Asus M4N82 Deluxe: Co se skrývá za nForce 980a SLI?

19. 7. 2009

První dojmy a hlavní přednosti

S nástupem čipové sady AMD 780G si AMD zadělala na malý monopol mezi dodavateli čipových sad pro procesory vlastní stáje. Tato čipová sada totiž byla velmi povedená, nenáročná, přiměřeně výkonná, s integrovaným grafickým jádrem a hlavně poměrně levná. Takové kombinaci se skutečně velmi špatně konkuruje. V podstatě jediným konkurenčním producentem čipových sad pro procesory AMD tak po čase zůstala jen Nvidia, která měla donedávna v nabídce jako nejvýkonnější řešení čipset nForce 780a SLI. Nyní se ale v obchodech začala pozvolna objevovat čipová sada nForce 980a SLI a řadě fanoušků AMD začalo jistě v hlavě vrtat, co je vlastně zač?

Pokud se podíváte na základní parametry, tak velmi rychle zjistíte, že se nový čipset od svého předchůdce příliš neliší. A nebudete daleko od pravdy, když řeknete, že se v podstatě jedná jen o přeznačenou nForce 780a SLI. Nové označení možná lépe zapadá do marketingového plánu této společnosti, ale pro normální smrtelníky může být trochu matoucí, i když nějaké rozdíly zde přece jen najdeme.

Že se Nvidii nechtělo vytvářet novou čipovou sadu, ale vyprodukovala
jen novější revizi starší 780a SLI se na druhou stranu není co divit. I
780a SLI totiž poskytuje dostatek možností i pro moderní komponenty
(včetně 3-Way SLI). U nově uvedeného modelu pak přibyla podpora nových
procesorů do AM3 a s nimi spojená podpora DDR3 (netýká se ale naší
desky) a rozrostl se i počet podporovaných síťových karet na dvě.
Čipset 980a SLI tak může směle konkurovat nejlepším řešením od
AMD.

Z marketingového hlediska byla v dřívější době také velmi zajímavá technologie Hybrid SLI, kterou najdete i na dříve testované základní desce Asus Crosshair II, kde měla být jedním z největších taháků. Postupem doby ale od ní Nvidia dala ruce částečně pryč a nyní
se vyskytuje jen u notebooků, kde je její přínos také podstatně větší,
než tomu bylo u desktopů. I tak ale v čipové sadě na této desce najdete
integrovanou grafiku, kterou se ale Asus ani neobtěžoval opatřit
výstupy. V BIOSu ji ale nastavit můžete.

Balení, příslušenství, parametry

Pokud nahlédnete do krabice, tak zjistíte, že Asus na příslušenství příliš nešetřil. Nechybí kompletní kabeláž, kterou doplňují dva SLI můstky (pro 2-Way a 3-Way SLI), Q-konektory, ani přídavný větrák na pasiv osazený na mosfetech. Vymoženosti v podobě POST displeje zde ale nenajdete.

Použité komponenty a jejich osazení

Čeho si asi všimnete hned na první pohled, je velmi čistý layout celé desky. Vše je velmi úhledně uspořádáno, nikde nic nepřekáží, ani nechybí. Je zkrátka vidět, že se Asus návrhům desek již nějaký ten pátek věnuje a své zkušenosti dokáže zúročit. Navíc i pod paticí najdete plechovou a nikoli plastovou výztuž.

Mezi zadními porty nechybí žádné dnes používané rozhraní, ale jak jsem již naznačil v úvodu, nenajdete zde ani jeden výstup z integrované grafické karty. V možnostech čipsetu jsou také dvě síťovky, které ale Asus také neosadil, respektive použil jen jednu z nich.

Asus u tohoto modelu používá 8 + 1 fázové napájení, což by mělo být dostatečné i pro nejžravější Phenomy. Všimněte si také rozmístění paměťových slotů, které jsou pro dvoukanálový režim rozmístěny ob jednu pozici. Zde je jasná výhoda oproti čipsetům AMD, které musejí mít sloty pro dualchannel hned vedle sebe a paměti se tak více zahřívají.

Součástí čipové sady je i dvoukanálový PATA řadič, který doplňuje šest SATA portů (zde 5 + 1 eSATA). Z desky pak můžete vyvést až 12 USB konektorů, jeden COM a další FireWire.

Mezi integrovanými čipy najdete zvukovku Realtek ALC 1200, FireWire řadič VIA a gigabitovou síťovku Realtek.

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Asus u této desky sází na osvědčený systém pasivů propojených pomocí heatpipe. Pasivy jsou poměrně mohutné, což je v tomto případě jedině dobře. Čipset od Nvidie nepatří zrovna mezi nejchladnější.

Na desce najdete celkem čtyři konektory pro větráky, z nichž je ale pouze jeden čtyřpinový. Regulace z BIOSu ale funguje ukázkově i zde. Oproti desce Asus Crosshair III Formula, kde jsme napočítali osm čtyřpinových konektorů je to ale trochu zklamání.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Naměřené teploty byly i přes mohutnější pasivy trochu vyšší, než u konkurence. Na obranu desky je ale třeba říct, že měření teploty probíhalo trochu neregulérně, protože v redakci bylo v době měření kolem 30 °C.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek. V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

O své žravosti nás deska přesvědčila při všech měřeních, kde konkurenci doslova převálcovala rozdílem třídy. Bohužel v horším slova smyslu.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu chlazení a spotřeby.

BIOS a jeho možnosti

Značných změn oproti desce Asus Crosshair II Formula s čipovou sadou nForce 780a SLI doznal i samotný BIOS. Na ten je v poslední době kladem velmi velký důraz a Asus nechtěl ponechat nic náhodě ani v tomto směru. Změnilo se rozložení i jednotlivé položky. Na prvním místě již nenajdete AI Tweaker, ale základní nabídku.

AI Tweaker nabízí bohaté možnosti pro taktování jak pro začátečníky, tak i pokročilé uživatele. Trochu zklamání ale přineslo nastavení frekvence pamětí, které se omezuje na tři děličky. Dokonce je jich zde méně, než na původním Croshhairu II. Ostatní frekvenční rozsahy jsou více než dostačující.

Velmi rozsáhlé je i nastavení časování pamětí. Otázkou ale je, kolik výkonu navíc jemným laděním získáte. V praxi většinou jednotky procent (pokud vůbec něco). Podrobné a hlavně dostatečné je i nastavení napětí.

V záložce Advanced můžete upravit frekvenci jednotlivých jader procesoru nebo zapnout již zmiňovanou podporu Hybrid SLI. Smysl této položky je ale přinejmenším diskutabilní.

Možnosti regulace větráků jsou oproti Intel deskám tohoto výrobce trochu očesané. Sledovat a řídit otáčky můžete jen u tří ze čtyř větráků. PWR FAN se vám zde totiž ani neukáže. Mezi podporované technologie u této desky patří Express Gate, kterou ale musíte doinstalovat z dodávaného DVD. Nastavení si pak můžete uložit do jednoho z osmi profilů.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Za zapůjčení mechaniky děkujeme společnosti LG

Za poskytnutí procesoru Intel Core i7 920, C2D Q6600 a E8500 děkujeme společnosti Intel

Přetaktování

Při taktování této desky jsem narazil na pár trochu nepříjemných vlastností. Deska celkem podvoltovává, což v praxi znamenalo, že abych získal ve Windows napětí 1,456 V, musel jsem v BIOSu nastavit 1,472 V. Navíc zde byl patrný VDrop, a to místy až o 0,032 V. Ani při sebevětší snaze se mi pak nepovedlo procesor přetaktovat na víc než rovných 3,6 GHz.

Co však bylo velkým zklamáním, bylo přetaktování základní frekvence sběrnice. Tu se mi povedlo zvednout jen na 230 MHz a to jen v prostředí Windows pomocí aplikace V-Tuner. Pokud jsem stejnou frekvenci nastavil přímo v BIOSu, deska odmítla naběhnout.

V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou Nvidia GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Nyní se můžete podívat na celkové nárůsty frekvence sběrnice, procesoru i celkové hodnocení přetaktování.

Testy procesoru a paměti

Ve výkonnostních testech si deska vedla ve všech ohledech velmi dobře a
za konkurencí nikterak nezaostávala. Výsledky v této a následující
kapitole se tak často pohybovaly spíše v rámci odchylky měření.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu procesoru a pamětí. V grafu jsou porovnány všechny výše naměřené výsledky a výsledky z testu pamětí. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Nyní se můžete podívat na propustnost USB rozhraní a výkon pevného disku WD3200AAKS. Ani při opakovaném měření se mi na této desce nepodařilo přehoupnout přes 150 MB/s, což není zrovna ideální.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle propustností SATA a USB rozhraní. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Herní testy

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4 a Crysis. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage. Tyto testy probíhají na dedikované grafice Nvidia GeForce 8800 GT. Integrovaná grafika (pokud ji deska má), je v tomto případě vypnutá.

Na závěr kapitoly je zde opět relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu grafiky. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET.

Také zde nechybí relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu v multimediálních aplikacích. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy zvukové karty

Kvalitu integrované zvukové karty měřím pomocí RightMark Audio Analyzeru a zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29. V porovnání najdete kromě testované zvukovky také kartu SoundBlaster X-Fi dodávanou k deskám MSI a testovací Asus Xonar D2 (testováno loop-back smyčkou).

I když označení zvukového čipu slibovalo slušný výsledek, opak byl pravdou. Velmi slabý byl odstup signálu od šumu i přeslechy mezi kanály. Pro audiofily tak lze doporučit pouze digitální výstup.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Frekvenční odezva

Harmonické zkreslení

Dodávané aplikace

Na instalačním CD najdete kromě ovladačů celou řadu užitečných
nástrojů. Ať už přímo z dílny Asusu, nebo třeba od AMD či dalších
výrobců. Asus dodává klasický balík AI Suite, který doplňuje PC Probe
II a podařený nástroj TurboV. V něm můžete velmi snadno a efektivně
taktovat pouhým taháním posuvníků.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení bude trochu rozporuplné. Na jednu stranu je zde deska, do níž Asus vložil svůj um, obdařil ji skvělým rozložením i možnostmi nastavení, na druhou stranu je zde deska, která je zvláště pro přetaktování trochu nedoladěná. Týká se to hlavně taktování přes základní frekvenci, kterou se mi podařilo zvednout jen o 30 MHz a i to s velkými obtížemi. Že jsem s tímto problémem nebyl sám, svědčí například recenze na serveru Neoseeker. Stejné výsledky pak zde naměřili i při měření spotřeby, tedy stejně vysoké.

Pokud ale nebudete chtít příliš taktovat, můžete s touto deskou strávit celkem příjemné soužití. Samotná čipová sada nabízí dostatečnou výbavu, kterou Asus obohatil o osmikanálovou zvukovku a gigabitovou síťovku. Mezi porty nechybí FireWire, eSATA, ani digitální výstupy ze zvukovky.

I když se může na první pohled zdát cena 3820 Kč poměrně vysoká, je v porovnání s konkurenčními deskami s čipsetem AMD 790FX s paticí AM2+ celkem přijatelná. Nesmíte se ale ohlížet na taktování. Pak již vedou produkty s jinými čipsety. Kdo ale prahne po spojení AMD a SLI, asi lepší volbu nenajde. Většina se ale asi bude držet zaběhnutější kombinace AMD + CrossFireX, kde si vystačí i s o poznání levnějšími deskami s AMD 790GX.