Ještě pár týdnů nás dělí od pravdy o procesorech Ryzen, s nimiž AMD podnikne nejambicióznější útok na zákopy Intelu za posledních pět či více let. Prakticky všichni asi čekáte na to, jak výkon těchto čipů dopadne. O víkendu se na internetu po delší době objevila další porce benchmarků, údajně pořízených na osmijádrovém Ryzenu. Jde sice o syntetické testy, nicméně i tak by měly o něčem vypovídat. Úniky jsou dva a aktérem obou je osmijádrový kvalifikační vzorek Ryzenu s kódem ZD3406BAM88F4_38/34_Y. Jak už si asi mnozí pamatujete, čísla na konci značí, že CPU má základní takt 3,4 GHz a turbo frekvenci 3,8 GHz. Již nejde o ES, ale CPU, které by mělo odpovídat finálním prodejním čipům. Někdy se tyto exempláře také už zasílají k recenzím. Tento by měl být stejný, jako model Ryzen 7 1700X, jenž se údajně má prodávat za ceny okolo 12 000 Kč.
Passmark
Výsledky pro tento procesor (pro jednoduchost mu budeme říkat Ryzen 7 1700X) se objevily v databázi testu Passmark. CPU běželo v lacině vyhlížející desce MSI A320M Pro-VD s pamětí DDR4 na 2400 MHz a poměrně pomalým časováním (17-17-17-39, command rate 2T). Výkon pamětí je tedy asi subpotimální, ale na druhou stranu to nemusí znamenat, že by se s rychlejšími moduly skóre muselo nějak dramaticky změnit. Zatím ani nemáme potvrzeno, že by Ryzen podporoval takty RAM nad 2666 MHz.
Web VideoCardz dal výsledky dohromady s testem svého Core i7-6800K. To má také základní takt 3,4 GHz a sice jen šest jader, ale také zřejmě podobnou cenu, jako Ryzen 7 1700X. Takže tento výběr není úplně od věci. Jednotlivé výsledky můžete vidět i se srovnáním s dalšími Intely v galerii. Ryzen si vede obzvláště špatně v testech fyziky (je horší o 42,4 %), prvočísel (horší o 43,2 %), a také v „jednovláknovém výkonu“ (horší o 7,8 %). V porovnání s šestijádrovým Broadwellem-E vychází slušně v kompresi (lepší o 22,9 %), šifrování (+ 29,5 %) a celočíselné (+ 43,8 %) a FPU matematice (+ 28,5 %).
SiSoft Sandra
Stejné CPU, ale v desce „AMD Myrtle“ (což by měla být referenční platforma, kterou AMD používá při vývoji) se objevilo také v databázi benchmarku SiSoft Sandra. Odtud máme skóre pro test multimediálního výkonu. Celkové číslo dělá 435,12 megapixelů za sekundu, což Ryzen 7 1700X v databázi řadí na 42. místo. Těsně pod ním skončil Xeon E5-2690 v2 (desetijádro Ivy Bridge na taktu 3,0–3,6 GHz) a o kousek výše Core i7-7700K přetaktované na 4,6 GHz. Takto dobrý výsledek pro pouhé čtyřjádro by patrně mohl být vysvětlen podstatně rychlejším zpracováním 256bitových instrukcí AVX a AVX2 jádry Skylake/Kaby Lake.
Bylo zapnuté turbo?
Běží debaty o tom, zda měl Ryzen v těchto testech aktivní turbo, nebo zda i jednovláknové úlohy prováděl s taktem 3,4 GHz. Oba benchmarky uvádějí jen základní takt, to však dost možná neznamená, že bylo turbo vypnuto, ale jen že jej na Ryzenu neumí detekovat. Podle poměrně důvěryhodných zdrojů je totiž jeho fungování změněno proti Excavatoru a je zcela v režii řídící jednotky SMU. Deska do turba nemůže nijak mluvit, CPU si ho řídí zcela autonomně. Tato změna sice neznemožňuje monitorovat aktuální takt Ryzenu, benchmarky ale asi zatím nebyly jinému chování přizpůsobeny a tak turbo „nevidí“, ačkoliv je používáno. Osobně bych byl spíš opatrný a předpokládal, že turbo aktivní bylo.
Ať tak či onak, výkon top modelu Ryzen 7 1800X by měl být ještě o něco vyšší. Jeho 200 MHz navíc by mělo na úrovni základní frekvence dávat 6 % k dobru, na úrovni maximálního turba pak 5 %. Velkou neznámou ovšem je to, jak do těchto srovnání promluví přetaktování. Zatím nevíme, zda se bude Ryzen v průměru dát přetočit o podobné procento jako srovnatelné Intely, nebo na tom bude líp, či případně hůř.