 dBA hlučnější. Hluk vydávaný chladičem je navíc díky oddělení obou ventilátorů konstantní a větráky nevydávají žádné parazitní zvuky.

Za to, že i při malých rozměrech chladiče a poměrně nízkých 70 °C na jádře šlo o druhou nejtišší kartu z testovaných GTX 760, si výrobce zaslouží pochvalu. Bohužel pro Asus je tu ale ještě podstatně tišší MSI GTX 760 Gaming a našlo by se (zatím jen pár) dalších karet, které jsou dokonce tišší při vyšším výkonu. Ale i tak jde přinejmenším o nadprůměrné řešení.

Cena a shrnutí výkonu

Ceny

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Cena mě docela potěšila, oproti konkurenčním kartám není výrazně dražší, jako tomu u Asusu často bývá, spíše naopak.

 

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

 

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty  už nejspíš brzdí výkon procesoru.

Poměr cena/výkon

Co do poměru cena výkon je na tom karta stejně jako všechny ostatní GTX 760 výborně ve srovnání se staršími produkty, mezi GTX 760 je někde ve středu pole. Přestože má výkon spíše nižšší, kompenzuje to (momentálně) výhodná cena.

Závěrečné shrnutí

Dojem, jaký na mě udělala GTX 760 od Asusu, je veskrze pozitivní, jde o dobrou kartu a je vidět, že si Asus dal na návrhu nového modelu záležet. I po stránce provozních vlastností půjde přinejmenším o nadprůměr. Obdobně jako u jiných GTX 760 se ale nedá říci, že by překonala konkurenční MSI GTX 760 Gaming.

Příliš se mi nelíbí dovětek OC v modelovém značení, navýšení taktů o 26 MHz znamená sotva změřitelný, ne tak pozorovatelný nárůst výkonu. Naměřený rozdíl oproti referenční kartě Nvidie je sice slušný, ale spíše než navýšení taktů od výrobce na tom má zásluhu podstatně výkonnější chlazení, díky kterému běží GPU Boost 2.0 za všech okolností na maximální úrovni přetaktování. Vzhledem k tomu, že jde zatím o jedinou GTX 760 v nabídce Asusu, bych ale tipoval, že výrazněji přetaktované modely teprve přijdou.

Po stránce návrhu a zpracování není kartě (s přihlédnutím k segmentu i ceně karty) co vyčítat. Co už se mi líbí méně, je spíše otázka firmwaru a nastavení karty (především regulace ventilátorů). To se ale díky velké rezervě chladiče může (bohudík i bohužel) kdykoliv změnit s novou revizí BIOSu.

První, čeho si asi všimnete, je nižší výkon karty. To bych ale výrobci nezazlíval, to se dá vyřešit velice jednoduše a není problém dostat se s takty (a výkonem) na stejnou úroveň jako u konkurence. Podstatný rozdíl bude jen v tom, že nebudete mít od výrobce garanci, že karta na těch vyšších taktech opravdu poběží.

Pokud by byla řeč čistě o továrním nastavení, musel bych doporučit nákup konkurenční MSI GTX 760 Gaming. Rozdíl v ceně je minimální, její výkon je vyšší, se spotřebou na tom byla dokonce lépe (otázka je, jak velký rozdíl ve spotřebě může udělat různá kvalita konkrétních kusů GPU) a zároveň je podstatně tišší. Rezerva pro přetaktování byla u obou karet podobná. Hůře si vede jen po stránce rozměrů.

 

Obdobně jako u GTX 760 od Gigabyte lze říci, že ač karta není v zátěži nějak výrazně hlučná (a spousta lidí ji nejspíš bude vnímat jako tichou), 70 °C na GPU i v naší nepříliš intenzivně větrané skříni je zbytečný luxus. Ventilátory zřejmě mohly klidně běžet pomaleji a karta mohla být i v zátěži mnohem tišší. Opět je otázkou, zda není za vyššími otáčkami ventilátoru spíše snaha lépe uchladit napájecí kaskádu než starost o samotný grafický čip.

Opět tedy platí, že to chce trochu si pohrát s nastavením. Karta má slušné rezervy pro úpravu taktů (přetaktování) včetně možnosti navýšení napájecího napětí na 1,2 V, rezervu pro ztišení chladiče (10 °C, aniž by došlo ke snížení taktů), ventilátory také neběží nadoraz (rychlost lze zvýšit až o 1000 ot./min), a dost velká rezerva zbývá i do dosažení limitu spotřeby.

Asusu GeForce GTX 760 DirectCU II bych tedy doporučil spíše těm, kteří o ní přemýšlí především kvůli rozměrům a nemají problém její vlastnosti doladit na míru systémovému chlazení. Potom je možné, že dosáhnete výsledku, který nebude o mnoho horší než u GTX 760 od MSI.

Ale to už se bavíme o opravdu náročných zákaznících, věřím tomu, že většina majitelů bude nadmíru spokojená i s továrním nastavením, zejména pokud kartu pořídí jako upgrade z grafik o nějakou tu generaci starších.

Asus GeForce GTX 760

+ cena
+ cena/výkon
+ rozměry, kompaktní řešení
+ kvalita, propracovaný návrh
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU hluboko pod 80 °C
+ bez zátěže extrémně tichá
+ rezerva pro přetaktování

± bohaté možnosti nastavení i rezervy, říká si o vyladění na míru

− složitější přetaktování a ladění (obecně u karet s GPU Boost)
− tovární přetaktování GPU jen kosmetické
− spotřeba jen o málo nižší než výkonnější GTX 770
− výrazně nižší takty než konkurenční OC karty (výsledky přetaktování obdobné)
− zbytečně chladné GPU, ventilátory mohly běžet pomaleji