- Snazší nahlašování podvodných zpráv.
- Upozornění na nízkou důvěryhodnost zpráv.
- Hodnocení důvěryhodnosti s ohledem na
sdílení. - Hlídání zdrojů publikujících falešné zprávy
z ekonomiky.
Přístup Facebooku si zaslouží komentář už jen z důvodu,
že jakákoli manipulace s obsahem na takové síti vyžaduje zvýšenou
obezřetnost a dohled. Facebook není žádný dobrák od kosti, naopak má za sebou
kontroverzní případy, jak vyšlo
najevo začátkem léta.
Pokřivená realita
Jak může Facebook zasahovat do publikovaných zpráv? Za prvé
on stanovuje pravidla na své půdě.
Za druhé, jedná se o tak velkou online sociální síť, že nese určité morální povinnosti a zodpovědnost za obsah, který je na
této síti sířen. Dohlížet na publikovaný obsah tedy určitým způsobem musí.
Osobně nevidím problém s tím, aby na žádost přezkoumal a případně mazal
nenávistné komentáře, má dokonce takovou povinnost.
Vadí mi však jeho
utajované experimenty. Tam jednoznačně překračoval etické hranice. Dalším
bodem, kterých bychom mohli rozebírat, je vlastní způsob řazení obsahu.
Facebook rozhoduje o tom, co uvidíte, přičemž sice můžete zobrazený obsah mírně
upravovat, ale ve výsledku se jedná spíše o placebo, neboť velkou kontrolu
nad proudem stejně nemáte.
Osobně mám z každé návštěvy Facebooku pocit, že mi
ukazuje příspěvky, které vidět nechci, zatímco zcela zapomíná na příspěvky od
lidí, které bych vidět chtěl. Algoritmy Facebooku, které vyhodnocují prioritu
každého příspěvku pro konkrétní uživatelský účet, tak jednají z vůle
Facebooku. Což je rozdíl oproti extremistickým příspěvkům, kde firma na
vybranou nemá a takové příspěvky mazat musí.
Je tedy rozdíl mezi tím, co je vyžadováno zákonem a co nelze považovat za cenzuru. Pak je
tady cílené manipulování s obsahem
za účelem personalizace. Což v případě Facebooku znamená
zisky, protože personalizace vede ke zvýšení interakcí a vynalézavější
způsoby zobrazování reklam pak vedou
k zisku. V tom je personalizace klíčová.
Úskalí kontroly obsahu
Jenže personalizace pokřivuje realitu a vytváří bubliny,
kvůli nimž se po delším pobytu odtrháváme od skutečné reality. Facebook se
stává pro většinu lidí čtečkou zpráv, což je zase past pro média. Tato dvě
témata teď ale řešit nebudu, bylo by to na samostatný komentář.
Protože provozovatel online sociální sítě nese určitou
zodpovědnost za šíření falešných zpráv, patrně se shodneme na tom, že by měl
určitým způsobem zasahovat do dění své síti. Podstatně náročnější je o tom, kam
by až měla jeho moc zasahovat a jaké zásahy a regulace lze ještě považovat za
přijatelné. Podívejme se na jednotlivé body, které Facebook uvedl, že se na ně
zaměří.
1. Snazší nahlašování podvodných zpráv
Přínosy umožnění komunitě, aby směla nahlašovat potenciální
podvodné zprávy, jsou jasné. Je ale důležité zdůraznit, že nahlášené zprávy být
podvodné nemusí a bude na Facebooku, aby tyto případy odlišoval. Bylo by problematické,
kdyby začal blokovat legitimní zdroje s ověřenými zprávami. Většina lidí
neumí rozeznat nedůvěryhodný zdroj, proto hrozí, že bude nástroj pro ohlašování
podvodů využíván nesprávně. Co nás může uklidnit?
Každý bude moct nahlásit podezření, že se jedná o falešnou zprávu | Foto: Facebook
2. Upozornění na nízkou důvěryhodnost zpráv
Facebook bude na
označování nedůvěryhodných zpráv spolupracovat s odborníky a odbornicemi,
kteří se živí ověřováním faktů. Tuto část považuji za zdaleka nejlepší.
Z Česka můžete znát např. službu Demagog.cz, která vyhodnocuje správnost tvrzení politiků a političek. Facebook bude spolupracovat
se třetími stranami, které podepsaly International Fact-Checking Network.
Jednou z nich je
právě český Demagog, dále na seznamu signatářů najdete služby z různých
koutů světa. Jedná se mj. o americké služby ABC News a Climate Feedback, chybět nemůže ani Factcheck.org
nebo britský Full Fact. Celý
seznam najdete zde. Těmto subjektům bude Facebook posílat označené zprávy. Takže i kdyby
komunita hlásila falešnou zprávu, bude tak označena
až po kontrole některým ze spolupracujících subjektů. Nebo to tak aspoň
vypadá.
Upozornění na nedůvěryhodnou zprávu | Foto: Facebook
Navíc bude u zpráv
uváděno, proč jsou označovány za poplašné. Mohou se pak v proudu příspěvků
zobrazovat níže než texty důvěryhodné. Proč takové zprávy Facebook rovnou
nezablokuje, pokud budou prokazatelně falešné? Můžeme se jen dohadovat, ale
osobně bych si tipl, že to bude souviset s návštěvností. Možná ostatně
neuškodí, když bude všeobecně známo, jaké podvody aktuálně hýbou světem.
Jen doufejme, že lidé
nebudou upozornění přehlížet. Upozornění na falešný obsah uvidíte rovněž při
sdílení zprávy. Dalším důležitým bodem je nemožnost falešnou zprávu propagovat
pomocí reklamních nástrojů. Facebook k placené propagaci média tlačí stále
více, aspoň touto cestou nebudou podporovány prokazatelně falešné zprávy.
3. Hodnocení důvěryhodnosti s ohledem na sdílení
Jestliže jsem ocenil,
že budou do procesu identifikace falešných zpráv vstupovat odbornice
a odbornicí třetích stran, za méně radostné považuji následující sdělení.
Facebook na základě vlastních zjištění tvrdí, že podle když lidé po přečtení
zprávu málo sdílí, existuje vyšší pravděpodobnost, že čtenáře a čtenářky zpráva
nějakým způsobem uvedla v omyl. Jedná se o velmi vágní formulaci problému.
Firma bude ještě
vyhodnocování testovat, ale odhadování důvěryhodnosti podle počtu sdílení
zavání potížemi. Víme, že důvěryhodné zprávy nemusí být sdíleny. Jen se třeba
nejedná o senzační sdělení. Stejně tak určitá skupina lidí ochotně sdílí každou
dezinformační zprávu. Tento bod mne znepokojuje, protože i vzhledem
k vágnímu popisu by mohl Facebook zneužívat své postavení k posílení
zisků skrze podporu sdílených zpráv.
Méně sdílená zpráva,
byť důvěryhodná, by se mohla v pořadí zobrazených příspěvků zobrazit níže.
Proč podporovat primárně zprávy s vysokým počtem sdílení? Facebook
potřebuje, aby se obsah na sociální síti hýbal, takže legitimní zprávy, které ale nevyvolají v lidech potřebu zprávu
sdílet, Facebooku nehrají do karet. Právě toto může být odpověď. Měli bychom
si tedy dát pozor, aby se ze zdánlivě dobrých úmyslů nestal účelový nástroj pro
dobro Facebooku.
4. Hlídání zdrojů publikujících falešné zprávy z ekonomiky
Finančně motivovaných
podvodných zpráv se chce Facebook zbavit tím, že bude kontrolovat domény. Tím
bude bránit v aktivitách těm, kdo vytváří weby podobné reálným zpravodajským
portálům a pak na ně často skrze reklamní systém lákají čtenářstvo. Facebook
bude rovněž analyzovat obsah samotných webů, což bude druhým způsobem, jak
odhalit podvodníky či podvodnice. Stránek, které ve skutečnosti slibovaný obsah
nemají, jste jistě i vy pár navštívili.
Závěr
Závěr si dovolím pro
přehlednost shrnout závěry do několika bodů:
- Kontrola
zpráv odbornou porotou je žádoucí, ale taková kontrola může chvíli trvat a
falešná zpráva se mezitím může šířit. - Co se
Facebooku týče, musíme bedlivě sledovat, jakým způsobem hodlá zasahovat do
zobrazování obsahu. Třetí bod by mohl znamenat zneužití postavení sociální
sítě. - S rozmachem
internetu a dostupností publikačních platforem a nástrojů, které znamenají také
snadné šíření falešných zpráv, pro boj s dezinformací
jsou nakonec nejefektivnějšími prostředky kritické myšlení a mediální gramotnost. Na jejich rozvoj by měl
být kladen důraz. Pokud někdo čte zprávy, ale není schopen hodnotit, nakolik
jsou důvěryhodné a sdílí je dál, vzniká celospolečenský problém. Snaha
Facebooku je jen snaha o řešení důsledků, není ale řešena příčina. Výsledek
výzkumu Českého rozhlasu potvrzuje, že v tuzemsku problému skutečně
čelíme, neboť „dezinformační texty mají nad pravdivými navrch“.
S tím, že
Facebook chce upozorňovat na falešné zprávy, souvisí také vyjednávání
s EU, která po technologických gigantech požaduje, aby nahlášený
extremistický obsah prověřovali a do dne mazali. Opět ale platí, že případná nenávist vyvolávaná
falešnými zprávami (EU nejde jen o falešné zprávy, ale o extremistický obsah
obecně) není řešena přímo, stejně jako Facebook také EU řeší jen důsledky.
Zdroj: Facebook Newsroom
ČLÁNKY DO MAILU