Například pračka vám na mobil pošle zprávu, že se máte od televize vrátit do koupelny; nemocný učitel na dálku přenastaví budíky svým studentům, aby nevstávali tak brzy; nebo mezi sebou budou komunikovat auta a semafory, aby se optimalizovala dopravní situace. Dle odhadů by už v roce 2015 měl být k internetu připojeno 25 miliard zařízení.
" width="560" height="315" frameborder="0">
Evropská komise vydala zprávu, že chce jednat o možných pravidlech pro tzv. „Internet věcí“. A těmi pravidly je myšlena regulace. Zřejmě chce založit úřad, který bude hlídat a řídit, jak která zařízení mohou komunikovat, kam až mohou zasahovat do soukromí uživatele a jaké se budou používat formáty, aby zařízení mohla být univerzálně spojena.
Do 12. července 2012 bude sbírat podněty veřejnosti a příští rok v létě chce ukázat novou strategii, jak Internet věcí bude vlastně vypadat. Ostatně k internetu jsou už různá nepočítačová zařízení připojení i dnes, viz. infografika, které jsme se věnovali loni.
Více v tiskové zprávě
Digitální agenda: Komise uspořádá konzultaci o pravidlech pro síť inteligentních zařízení – „internet věcí“
Brusel 12. dubna 2012 – „Internet věcí“ je fenoménem budoucnosti, v níž jsou předměty denní potřeby jako např. telefony, automobily, domácí spotřebiče, oděvy a dokonce i potraviny pomocí inteligentních čipů bezdrátově připojeny k internetu a umějí shromažďovat a sdílet data. Evropská komise se chce dozvědět, jaký rámec je potřebný, aby se plně využil potenciál ekonomických a společenských přínosů internetu věcí a aby byla zároveň zajištěna náležitá úroveň kontroly přístrojů shromažďujících, zpracovávajících a ukládajících informace. Mezi tyto informace patří vzorce chování, lokalita a preference uživatelů. Komise chce zajistit, aby byla respektována práva jednotlivců, a zahajuje proto veřejnou konzultaci s výzvou k podání připomínek do 12. července 2012.
Průměrný člověk má dnes k internetu připojeny nejméně dva předměty a tento počet se má do roku 2015 zvýšit na sedm – v celosvětovém měřítku tak bude bezdrátově připojeno 25 miliard zařízení. Do roku 2020 by se tento počet mohl zdvojnásobit na 50 miliard zařízení. To znamená, že v budoucnu by mohlo být vzájemně propojeno mnoho předmětů denní potřeby. Zruší-li například univerzitní profesor kvůli nemoci svou ranní přednášku, mohly by se automaticky přenastavit budíky a kávovary jeho studentů, kteří by si tak mohli pospat o hodinu déle. Když si starší člověk zapomene vzít životně důležitý lék, mohla by se odeslat varovná zpráva blízkému rodinnému příslušníkovi nebo dokonce do místního střediska tísňového volání a někdo by se pak mohl u seniora zastavit a zkontrolovat, zda je všechno v pořádku.
Místopředsedkyně Komise odpovědná za digitální agendu Neelie Kroesová k tomu uvedla: „Internet věcí s předměty každodenní potřeby vybavenými inteligencí je příští „velká věc“. Chci prosazovat takový internet věcí, který slouží našim ekonomickým a společenským cílům a zároveň dodržuje zásady bezpečnosti a soukromí, stejně jako etické hodnoty.“
Abychom využili nesmírný ekonomický a společenský potenciál internetu věcí, musíme vytvořit rovné podmínky, v nichž budou mít všichni aktéři stejné postavení a kde nebudou na jedné straně „hlídači“ a na straně druhé „polapení“ uživatelé. Společenská přijatelnost internetu věcí vyžaduje vymezení etického a právního rámce, který bude podpořen technologiemi a uživatelům zaručí kontrolu a bezpečnost. Prostřednictvím konzultace si Komise přeje zjistit názory veřejnosti na otázku soukromí, zabezpečení a bezpečnosti, bezpečnosti kritické infrastruktury s podporou internetu věcí, etiky, interoperability, řízení a norem.Výsledky konzultace budou zapracovány do doporučení Komise o internetu věcí, které bude předloženo do léta roku 2013. Podpora internetu věcí je prioritou Digitální agendy pro Evropu (viz IP/10/581, MEMO/10/199 a MEMO/10/200).
Souvislosti
Dnešní internet umožňuje přístup k obsahům a informacím připojením na webové stránky z různých zařízení jako např. osobních počítačů, inteligentních mobilních telefonů nebo televizních přístrojů. V dalším vývojovém stadiu bude možné získat informace týkající se fyzického prostředí pomocí propojených předmětů schopných „vnímat“ své okolí a komunikovat prostřednictvím inteligentních čipů využívajících radiofrekvenční identifikační systémy (systémy RFID) s lidskou obsluhou nebo bez ní.
Lze uvést nekonečné množství příkladů vývoje těchto vzájemně propojených zařízení – automobil může být schopen informovat o stavu svých subsystémů za účelem diagnostiky na dálku a údržby s použitím zabudovaných senzorů s komunikační funkcí; lidé na cestách mohou na svůj inteligentní mobilní telefon dostávat informace o stavu dveří svého bytu či domu, žaluzií nebo dokonce obsahu ledničky, přičemž tyto informace jsou přenášeny pomocí senzorů umístěných v jejich bytu či domě; automobil se bude umět vyhnout možné dopravní zácpě a osobní zařízení budou příslušnému středisku zasílat nejnovější informace o zdravotním stavu pacientů, jimž je poskytována péče na dálku.
Tato veřejná konzultace bude základem nového doporučení o internetu věcí. Doporučení bude navazovat na sdělení Komise o internetu věcí zveřejněné v roce 2009 (viz IP/09/952), v němž bylo uvedeno 14 směrů činností umožňujících Evropě navrhovat technologie a systémy internetu věcí, které jsou slučitelné s jejími hlavními hodnotami, jako je ochrana soukromí a osobních údajů.
Další videa
" width="560" height="315" frameborder="0">
" width="560" height="315" frameborder="0">
" width="560" height="315" frameborder="0">Zdroj: EU
ČLÁNKY DO MAILU