Asus, Gigabyte a MSI P67: přetaktování s K a verdikt

27. 1. 2011

Zdroj: Redakce

Tento doplňující test navazuje na předchozí článek Test tří desek pro Sandy Bridge: Asus, Gigabyte a MSI. Právě v něm najdete detailní popis a fotografie všech tří testovaných základních desek, praktické zkoušky, přetaktování s procesorem „bez K“, srovnání spotřeby, zahřívání a zhodnocení. Tedy takřka kompletní zhodnocení, protože poslední dílek skládačky – přetaktování s procesorem obsahujícím v názvu K a tedy Intelem pro tuto činnost určeným – najdete společně s finálním rozuzlením právě v tomto článku.

Testovací sestava
procesor	Intel Core i7-2600K ES, rev. D2
základní deska	dle testu
grafická karta	Nvidia GeForce GTX 260 216 SP, 896 MB
operační paměť	Super Talent Performance 2× 2 GB 2000 MHz CL8
pevný disk	Western Digital WD1600JS
zdroj	Gigabyte ODIN GT 800W
chladič	Noctua NH-U12P
operační systém	Windows 7 Ultimate EN, 64bit
ovladač grafické karty	GeForce Driver 260.99

Pro testování schopnosti přetaktování jsme použili jsme vzorek procesoru
Intel Core i7-2600K a k chlazení sloužila Noctua NH-U12P. Přetaktování probíhalo
za pokojové teploty a s maximálním napětím procesoru 1,45 V. Na všechny základní
desky byl nahrán nejnovější dostupný BIOS/UEFI. Paměti byly nastaveny na
frekvenci 1333 MHz, aby nijak neovlivnily stabilitu. Testovali jsme
pouze maximální stabilní frekvenci, jelikož maximální dosažená frekvence má
skoro nulovou vypovídající hodnotu. Testování stability se provádělo pomocí
zátěžového programu LinX s maximálním vytížením operační paměti. Závěrečné
zhodnocení je ovlivněno výslednou hodnotou a také, jak se na které základní
desce taktovalo.

Pro zvětšení klikněte

Jelikož se netaktuje, prozatím, pomocí zvyšování frekvence sběrnice, ale
zvyšováním násobiče, daly se očekávat velmi podobné výsledky. A nakonec tomu tak
také bylo. Všechny základní desky udržely procesor stabilní na frekvenci 4,9 GHz
při napětí pohybujícím se od 1,436 V do 1,448 V. K samotnému výsledku už není
snad nic, co bych dodal, tudíž přejděme k tomu, jak se na které desce taktovalo.

Asus P8P67Pro

Začneme podle abecedy, to znamená modelem od společnosti Asus. P8P67 Pro se
ukázala jako relativně použitelná deska. Je velká škoda, že naprostá většina,
ne-li všechny základní desky trpí tzv. „porodními bolestmi“, kdy nejsou BIOSy/UEFI
vyladěné k naprosté funkčnosti. Občas jsem se setkal s problémem, kdy se mi
nechtělo uložit nastavení, či jsem ho musel ukládat až na druhý pokus. Jinak vše
bylo v pořádku.

Pro zvětšení klikněte

V recenzi desek jsem také slíbil, že doplním tento miničlánek o zhodnocení
funkcí automatického přetaktování. U Asus desek to je funkce Auto Tuning v
utilitě AI Suite II. Ta byla již dříve velmi povedená a schopná. To se potvrdilo
a až na menší zádrhel, kdy jsem musel provést restart manuálně a kdy mi deska
nějakým způsobem upravila regulaci ventilátoru ve zdroji, jsem se dočkal
navýšení frekvence na hodnotu 4314 MHz při napětí
1,272 V. Již předem prozradím,
že se jedná o nejvyšší hodnotu ze všech desek a při celkem nízkém napětí, které
se nastavuje automaticky podle testu stability funkce Auto Tuning.

Gigabyte P67A-UD4

Dalším bojovníkem byl model Gigabyte P67A-UD4. S tímto kouskem jsem si užil
nejvíce „srandy“ a upřímně lituju ty, kteří dostanou základní desku od Gigabyte
s aktuální verzí BIOSu na nějaké soutěži. Taktování mi zabralo velmi dlouhou
dobu a ke konečnému výsledku jsem se dopracoval po celém odpoledni. V čem je
vlastně problém? Gigabyte sice zůstal ještě stále u BIOSu, ale že by byly nějak
extra funkční, se rozhodně říct nedá. Při skoro každém zamrznutí systému či jeho
pádu a následnému restartu na mě poté čekalo „překvapení“ v podobě obnovy BIOSu
na původní verzi F1, která je nahrána v druhém, záložním, čipu. V průměru mě
tedy obnovování potkalo asi pětkrát za hodinu a abych se přiznal, měl jsem už
toho plné nervy.

Gigabyte nám k problému
poslal následující vyjádření: „U základní desky Gigabyte GA-P67A-UD4 šlo o tzv.
předprodukční vzorek, nikoliv o finální produkt. To vysvětluje problém s
obnovou BIOSů. U finálního produktu tento problém nenastane. Rovněž OC
potenciál se spolu s novějšími BIOSy zvýší.“

Opět jsem vyzkoušel automatické přetaktování v utilitě EasyTune 6, kde stačí
kliknout na požadovanou frekvenční hodnotu a restartovat. Nepáral jsem se s tím
a nastavil rovnou 4,2 GHz. Po restartování procesor opravdu běžel na 4,2 GHz a
při napětí 1,26 V. Slušný výsledek a myslím si, že bude většině lidem stačit.

MSI P67A-GD65

Poslední, na kterou se podíváme, je základní deska MSI P67A-GD65. U té jsem při
taktování nepřišel na žádný závažný problém. Menší výtky bych měl opět k
nedoladěnému UEFI. Často bylo potřeba nastavovat každou položku zvlášť. Teď si
řeknete, že to vlastně ani jinak nejde. Detail je v tom, že pro provedení změny
bylo u každé položky potřeba uložení a restartování. Jednalo se zejména o
násobič a BCLK frekvenci. Dalším malým problémem bylo zdlouhavé ukládání
nastavení, kdy po uložení včetně vypnutí trvalo základní desce zhruba minutu,
než naběhla post obrazovka.

MSI se vychvaluje funkcí OC Genie II a nutno podotknout, že přetaktování s ní je
velmi rychlé. Počítá však i s horšími kousky procesorů a tudíž nastavuje vyšší
napětí. To je bohužel osudová chyba této „fíčurky“. Takt procesoru byl sice
navýšen na 4,2 GHz, napětí bylo ale až na vysokých 1,4 V, což je pro tuto
frekvenci naprosto zbytečné a bude tak docházet k většímu zahřívání a vyšší
spotřebě.

Zhodnocení a závěrečný verdikt

Dostáváme se již na úplný závěr recenze tří základních desek, kde padne také
konečný verdikt a doporučení na konkrétní desku. Co se týče rozložení součástek
a použitelnosti, ohledně toho jste si hodnocení mohli přečíst v
prvním článku.
Zaměřme se na přetaktování.

Nejlepší subjektivní dojem na mě udělala zřejmě Asus
P8P67 Pro, kterou v těsném závěsu následuje MSI P67A-GD65 a poslední skončila
Gigabyte P67A-UD4. U P8P67 Pro se mi moc líbilo automatické přetaktování, které
je velmi propracované a samo si i testuje stabilitu. Při manuálním přetaktování
jsem na žádný kritický problém nenarazil.

U MSI bylo naopak nejvíce funkční
ruční přetaktování, ač s mírnou výtkou k době a způsobu nastavování hodnot.
Funkce OC Genie II je sice pohodlná, ale k téměř dokonalému Auto Tuning od Asusu
má ještě daleko. Nejhůř dopadla Gigabyte P67A-UD4. Její neustálé obnovování
BIOSu mě málem přivedlo k šílenství. Pokud se však BIOS neobnovil, přetaktování
bylo bezproblémové a také automatické přetaktování přes EasyTune 6 je na tom
poměrně dobře.

	Alfa Computer	Alza.cz	CZC.cz	T.S.Bohemia	Průměr
Asus P8P67 Pro	3 914 Kč	4 103 Kč	4 058 Kč	4 028 Kč	4 026 Kč
Gigabyte P67A-UD4	3 935 Kč	4 163 Kč	4 140 Kč	4 047 Kč	4 071 Kč
MSI P67A-GD65	3 444 Kč*	3 899 Kč	3 722 Kč	3 974 Kč	3 760 Kč

* … akční nabídka, k desce je přibalen chladič Gelid Tranquillo

Když jsem se podíval na aktuální ceny základních desek, všimnul jsem si od poměrů panujících při vydání prvního článku několika změn. Nyní je MSI P67A-GD65 o 300 Kč levnější než konkurence od Gigabyte a Asus. To při velké vyrovnanosti desek zapříčinilo posunutí P8P67 Pro až na
celkovou druhou příčku. Po zvážení všech předností i nevýhod první příčku tedy obsadila základní deska MSI P67A-GD65 a
udělujeme jí ocenění Smart Buy! Nedostatky jako třeba pomalejší odezva ClickBIOSu jsou na její straně spíše malicherné a pouze uživatelům, kteří plánují zakoupit procesor s K a nechat si jej automaticky přetaktovat bychom doporučili připlatit několik set korun na Asus P8P67 Pro s propracovanou funkcí Auto Tuning.