Facebooky jiných dimenzí – sociální sítě, které svou šanci propásly

„MySpace mohl být Facebookem“

Už v roce 1997 například odstartovala sociální síť SixDegrees.com. Tehdy šlo ještě více o online adresář s možností posílat ostatním lidem zprávy, ale není vyloučeno, že by se postupem času stránka nevyprofilovala v sociální síť moderního typu. SixDegress byl na vrcholu kolem roku 2000, kdy měl cenu 125 milionů dolarů, milion registrovaných uživatelů a uzavřené partnerství s News America Digital Publishing, dceřinou společností Murdochovy News Corporation. Už rok poté však tato sociální síť pro nevýdělečnost skončila. Později byla znovu spuštěna a momentálně je přístupná těm, kdo se na ní registrovali před rokem 2001.

MySpace

Zmíněný MySpace.com zakladatelů Chrise DeWolfa a Toma Andersona měl šanci „stát se Facebookem“ i podle jednoho z lidí, kteří kdysi pro dnešní jedničku sociálních sítí pracovali. Sean Parker, bývalý prezident Zuckerbergovy společnosti, na loňské konferenci NExTWORK v New Yorku řekl, že by k tomu stačilo, „pokud by MySpace jednu dobu kopíroval Facebook“.

Kdysi jeden z hlavních hráčů v oblasti sociálních sítí však žalostně zaspal dobu a webu spuštěnému v roce 2003 odcházejí uživatelé, zatímco hodnota spadla od roku 2005 z necelých šesti set milionů, které tehdy za Myspace zaplatila opět Murdochova News Corporation, na pětatřicet milionů dolarů, za něž je před lety koupila Specific Media. Firmu v současnosti spoluvlastní také zpěvák a herec Justin Timberlake, který se ale na podzim 2011 nechal slyšet, že se stránkou nemá žádné zvláštní plány.

Magický rok 2004

Hned několik sociálních sítí vzniklo v onom magickém roce 2004. Jen měsíc po založení Facebooku, v březnu 2004, spustili manželé Erik a Louise Wachtmeisterovi sociální síť AsmallWorld.net (ASW), kterou bychom mohli nazvat high-end Facebookem. Podobně jako Facebook a na rozdíl od MySpace umožňoval ASW od začátku online komunikaci mezi přáteli ze skutečného života – nešlo v něm (alespoň ne primárně) o utváření nových přátelství.

Oproti Facebooku je tu však podstatný rozdíl – zatímco harvardská sociální síť se rychle rozrostla mimo zdi školy a nabírala členy nezávisle na kritériích (pouze s jistým věkovým omezením), ASW byl a je pouze pro zvané. Místo milionů uživatelů, které získal Zuckerberg, je tu několik desetitisíců privilegovaných. Tato exkluzivita stála v mnoha ohledech sofistikovanější verzi Facebooku možnost být „tou sociální sítí“ a Wachtmeisterovi připravila o miliardy dolarů.

Friendster

Kdo Facebooku nezvládal konkurovat, zkoušel před ním utéct do jiné skupiny webů. Příkladem budiž Friendster.com Jonathana Abramse a Roba Pazornika, spuštěný v roce 2002. Za několik málo měsíců si web získal celé tři miliony uživatelů a není tedy divu, že už v roce 2003 chtěl Friendstera koupit Google. Tuto nabídku ovšem majitelé odmítli, což se podepsalo na budoucím úspěchu stránky – Friendster vydržel na trůnu sociálních sítí až do dubna 2004, kdy ho v počtu návštěv předehnal MySpace.

V současnosti už však Friendster nepředstavuje konkurenci Facebooku, protože v roce 2009 stránku koupila původně malajská společnost MOL Global a v roce 2011 se Friendster, který má dnes nejvíce registrovaných uživatelů právě z Asie, začal orientovat na online hry. Podobnou strategii ostatně částečně zvolili rovněž sítě hi5 zakladatele Ramu Yalamanchiho a Tagged Grega Tsenga a Johanna Schleiera-Smithe. Obě stránky jsou přitom po boku Facebooku až překvapivě úspěšné na domácím (americkém) území.

Facebook pro Brazilce i Brity

Skutečně: ne všechna konkurence Facebooku patří na smetiště dějin internetu nebo sociálních sítí. Některé z těchto webů se stále mohou pyšnit miliony uživatelů, třebaže jde o úspěch lokální. Rovněž v roce 2004 spuštěná síť Orkut.com (po zakladateli, kterým byl Orkut Büyükkökten) má enormní úspěch v Brazílii a také v Indii – jeho uživatelská základna čítá přes 60 milionů lidí. V ostatních zemích však zajímavý nápad společnosti Google nakonec díky bezpečnostním dírám a technickým problémům v souboji se skoro stejně starým Facebookem prohrál.

Bebo

Velmi zdatně si po boku Facebooku vedla i síť Bebo.com. V lednu 2005 ji založil Michael Birch se ženou Xochi. Bebo bylo obrovskou konkurencí Facebooku a stalo se velmi populárním například ve Velké Británii, kde až někdy do roku 2007 počtem návštěv téměř dotahovalo Zuckerbergův počin. Dnes už je ovšem Bebo se svým milionovým příjmem zcela ve stínu Facebooku. Mohlo to ale dopadnout jinak, protože hned v roce 2005 stránku koupila společnost AOL (America Online). Internetový gigant dal za Bebo 850 milionů dolarů, ale poté už údajně váhal s investicemi do této sociální sítě, která kvůli tomu začala za Facebookem zaostávat. Kdo ví, jak by to jinak dopadlo. Ale Social Network dnes vypráví o Zuckerbergovi, nikoliv o Büyükköktenovi, a nehlásíme se na Friendster, nýbrž na Facebook…