Původně se předpokládalo, že frekvence v MHz (odpovídá teoretické propustnosti v Mb/s) budou od 1600 do 3200. Jelikož ale 1600MHz DDR3 moduly nejsou žádnou raritou a v rámci standardu jsou i kousky s taktem 2133 MHz, bylo rozhodnuto, že právě toto bude startovací bod pro DDR4 a konečná bude na frekvenci dvojnásobné, tedy 4266 MHz. Na oltář zvyšování propustnosti ale musela být učiněna významná oběť: změna topologie z „multidrop“ na dvoubodové spoje (point to point). To znamená, že na jeden paměťový kanál řadiče bude možné připojit pouze jeden DIMM modul.
V desktopových sestavách málokdy potřebujeme více než dva paměťové moduly. Ve specializovaných pracovních stanicích a zvláštěpak serverech ale toto uspořádání představuje poměrně velký průšvih. Jako jednu cestu řešení navrhuje JEDEC větší rozšíření stohování paměťových čipů na sebe s využitím technologie TSV (můstky procházející skrz čipy).
Tímto způsobem lze do balení, které vypadá jako jediný šváb, vtěsnat až osm paměťových čipů a jeden modul tak může mít několikanásobně vyšší kapacitu. Stohování není žádnou novinkou, právě u DDR4 ale JEDEC tuto technologii nejspíše přímo zařadí do standardu. Jenže ani to zřejmě nebude u serverů stačit…
…a tak se předpokládá, že na základní desce budou umístěny přepínací čipy, které připojení více modulů na jeden kanál umožní.
Tradičně se u nové generace pamětí bude snižovat pracovní napětí. Bude tedy nižší i spotřeba? Ne tak docela.
Běžné DDR4 moduly budou s největší pravděpodobností vyžadovat napětí 1,2 V, pro nízkonapěťovou variantu (pokračovatele DDR3L) se uvažuje o 1,1 či 1,05 V. Srovnáme-li moduly o stejné frekvenci, nižší napětí pochopitelně znamená nižší spotřebu, zvyšováním frekvence se ale postupně zvyšuje i spotřeba v absolutním vyjádření. Nutno dodat, že spotřeba roste daleko pomaleji, než propustnost – ale skutečně je výkon pamětí to, co běžný uživatel potřebuje?
Zdroj: PC Watch, X-bit labs