Dvojrecenze: Gigabyte Z68X-UD3H a MSI Z68A-GD80

21. 6. 2011

Sdílet

 Autor: Redakce

Úvod, testovací sestava

Nejprve stručné připomenutí testované čipové sady: Intel Z68 Express je ve své podstatě nadstavbou mainstreamového P67 (ten neobsahuje grafické výstupy, ale umožňuje přetaktování procesorů typu K) a kancelářského H67. Druhý jmenovaný výstupy sice obsahuje, ovšem není zde umožněno přetaktování CPU. Logicky tedy můžete ladit pouze iGPU.

Z68 spojuje funkce obou zmíněných, obsahuje sběrnici FDI pro grafické výstupy a podporuje přetaktování jak CPU, tak iGPU.

Kromě výše zmíněného obsahuje novou funkci Intel SRT (Smart Response Technology) a základní desky jsou navíc také vybaveny funkcemi Lucid Virtu s podporou přepínání mezi integrovanou a dedikovanou grafickou kartou.

K testu máme základní desku Gigabyte Z68X-UD3H-B3 a MSI Z68A-GD80 (B3). Gigabyte s cenou kolem 3200 Kč patří do střední třídy, disponuje pouze dvěma PCIe ×16 sloty a jednodušším napájením. Každopádně výbava konektorů a rozhraní je velice slušná.

Deska MSI s cenou lehce nad 5000 Kč patří do vyšší třídy, nabídne tři dlouhé PCIe ×16 sloty s patřičnou podporou multi-GPU, mnohofázové napájení a několik specialit jako vyvedené body pro měření napájecího napětí, tlačítka pro spuštění, reset a automatické přetaktování systému či přídavný konektor pro napájení grafických karet.

 

Testovací sestava

Pro testování jsme použili následující komponenty, systém a ovladače:

Testovací
konfigurace 
procesor Intel Core i7-2600K 
operační paměti Kingston HyperX 2x2GB DDR3 
grafická karta Gigabyte GeForce GTX 460 SOC 1 GB
pevný disk WD VelociRaptor 150GB, 10 000 ot./min
chladič BOX, Noctua NH-D14
napájecí zdroj Corsair TX750, 750W
operační systém Windows 7 Ultimate, 64bit
ovladače grafické karty ForceWare 266.58

Gigabyte Z68X-UD3H-B3

Gigabyte Z68X-UD3H-B3 - balení, příslušenství, popis

Pestrobarevná krabice Gigabyte prezentuje zejména Touch „BIOS“ a veškeré funkce, které deska nabízí.

Příslušenství je pouze základní, je zde manuál, DVD s SW a ovladači, rychlá příručka, 4× SATA kabel, SLI můstek a I/O shield panel.

Specifikace výrobce:

Gigabyte Z68X-UD3H-B3
podporované procesory Intel Core i3/Core i5/Core i7
patice LGA 1155
čipová sada Intel Z68
operační paměť DDR3-1066/1333/1600/1866/2133
počet paměťových slotů/maximální velikost 4/32
druhy napájecích konektorů 1× 24pin 1× 8pin
formát ATX
zvukový kodek Realtek ALC889
počet zvukových kanálů 7.1
síťová karta/čip 1× 1 Gb/s, Intel 82579 
PCI Express sloty 2× PCI-E ×16, 3× PCI-E ×1
PCI sloty 2
USB 2.0 4 na zadním I/O panelu, 6 rozšiřujících
USB 3.0 2 na zadním I/O panelu, 2 rozšiřující
SATA 4× SATA 6 Gb/s, 3× SATA 3 Gb/s, 1× eSATA 3 Gb/s
PATA ne
FDD ne
příslušenství 4× SATA kabel, SLI můstek, zadní záslepka, manuály, instalační CD/DVD
 
cena [Kč] 3400 (stepping B3)

 

Použité komponenty, rozložení

PCB desky je včetně téměř všech konektorů v černé barvě a návrh vypadá velice jednolitě. Rozložení a umístění jednotlivých prvků je zcela standardní.

Pro snížení ceny je napájení procesoru pouze sedmifázové (čtyři pro samotné CPU) a na regulátorech je tak jen malý pasivní chladič. Ten je bohužel nepříliš pevně namontován plastovými push-piny a celkem dost se viklá. Napájecí konektor je osmipinový.

Patice pro LGA 1155 je od firmy Lotes a pojme veškeré procesory Intel Sandy Bridge.

Paměťové sloty jsou celkem čtyři a jsou bez barevného odlišení kanálů dual-channel. Celkově lze osadit až 32 GB paměti s frekvencemi 1066/1333/1600/1866/2133 MHz.

Hlavní napájecí konektor má 24 pinů, za ním se skrývá konektor pro rozšíření USB 3.0 a v pravém rohu desky jsou čtyři barevné LED diody pro indikaci napájení fází DES.

Nabídka rozšiřujících konektorů je slušná, jsou zde dva PCIe ×16, tři PCIe ×1 a dva obyčejné sloty PCI. Podpora multi-GPU je samozřejmě jak pro SLI tak i CrossFireX, a to s linkovou dotací 8 + 8. V dolní části desky jsou rozšiřující konektory pro USB a také sériový port.

V pravé dolní části je klasicky čip Z68 s chladičem, piny pro přední panel a sedm konektorů SATA. Tři černé jsou SATA 3 Gb/s (PCH), dva bílé SATA 6 Gb/s (PCH) a dva šedé rovněž rychlosti 6 Gb/s (Marvell).

Zadní panel obsahuje konektory z leva: 1× kombinovaný PS/2 (klávesnice/myš), 2× USB, VGA, DVI, HDMI, Display port, 1× optický audio výstup, 1× USB / eSATA, 1× FireWire, , 2× USB, 1× 1Gb LAN, 2× USB 3.0, 8kanálové audio.

Kompletní fotogalerie














BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

Gigabyte stále zůstává na klasickém Award BIOSu pouze s podporou EFI boot pro velké pevné disky. Grafické nastavení prozatím nabízí pouze v podobě utility Touch BIOS jež uvidíte dále.

Uspořádání a možnosti BIOSu jsou shodné s ostatními deskami Gigabyte, například P67. Podíváme se na něj tak jen stručně. Možnosti přetaktování jsou v MB Intelligent Tweakeru a dále v dalších podmenu.

Zde můžete nastavit jednotlivé frekvence, násobiče a v podmenu CPU Core Features najdete také úsporné funkce procesoru, Turbo mod a nastavení jader

V dalším podmenu můžete nastavit veškerá napájecí napětí, opět jsou k dispozici dostatečné rozsahy a možnosti. Poměrně novou inovací je Multi-Steps Load-Line, kalibrace vdroop napětí, které se změní při přechodu z idle do zatížení. Gigabyte poprvé používá multi volbu, do současnosti byly k dispozici pouze tři úrovně (levely), nyní jich je deset.

Ovšem konkrétně tato deska má velmi omezený počet fází tudíž funkce nemůže nabídnout patřičně stabilní napětí pro vyšší přetaktování. (předvedeme si v praxi dále)

Samozřejmostí je monitorink systému s možností regulace CPU ventilátoru. Stejně tak několik profilů pro uložení celého nastavení BIOSu, jednoduché flashování pomocí integrované utility atp.

Gigabyte Touch BIOS

Jako kompenzaci absence „grafického BIOSu“ EFI, nabízí Gigabyte utilitu Touch BIOS pro změnu nastavení ze systému Windows.

Dostupné jsou zde téměř všechny položky a jejich nastavení, ovšem pro potvrzení a uložení je samozřejmě nutný restart.

Možnosti nastavení bootování.

Monitoring (PC health status).

Nastavení integrovaných zařízení, řadičů SATA a USB.

Menu přetaktování a ladění výkonu.

MSI Z68A-GD80 (B3)

MSI Z68A-GD80 (B3) - balení, příslušenství, popis

Bílo modrému balení MSI dominuje vizualizace edice Military Class II – kvalitních součástek s dlouhou výdrží.

Příslušenství je trochu obsáhlejší, manuály, DVD s ovladači a SW, ovladače Virtu, kabely pro měření napětí,  propojka SLI, čtyři SATA kabely, redukce napájení, I/O shield panel a zadní rozšiřující bracket USB 3.0.

Specifikace výrobce:

MSI Z68A-GD80 (B3)
podporované procesory Intel Core i3/Core i5/Core i7
patice LGA 1155
čipová sada Intel Z68
operační paměť DDR3-1066/1333/1600/1866/2133
počet paměťových slotů/maximální velikost 4/32
druhy napájecích konektorů 1× 24pin 1× 8pin 1× 6pin
formát ATX
zvukový kodek Realtek ALC889
počet zvukových kanálů 7.1
síťová karta/čip 1× 1 Gb/s, Intel 82579 
PCI Express sloty 3× PCI-E ×16, 2× PCI-E ×1
PCI sloty 2
USB 2.0 4 na zadním I/O panelu, 6 rozšiřujících
USB 3.0 2 na zadním I/O panelu, 2 rozšiřující
SATA 3× SATA 6 Gb/s, 4× SATA 3 Gb/s, 1× eSATA 6 Gb/s
PATA ne
FDD ne
příslušenství 4× SATA kabel, SATA redukce, SLI můstek, zadní záslepka, USB 3.0 bracket, manuály, instalační CD/DVD, kabely pro měření napětí
 
cena [Kč] 5000 (stepping B3)

 

Použité komponenty, rozložení

Deska MSI má černé PCB s černo-modrými konektory. GD80 označuje nejvyšší sérii, a tak na desce mimo standardních konektorů nechybí vyvedené body pro měření napájecího napětí či přídavné napájení slotů.

Napájecí kaskáda má celkem třináct fází složených z Military Class II součástek. Typem obvodů je DrMOS, cívky SFC a kondenzátory Hi-c s dlouhou výdrží a ušetřením prostoru kolem patice.

Pro procesory Intel Sandy bridge je zde socket H2 (LGA 1155) a podporovány jsou všechny modely.

Sloty pro operační paměti DDR3 jsou zde čtyři, maximální kapacita činní 32 GB a podporované frekvence jsou DDR3 1066/1333/1600/2133. Napájecí konektor má standardních 24 pinů. Před ním je modrý panel pro měření napájecího napětí na komponentách a v horní části je několik extra svítivých LED pro indikaci právě aktivních fází VRM, které fungují bez nutnosti instalace SW a lze je samozřejmě vypnout.

Rozšiřující sloty jsou v podobě tří PCIe ×16, dvou PCIe ×1 a dvou obyčejných PCI. Deska podporuje SLI i CrossFireX konfigurace slotů 8 + 8, nebo 8 + 8 + 4. V horní části je přídavný šestipinový konektor pro zvýšení stability napětí při přetaktování multi-GPU. V dolní části jsou po té tlačítka pro spuštění, reset a automatické přetaktování. Vedle nich najdete rozšiřující konektory USB, USB 3.0 a FireWire.

V levém rohu je čip zvukové karty, jde o standardní integrovaný Realtek ALC889 přítomný na většině základních desek, ovšem můžete použít speciální ovladače, které aktivují například EAX a jiné efekty. Je třeba však počítat s vyšší zátěží procesoru a nižší kvalitou.

V levé části můžete vidět piny pro připojení předního panelu, rozšiřující konektory pro USB. SATA konektorů je celkem sedm, čtyři černé s rychlostí 3 Gb/s a tři bílé 6 Gb/s.

Na zadním panelu jsou konektory z leva: 1× kombinovaný PS/2 (klávesnice/myš) , 1× optický audio výstup, CMOS reset, FireWire, 2× USB, eSATA, 2× USB, 2× 1Gb LAN, 2× USB 3.0, DVI, HDMI, 8kanálové audio.

Kompletní fotogalerie













BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

MSI EFI ClickBIOS je opět zcela shodný s předchozími modely jako je například P67A-GD80.

Pohyb v menu je vcelku bezproblémový, ovšem kvůli „omalovánkovému“ vzhledu a velmi nepřehledně „zahrabanými“ položkami je nastavení někdy velmi těžké.

Každopádně žádná z důležitých položek nechybí. Z hlediska přetaktování lze bez problémů nastavit vše potřebné včetně detailního časování operačních pamětí.

Společnost MSI se velmi soustředí také na spotřebu. S jejich technologií Green Power základní desky dosahují velice slušných hodnot v porovnání s konkurencí a mimo to máte také možnost sledovat odběr například procesoru.

Kromě samozřejmých funkcí MSI ClickBIOS nabízí i například Memory Test, zálohování či hry, ale ke většině rozšířených funkcí je nutné mít v mechanice DVD z příslušenství.

Chlazení, teploty, spotřeba

Chlazení, teploty, spotřeba

S přesunutím téměř veškerých tepelně náročných prvků jako je řadič operačních paměťi řadič či PCIe do procesoru zbyl na desce pouze „jižní“ můstek a napájení, které je třeba chladit.

Chlazení může být tak menší, jednoduší a navíc je k dispozici více místa kolem patice pro velké chladiče procesoru.

Gigabyte Z68X-UD3H-B3

Deska Gigabyte má omezený počet napájecích fází, a tak je zde i menší počet mosfetů, které je nutné chladit.

Jak jsem již ale zmínil, připevnění pasivního chladiče VRM je realizováno pomocí plastových pushpinů a i když není chladič rozměrný, nedrží příliš pevně a trochu se viklá.

 

Čipset je opatřen nízkým chladičem. Z68 není příliš tepelně náročný a tento typ chlazení rozhodně postačí. Na jádře je klasická teplovodivá pasta.

MSI Z68A-GD80

Deska MSI má opravdu rozměrné napájení s třinácti fázemi. Obvody DrMOS chladí dva pasivy propojené heat-pipe.

Můstek čipové sady je chlazen samostatným malým pasivem stejně jako u desky Gigabyte.

Skvělé je použití šroubků pro montáž chladičů, drží tak perfektně a mají bezproblémový kontakt. Pasta na čipu Z68 je také klasická, žádné teplovodivé podložky.

Teploty

Spotřeba

 

Přetaktování

Gigabyte Z68X-UD3H-B3

Základní deska Gigabyte míří do nižší třídy, ovšem přetaktování procesorů Sandy Bridge s přídomkem K je beztak především záležitostí změny násobiče. Omezení ze strany desky tak v tomto ohledu odpadá, ale samozřejmě je potřeba dostatečně výkonné napájení.

Náš testovací procesor Core i7-2600K potřebuje pro stabilní chod taktu 5 GHz zhruba napájecí napětí 1,425 V. (Zobrazené napětí na obrázku je špatně odečítáno na všech deskách Gigabyte, nejde o CPU vcore, ale VTT tedy napětí integrovaného paměťového řadiče).

Systém byl na této magické frekvenci sice plně stabilní, ale za poměrně velkou daň. Deska nemá dostatečně tvrdé napájení a ani s kombinací multi load line kalibrace není schopné udržet podobné hodnoty při přechodech idle/burn. Z toho důvodu bylo nutné nastavit v BIOSu hodnotu až na velmi vysokých 1,54 V, přičemž při zatížení napětí pokleslo na minimálně potřebných 1,43 V.

Na poměrně levnou základní desku jsou ale možnosti celkem slušné a ani vysoký takt 5 GHz nebyl zásadní překážkou.

Automatické přetaktování zajišťuje program EasyTune, zde jsou na výběr tři profily, které po aktivaci a restartování systému přetaktují procesor. Ovšem je třeba počítat, že funkce nevypne Turbo a výsledný takt bude tedy ještě o jeden násobič vyšší (dle vytížení). Není tedy možné potvrdit 100% funkčnost posledního profilu na všech procesorech. Napájecí napětí bylo 1,336 V.

EasyTune slouží i pro manuální úpravy násobiče či napájecích napětí ze systému bez nutnosti restartovat PC.

MSI Z68A-GD80 (B3)

Deska MSI má přímo tlačítko pro automatické přetaktování. To stačí stisknout, zapnout PC a procesor je přetaktován na hodnotu 4,2 GHz s napětím 1,344 V. Zde došlo k opravě a snížení hodnoty, předchozí desky MSI měly při aktivní funkci OC Genie zbytečně vysoké napětí přes 1,4 V.

S plně manuálním přetaktováním nebylo problém dosáhnout 5 GHz a díky dostatečnému napájení bylo napětí plně stabilní s minimálním poklesem.

Je třeba ale říci, že ačkoliv by procesor na vyšší takt rozhodně potenciál měl, tak ho nebylo možné dosáhnout. Při frekvenci 5,2 GHz s napětím 1,55 V už při maximálním vytížení zasáhlo OCP (over current protection) a základní deska se vypnula. Celkově jsou tedy možnosti přetaktování víceméně pouze průměrné.

Pro manuální přetaktování ze systému a zobrazování informací MSI dodává program Control Center ve verzi II. Bez nutnosti restartování tak lze měnit násobiče procesoru, takt BCLK i napájecí napětí.

Na druhé záložce Green Power je možné sledovat aktuální hodnoty napětí, teplotu, počet aktivních fází a řídit ventilátory.

Lucid Virtu a Intel Smart Response

Lucid Virtu

Základní desky s čipsetem Z68 a vyvedenými grafickými výstupy podporují technologie pro využití kombinace dedikované grafické karty a integrovaného grafického jádra v procesoru. Funkce umí přepínat mezi kartami zcela bez interakce a podvědomí uživatele automaticky dle právě prováděné činnosti. Ve 2D režimu (na ploše) je aktivní Sandy Bridge iGPU, po spuštění 3D hry se aktivuje dedikovaná grafická karta. Monitor je stále připojen do výstupu na základní desce, karta je tak zcela neosazená.

 

Předně bych chtěl ale objasnit několik vzniklých nesrovnalostí a dotazů po minulém testu desky Z68. Mohlo by se zdát, že primárním cílem Virtu je snížení spotřeby elektrické energie odpojením dedikované karty ve 2D režimu, kdy není její výkon potřeba. Ovšem toto bohužel Virtu neumí a ani s tím nebylo počítáno v návrhu. Po přepnutí na iGPU je dedikovaná karta stále v činnosti (v režimu idle) a spotřebovává stále stejně energie jako by byl monitor připojen přímo do ní. Na druhou stranu pokles výkonu v podporovaných hrách při aktivním Virtu je velmi malý a prakticky zanedbatelný.

Ptáte se, stejně jako já, k čemu je tedy Virtu dobré? Máte možnost mít aktivní iGPU v procesoru a zároveň mít v PC osazenou dedikovanou kartu v PCIe slotu. V momentě kdy spustíte HD film či nějaký rendering, nebo kódování videa může tuto činnost provést procesor a iGPU, což funguje zcela bezproblémově přičemž grafická karta zůstane v klidu. Na druhém systému bez aktivní funkce Virtu bude stejný „jednoduchý“ úkon zpracovávat právě grafická karta se zcela zbytečně zvýšenou spotřebou, protože se přepne do 3D režimu a zvýší frekvence.

To zní už daleko lépe, ale funkce není tak nějak stále dotažena do konce. Podporuje sice jak grafické karty AMD/ATi tak i Nvidia, ovšem není zde funkční Control Center a pochopitelně ani ovládací panel Nvidia. Stejně tak z principu nepracuje PhysX, ani CUDA a ani dekódování ATi. Multi-GPU je zatím také bez podpory a pochopitelně nejsou také podporovány všechny hry a aplikace, na vše je nutné mít ve Virtu ovladačích profily a ty jsou velmi omezené.

Postupem času by mělo dojít k vyladění funkce a snad i konečně přidání možnosti vypnout dedikovanou kartu zcela, zde by došlo k velkému ušetření energie, případně snížení hlučnosti PC. Také by měla být uvedena konkurenční Nvidia Synergy, což je stejná technologie jako v noteboocích Optimus. Zde nejsou prakticky žádné neduhy a plné vypínání dedikované karty funguje, přičemž by měla být funkce dostupná i pro multi-GPU systémy.

Představení funkce a praktické testy naleznete v recenzi základní desky Asus.

Intel Smart Response Technology

Intel SRT je druhou funkcí, kterou podporuje pouze čipová sada Intel Z68 a jde o inovativní využití SSD jako aktivní vyrovnávací paměť pro pevné disky. Nejde o žádnou novinku v minulosti se několik řešení již objevilo, ale žádné nenabízelo takovou variabilitu jako Intel SRT.

Speciálně pro tuto funkci Intel vyvinul SSD disk Larson Creek s dostatečnou kapacitou 20 GB a SLC čipy pro co nejdelší výdrž. Poněkud vyšší cena a dostupnost je ovšem stále velmi špatná. Každopádně lze využít prakticky jakékoliv SSD a zcela libovolný pevný disk.

Po té již jen stačí vše zapojit v BIOSu nastavit režim řadiče RAID a nainstalovat systém na pevný disk. V systému pak nakonec nainstalovat Intel Rapid Storage a povolit zrychlení. Disky se synchronizují a po restartu máte k dispozici vyšší výkon.

Testy

Pro nástin výkonu jsem provedl několik testů, funkce pracuje zcela stejně na obou základních deskách a celkově jde o velmi zajímavou technologii. Pokud potřebujete mít velkou jednotku pro systém, tak z hlediska poměru cena/výkon nebude mít Smart Response konkurenci.

Další testy jsou k dispozici zde.

Testy výkonu

Testy výkonu

Testování výkonu základních desek se stejnou čipovou sadou dávno ztratilo význam, ovšem v recenzi samozřejmě chybět nesmí. Zejména pro případné odhalení větších odchylek, jež se mohou objevit. S největší pravděpodobností se vždy ale bude jednat o chybu BIOSu.

Testováno bylo na uvedené sestavě s nastavením EFI, BIOSu na základní hodnoty předvolbou Load setup defaults. Turbo Boost procesoru byl aktivní stejně jako všechny úsporné technologie. Paměti běžely na frekvenci 1333 MHz s časováním 9-9-9-24.

Verdikt

Verdikt

Hlavní prezentovanou funkcí, kterou čipová sada Z68 přináší, je možnost přetaktování procesoru a zároveň grafického jádra. I když si myslím, že opravdu málokdo tuto funkci společně využije, čipová sada vzniknout musela, protože předchozí čipsety byly v této věci striktně rozděleny. Škoda jen, že si ji Intel ponechal na později a nyní přišlo menší zklamání, neboť dle zcela prvních informací měl Z68 přinést také možnost měnit základní takt BCLK.

Funkce Intel Smart Response je velmi zajímavým způsobem řešení problému s drahými a kapacitně malými disky SSD, ovšem stále je nejvýkonnější volba samotného SSD pro systém a velkého disku pro data.

Lucid Virtu je prvním „průkopníkem“ a rozhodně krokem správným směrem, ovšem hlavní výhoda, tedy řešení zbytečně zvýšené spotřeby dedikované karty v 2D režimu bude vyřešena až v dalších verzích a kokurenčních řešení. Nic dalšího bohužel čipová sada Intel Z68 nepřináší.

[reklamni-kod]

Testovaná deska Gigabyte by se díky své ceně mohla stát hitem a velmi dobrou volbou pro střední třídu. Výbava a kvalita je na velmi slušné úrovni, deska nic nepostrádá a v testech výkonu rovněž neukázala žádnou slabinu. Také dosáhla velice pěkné spotřeby v porovnání s ostatními modely. Gigabyte prozatím stále zůstává na klasické verzi BIOSu pouze s přidanou podporou EFI boot. Z mého pohledu nejde o žádnou nevýhodu a pro méně zkušené uživatele je zde utilita TouchBIOS, jež nabídne stejně „absurdní“ rozhraní jako například EFI BIOS MSI.

Z důvodu nízké ceny má deska pouze základní balení, příslušenství a není zde přítomna žádná specialita jako tlačítka či měřící body, s tím je nutné samozřejmě počítat. Trochu horší je pouze slabší napájecí kaskáda, která nedokáže udržet dostatečně stabilní napětí při vysokých hodnotách přetaktování, ovšem ani tak nebyl problém přetaktovat procesor na plně stabilních 5 GHz.

Otázkou je pouze výdrž a dlouhodobá stabilita takto namáhaného napájení. Co mě ale opravdu mrzí je nevhodné použití plastových pushpinů na napájecí části, kdy se pasiv vcelku hodně viklá a jde rozhodně o nevhodné šetření. Díky čipsetu Z68 deska podporuje technologii Intel Smart Response a Lucid Virtu, které rozhodně stojí za vyzkoušení. Rychlá rozhraní USB 3.0 a SATA 6 Gb/s patří již k základní výbavě, mimo nich ale deska nabídne FireWire i výstup na sériový port.

Gigabyte Z68X-UD3H-B3


+ slušné přetaktování


+ klasický BIOS/UEFI utilita


+ dobrý poměr cena/výkon


+ Možnost přetaktování CPU a iGPU


+ Lucid Virtu, Intel Smart Response


- slabší napájení


- viklající se chladič VRM


Z68A-GD80 patří do nejvyššího highendu desek pro Sandy Bridge firmy MSI. Výkon zpracování a výbava jsou perfektní. V testech dopadla základní deska také skvěle včetně testů provozních vlastností, kde jsou desky MSI známé svou kvalitou s vyladěnou spotřebou. Jak jsme už několikrát zminili, MSI EFI ClickBIOS je rozhodně slabinou desek MSI, v posledních verzí již sice není problém se stabilitou, pohyb v menu pořád není dle našich představ a najít konkrétní volbu nastavení je mnohdy obtížné. Je třeba ale říci, že zde nic nechybí. Položky pro přetaktování mají dostatečné rozsahy a speciální funkce by mohly být méně zkušenějším uživatelům nápomocny. Nutností je ale DVD s SW v mechanice.

Obsah balení je slušný a rozhodně potěší USB 3.0 bracket. Jde o desku vyšší třídy, nechybí tedy veškeré speciální funkce jako vyvedené body pro měření napětí na součástkách, tlačítka pro spuštění, reset a automatické přetaktování či obrovské dvanáctifázové napájení. Díky tomu je zde vyšší cena, ale stále jde o spodní hranici na které se pohybují desky z tohoto segmentu. Možnosti přetaktování jsou díky velmi dobrému napájení výborné, a deska si tak poradí s vyššími frekvencemi zcela bez problémů a vy můžete zůstat bez obav z dlouhodobějšího provozu.

MSI Z68A-GD80 (B3)


+ výkonné napájení


+ dobré přetaktování


+ OC tlačítko


+ výborné provozní vlastnosti


+ bohaté příslušenství, USB 3.0 bracket


+ Možnost přetaktování CPU a iGPU


+ Lucid Virtu, Intel Smart Response


- EFI ClickBIOS


- vyšší cena

Za zapůjčení základních desek děkujeme českému zastoupení společností Gigabyte a MSI.

ICTS24