„Sleva X %”
Nejlépe na všechno. Jedno z nejčastějších lákadel, šlágr a vrcholné umění rozeseté po všech výlohách. Používá ho snad každý obchodník. A proč by nepoužíval. Zajímavá je ovšem konstrukce ceny před slevou. Napadlo vás to někdy? Myslím, že to chodí asi takto.
Jako obchodník koupím krabici deseti letních triček za tisícovku. Prodejní cenu stanovím na tisíce čtyři. A pak šup ke kalkulačce a začíná hra s procenty. Ve výsledku fixou píši na výlohu Sleva 80 % a nechávám se hřát odposlechnutými rozhovory typu „To je pecka táto, ještěže jsme sem skočili, ušetříme pěknejch pár stovek.” Proti tomuto algoritmu nic nemám (a ani s tím v nechutně pokřiveném světě zlevněného zboží nic neudělám). Je jasné, že obchodník žije z marže. Neštve vás však také, jak nekulantně a lacině s námi tento slevo-fakt komunikuje? Jó kdyby tak některé zboží stálo alespoň rok stejně. Pak by se těm slevám pomalu dalo i věřit. Ale dnes jim tu slevu prostě nevěřím.
„Výprodej s opravdovou slevou”
Tento text-trhák mě opravdu uklidňuje. Z jasného sdělení vyplývá, že nejde o slevu falešnou, tedy nebude vám například navíc naúčtován poplatek za ošlapání podlahy v prodejně, vydýchání několika litrů vzduchu či za to, že jste si mohli zboží vybrat při umělém osvětlení, rozuměj ne po tmě. Obchodník a jeho marketér opravdu umí.
„Akční zboží”, popřípadě „Zboží v akci”
Víceznačnost prostě miluji. A v marketingu obzvlášť. Tento reklamní tah mě nejvíce baví například u jogurtů s obrázkem spajdrmena nebo vyobrazením jiného posledního akčního hrdiny. Ale co je akčního na sýru, mandarinkách či ponožkách? Možná nečekaný průjem po konzumaci? Nebo snad akutní a nečekaná kožní alergie? Možná.
Ale protože jsme si již všichni zvykli na fakt, že akční zboží neznamená, že po otevření jogurtu na vás vyletí postava z Toy Story 3, jsme klidní. Víme totiž, že takto označené zboží můžeme koupit se slevou. A je jedno jakou, že?
„Likvidace prodejny” nebo verze „Totální výprodej”
Pod tímto heslem si lze představit situaci, kdy je obchodník zřejmě v úpadku, a tak všechno zboží, které naskladnil za hotové, chce ještě před uzavřením provozovny “střelit za diskont prajs”. Co na tom, že za týden či dva je srdcervoucí likvidace ta tam. Až to zase v mém okolí zpozoruji, skočím se majitele optat; nebo raději pogratulovat k tomu, že zakouzlil a krach obchodu bravurně, jak se říká, sfoukl?
„2+1 zdarma”
Luxusnější a promyšlenější varianta prvního zmíněného taháku, tedy slevy. Situace se má tak, ze zboží není zlevněno (tedy platíte plnou palbu a obchodníkovi vypláznete 100% marži), ale zase dostanete například třetí (samozřejmě levnější) pár bot zdarma. S nadsázkou: co na tom, že jste původně chtěli pár jen jeden?
„Trvalé snížení cen”
Tímto sdělením nás obchodník většinou informuje o tom, ze v jeho krámu už nikdy nebudeme nakupovat tak draho, jako jinde. Znamená to také fakt, že nemusíme spěchat, všechno je v cajku a nákup i útratu můžeme v klidu provést kdykoli později. A v neposlední řadě to také znamená, že význam slova trvale je "než sundáme ceduli".
„Sleva až do vyprodání zásob”
Jinak řečeno „Pospěšte, dokud ještě máme”. Připsal bych: „Nechci, díky!” Až nebudete mít vy, bude mít někdo jiný. A to mi věřte, že mít bude.
Pokud bych zobecňoval nad rámec selského rozumu a logiky, žijeme vlastně v takovém velkém frcu. Nic nestojí tolik, kolik má. Skutečná hodnota vyjádřená v penězích je nám skryta. Téměř všechno je u nás doma levnější a občas je k tomu i něco zdarma. Optika kupujícího je uměle (a úspěšně) pokřivována. Jó my v Čechách se máme, opravdový nákupní ráj.
Pro mě však stále nezodpovězenou otázkou zůstává, zda je větším omezencem obchodník, který zmíněné průhledné triky seká jako Baťa cvičky, nebo spotřebitel, který mu na tyto vychytralé špeky skáče den co den již léta?
Nezapomínáme někdy na to, že to, oč tu běží, je výše koncové ceny a kvalita zboží, než samotná sleva? Konečně: kdo se v tom má vyznat.
