Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o tom, že Google a jiné vyhledávače musí na žádost uživatele smazat z výsledků odkazy vedoucí k jeho osobním informacím. Občan EU má právo na to být zapomenut. Verdikt je překvapivě odlišný, než byl loni názor Generálního advokáta. Soud se opírá o zákon z roku 1995 na ochranu soukromí.
Spor vyvolal Španěl Mario Costeja Gonzáles. V roce 1998 o něm v tamním listu La Vanguardia vyšly dva články, které informovaly o dražbě jeho nemovitosti, protože dlužil státu na sociálním zabezpečení. On však nakonec dluh splatil a pak už si nepřál být s tímto problémem spojován ani v novinách ani ve vyhledávači. Google ani deník ale jeho žádost nevyslyšely.
Obrátil se proto ke španělskému úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten jasně řekl, že noviny v době otištění zveřejnily informace zcela legitimním způsobem a nikdo je teď nebude nutit obsah zpětně mazat. U Googlu však nařídil odstranění odkazu vedoucího k článku. Internetová společnost se proto odvolala k Soudnímu dvoru EU, i ten nakonec rozhodl ve prospěch Španěla.
Na vyhledávače totiž soud pohlíží jinak. I když samy data neukládají nebo nezveřejňují, pomáhají spojovat informace z různých zdrojů, a tak sestavit osobní profil uživatele. Tím už může dojít k porušení práva na ochranu osobnosti. Soud přitom výslovně zmiňuje, že vyhledávač musí vyhovět i v případě, že cizí webová stránka není smazána (jako v kauze se Španělem) nebo když odkazovaný web obsahuje lži. Sporné mohou být jen případy, pokud jde o veřejný zájem důležité osoby.
ČLÁNKY DO MAILU