Loni koncem roku byly oznámeny procesory Zhaoxin KX-7000, nejnovější generace autonomní čínské linie x86 procesorů konkurujících Intelu a AMD (je ale dlužno říct, že jejich původ je na Tchaj-wanu a v USA, protože původně byly od firem VIA a teď již neexistující Centaur Technology). Jak už to ale okolo Zhaoxinu chodí, reálně se na trh procesory dostávají hodně pomalu. Až teď vyšla recenze ukazující, jak na tom KX-7000 je.
Tyto procesory jsou vlastně „vyhlížené“ už hrozně dlouho, psali jsme o nich, respektive o jejich tehdejším figurování v plánech Zhaoxinu, už v roce 2018. Tehdy firma naznačovala, že od nich čeká výkon, který bude konkurenceschopný s architekturou Zen 2 od AMD, tehdy ještě nevydanou. AMD ji ale úspěšně vypustilo v létě 2019, zatímco recenze Zhaoxinu KX-7000 můžeme číst nyní, víc jak o pět let později, když už je na trhu Zen 5. Při vydání je tedy tato novinka zase zastaralá.
Je ale třeba říct, že ne nepoužitelná a procesor má poměrně moderní rysy – jde o kompletní SoC, který nepotřebuje přídavný čipset, obsahuje řadič PCI Expressu 4.0, podporuje paměti DDR4–3200, ale také DDR5–4800 (128bitová šířka) a údajně i USB4. Integrovaná je v něm grafika ZX C-1190, což je patrně potomek integrovaných GPU VIA/S3, má jít o stejnou technologii GPU jako v samostatných grafikách Glenfly Arise (za těmi také stojí Zhaoxin). Nicméně 3D výkon je podle testů ve hrách prakticky nepoužitelný.
V Číně by se s tímto SoC měly vyrábět dokonce i standardní základní desky, takže mnohem víc než v minulosti může být reálnou alternativou pro osobní počítače, včetně těch s Windows, i když zatím teprve uvidíme, jak dobře na tom bude podpora, protože Microsoft Zhaoxiny stále například nemá na seznamu kompatibility pro Windows 11.
Samotný procesor má osm jader s novou architekturou, která má výrazně vyšší IPC než předchozí zastaralá jádra, a současně dosahuje celkem použitelných frekvencí a podporuje instrukce AVX2 (nikoliv ale AVX-512, které umělo poslední jádro Centauru, architektura CNS – tu zřejmě už Zhaoxin nevyužil). Konstrukce je údajně čipletová, s CPU čipletem a IO čipletem (ve kterém by se asi dal spatřovat i integrovaný čipset). V jednovláknových aplikacích by měl dosáhnout až 3,7 GHz a na tuto úroveň je také možné přetaktovat na všech jádrech, ale již to vyžaduje lepší chladič.
LGA 1700
Mimochodem – procesor fyzicky používá stejné pouzdro a osazování chladičů jako nynější procesory Intelu – LGA 1700 (přesněji, jeho kopii). To je asi čistě pro zlevnění výroby a vyřešení kompatibility s chladiči. Mezi sebou tyto platformy logicky nemohou být kompatibilní, ale propašovat tuto desku mezi nic netušící fanoušky Intelu by asi byla zajímavá legrace na dekadentní večírky…
Zhaoxin KX-7000 od Intelu okopíroval socket i provedení, aby se usnadnila a zlevnila výroba desek a daly se použít všechny existující chladiče
První recenze
Japonský web PC Watch se k procesoru Zhaoxin KX-7000/8 (osmijádrovému modelu) a desce pro něj dostal a publikoval test. Podle PCWatch by KX-7000 měl reálně být na trhu zhruba od května, kdy s ním Lenovo vydalo pracovní stanici Kaitian P90z G1t (měla by mít skříň z ThinkStation P2), které se ale z Číny nevyvážejí úplně snadno, takže recenze vznikla, až když se dala sehnat mATX deska XC-KX700M D4 (D4 uvádí, že používá paměti DDR4–3200).
Jde o desku od Asusu, třebaže ten se za ni trošku stydí nebo možná nechce se Zhaoxinem být spojován kvůli riziku sankcí – nikde na ní nemá vytištěné své jméno a na jeho webu se pro ni nedají sehnat ovladače (z YouTube také bylo smazáno video, kde Tony Yuu z Asusu desku v dubnu ukazoval). V systému se ale jako výrobek AsusTeku hlásí, používá formát konektoru TPM a port RJ-45 s logem LANguard specifické pro Asus a je výrobcem i podle číselného rozsahu MAC adresy, kterou má přidělenou síťovka). Ovladače pro procesor a jeho periferie jinak nejsou ani na webu Zhaoxinu, což je poněkud faux pas, podpora pro obyčejného uživatele možná bude dost špatná. Sehnat aktualizace BIOSu od Asusu možná v budoucnu vůbec nepůjde.
Výkon na úrovni desetiletých procesorů Intel?
Jak ale tedy nakonec dopadl výkon a podařilo se Zhaoxinu opravdu vyrobit něco konkurenceschopného se Zenem 2? Pokud připustíme větší toleranci, asi se dá říct, že ano, i když platilo by to jenom pro pomalé základní modely Ryzenů 3000 s architekturou Zen 2. Bližší soupeř je asi starší generace procesorů Intel Skylake (která příští rok dosáhne stáří 10 let), respektive pozdější refresh Kaby Lake a Coffee Lake. I tak se ale Zhaoxin bude při tom konkurování na soupeře dívat hodně zdola.
Podle PCWatch osmijádro Zhaoxin KX-7000 v jednovláknovém výkonu ani nedorovnává levné čtyřjádro Intel Core i3–8100 z roku 2018 (které zhruba odpovídá Core i5–6600 v generaci Skylake z roku 2015). V jednoduchém benchmarku CPU-Z (Ver.2.11.0) má procesor jednojádrové skóre 335,9 bodu, kdežto Core i3–8100 má 422,2 bodu (+26 %). Zhaoxin KX-7000 ho výrazně poráží v mnohovláknovém výkonu. Zatímco Intel Core i3–8100 dosáhlo 1618,4 bodu, osmijádro Zhaoxin má 2517,2 bodu (+56 %).
Ovšem to je při výhodě dvojnásobku jader, zatímco Intel si sám dal handicap (Core i5 a i3 tehdy ještě neměla HT, takže jen čtyři vlákna zde uškodila). Nicméně už postarší AMD Ryzen 5 5600G s architekturou Zen 3 je mnohem dál (615,3 bodu jednovláknově, 4790,5 bodu mnohovláknově, přestože má jen šest jader).
Pro Zhaoxin KX-7000 to dopadne ještě o něco hůř ve složitějším testu Cinebench R23. Tam dosáhl přes dvojnásobek jader navlas stejné mnohovláknové skóre jako Core i3–8100 (3595 proti 3585 bodů) a ještě se prohloubí deficit v jednovláknovém výkonu – Zhaoxin má jen 584 bodů, Intel 953. Některé výsledky benchmarků CPU jsme shrnuli do této tabulky:
| Benchmarky | KX-7000/8 | Intel Core i3–8100 | Rozdíl Zhaoxin/Intel | Ryzen 5 5600G |
| CPU-Z (ST) | 335,9 | 422,2 | −20,4 % | 615,3 |
| CPU-Z (MT) | 2517,2 | 1618,4 | +55,5 % | 4790,5 |
| Cinebench R23 (ST) | 584 | 953 | −38,8 % | 1435 |
| Cinebench R23 (MT) | 3595 | 3585 | +0,3 % | 10 387 |
| PCMark 10 Express | ||||
| Web | 5181 | 7442 | −30,4 % | 9159 |
| Apps | 6734 | 9892 | −31,9 % | 16 241 |
| Chat | 6083 | 6192 | −1,8 % | 8865 |
| Writing | 4347 | 5374 | −19,1 % | 7186 |
| Spreadsheet | 2734 | 6442 | −57,6 % | 12 807 |
| Essentials | 5964 | 7696 | −22,5 % | 10 965 |
| Productivity | 3447 | 5883 | −41,4 % | 9593 |
| 3DMark | ||||
| Time Spy (iGPU) | 42 | 469 | −91,0 % | 1440 |
| Fire Strike (iGPU) | 86 | 1150 | −92,5 % | 3662 |
| Night Raid (iGPU) | 936 | 5771 | −83,8 % | 16 147 |
| 3DMark CPU Profile Test, Max Threads | 2862 | 2532 | +13,1 % | 5548 |
| Spotřeba (Cinebench R23 MT) | 112 W | 64 W | +75 % | 102 W |
Systém měl mimochodem vyšší mnohovláknovou spotřebu (v Cinebench R23) než PC s Ryzenem 5 5600G (112 W proti 102 W), takže architektura není nějak výrazně energeticky efektivní, Zhaoxin se patrně snaží z jader dostat co nejvyšší možnou frekvenci. Čtyřjádrové poměrně nízko taktované Skylake má méně než dvoutřetinovou spotřebu přes to, že jde o procesor starý technologicky 10 let, na 14nm procesu.
Zmenšuje se zpoždění čínského x86, nebo zvětšuje?
KX-7000 je tedy nakonec celkem zklamání, protože místo Zenu 2 není v klíčovém jednovláknovém výkonu schopen v podstatě konkurovat ani architektuře Skylake, a není to ani vykoupeno nějakou dobrou energetickou efektivitou. Nicméně, pořád je to zdaleka nejdospělejší procesor, jaký Zhaoxin vyrobil. Zdá se, že pro „prohlížení internetu“ a jednoduché kancelářské činnosti by tentokrát mohlo jí to vyhovující SoC, podobně jako se dnes stále ještě dají používat například Core i5–750 nebo procesory Intel Sandy Bridge.
V určitém smyslu tedy Zhaoxin udělal (zejména asi integrací platformy) důležitý pokrok. Ovšem od příchodu AMD Zenu (a současném nástupu výkonných procesorů ARM) se vývoj procesorů dost zrychlil, takže deficit v hrubém výkonu se u čínských x86 procesorů paradoxně může ještě víc zhoršovat, pokud Zhaoxin nebude schopen v budoucnu nové architektury dostávat na trh rychlejším tempem.
Zdroj: PCWatch
