Eizo FlexScan EV2335W: když se PLS chopí Japonci

EV2335W: vysoký kontrast i na min. jasu (pod 3 cd/m2)

Čeleď: Eizo, rod: FlexScan, druhové jméno: EcoView, poddruh: EV2335W, místo narození: Japonsko. FlexScan EV2335W jsem vám s jeho TN dvojčetem už krátce představil v říjnovém shrnutí pražské předváděčky Eiza. Kromě matrice a přítomnosti OverDrive se tyto monitory snad nijak neliší a celkově bych si rád usnadnil krátký úvod k recenzi trochou kopírování.

Novinkou v celé řadě EcoView je možnost snížit jas až na 1 %. V případě EV2335W potom minimální jas činí
2 cd/m2 . To zřejmě bude moc i pro černočernou tmu v noci, ale regulace
jasu od třeba od 20 cd/m2 je bezesporu chvályhodným ergonomickým
počinem. Eizo přitom uvádí, že v
celém rozsahu zůstává zachován kontrastní poměr 1000:1. To znamená, že
černá na minimální hladině jasu „září“ pouhých 0,002 cd/m2! Zástupci Eiza jsou pyšni na to, že se
jich při předvádění monitorů díky tomu ptají, jestli už se nejedná o
OLED.

Kdyby vám to bylo málo, můžete si nainstalovat utititku
EyeCare. Ta vám může pravidelně připomínat, že už je čas na chvíli oči
od monitoru odtrhnout a odpočinout si. Více asi oceníte automatickou
regulaci jasu s možností řízení jak podle senzoru okolního jasu, tak
podle zobrazovaného obsahu (podílu bílé).

Vyššímu komfortu rozhodně napomáhá také dobré polohování. U obou 23" EcoView najdete stojan FlexStand 2. S ním můžete monitor otočit málem o 360 stupňů horizontálně, o 90 vertikálně (Pivot) a zvedat dokonce až o 16,5 cm.

EcoView EV2335W má sice ve specifikaci uvedenu matrici IPS, my však víme, že se jedná o S-PLS od Samsungu. S tou jste se mohli setkat ve velké recenzi 27" SA850,
a tak už víte, že se jedná o alternativu IPS s podobnými vlastnostmi.
Jednou z velmi příjemných vlastností SA850 byla vynikající povrchová
úprava displeje, která byla prosta jakéhokoli „zrna“ či „špinavosti“,
jakou znáte z antireflexivních vrstev většiny IPS (IPS AG coating). Dobrou zprávou je, že i EV2335W má tak „čistou“ povrchovou úpravu
jakou známe spíše z VA.

S-PLS (Eizo EV2335W). O S-PLS jsem více psal v recenzi Samsungu S27A850D

e-IPS (NEC P241W)

Pojďme si v kostce shrnout, čím se vás bude Eizo ke koupi EV2335W nalákat:

• rozlišení Full HD (1920 × 1080 px)
• regulace jasu v rozsahu 2–250 cd/m2 při konstrastu 1000:1
• odezva s OverDrive (z rozsahu 0–255 se OD používá pro 31–223) typicky 6 ms
• díky matrici PLS pozorovací úhly 178/178 stupňů (s kontrastem nad 10:1)
• 16,7 milionů barev (dosažených ale jen díky FRC, panel je 6bitový)
• senzor osvětlení okolí a automatická úprava jasu (i dle poměru bílé v zobrazeném obsahu)
• režim Papír, který má být méně namáhavý pro delší čtení dokumentů na monitoru
• stojan FlexStand 2 s širokými možnostmi polohování, namáhané části z kovu
• integrované reproduktory s odrušením signálu GSM, prodloužení na sluchátka
• pět režimů obrazu, dva uživatelsé, sRGB, papír a film (video)
• Screen Manager Pro pomáhá rozdělit obrazovku a nechodit kvůli některým nastavením do OSD
• typická spotřeba (příkon) jen 16 W

Takovou ještě nezmíněnou zajímavostí je nástroj EcoView NET. Ten je určený především pro administrátory a umožní ovládat především spotřebu EV2335W na dálku.

Eizo také nezůstává pouze u černého provedení a nabízí i monitor s šedým rámečkem.

Parametry EV2335W a dalších monitorů ve srovnání

V tabulce na to kolonka sice není, ale kdybyste se náhodou zajímali o možnosti poslat do EV2335W signál o
24 Hz, tak vězte, že vám jej monitor (jako většina dalších) nezobrazí.

Ceny byly zjištěny v e-shopech Alfa.cz, Alza.cz, CZC.cz, Mironet, Softcom.cz a T.S.Bohemia (nejnižší cena monitoru skladem, resp. u dražších monitorů alespoň se stavem na cestě či do několika dnů, včetně DPH). Zdroj ilustrační fotografie Eizo EV2335W: Heureka.cz

Jak na interaktivní grafy 2.0

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně
   pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z
   položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 %
   (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní
   hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí
   oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou
   položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně
   obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat
   si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i
   pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v
   každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s
   hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který
   se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty)
   aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši
   nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si
   pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.
   

Detaily, vstupy/výstupy, polohování, příslušenství, nabídka OSD, MultiProfiler, další funkce

Provedení monitoru a příslušenství, polohování

Eizo není vyznavačem nejtenčího možného rámečku a stojan má také tradičně robustní. Polohování je pak snadné, mimo zasunutí na noze dolů nemusíte vyvíjet nějakou velkou sílu. Stojan lze oddělat a využít uchycení VESA. Dva typy držáků na zeď (s rameny) má pro monitor v nabídce přímo Eizo.

Příslušenství jsem tentokrát nemohl vyfotit, jelikož jsem dostal na test jakýsi putovní vzorek bez plné výbavy. Na fotkách trochu níže pak vidíte silnější odrazy – jak už jsem řekl, obrazovka nemá matnou povrchovou úpravu, ale je polomatná.

OSD a ovládání

Jelikož jsem neměl zrovna po ruce redukci z miniDisplayPort na DisplayPort, nevyzkoušel jsem nástroj ScreenManager Pro. Tomu totiž DVI nestačí. Vinou toho jsem si nemohl nevšimnout, že Eizo zapomnělo dodat kontextovou nápovědu pro tlačítka či udělat podsvícení. Nepoužíváte-li DisplayPort, budete si muset na ovládací tlačítka EV2335W v noci posvítit. Jinak nemám ke zpracování OSD výhrad, je přehledné, gama se jmenuje gamma (nastavíte 1,8, 2,0 a 2,2), jas je jas (resp. samozřejmě Brightness), Overdrive je Overdrive atd.

Na zvláštním tlačítku je pak kontrola automatické úpravy jasu dle senzoru osvětlení (Auto EcoView) a obsahu na obrazovce (EcoView Optimizer). Ekologické lístečky rozsvítíte ale i manuálním nastavením nízkého jasu.

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm alespoň týden běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil náš dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy některých S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím síť 5 × 3, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na hodnotu kolem 130 cd/m2 pro střed, aby v průměru monitor svítil zhruba 120 cd/m2. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite i1 Display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

X-Rite i1 Display 3 Pro byla zakoupena v OEM verzi u ChromaPure (USA)

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení měřená na jasu bílé při průměrném jasu zhruba 120 cd/m2 dopadla na EV2335W nadprůměrně. Tedy pokud vezmu v potaz všechny monitory. V případě konkurence s podsvitem W-LED pak průměrně. Funkce pro zlepšení uniformity (DUE) si Eizo nechává až pro vyšší a dražší řady.

Monitor je sondou i1 Display 2 přezkoumán v patnácti kontrolních bodech a hodnotíme jak průměrnou odchylku od průměrné naměřené hodnoty podsvícení (cd/m2), tak odchylku maximální. To je kritérium snad ještě podstatnější, protože pokud vám na v průměru docela rovnoměrně podsvíceném monitoru jeden roh či jedna strana třeba oproti středu skoro svítí velmi málo, může to být rušivé při sledování filmů či her a práci znesnadňující při editaci fotek, videa či obecně práci s grafikou.

Pro lepší ilustraci rovnoměrnosti podsvícení jsme pomocí interpolace z hodnot v měřících bodech vytvořili také jakési mapy podsvícení. Pokaždé platí stejná legenda, kterou lze ve stručnosti vysvětlit takto: obrazovka pokrytá z drtivé většiny bílou či velmi světle žlutou barvou se dá označit za rovnoměrně podsvícenou, nádechy světle zelené už jsou odchylky, které mohou být pro profesionální grafiky neakceptovatelné, tmavě zelené či dokonce zelenomodré plochy už jsou tak velké odchylky podsvícení, že je velmi snadno zpozorujete i necvičeným okem. Stačí jakákoli jednolitá barevná plocha a tmavý roh (typicky) působí, jakoby byl vyveden jinou, o několik odstínů tmavší, barvou.

 

Eizo FlexScan EV2335W, 120 cd/m2

NEC MultiSync EA232WMi, 120 cd/m2

Asus PA238Q, 120 cd/m2

LG Flatron IPS231P, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2311H, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster S27A850D, 120 cd/m2

NEC MultiSync P241W, 120 cd/m2, Uniformity=5

NEC MultiSync PA241W, 120 cd/m2, Uniformity=5

NEC MultiSync P241W, 120 cd/m2, Uniformity Off

HP ZR24w, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2412M, 120 cd/m2

Fujitsu P24W-6, 120 cd/m2

Asus PA246Q, 120 cd/m2

BenQ EW2430, 120 cd/m2

BenQ BL2400PT, 120 cd/m2

BenQ VW2420H, 120 cd/m2

Fujitsu P27T-6 IPS, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2711, 120 cd/m2

NEC MultiSync PA271W, 120 cd/m2

Eizo FlexScan SX2762W, 120 cd/m2

NEC MultiSync PA301W, 120 cd/m2

Eizo Foris FX2431, 120 cd/m2

Eizo Foris FS2331, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster F2380M, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster PX2370, 150 cd/m2

Tentokrát jsem poprvé stejný test prováděl také novější sondou i1 Display 3 Pro. Je zajímavé, že z tohoto měření nevychází HP ZR24w až tak špatně:

Eizo FlexScan EV2335W, 120 cd/m2

HP ZR24w, 120 cd/m2

NEC MultiSync P241W, 120 cd/m2, Uniformity=5

 

Barevné odchylky, gamut

Barevné odchylky

Barevné odchylky od sRGB zjišťujeme pomocí kolorimetrické sondy i1 Display 2, jejíž zřejmě dostačující přesnost jsme se pokusili ověřit srovnáním se spektrofotometrem v článku Měření barev na LCD: i1 Display 2 vs. ColorMunki. V grafu je zastoupena nejlepší hodnota (nejnižší odchylka) zaznamenaná v některém z předvolených režimů (někdy sRGB, někdy 6500K apod.). Nově budou hodnoty ověřovány novější a kvalitnější sondou i1 Display III Pro. V grafech budou hodnoty z ní až poté, co bude naměřeno více monitorů.

Widegamutové monitory (není případ recenzovaného monitoru) je zajímavější srovnat proti profilu AdobeRGB. To jsem však stihl zatím jen u několika monitorů, takže grafy průměrné a maximální odchylky jsou trochu prázdné. Pokud vás zajímá, jak jsou právě widegamutové monitory schopny emulovat prostor sRGB, musíte zavítat do jednotlivých recenzí monitorů, jež vás zajímají.

Nyní už podrobněji k Eizo EV2335W. Takto se sondě i1 Display 2 jevilo tovární nastavení (zvolen režim User1). Jedinou změnou, co jsem před měřením udělal, bylo stažení jasu na 39 %.

Zejména barevná odchylka modré nevypadá dobře, zkusíme to tedy s ICC profilem dostupným i na webu Eiza (v ZIPu najdete dva, jeden pro 6500 K a jeden pro 5000 K, zkoušel jsem prvně jmenovaný):

Zlepšení je podstatné – ICC od Eiza sedne na monitor velice dobře.

Vyzkoušel jsem i všechny další režimy. Popořadě, User2:

Ani sRGB odchylku přílíš nesníží. Kupodivu dojde k většímu rozladění bílého bodu (od kýžených 6500 K):

Speciální režim "Paper":

Vrátil jsem se do režimu User1, nastavil jas na 40 % a zkusil softwarovou kalibraci:

Blue Eye Pro ve spolupráci s i1 Display 2 rozhodlo o takovéto úpravě křivek:

Jelikož výsledek vypadá jako úžasně zkalibrovaný obraz a také proto, že u Eiza se dá čekat nižší odchylka mezi kusy monitorů, dávám vám ICC profil ke stažení. Za chvíli však uvidíte, že vám nejspíše mnoho platný nebude a silně doporučuji použít raději ten přímo od výrobce.

Další měření už jsem prováděl novější a kvalitnější sondou X-Rite i1 Display 3 Pro a softwarem ChromaPure 2.2.7.

Režim sRGB

První
obrázek ukazuje barevné odchylky pro R, G, B, C, M, Y a to dokonce po
složkách (klepněte na náhled pro lépe čitelnou podobu).

Gama se v režimu sRGB dost zajímavě také snaží o vytažení některých detailů z tmavých odstínů.

Stupnice šedé vykazuje poměrně malé odchylky:

Přesnější report gamutu:

Režim User1 (tovární)

První
obrázek ukazuje barevné odchylky pro R, G, B, C, M, Y a to dokonce po
složkách (klepněte na náhled pro lépe čitelnou podobu).

Gama se po většinu rozsahu drží blízko 2,2:

Škála šedé dopadla v tomto řežimu velmi špatně:

 

Šedou můžete ale vyladit nastavením 6500 K v OSD (část Color):

Přesnější report gamutu:

Režim User1 s barevným profilem z webu Eizo

Režim User1 po SW kalibraci s Blue Eye Pro + i1 Display 2

První obrázek ukazuje barevné odchylky pro R, G, B, C, M, Y a to dokonce po složkách (klepněte na náhled pro lépe čitelnou podobu).

Barevné odchylky (hlavně modrá) se po akci Blue Eye Pro moc nezlepšily.

Gama se snaží Blue Eye Pro nastavit na průměr 2,2:

Se stupnicí šedé si SW kalibrace poradila jen částečně:

 

Přesnější report gamutu:

Gamut

Gamut si ukážeme opět ještě formou diagramu, o němž jsme debatovali. Jak vidíte, na diagramech jsme s Adamem Vágnerem notně zapracovali a nejenže máme (doufejme) přesnější diagram pro CIE 1931, ale nově je tu také modernější CIE 1976 (CIE LUV). Hodnoty jsme zanášeli do bitmap z japonských stránek ColorAC.

Eizo EV2335W vs. sRGB, CIE 1931:

Dell U2412M vs. sRGB, CIE 1931:

Eizo EV2335W vs. sRGB, CIE 1976:

Dell U2412M vs. sRGB, CIE 1976:

Zatímco Dell U2412M zejména v CIE 1976 přesahuje v zelené a dost nepokrývá v červené a modré, PLS Eizo EV2335W i v R a B přesahuje. V určitých tónech modré a modrozelené však pokrytí také chybí a především přesahy budou znamenat barevné nepřesnosti či některé přesaturované odstíny.

U Eiza je potřeba používat dodaný barevný
profil a samozřejmě také aplikace/systémy podporující správu barev. Pak
budete obsah v sRGB/Rec. 709 vidět skoro přesně tak, jak to jeho tvůrci
zamýšleli:

Kontrast, úroveň černé, slévání barev

Kontrast

V jediném grafu kontrastního poměru najdete maximální naměřenou hodnotu tzv. statického kontrastu. Nepočítáme tedy poměry mezi různými obrazovkami, jako to dělá marketing výrobců pro nesmysl zvaný dynamický kontrast. O tom, jak je kontrast stabilní, pak hovoří srovnání kontrastního poměru při jasu 120 cd/m2 a pak při minimálním nastavitelném jasu. Druhé srovnání samozřejmě neberte jako přímé: zatímco u některých monitorů pod 120 cd/m2 jas už nesnížíte, jinde jde až pod 10 cd/m2 (LED NEC EA232WMi) a vyšlo by jim v grafu velmi odrazující číslo.

Eizo proklamuje, že si EV2335W udrží kontrast 1000:1 i při neuvěřitělně nízkém jasu 2 cd/m2. Sonda i1 Display 2, která obyčejně bývá ohledně kontrastu na monitory trochu přísnější, naměřila při max. jasu kontrastní poměr 838:1. Vyšší než výchozí kontrast (50 %) jsem nenastavoval, neboť to vedlo ke slévání odstínů. Při minimálním jasu zase i1 Display 2 reportuje 0,00 cd/m2. To samé při 1% jasu, při 2% pak už 0,04 cd/m2 (až do asi 15% jasu). Přesnost i1 Display 2 pro takové měření tedy není dostatečná. Nejvyšší kontrastní poměr se s ní daří tedy zaznamenat v intervalu 40–80 cd/m2.

I u kontrastu jsem využil služeb nové přesnější sondy. Kontrast byl mimo jedné hladiny jasu opět naměřen ještě lepší než s i1 Display 2, jas pak při stejném nastavení nižší. Zleva doprava a shora dolů – jas 1 %, jas 39 % a stejná hladina jasu po SW kalibraci:

Kontrast po celé ploše monitoru (čísla 8 si nevšímejte, průměr se nad těch 800:1 drží):

Úroveň černé

Úroveň černé měříme jak při jasu 120 cd/m2, tak při minimálním jasu. Důležitý aspekt pro milovníky nočních filmů podobně jako kontrast favorizuje VA nad IPS.

Černé 0,14 cd/m2 (či 0,12 cd/m2 s druhou sondou) při 120 cd/m2 (pro bílou) není až tak oslnivá, zajímavější je to samozřejmě při minimálním nebo nízkém jasu. Zde se i1 Display 2 zastavila na 0,04 cd/m2 a pak už přeskočila rovnou na údaj 0,00 cd/m2, při 1% jasu ukázala novější i1 Display Pro rovněž asi také už nepřesný údaj 0,005 cd/m2. Při min. jasu už byla rovněž zobrazena 0.

Slévání barev

Slévání barev taktéž zkoušíme na testovacích obrazcích LCD testeru od Jirky Švece, tam také počítáme počet nerozlišených (slitých) čtverečků odstínů černé/šedé (K), červené (R), žluté (Y), zelené (G), zelenomodré (C), modré (B) a fialové (M). Ideálně by monitory měl ve svém sloupečku mít na střídačku 0 (= rozliším i nejtmavší odstíny) a 255 (= rozliším i nejsvětlejší odstíny).

Přestože se Eizo úpravou gamy snažilo o redukci slévání velmi tmavě šedých do černé, úplně se to nakonec nepovedlo. První čtyři čtverečky splývají do černé, všude jinde je to daleko lepší.

 

Odezva a input lag

Input lag

Pro zjištění input lagu jsem použil počítadlo od FlatPanelsHD a klonování obrazu na GeForce GTX 280. Input lag se pohyboval v rozmezí 10–50 ms, nejčastěji můžete vidět hodnotu 30 ms. To je sice lepší než minule testovaný NEC P241W, přesto to asi progamery nepotěší.

Odezva

Odezvu měříme pomocí osciloskopu a software od ETC a vždy při maximálním jasu. Jen tak jde alespoň většina hodnot odečíst, v některých případech ale nepomáhá ani změna měřítka. Pár dříve testovaných monitorů je v některých případech trochu poškozeno (nebo
naopak vylepšeno) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC. Je
třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu
bílá-černá-bílá) a počítat s naznačenými 10 %. Dále se naše výsledky mohou odlišovat také tím, že pokud monitor vykazuje použití OverDrive, bereme hodnotu odezvy až na sestupu (či naopak vzestupu na opačné hraně) křivky vychýlené OverDrive (a nikoliv už před ní).

Níže můžete vidět už rovnou sečtené hodnoty rise + fall, tabulka zájemcům ukáže distribuci času mezi náběžnou a sestupnou hranu signálu. Přechod 0–255–0 znamená černá–bílá–černá, 0–50–0 potom černá–šedá–černá, 75–180–75 šedá–šedá–šedá a 127–255–127 pak šedá–bílá–šedá. Měli bychom tak mít políčeno jak na pomalé monitory s matricí TN, tak VA či IPS.

Kontrola OverDrive je tak trochu nelogicky v podmenu Color

Jak při hodnotě Standard, tak při Enhanced je míra OverDrive vcelku mírná, funkce je vytvořena s rozumem tak, aby nedocházelo k tvorbě artefaktů, halo efektů apod. V další tabulce už jsou použity naměřené hodnoty režimu Standard, který je výchozím nastavením.

 

 

 

 

 

 

0-150, rise, Standard:

127-255, Standard:

75-180, Standard:

Monitory v recenzích testujeme i pomocí PixPerAn, v testu čitelnosti pohyblivého textu se často ukáží případné artefakty způsobené ne úplně zdravou implementací OverDrive. Text byl tentokráte čitelný do rychlosti 6,5, váhal jsem i nad hodnotou 7,0.

 

Pozorovací úhly a monitor v noci

Pozorovací úhly

Při jiném než kolmém pohledu na obraz se PLS chová snad ještě o něco lépe než IPS. Především černá nejde tak rychle do stříbřité (či modrofialové).

Čelní pohled (pro referenci):

 

Ze strany:

 

Z ostřejšího úhlu:

Spodní pohled:

Zespoda z ostřejšího úhlu:

 

Srovnání 1 – NEC P241W (e-IPS, CCFL)

Spodní pohled:

 

Ze strany:

Z ostřejšího úhlu:

Čelní pohled (pro referenci):

 

Srovnání 2 – Dell U2412M (e-IPS, LED)

Spodní pohled:

 

Ze strany:

Čelní pohled (pro referenci):

Stejný test se želvou na Samsungu S27A850D (S-PLS):

Další srovnání pochází z testu 17 monitorů a slouží jako reference: Začněme srovnáním, které zájemce o sledování monitoru například z
postele zcela jistě odradí od technologie TN. Pamatujte ale, že
pozorovací úhly jsou při velikosti dnešních úhlopříček (a faktu, že
typicky nesedíte pět metrů od něj, abyste skoro kolmo sledovali i
okraje) hrají roli i při běžném sezení u monitoru za stolem.

TN (Samsung SyncMaster PX2370):

Jelikož PX2370 patří mezi TN s nejlepšími pozorovacími úhly mezi
monitory s touto matricí vůbec, ukážeme vám ještě jednoho typičtějšího
zástupce.

TN (LG Flatron M2380D):

Na druhou stranu jsem měl na stole už TN, u kterého spodní úhel nebyl
vůbec problém. To proto, že panel byl osazen „vzhůru nohama“ a schytal
do pohled seshora. To je ale podle mě lepší možnost.

S-PVA (Eizo Foris FX2431):

H2-IPS (HP ZR30w):

Srovnání obrazcem s barvami by mohlo vyznít tak, že VA i IPS jsou si v
pozorovacích úhlech rovny. Není tomu tak, ale na jejich rozlišení je
třeba použít jiný příklad.

IPS

Dell U2711 poslouží jako příklad chování matrice IPS. A to
docela obecně, jen u některých levnějších (jako třeba u Dell U2311H)
počítejte na černé s výraznějším modráním rohů.

VA

Zástupcem matrice VA bude A-MVA od AU Optronics v monitoru BenQ BL2400PT. Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Další demonstrace off-centre contrast shift u VA

Majitelé monitorů s matricí VA, kterým se třeba příklad s želvou nezdá, si mohou zkusit následující :

• Z rozhovoru s NECem si stáhněte tu větší fotografii pana Hrušky z NEC Displays, zde je přímý odkaz
  na zmíněnou fotku (panu Hruškovi se za využití k příkladu omlouvám, ale
  zrovna jsem na to sám na BenQ A-MVA LED narazil).
• Nyní si fotografii na svém monitoru otevřete třikrát vedle sebe.
• Nesedíte-li deset metrů od monitoru, musíte jasně vidět, jak je
  fotka uprostřed jiná než na krajích – jak se na krajích ztrácí opálení.
  Plaťovky jdou do šeda a ale nyní jsou naopak vidět detaily v tmavých
  částech (s tím
  nic neudělá ani kalibrace, ani to není o kusu, dokonce je to stejné na
  VA od AUO, Samsungu i jiných).

Panel v noci

Eizo EV2335W je už několikátý monitor v řadě, u něhož lze pozorovat prosvítání podsvícení. Míra vady (či vůbec její výskyt) je ale často také záležitostí kusu, u toho testovaného to bylo jen mírně rušivé, po stažení jasu pod 60 cd/m2 už jen sotva postřehnutelné. První série snímků ukazuje onu vadu (zeshora i zespodu poblíž středu), použil jsem na snadnější prozkoumání i delší expozici (která to trochu zvýrazňuje i oproti běžnému vnímání):

Po snížení jasu na 0 % a oněch cca 2 cd/m2 se monitor skutečně jeví takřka jako vypnutý. Na vyvolaném OSD či kurzoru myši dále můžete vidět, že nějaký ten kontrst zůstal zachován. Dále jsem monitor trápil focením „černé“ z úhlů. Tam je u IPS nejvíce vidět IPS glow a negativní efekty jako modrání rohů apod. Dokud nepřeženu délku expozice (poslední fotka) při pohledu shora, zůstává PLS (v rámci kategorie LCD) blíže černé.

Přestože lze jas regulovat na velmi nízké hodnoty, ani při nich není ze zdroje slyšet vůbec nic. To po zkušenosti s předchozím EcoView (s cPVA) a jeho zdrojem příjemně překvapuje.

Interpolace, regulace jasu, spotřeba (příkon)

Interpolace

Přepočet nenativních rozlišení dopadl na EV2335W nadprůměrně. A to jsem ani nevyužil nabízenou kontrolu nad vyhlazováním – opačý přístup oproti většině výrobců. Ti nabízejí Ostrost a vy zvyšuje pro ostřejší písmo. Zde naopak snižujete míru vyhlazování (rozmazání). Režim Full Screen roztahuje obraz po celém displeji, Enlarged také, ale zachovává poměr stran. Normal je zobrazení 1:1.

1920 × 1080 px, nativní rozlišení

1680 × 1050 px, full screen

1680 × 1050 px, enlarged

1280 × 1024 px, full screen 

1280 × 1024 px, normal 

1280 × 720 px, full screen

1280 × 720 px, enlarged

 

1024 × 768 px, full screen

1024 × 768 px, enlarged

1024 × 768 px, normal

 

Jas a spotřeba (příkon)

U měření průběhu jasu a s ním spjatém měření průběhu spotřeby (příkonu)
jsem konečně dokončil dvě důležité přeměny oproti starším recenzím.
Jednak už jsou všechny monitory měřeny při nativním (továrním) kontrastu
a ten není uměle snižován na 50 % (což u monitorů s kontrastem
nastaveným z výroby třeba na 80 % ústilo v poněkud zajímavý průběh a
trochu nerealisticky nízkou spotřebu i min. jas) a také v grafech už
srovnávám konečně i přímo příkon při absolutních hodnotách jasu.

Eizo EV2335W se v tomto ohledu stalo rekordmanem mezi monitory s lepší matricí, srovnatelně nízký příkon má jen TN+LED Samsung PX2370,

Regulace jasu

Jas bílého bodu je měřen vždy uprostřed monitoru a vždy až po jeho dostatečném zahřátí. Ponechán je jak nativní kontrast, tak výchozí (tovární) režim a barevný profil.

 

 

Ještě kompletní průběhy pro každý monitor tabulkou:

 

Spotřeba (příkon)

Pro měření příkonu monitoru využíváme zásuvkový wattmetr FK Technics a běžná krajinná tapeta znamená obrázek číslo 6 ze sady tapet Hamada Darwishe pro Windows Vista.

 

 

 

 

Opět máme i kompletní výsledky pro každý monitor, tedy až na měření s tapetou, které děláme až od podzimu 2010. Rozdíl se u IPS a VA ale vejde do tří wattů i při vyšším jasu.

 

Verdikt a doporučení

Verdikt a doporučení

Eizo EV2335W má velikou škálu předností, ale mouchy se také najdou. Pokud mám začít slabinami, aby kdyžtak odpadli ti, kteří zrovna těmto věcem příkladají vysokou prioritu, pak zmíním odchýlenou modrou barvu. To platí do doby, než použijete barevný profil od Eiza – ten totiž na monitor sedí velice dobře a po jeho aplikaci už z divoké modré nemusíte mít obavy. Tedy v systémech a aplikacích s podporou správy barev.

Zatímco sníženou frekvenci LED při regulaci jasu jsem nepozoroval jako rušivou (a tedy nemohu ani říct, že by pro dosažení velmi nízkého jasu byla použita také hodně nízká frekvence PWM), horší to je při pohledu na některé odstíny šedé nebo i hnědé. Tam lze při upřeném pohledu vidět poblikávání zaviněné FRC. Eizo ví, že Samsung neimplementoval FRC ideálně a do budoucna by rádo PLS bez FRC (při dostupné ceně) nebo vyvine své vlastní FRC (doufejme, že "flicker-free", LG Display se to u e-IPS celkem daří). Tento problém ale nebude trápit všechny a není při většině situací vůbec pozorovatelný. Konkrétně já jsem se s ním setkal při zobrazení šedých přechodů (test ditheringu) a potom ještě na tapetě se zlatavým západem slunce nad hnědými útesy.

Negativa máme za sebou, teď pozitiva. Každý, kdo si pustí monitor někde v showroomu bude podle mě na první pohled přilákán systými barvami a především čistou bílou a ničím nerušeným textem. Přesah gamutu sRGB sice pro všechny až tak dobře není, slušný kontrast a především polomatná a velmi jemná povrchová úprava obrazovky dělají svoje. Budou-li se uživatelé rozhodovat mezi podobně cíleným a vybaveným NECem EA232WMi a tímto Eizem, pak se jistě rozdělí už na začátku – odpůrci špinavé bílé půjdou rovnou pro Eizo, ti, jimž se při jakékoli pozorovatelné nižší frekvenci navaluje, pak pro NEC. Nebo třeba ještě levnější Asus PA238Q.

Eizo EV2335W je prostě jiné než celá skupina monitorů založená na 23" e-IPS LED od LG Display (kromě NEC EA232WMi či Asus PA238Q ještě LG IPS231P, IPS236V, Dell U2312 atd.). A právě tím, že se odlišuje od konkurence, se dostane na spoustu stolů navzdory vyšší ceně. Celkově monitor hodnotím jako hodně povedený a především jsem rád, že další výrobce sází na nadějnou matrici PLS a přejímá ji i se zmíněnou jemnou polomatnou povrchovou úpravou.

Eizo FlexScan EV2335W

 + široké pozorovací úhly PLS
+ velmi povedená polomatná povrchová úprava obrazovky – proti typickému IPS AG mnohem lepší
+ skvělý stojan (polohovatelnost, správa kabelů)
+ senzor pro automatickou úpravu jasu dle světla v okolí
+ možnosti regulace jasu, zachování kontrastu při nízkém jasu
+ nízká spotřeba (příkon), nezahřívá se
+ možnost ovládat monitor utilitami
 + dostatečně rychlá odezva
 + slušná rovnoměrnost podsvícení
 + integrované reproduktory pro kancelářské účely postačí
+ dobrá interpolace nižších rozlišení, zobrazení 1:1
+ podrobný český návod v PDF
 + položky v OSD mají technické termíny a máte pod kontrolou vše důležité
+ matný a tenký rámeček, decentní provedení
 + žádný brum zdroje, LED indikující zapnutí lze tlumit i vypnout
± velmi malé barevné odchylky s ICC od výrobce, bez správy barev ale dost ustřelená modrá
 - slevání velmi tmavé šedé v černou
- FRC není zpracováno bezchybně – určitého poblikávání si všimnete
- černá už z úhlu není moc černá (typické pro Plane-Switching), navíc mírné prosvítání podsvícení
- chybí USB hub
- tlačítka nejsou podsvícená a nemají kontextovou nápovědu – ve tmě budete tápat
- input lag
- v dané kategorii vyšší cena