Třetí průmyslová revoluce
Přednášku zahájil povídáním o prvních dvou průmyslových revolucích a vtipně podotkl, že jsme se od masové produkce přesunuli k masové kustomizaci (neboli úpravě na míru). Jedná se podle něj o novou fází vývoje – produkty jsou vyráběny ve velkých množstvích, což přináší nízkou cenu, požadavky dnešních zákazníků ale zároveň nutí výrobce upravovat produkty na míru. Ideálně levně a rychle. Kromě triček s vlastním potiskem nebo tenisek slavné značky v oblíbených barvách se začínáme potkávat také s elektronikou, kterou si „ušijeme na míru“. Mezi první vlaštovky patří Moto X od Motoroly, telefon, který si můžete pomocí webové aplikace libovolně nabarvit. Zásadní změnu pak v této oblasti přináší 3D tisk, kterému je na letošním CESu věnován obrovský prostor. V průběhu týdne se můžete těšit na samostatný článek, který přinese nejzajímavější novinky právě na poli 3D tisku.
První průmyslová revoluce; Zdroj: Wikipedia
DuBravac dále zdůraznil neustálou evoluci internetu, k novému roku jsou podle CEA dostupných statistik instalovány 2 milardy počítačů, 1,3 miliarda telefonů a více než miliarda tabletů. A to samozřejmě klade na internet zcela nové požadavky.
Zajímavý je určitě trend rozpínání displejů a to nejen fyzické – nehledě na kategorii zařízení roste také rozlišení, zlepšují se vlastnosti a displeje se také rozpínají do jiných zařízení. Najdeme je na tiskárnách, i ledničkách a samozřejmě v chytrých brýlích či hodinkách. Mění se také jejich podoby – jsou ohebné, ohnuté nebo jde o projekci na průhledná sklad. Mnohé z těchto technologií podle DuBravace nebudou komerčně úspěšné ještě deset let, to ale neznamená, že nepřijde jejich doba. V souvislosti s tématem displejů zmínil zajímavá čísla týkající se UHD televizí v USA. V roce 2013 jich v amerických domácnostech bylo 60 tisíc, během roku 2014 by ale toto číslo mělo vyskočit na neuvěřitelných 485 tisíc a následně přes milion v roce 2015. Bez zajímavosti nejsou ani předpovědi prodejů chytrých hodinek – jen v USA by to mělo být 1,5 milionů kusů v letošním roce, příští roku by jich pak měl přibýt další milion. Na výběr budou desítky modelů od různých výrobců, mnohých se dočkáme už v nadcházejícím týdnu.
Dynamické technologie
Vedoucí ekonom CEA a vedoucí výzkumu, DuBravac, se také velmi zaníceně rozpovídal o tom, jakým způsobem dnes vznikají moderní zařízení. Jako příklad uvedl telefony – jednotlivé součásti: displeje, výpočetní výkon, mobilní technologie se vyvíjely postupně, dokud nebyly schopné vytvořit zařízení, které by zákazníkům nabídlo dostatečnou použitelnost a zároveň bylo možné jej masově vyrábět za přijatelné ceny. Tak vznikl první iPhone, který přinesl revoluci v mobilních telefonech a rozpoutal smartphonovou mánii. Dříve nebo později by ale také zařízení stejně vzniklo, protože technologie už byly „zralé“.
V posledních letech jsme tak svědky něčeho, co označujeme jako hybridní inovace. První řešíme problémy jednotlivě, až pak se skládají dohromady a vzniká komplexní technologie, k nové kategorii zařízení jako jsou tablety se tedy nedostáváme skokově. Nikde to není možné pozorovat tak dobře jako na moderních automobilech. Adaptivní tempomaty, parkovací asistenti, kontrola jízdy v pruhu i chytré navigace – to vše dnes auta mají díky dostupnosti technologií zkombinovaných do celistvých řešení. Vývoje senzorových technologií dospěl tak daleko, že je dnes najdeme také v domácnostech a kapesních zařízeních. A to zejména díky tomu, kam klesla jejich cena. Výpočetní síla byla kdysi nedostupná teď je jí víc než dost i v telefonech. Stejné to bylo s kapacitou úložných zařízení, nyní se to děje se senzory. Za chvilku budou skutečně všude.
Zřejmě i proto, aby nám na CESu dokázali, že senzory a čipy jsou dnes skutečně všude, dostali jsme letos novinářské průkazky, které jsou vybaveny NFC čipem obsahujícím všechny naše důležité informace
Data ze všech těchto zařízení jsou pak dostupné digitálně, což zásadním způsobem mění i možnosti, které z toho plynou. Chytrý termostat, který je možné ovládat pomocí mobilu se stává ještě chytřejším, pokud má online přístup k poloze mobilů všech členů domácnosti a podle toho dokáže včas začít topit aniž by mu to musel někdo říkat. Technologie se díky tom mění tak, aby komunikovaly více jako lidé, což je přesný opak toho, jak tomu bylo dříve, kdy se lidé učili „zacházet s počítačem“, tedy mluvit jeho jazykem. Ještě před deseti lety byly technologie statické – naprogramovali jsme je, a pak fungovaly. Teď jsou mnohem více dynamické, reagují na nás, dostávají okamžité informace a podle toho mění své chování.
Přednášku DuBravac zakončil touto představou: Netflix dnes to co sledujete analyzuje a pomocí série propracovaných algoritmů nabízí doporučení vhodných programů. Informací ale může mít k dispozici mnohem víc. Co kdyby měl informace z termostatu (jestli je venku zima nebo teplo), co kdyby věděl jestli máme hlad nebo jsme ve stresu díky datům z chytrých hodinek, co kdyby se mohl pomocí kamery na televizi podívat, kolik lidí v obýváku je. Doporučení na základě všech těch dat by jistě bylo mnohem výživnější. A já dodávám, že i mnohem děsivější. Je ale poměrně jisté, že tímto směrem technologie míří. A je také poměrně pravděpodobné, že nám tato představa čase přestane vadit a přijde nám normální.
ČLÁNKY DO MAILU