SSD DC P3608 se tudíž logicky bude vyrábět jen v provedení karty PCI Express (nízkoprofilové). Není v tom nicméně jen to, že kapacita rozhraní U.2 by nedostačovala. Na PCB jsou dva samostatné řadiče pracující s protokolem NVMe, takže toto SSD vlastně kombinuje dvě úložiště v poli RAID. Nejsou však spřažená interně, v systému jsou viditelná obě zvlášť, takže jedno pole by se z nich mělo tvořit až na úrovni operačního systému. Na kartě by se prakticky měly nacházet dva disky SSD DC P3600 (které jsou serverovou obdobou highendového SSD 750) na jednom PCB s můstkem PLX. Díky této architektuře je SSD DC P3608 tak trochu obluda – a jeho spotřeba při zátěži může jít až na 40 W (klidová je dle specifikací 11,5 W).
Disk (respektive karta) se bude prodávat v kapacitách 1,6 TB, 3,2 TB a 4,0 TB. Zřejmě díky komplikované stavbě je výkon jednotlivých modelů značně nevyrovnaný a neplatí, že by největší model byl ve všem nejrychlejší. Rozdíly jsou zejména v zápisu: sekvenční rychlost roste s kapacitou (1,6TB disk zapisuje 2,0 GB/s, 3,2TB model 2,6 GB/s, největší 4,0TB verze až 3,0 GB/s), ale výkon v náhodném přístupu paradoxně klesá. Pokud nemá Intel v materiálech chyby, pak u největšího modelu se v zápise uvádí 50 000 IOPS, u prostředního 100 000 IOPS a nejlepší je 1,6TB karta s 150 000 IOPS.
Intel SSD DC P3608: disk má dva NVMe řadiče zapojené na můstek PCI Express (Zdroj: The SSD Review)
Čtení již tak nevyrovnané není, všechny disky mají dosahovat 850 000 IOPS. Ve výkonu čtení je také největší síla tohoto disku – sekvenčně lze číst až rychlostí 5,0 GB/s. To platí pro 1,6TB a 4,0TB model, prostřední 3,2TB mírně zaostává s rychlostí čtení 4,5 GB/s. Disky by jinak měly mít typickou latenci operací jen 20 μs a Intel uvádí, že kombinovaný výkon při mixu 70 % čtení a 30 % zápisu je pro 1,6TB model 300 000 IOPS (4KB bloky) a u 4,0TB 150 000 IOPS. Všechny výkonnostní ukazatele jsou mimochodem pro oba obsažené svazky na kartě spřažené, nikoliv pro každý zvlášť.
Kapacita |
1,6 TB |
3,2 TB | 4,0 TB |
NAND | IMFT, 20nm MLC | IMFT, 20nm MLC | IMFT, 20nm MLC |
Sekvenční čtení | 5000 MB/s | 4500 MB/s | 5000 MB/s |
Sekvenční zápis | 2000 MB/s | 2600 MB/s | 3000 MB/s |
Náhodné čtení (4K) | 850 000 IOPS | 850 000 IOPS | 850 000 IOPS |
Náhodný zápis (4K) | 150 000 IOPS | 100 000 IOPS | 50 000 IOPS |
Garance zápisu | 3 přepisy denně/5 let | 3 přepisy denně/5 let | 3 přepisy denně/5 let |
Spotřeba (idle/čtení-zápis) | 11,5 W/18-30 W | 11,5 W/18-35 W | 11,5 W/20-40 W |
Jedná se o disky pro servery, takže je samozřejmostí ochrana proti výpadku napájení (patrně pomocí záložních kondenzátorů). Disk má dle specifikací mít střední dobu mezi poruchami 1 milion hodin a pětiletou záruku. Zapisovací výdrž zdědil po modelech řady DC P3600, během záruky tedy můžete protočit 3 kompletní přepisy disku denně – pro 4TB model to znamená 21,9 PB. NAND by měla být 20nm MLC s vysokou houževnatostí (typ HET) od IMFT.
Ceny jsem oficiálně nikde uvedené neviděl. Nicméně v cenících pár rakouských obchodů se disky objevily, takže pro zpestření (není ale zaručeno, že tyto částky sedí s oficiálními cenami): 1,6 TB se dá objednat za 3700 EUR (100 000 CZK), 3,2TB za 7200 EUR (196 000 CZK) a největší 4TB model se prodává od 9000 EUR (245 000 CZK). Asi tedy nehrozí, že by SSD DC P3608 někdo instaloval do PC – k tomu se ale ani nehodí provedením. Pro uchlazení vysoké spotřeby při zápise (při čtení je o něco nižší) je totiž třeba silný průvan skrz pasiv a záslepku karty. To splňují rackové serverové skříně, v desktopu ale takový průvan skrz oblast slotů PCI Express obvykle není. Museli byste kartě zaimprovizovat nějaké aktivní ochlazování navíc.
Recenzi disku můžete nalézt na webu The SSD Review, který také nafotil vnitřnosti karty.
Zdroje: The SSD Review, Storage Review, Intel (1, 2, 3)