Momentálně má firma v nabídce čip EnergyCore ECX-1000. Jde o čtyřjádrový procesor typu SoC, vybavený klasickými 32bitovými jádry Cortex-A9. Calxeda se s ním uchytila v mikroserverech od gigantu HP a také systému Viridis firmy Boston; nově pak také ohlašuje spolupráci s Penguin Computing. Použitá jádra mají nicméně omezený výkon a co je zřejmě důležitější, podporují jen omezené množství operační paměti: 4 GB na jedno EnergyCore. V příštích generacích by Calxeda chtěla schopnosti svých procesorů poněkud rozšířit, aby je bylo možno nasadit k většímu rozpětí serverových úloh.
Prvním krokem bude architektura s označením Midway. Ta přinese novou generaci jader licencovaných od společnosti ARM, tedy Cortex-A15. Vedle vyššího hrubého výkonu přináší nová architektura veledůležitou hardwarovou podporu pro virtualizaci, a také podporu většího množství paměti. Zatím sice nejde o 64bitová CPU, adresování paměti však bylo rozšířeno na 40 bitů. Ovšem jen při použití technologie PAE, nejde tedy o plnohodnotné řešení. Lze sice použít až 16 GB paměti, jednotlivý proces však „vidí“ jen 4GB segment.
Čip Midway by měl jít na trh někdy v příštím roce; realisticky bych očekával spíše datum na jeho sklonku. Firma nesdělila, zda místo stávajícího 40nm procesu (u TSMC) přejde na 28nm linky. Čip však zřejmě bude mít vyšší spotřebu než model ECX-1000 (jehož „typický“ provozní příkon je údajně kolem 5 W), byť poměr výkonu a spotřeby by se alespoň neměl zhoršit. Celočíselná část jádra Cortex-A15 (tedy jeho ALU) údajně čipu přinese zhruba 50% nárůst výkonu, zatímco FPU bude až dvakrát rychlejší než u původního EnergyCore s jádry Cortex-A9. Jako obvykle však tato čísla raději budeme chápat jen velmi orientačně.
Opět zhruba s ročním odstupem (tedy v roce 2014) čipy Calxeda konečně povýší na skutečnou 64bitovou architekturu (tzv. ARMv8) a zřejmě opět i silnější procesorová jádra. Calxeda neuvedla, zda půjde stále o licenční návrh, zřejmě asi ano. Oproti současným čtyřjádrům údajně stoupne počet jader, zároveň by však měl růst i výkon v jednom vlákně. 64bitový čip prozatím nese označení Lago. Calxeda mluví mlhavě o dvojnásobném výkonu (snad oproti Midway).
Na pozdější dobu má Calxeda ve frontě ještě další dvě generace pod označením Ratamosa a Navarro, o těch však nevíme nic konkrétního. S jednotlivými generacemi svých čipů chce Calxeda zvyšovat jak výkon, tak míru integrace. Komunikaci čipů v racku zajistí propojovací logika Fleet Services Fabric, která by posléze měla zvládat až stovky tisíc uzlů. Postupně by tak měli nástupci dnešního EnergyCore sahat po stále náročnějších nasazeních. U čipů Ratamosa a Navarro by již Calxeda chtěla prorazit v nejlukrativnějším segmentu enterprise, případně i v oblasti superpočítačů.
Jak se nakonec čipům Calxeda povede, není snadné odhadnout. Trh s (mikro)servery na architektuře ARM je velice mladý, a zatím ani není jasné, jak velký smysl tato nika vůbec dává. Je možné, že cena za přechod na novou architekturu přebije atraktivitu platformy. Produkty firem Intel a AMD mohou také v příštích letech porazit procesory ARM prostě díky masovějším objemům výroby. Procesory architektury x86 jsou sice široce pokládány za inherentně méně úsporné, nikde ale není psáno, že s tím pokročilý návrh architektury a výrobní proces nemohou nic udělat.
Zdroje: Calxeda, The Register
