Hlavní navigace

DiRT Showdown: 20 karet v interaktivních grafech

5. 6. 2012

Sdílet

 Autor: Redakce

 

DiRT Showdown a stále stejné EGO

 

DiRT Showdown je dalším titulem ze série závodních her od Codemasters. A je asi největším odklonem od klasického závodění a rally, kde má série DiRT a ještě dříve Colin McRae Rally své kořeny.

Stejně jako ostatní hry, ve kterých se pod taktovkou Codemasters závodí s auty, běží novinka na herním enginu EGO, a stejně jako předchozí tituly, které jsme testovali (jmenovitě DiRT 3 a F1 2011), je to ještě EGO ve verzi 2.0.

Herní engine podporuje nové technologie včetně DirectX 11 i s teselací. Se Showdown ale nejspíš doznal a nebo ještě dozná nějaká drobná vylepšení. V nastavení detailů totiž přibyla zatím neaktivní položka global illumination, která by měla začít fungovat s avizovaným patchem.

Při stávajících možnostech nastavení se hra ve srovnání s DiRT 3 podle výsledků benchmarku jeví podobně náročná, oproti F1 2011 vypadá o něco náročnější. Nároky jsou ale vyšší – za relativně vysoké skóre v testech může to, že se do průměru z test započítávají i relativně dlouhé úvodní animace před startem, při kterých je framerate o poznání vyšší než při běžném hraní.

 

Ze Steamu pochází minimální a doporučená konfigurace:

  •  
    • OS: Windows Vista nebo Windows 7
    • procesor: AMD Athlon 64 x2 nebo Intel Pentium D @3.2Ghz
    • paměť: 2 GB RAM
    • grafická karta: • řada AMD HD2000, řada Nvidia 8000, řada Intel HD Graphics 2500, AMD Fusion A4
    • podporované grafické karty: AMD HD2000 Series, HD3000 Series, HD4000 Series, HD5000 Series, HD6000 Series, HD7000 Series; Nvidia GeForce 8000 Series, 9000 Series, GTX200 Series, GTX400 Series, GTX500 Series
    • DirectX®: 11
    • pevný disk:15 GB volného místa
    • zvuk: zvuková karta kompatibilní s DirectX
    • další požadavky: širokopásmové připojení k internetu
  • minimální konfigurace:

  •  
    • OS: Windows Vista or Windows 7 64 bit
    • procesor: AMD Bulldozer nebo Intel Core i7
    • paměŤ: 4 GB RAM
    • grafická karta: AMD HD5870 nebo Nvidia GeForce 470GTX
    • DirectX®: 11
    • pevný disk:15 GB volného místa
    • zvuk: zvuková karta kompatibilní s DirectX
    • další požadavky: širokopásmové připojení k internetu
  • konfigurace doporučená pro DX11:

 

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0018 MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0019 MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0020
originál | originál | originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0021 MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0022 MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0023
originál | originál | originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0024 MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0025 MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0026
originál | originál | originál

 

Integrovaný benchmark zahoďte

 

Jestliže se u dřívějších DiRTů dalo říct, že výsledky měření integrovaného benchmarku vycházejí s větší chybou než obvykle, u Showdown už je to úplný extrém. Z pěti po sobě jdoucích spuštění benchmarku vypadnou při stejném nastavení na stejném hardwaru třeba průměry 46,0; 45,2; 44,3; 46,2; 45,4 a 48,0 fps. Ještě hůř to vypadá, pokud se do grafu dají jednotlivé průběhy snímkových frekvencí:

Každý pes, jiná ves. Důvod je prostý. Především je problém v tom, že celá série Dirtů při benchmarku nepouští naskriptovaný test, jak je obvyklé, ale pustí běžný závod, ve kterém všechny automobily normálně řídí umělá inteligence. Bohužel pokaždé jinak.

V DiRT Showdown ještě ke všemu běží standardní benchmark na krátké trati s dvojím křížením, po které jede osm aut. Konfigurace testu (standardně ji (i u hry instalované z DVD) najdete v adresáři Steam\steamapps\common\dirt showdows) vypadá nějak takto:


  
   
    
    
    
    
    
    
    
  

Automobil navíc startuje na různých pozicích, takže někdy tlačíte před sebou tři auta, někdy jste naopak první. A někdy to do vás na křižovatce zboku někdo napere a odhodí vás na jinou část trati, nebo někdo jiný otočí dozadu.

Výsledkem je hodně nepřesné měření s odchylkou kolem 10 %, a pro rozumný benchmark opravdu nevhodná trať, či přinejmenším nastavení.

Postupně jsem tedy zredukoval počet aut na polovinu, čtvrtinu a osminu, abych zjistil, co to udělá s průměrnými výsledky a s průběhy. Z grafů je zřejmé, že s ubývajícími strkanicemi, při kterých se práší a létají jiskry, dochází k menším propadům výkonu (minimální fps jsou vyšší), což je sice nežádoucí (musíte počítat s tím, že při reálném hraní budou minima nižší), ale je to mnohem přijatelnější než neopakovatelná měření a velký rozptyl výsledků.

I se dvěma automobily ještě docházelo ke kolizím, s jediným vozem už je průběh skoro vzorný. Důležité je i to, že se průměrné fps výrazně neliší od situace, kdy je na trati osm aut (a náhodou se to obejde bez kolizí s většími propady výkonu).

Proč tak obšírně? Abyste výsledky testů, ve kterých bude DiRT Showdown testovaný na standardním nastavení, brali s rezervou, a také abyste na to při ladění výkonu pamatovali a soubor s konfigurací testu příslušně upravili. Po redukci vypadá klíčová pasáž takto:


  
   
  

 

Testovací sestava a metodika

 

Jako obvykle jsem se nechtěl spoléhat jen na to, co nám naservírovali vývojáři, a udělal jsem průřez celou hrou, změřil jsem všechny tratě, které lze benchmarkem spustit. U Showdownu je to s testováním komplikovanější než u klasických DiRTů, spousta tratí je nepoužitelná, protože nejde o okruh, ale využívají se pro volnou jízdu. Když už benchmark u takových tratí neposadí auto někam mimo mapu, vozidlo bezcílně bloumá po mapě a naráží do různých objektů.

Nepoužitelné tratě jsem tedy metodou pokus omyl separoval, a z těch použitelných se ohlížel po těch nejnáročnějších (alespoň pro Radeon HD 7770). A zjistil jsem, že tentokrát vývojáři vybírali celkem vhodně a Nevada – route 2 patří k těm nejnáročnějším (i když jsou ve hře i náročnější). Jako druhou jsem zvolil Miami - route 0, u které jsem naměřil nejnižší výkon. Protože první dvě trati jsou jen půlminutové jednohubky s křižovatkami sloužící primárně pro otloukání aut, jako třetí jsem ještě vzal o něco méně náročný, avšak více než dvakrát delší okruh Baja Iron – route 1.

Každá trať se testuje dvakrát, výsledný konfigurační soubor vypadá takto:


  
    
  
  
    
  

  
    
  
  
    
  

  
    
  
 
    
  

A spouští se z příkazové řádky z adresáře, kde je DiRT Showdown nainstalovaný pomocí příkazu showdown_avx.exe -benchmark example_benchmark1920.xml.

Hru jsem testoval s (téměř) maximálním nastavením detailů a vyhlazováním MSAA 4×. Úplně dole v nastavení je totiž ještě neaktivní položka Global Illuminitation.




Global illumination se dá vynutit i editací konfiguračního souboru (standardní umístění je c:\Users\jméno_profilu\Documents\My Games\DiRT Showdown\hardwaresettings\hardware_settings_config.xml). V souboru je řádek:

přepsáním parametru na true se globální osvětlení aktivuje. Nehrál jsem si s tím dost dlouho na to, abych si všiml nějakých změn v kvalitě obrazu, jediné, na čem se aktivní GI projevilo, byl podstatně nižší výkon. Je ale pravděpodobné, že jsou s ní zatím nějaké potíže (ať už je to nefunkčnost nebo přílišné propady výkonu), proto bude aktivní až s patchem.

Testovací sestava

Protože s DiRT Showdown počítám do nové metodiky testování grafických karet, testoval jsem už na nové testovací sestavě.

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

  • základní deska: Gigabyte X79-UD5
  • procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
  • chladič CPU: Noctua NH-D14
  • paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
  • zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
  • pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
  • skříň: Gelid DarkForce
  • operační systém: Windows 7 x64

Gelid Darkforce
originál

Karty AMD byly testovány na posledních dostupných ovladačích Catalyst 12.6 beta s profily 12.6 CAP1, karty Nvidie na ovladačích 301.42 s certifikací WHQL.

Hru nám do testu poskytl distributor Codemasters pro ČR, společnost ConQuest entertainment, které bychom touto cestou rádi poděkovali.

Conquest entertainment

 

Karty s GPU AMD

 

Asus Radeon HD 5850, 1024 MB

Radeon HD 5850 je osazený slabší verzí jádra RV870 s kódovým označením Cypress, které má počet 5D stream procesorů snížený z 1600 na 1440.

Karta od Asusu je v referenčním provedení s jádrem taktovaným na 725 MHz a 1 GB paměti GDDR5 s efektivní frekvencí 4000 MHz připojeným přes 256b sběrnici.

 

 

Sapphire Radeon HD 5870, 1024 MB

Radeon HD 5870 nese plnohodnotné jádro Cypress se 1600 stream procesory (5D). Karta od Sapphire je v referenčním provedení, grafický čip je taktovaný na 850 MHz, paměti GDDR5 běží na 4800 MHz efektivně a komunikují přes 256b sběrnici. Spolu s HD 5850 jde o první karty s podporou DirectX 11.

 

Gigabyte Radeon HD 6770, 1024 MB

Radeon HD 6770 se (alespoň co do herního výkonu) je postavený na stejném základu jako HD 5770. Jádro s kódovým označením Juniper je taktované na na 850 MHz a 1 GB pamětí GDDR5 běží na 1200 MHz (4800 MHz efektivně), komunikují přes 128b sběrnici. Karta má 800 stream procesorů (superskalární 5D).

Pozor si ale dávejte na jednu věc, v obchodech se objevily i modely s podstatně sníženými takty jádra i pamětí (775 či 800 MHz u jádra a i 4000 MHz u pamětí) či s poloviční kapacitou paměti.

 

AMD Radeon HD 6850, 1024 MB

Radeon HD 6850 je osazený slabší variantou 40nm jádra Barts. Karta je v referenčním provedení přímo od AMD, má 960 stream procesorů, takt jádra 775 MHz a paměti typu GDDR5 běží na 4000 MHz efektivně a s GPU komunikují po 256b sběrnici.

 

AMD Radeon HD 6870, HD 1024 MB

Radeon HD 6870 je výkonnější model osazený jádrem Barts. Jádro má 1120 stream procesorů. Karta je v referenčním provedení AMD, jádro je taktované na 900 MHz, paměti typu GDDR5 běží na 4200 MHz.

 

AMD Radeon HD 6950, 2048 MB

Karta v referenčním provedení je přímo od AMD. Jádro je taktované na standardních 800 MHz, 2048 MB paměti GDDR5 běží na .

 

Sapphire Radeon HD 6970 OC FleX, 2048 MB

Sapphire HD 6970 je mírně přetaktovaná variace na Radeon HD 6970 s plnohodnotným jádrem Tahiti s 1536 superskalárními stream procesory. Takt jádra je zvýšený z referenčních 880 na 930 MHz, paměti běží na standardních 5500 MHz efektivně.

 

Sapphire HD 7750 Ultimate, 1024 MB

Radeon HD 7750 od Sapphire má sice přízvisko Ultimate, ze kterého by se mohlo zdát, že jde o přetaktovanou kartu, vysloužil si jej ale chlazením. Takty karty odpovídají standardní HD 7750 v referenčním provedení.

 

Sapphire HD 7770 OC Vapor-X, 1024 MB

Radeon HD 7770 od Sapphire je jen mírně přetaktovanou verzi

 

 

AMD Radeon HD 7950, 3072 MB

Radeon HD 7950 je slabším modelem postaveným na prvním 28nm grafickém čipu s kódovým označením Tahiti. Oproti HD 7970 má jádro taktované o poznání níže na 800 MHz, aktivních je jen 1792 stream procesorů a 3 GB GDDR5 běží na 5000 MHz efektivně a komunikují přes 384b sběrnici.

 

Sapphire Radeon HD 7970 OC, 3072 MB

Radeon HD 7970 v současnostni nejvýkonnější grafickou kartou AMD. Je postavený na plnohodnotné verzi grafického čipu Tahiti s aktivními 2048 stream procesory.

Testovaná karta od Sapphire je mírně přetaktovaná, jádro běží na 950 MHz (oproti 925 MHz u referenční karty) a paměti na 5700 MHz (oproti 5500 MHz efektivně).

 

 

 

 

Karty s GPU Nvidia

 

Nvidia GeForce GTX 460, 1024 MB

GeForce GTX 460 je výkonnější variantou osazenou grafickým jádrem GF104. Jádro běží na frekvenci 675 MHz a má 336 stream procesorů na dvojnásobném taktu 1350 MHz. 1 GB pamětí GDDR5 je taktovaný na 3600 MHz efektivně.

 

MSI GeForce GTX 550 Ti OC, 1024 MB

Jádro GF116 je standardně taktované na 900 MHz a paměti běží na 4101 MHz efektivně. Testovaná karta je nereferenční přetaktovaný model od MSI, jehož jádro běží na 950 MHz, stream procesory na 1900 MHz a paměti na 4300 MHz.

GeForce GTX 550 Ti je jednou věcí atypická – přestože má 192b sběrnici, nese 1 GB paměti GDDR5. Kulatého čísla s nekulatou 192b šířkou sběrnice se Nvidii povedlo dosáhnout tím, že na jednotlivé kanály řadiče osadila paměťové čipy s různou kapacitou.

 

Gigabyte GeForce GTX 560 OC, 1024 MB

GeForce GTX 560 je jedním z mála modelů, kterému Nvidia nedala s uvedením do vínku referenční taktovací frekvence jádra a pamětí, ale parametry udala rozsahem 810–950 MHz pro jádro a 4004–4400 MHz efektivně pro paměti GDDR5.

GeForce GTX 560 od Gigabyte sice má sice v modelovém značení dovětek OC, což má značit přetaktovaný model, ve skutečnosti má s 830 MHz ale velmi blízko ke spodní hranici taktů a patří k nejníže taktovaným GTX 560. Takt pamětí pak odpovídá spodní hranici, běží na 4008 MHz.

 

Nvidia GeForce GTX 560 Ti, 1024 MB

GeForce GTX 560 Ti je osazená plnohodnotným jádrem GF114, vylepšenou variantou GF104, která má na rozdíl od GTX 460 aktivní všechny streaming multiprocesory. Také takty jádra a pamětí jsou o něco vyšší. Výsledkem je karta, která má jádro taktované na 823 MHz, aktivních 384 stream procesorů na frekvenci 1645 MHz a paměti běží na 4008 MHz efektivně.

 

Nvidia GeForce GTX 570, 1280 MB

GeForce GTX 570 je osazena jádrem GF110, vylepšenou GF100. V testu je karta v referenčním provedení, jejíž jádro je taktované na standardních 732 MHz a paměti běží na 3800 MHz efektivně.

 

Nvidia GeForce GTX 580, 1536 MB

GeForce GTX 580 je osazena jádrem GF110, vylepšenou GF100. V testu je karta v referenčním provedení.

 

Nvidia GeForce GTX 670, 2048 MB

GeForce GTX 670 je levnější model postavený na jádře GK104. Oproti GeForce GTX 680 má karta snížený počet aktivních stream procesorů o 192 na 1344, takt jádra je snížený z 1006 na 915 MHz a udávaná průměrná frekvence s GPU Boost je 980 MHz místo 1058 MHz.

 

 

Nvidia GeForce GTX 680, 2048 MB

GeForce GTX 680 je postavená na grafickém jádře GK104 s architekturou Kepler, což znamená novou architekturu bez dvojnásobného taktu stream procesorů, automatické přetaktování GPU Boost, 28nm výrobní proces a podporu DirectX 11.1 a PCI Express 3.0. Jde o nejvýkonnější jednočipovou grafickou kartu Nvidie a budeme-li mluvit o kartách na referenčních taktech, také o nejvýkonnější herní grafický čip současnosti.

 

 

 

 

srovnání karet v rozlišení 1920 × 1080 bodů

 

První měření odpovídá téměř standardnímu benchmarku, okleštěný je jen o soupeřící vozy. V praxi se kvůli tomu sice zlepšil průměr nějaké 2–4 snímky za sekundu, výrazně se ale zvýšila přesnost měřených výsledků a klesla pravděpodobnost, že auto skončí někde ve svodidlech, ze kterých se už nevymotá.

" width="600" height="338" frameborder="0">

 

 

" width="600" height="338" frameborder="0">

 

" width="600" height="338" frameborder="0">

 

 

srovnání karet v rozlišení 2560 × 1600 bodů

 

" width="600" height="338" frameborder="0">

" width="600" height="338" frameborder="0">

" width="600" height="338" frameborder="0">

 

 

 

 

výkon ve 3D Vision

 

DiRT Showdown dostal rating Good, se spuštěním hry přes showdown_avx.exe či Steam ale možná ovladače hru správně neidentifikovaly a tak ji hlásily jako neznámý titul. Při krátkém experimentování jsem ale na žádný závažnějš problém nenarazil (kromě obvyklých detailů, které trochu tahají oči, jako jsou nepřesné odlesky nebo mírně odlišné stíny pro pravé a levé oko).

Během hraní není zejména při pohledu z kokpitu (nebo přesněji z kapoty) prostorový dojem tak výrazný (lze jej zvýšit úpravou hloubky), při pohledu zezadu už je to mnohem lepší, ale 3D stereo si asi nejvíc užijete při přehrávání záznamů, kde autíčka vyskočí z obrazu jako papírové modely z ábíčka a jejich pošťuchování připomíná autodráhu. Obzvlášť efektní jsou průlety retardéry z pneumatik a částicové efekty jako kouř nebo bláto odletující od pneumatik.

 

Pro orientaci jsem vyzkoušel tři výkonnější a jednu slabší kartu (zejména slabší modely nemá stejně valný význam testovat). Testoval jsem stejné scény ve dvou rozlišeních – 1920 × 1080, které je nejčastější pro 3D monitory, a méně náročných 1280 × 780 bodů, což je často používané širokoúhlé rozlišení u cenově dostupnějších 3D projektorů.

 

 

 

 

 

 

 

A ještě galerie screenshotů. Pod sebou jsou zmenšené náhledy převedené do JPEGu, klepnutím by se měl stáhnout nebo otevřít obrázek ve formátu JPS (JPEG stereo). S tím, v čem je prohlížet, už si musíte poradit sami.

Obrázky jsou nasnímané pomocí ovladačů Nvidie, které v základním nastavení bohužel ukládají jen do intenzivně komprimovaných JPEGů (resp. JPS, tedy JPEG Stereo). Z obrázků tak vygumovaly spoustu detailů a občas je hodně rozmázly.

 

výkon v Eyefinity a Surround

 

A poslední sada testů patří režimu Eyefinity a Surround. U Nvidie zvládají (z jednoprocesorových karet) zapojení tří monitoru standardně zatím pouze GeForce GTX 670 a GTX 680, u AMD je jich o hodně víc, ale při daném nastavení má smysl zkoušet jen ty výkonnější. Obdobně jako při běžných testech platí, že při snímkové frekvenci kolem 34 fps a nižší už má hra citelný inputlag a vůz se ovldádá dost špatně.

 

 

 

 

 

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0000
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0001
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0002
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0003
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0004
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0005
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0006
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0007
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0008
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0009
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0010
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0011
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0012
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0013
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0014
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0015
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0016
originál

MSI GeForce GTX 670 Power Edition-0017
originál

 

Závěrečné shrnutí

 

Závěrečné shrnutí

Karty s čipy Nvidie dostávají od Radeonů v DiRT Showdown pořádný výprask. Dalo se to čekat, i když možná ne v takové míře – je to jedna z mála her, na jejímž vývoji AMD intenzivně spolupracovalo a která by měla být dodávaná i zdarma s některými Radeony řady HD 7000.

V případě DiRT 3 vyšly pár dní po vypuštění hry ovladače, se kterými karty dosáhly citelného nárůstu výkonu (až kolem 20 %). Nvidia zatím nevypustila ovladače, které by byly pro DiRT Showdown nějak optimalizované a vlastně ještě ani nemá oficiální profily pro SLI.

Uvidíme, jestli se dodatečného vylepšení výkonu dočkáme i v tomto případě. Jakkoliv mě neláká představa testovat všechny GeForce znova, byly by ovladače zvyšující výkon více než vhodné, výsledky GeForce jsou ve srovnání s většinou titulů výrazně podprůměrné. A týká se to obecně všech GeForce, ne jen posledních GTX 680 a 670 se 256b sběrnicí a 2 GB paměti. Pokud by to tak zůstalo, Dirt Showdown by byl v testovacích metodikách pro Radeony výraznou posilou do celkového průměru.

Záludný test, záludné výsledky

Co zajímá ale spíš hráče – z výsledků je zřejmé, že k plynulému hraní není zapotřebí nejvýkonnějších karet. Ještě ale znovu připomenu, že naměřené výsledky jsou ale záludné hned ve třech ohledech.

První záludnost je podrobně rozepsaná v kapitole s příznačným názvem „Integrovaný benchmark zahoďte“. Dá se předpokládat, že většina recenzentů bude testovat se standardním nastavením, počítejte tedy s tím, že pokud na Showdown narazíte někde v metodice pro grafiky, mohou být v takovém případě naměřené výsledky zatížené nadprůměrnou (i 10%) chybou.

 

Tou druhou je dosažené skóre, které je o něco lepší díky úvodním přeletům nad dráhou a startovními pozicemi, kde je po několik vteřin snímková frekvence výrazně vyšší než v samotné hře a trochu to vylepšuje průměr – počítejte s tím, že při běžném hraní bude u karet s frekvencí kolem 45 fps průměrný framerate o 4–5 % nižší.

A konečně třetí, pro tituly postavené na enginu EGO typická a notoricky se opakující – i když hra dosahuje zdánlivě plynulých 25 fps, je při této snímkové frekvenci prakticky nehratelná kvůli výraznému inputlagu. V režimu Eyefinity s jedním z pomalejších Radeonů zpoždění, s jakým kola reagovala na klávesnici, pohybovalo i přes snímkovou frekvenci přibližně 30fps odhadem kolem 0,2–0,3 s.

Ve vzduchu zůstává viset ještě jedna věc – momentálně zakázaná položka Global Illumination, která může s náročností celého titulu pořádně zamávat.

V plném HD rozlišení se 4× MSAA si při maximálních detailech (tedy bez globálního osvětlení) zahrajete bez větších potíží na kartách GeForce GTX 560 či HD 5850 a výkonnějších, u slabších karet už budete muset možná snižovat detaily.

WT100

Za poskytnutí hry do testu děkujeme společnosti ConQuest entertainment

Conquest entertainment