Fujitsu P27T-6 IPS: obří rozlišení, pivot i wide gamut

I Fujitsu bere od LG

Sedmadvacítky s vysokým rozlišením 2560 × 1440 px se líbí nejen mně, ale třeba taky mým kolegům - grafikům, kteří tu sází časopisy jako Extra PC, Svět, Příroda nebo třeba Válka Revue. Takové rozlišení už dokáže dobře suplovat dva monitory a malé body zase dávají trochu zapomenout na digitálnost současných monitorů. Vysoké rozlišení na relativně malé úhlopříčce má samozřejmě nevýhodu v horší čitelnosti drobným písmem napsaných textů nebo omezení na DualLink DVI či DisplayPort pro běh monitoru v nativním 2560 × 1440 px.

Poprvé jste se v našich pravidelných recenzích monitorů mohli s tímto rozlišení setkat v případě takřka dokonalého MultiSyncu PA271w (viz NEC PA271w: 10bitový vládce moderních 27"), 30 000 Kč za monitor není ale ochoten dát každý. Zvláště pokud by to nemělo být pro profesionální užití, ale třeba jen domů pro amatérskou fotografii, filmy či produktivní práci s prohlížečem a třeba textovým editorem v docela velkých (1280 × 1440 px) oknech vedle sebe.

Aktualizováno: Již plně funkční kus novější revize jsme podrobili dopňující recenzi v článku Re-test Fujitsu P27T-6 IPS: další kus i nová revize

Minulý měsíc jsme vyzkoušeli Dell UltraSharp U2711. V recenzi 2560 × 1440 bodů na IPS za 19 000 Kč: Dell U2711 jste viděli, že zatímco základ je v podstatě stejný (mluvím o rozlišení a matrici H-IPS), obhájil NEC svou cenu spoustou zjištěných rozdílů od přidaných funkcí až po rovnoměrnost podsvícení.

Do třetice všeho dobrého: na trhu je také hrdina této recenze: P27T-6 IPS od Fujitsu. Zatímco matrice a nejzákladnější parametry jsou velice podobné těm u NEC PA271w a Dell U2711, cena je ještě nižší než u Dell U2711 (15 500 Kč se už skoro blíží 24" widegamutům jako Dell U2410 nebo HP LP2475w). Základním rozdílem je také design: zatímco NEC má opravdu tenký černý rámeček kolem monitoru, Dell pak o dost tlustší (nicméně také černý) rám, Fujitsu zůstává pouze u bílého provedení a design tak trochu připomíná všechny ty originální počítačové periferie z dob společného podniku Fujitsu Siemens.

Zatímco pro mě tak P27T-6 jako hlavní domácí monitor právě kvůli bílému provedení nepřichází v úvahu, dovedu si představit všechny ty majitele počítačů Apple, kteří jsou ze skoro dvakrát levnější alternativy 27" Apple Cinema nadšeni. A nejen ti.

Fujitsu P27T-6 IPS. Zdroj: Alfa Computer

Fujitsu stejně jako nedávno recenzovaný Dell UltraSharp U2711 sází na panel LM270WQ2-SLA1. To tvrdí nejen databáze na TFT Central, ale na dotaz mi takto odpověděli i z českého zastoupení Fujitsu. LG Display k tomu panelu poskytuje podrobný datasheet, z něhož vyplývá spousta vlastností tohoto monitoru od dosahovaného kontrastu až třeba po množství zobrazených barev či barevný gamut. O tom jsem se už rozepsal právě v recenzi U2711, takže zájemce pouze odkáži na již jednou napsané.

Jestliže jsme zmínili počet barev, opět připomenu, že zatímco u Dellu U2711 a Fujitsu P27T-6 bezpečně víme, že jsou při dodání správných dat (10bitovým DisplayPortem vybavené grafické karty Nvidia Quadro nebo ATI/AMD FireGL či FirePro) schopné zobrazit 1,07 miliardy barev díky 8 bitům pro barevnou složku ve spolupráci s technologií A-FRC (další dva bity), u PA271w NEC tvrdí, že používá "nativní" 10bitový panel. Jak je to ve skutečnosti, se i přes snahu o investigativu nedaří s jistotou zjistit. Zejména v této recenzi to však není vůbec podstatné.

Parametry

Dell U2711 bude také sloužit jako hlavní soupeř po celou délku recenze. Parametrově jsou si monitory samozřejmě velice podobné.

 

Fotografie P27T-6, detaily, vstupy/výstupy, polohování

Jelikož jsem byl líný předělat celý fotokoutek do vhodnějšího černého pozadí, musíte se spokojit s ne úplně ideální kvalitou fotografií monitorů.

 

Zatímco na monitoru a u monitoru najdete jen leták (v jednom případě spíše plakát) s rychlým startem, docela podrobný manuál najdete až v PDF na CD u monitoru. Tam je také ovladač a ICC profil.

Mimo HDMI přiložila Fujitsu všechny potřebné kabely, délka těch datových činí 1,8 m.

Možnosti polohování

U polohování vám poprvé prozradím, že jsem testoval vadný kus. Tedy vadný do té míry, že stojan nedržel ani v mírně přizvednuté poloze a monitor sjížděl dolů. Jedná se skutečně o vadu kusu, v dalších recenzích byl monitor v pořádku a jako reklamovatelnou vadu mi to potvrdili i z Fujitsu. Nemohl jsem tedy nafotit pozici pivot tak, jak by se slušelo (proto mírný náklon kupředu). V době, kdy čtete tuto recenzi, už monitor v rámci záručního servisu opravuje společnost Český servis.

Kdyby byl testovaný kus (mimochodem prodejní přímo z e-shopu, žádný speciální vzorek na testy) zcela zdravý, tak by P27T-6 v polohování exceloval. Na výšku jde monitor na stojanu zvednout o 12,5 cm, při otočení o 90 stupňů (pivot) můžete počítat s automatickým otočením plochy ve Windows, stojan umožňuje také naklápění a hlavně otáčení na podstavci o 170 stupňů v obou směrech. Jak správně připomněl jeden z čtenářů v diskuzi, stojanu chybí nějaká možnost správy kabelů (uchycení, skrytí do nohy apod.).

Detaily, štítek, senzor automatického jasu

Štítek kupodovu nepozrazuje, kdy byl monitor vyroben, vidíte ale kde. Další detaily se zaměřují na překvapivě dost odhalené vnitřnosti monitoru (nejsem si jist co na to prach po čase) a senzor automatického jasu umístěný na horní straně.

Vstupy, výstupy

Dva výstupy USB 2.0 (480 Mb/s)
jsou na boční straně monitoru, další dva na spodní straně monitoru. Čtečka karet tu oproti Dell U2711 chybí. Příjemně překvapily dva HDMI vstupy.

 

Nabídka OSD, ovládání

Pás ovládacích tlačítek je umístěn ve spodní části monitoru a přestože jsou tlačítka velká (a je jich dostatek), ovládání není zcela dokonalé. Odezva menu je pomalejší a pár věcí se mi v něm nezdá úplně logicky uspořádaných. To platí také pro funkci jednotlivých tlačítek v rámci daného kontextu při pohybu a potvrzování v nabídce.

Nabídka OSD

Pokud jste v jiném režimu než sRGB či AdobeRGB, máte hned v první obrazovce OSD po ruce změnu jasu, kontrastu a úrovně černé. Díky změně úrovně černé můžete dosáhnout na nižší jas pro noční práci, ale pod 40 % nechoďte. Slevání tmavých tónů je už pak dost drastické.

Automatický jas funguje jen v režimech mimo sRGB a AdobeRGB, a to velice dobře. Stačí posvítit na čidlo na horní straně monitoru a elektronika okamžitě reaguje zvyšováním jasu.

Režimy obrazu zahrnují D-Mode (zřejmě pro dynamický kontrast), Kancelář, Foto a Video. Foto a Video hodnotím jednoznačně negativně, Kancelář je výchozím a řekl bych dobře nastaveným režimem i ve spolupráci s výchozím barevným profilem.

Fujitsu příjemně překvapuje také možnosti zobrazit 1:1, volba ostrost dělá s písmem v případě nějakého menšího rozlišení roztaženého na celou obrazovku rovněž docela divy. V této části tedy za jedna.

Pro změnu hlasitosti mi chybělo přímé tlačítko, zvláště když reproduktory monitoru jsou překvapivě kvalitní.

U barevných profilů a možnosti nastavení barev vám nebude snad kromě kontroly CMY (výsada drahých monitorů jako třeba NEC PA271w) chybět asi nic.

Z dalších koutů OSD vypíchnu spoustu jazyků OSD včetně češtiny, nikde naopak nenajdete možnost vypnout LED indikující zapnutí monitoru.

 

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním
případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo
zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích
trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

 

Barevné podání, kontrast, (ne)slevání barev

Barevné podání, profily

V továrním
nastavení je nastaven režim Nativní. Jas se vám může zdát vysoký, jelikož pro měření vypínat automatické regulace či všelijaké jiné režimy. Ani neznalým uživatelům ale P27T-6 ve výchozím nastavení zrak nevypálí, čísel z měření níže se nemusíte bát. Na rozdíl od Dellu U2711 nedává Fujitsu u svého P27T-6 žádnou záruku na přesnost barev (Dell se zavazuje k dE

Aktualizováno: Již plně funkční kus novější revize jsme podrobili dopňující recenzi v článku Re-test Fujitsu P27T-6 IPS: další kus i nová revize. V novějším článku už je také opravena metodika měření widegamutových režimů. V této kapitole je tedy platná pouze část kolem sRGB a také graf slévání barev.

Trochu nesmyslně nastavená gama na 2,0 (takový kompromis mezi sRGB 2,2 a Apple 1,8) mrzí trochu více, už při tomto nastavení se ale kontrast blíží 1000:1. Černá zářila 0,31 cd/m2, přesný kontrastní poměr je tedy 981:1.

Pokračoval jsem režimem AdobeRGB a ten už mě svou gamou 2,2 a malou teplotní odchylkou (ve středu panelu) potěšil více. Kdybych si byl jist sondou, tak ale řeknu, že barevné odchylky nejsou pro práci s fotografiemi optimální a monitor si žádá kalibraci. Jas bílého bodu 225 cd/m2 a černá 0,24 cd/m2 dávají kontrast 938:1.

Zvědav jsem byl na sRGB, tedy prostor a standard, který dokázal jak NEC PA271w, tak Dell U2711 emulovat dobře. Také v něm mohu sondě X-rite Eye One Display 2 v kombinaci s Lacie Blue Eye Pro asi nejvíce věřit. Schválně jsem trochu stáhl jas, odhadem někam mezi 120 až 150 cd/m2. Nakonec jsem ve středu panelu naměřil 139,8 cd/m2, což s velmi dobrou úrovní černé (0,15 cd/m2) dává kontrast pořád ještě pěkných 932:1.

Gamut je každopádně oříznut zhruba na sRGB, gama a teplota barev taky zhruba sedí, odchylky jsou do akceptovatelných čtyř jen u modré a zelené, další referenčn barvy jsou už velmi věrné.

Vyzkoušel jsem také měření ve SpectraView Profiler od Basicoloru, zde vidíte barevné odchylky trochu podrobněji (měření se vztahuje k režimu AdobeRGB):

(Ne)slévání tmavých a světlých barev

Ačkoli jsem v některé ze zahraničních recenzí P27T-6 našel zmínku o slévání tmavých tónů, tak jsem při okometrickém testu nezjistil nic mimořádného a z řady vybočujícího.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

V rovnoměrnosti podsvícení Fujitsu P27T-6 oproti Dellu U2711 docela zabodoval. I když je nutno připomenout, že to může být trošičku o kusu a že jsou znát podobnosti. Zatímco u Fujitsu je na tom zle hlavně levný dolní roh, Dell na tomto místě trpí stejně a ještě přidává také pravý dolní roh. Také max. odchylka je u Dellu horší. Oba monitory se samozřejmě nemohou srovnávat s drahým NEC PA271w při zapnutí funkce Uniformity.

 

 
Fujitsu P27T-6 a rovnoměrnost podsvícení při 150 cd/m2

Fujitsu P27T-6 a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Dell U2711 a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

NEC MultiSync PA271W a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2, Uniformity Off

NEC MultiSync PA271W a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2, Uniformity = 5

Pro širší srovnání přikládám ještě výsledky menších LCD z nedávných recenzí: 

Dell U2311H: Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2

BenQ BL2400PT (LED) a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Samsung SyncMaster F2380M a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m2

Panel v noci – (ne)prosvítání podsvícení, pozorovací úhly

Panel v noci, (ne)prosvítání podsvícení

Nejdříve tu dobrou, nebo špatnou? Tak začneme dobrou: podsvícení nikde neprosvítá. S jasem můžete jí na 87 cd/m2 a po úpravě úrovní černé (a obětování trochy detailů ve velmi tmavých odstínech) potom ještě o nějakých 20 cd/m2 níže. To by stačilo, ale zde dobré zprávy kolem použití za šera a v noci končí.

Negativa jsou následující: diodu indikující zapnutí nejde vypnout či zeslabit (je modrá v aktivním stavu, zelená v Eco režimu a oranžová v režimu standby (připojení DisplayPort, u D-sub či DVI připojení se monitor vypíná úplně)). Brum zdroje je slyšet i při vyšším jasu, v noci si ho všimnete zcela určitě. Ve Fujitsu říkají, že to musí být kusem. To nemohu samozřejmě potvrdit, ani vyvrátit. Poslední věc, která se mi nelíbila, byl fakt, že zářivky podsvícení jsou trochu vidět při pohledu přes mřížku větrání na zadní části monitoru.

Do pozitiv bych přidal ještě přidal výhodu p-IPS oproti levným e-IPS: na tmavých homogenních obrazovkách (typicky černé) není z úhlu žádné divoké modrání či fialovění rohů, ale "jen" šednutí. 

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly: p-IPS

Jedno srovnání pozorovacích úhlů VA vs. (levnější varianty) IPS jsem už v minulých recenzích provedl, tentokrát si doplníme docela dobře ilustrující ukázku se želvou. Jelikož je v tomto ohledu Fujitsu P27T-6 naprosto stejný jako Dell U2711, ilustraci pozorovacích úhlů zkopíruji právě z recenze Dellu:

Zatímco mezi IPS a VA jsou fundamentální rozdíly v pozorovacích úhlech, mezi monitory s IPS je veskrze jedno, jaký máte. Rozdíl může být jen v různých polarizačních vrstvách, což se pak projevuje různě nehezkým chováním (především rohů) na tmavých homogenních obrazovkách. U2711 je v tomto ohledu oproti levnému U2311H velmi dobrý, k výrazný modrostříbrný či modrozlatý nádech rohů u něj není zdaleka tak patrný. Srovnání dobrého zachování barev a kontrast při změnách pozorovacích úhlů v horizontální rovině oproti VA si můžete snad díky této a následující sérii fotek udělat rychle sami.

Pozorovací úhly xVA

Připomeňme si konkurenční matrici VA (konkrétně A-MVA od AU Optronics): Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Průběh jasu a spotřeba (příkon)

Průběh jasu a spotřeba

Spotřebu nemáme na EHW úplně ideálně měřenou a většinou musíte přes
dvě kapitoly a párovat hladiny jasu s absolutním jasem a pak se
spotřebou (abyste srovnali dva monitory). Zkusil jsem to částečně
vyřešit grafem, co se změní po najetí myši, snad bude srovnání
snadnější.

Pokud bych měl také pokračovat ve srovnávání spotřeby panelů po
kalibraci, s běžnou krajinnou tapetou ve Windows a na 120 cd/m2, pak by
vypadalo nějak takto:

• Fujitsu P27T-6 (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 58 W
• Dell UltraSharp U2711 (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 73 W
• NEC MultiSync PA271w (27", 2560 × 1440 px, p-IPS): 66 W
• HP ZR24w (24", 1920 × 1200 px, H2-IPS): 39 W
• Dell UltraSharp 2311H (23", 1920 × 1080 px, e-IPS): 22 W
• Samsung SyncMaster F2380M (23", 1920 × 1080 px, cPVA): 21 W
• BenQ BL2400PT (24", 1920 × 1080 px, A-MVA LED): 19 W

 

Jas a spotřeba (najeďte kurzorem na graf výše pro jeho změnu)

Odezva

Odezva

Následující tabulka srovnává současné LCD po stránce odezvy. Je z ní
docela dobře vidět, že IPS na technologii OverDrive reagují obecně lépe
než VA a tuto svou dříve Achillovu patu do velké míry potlačily. Některé starší monitory jsou v některých případech trochu poškozeny (nebo naopak vylepšeny) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC, je třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu bílá-černá-bílá):

 

Jestliže odezva Dellu U2711 nebyla nic moc, pak Fujitsu P27T-6 je na tom vyloženě zle. Overdrive není implentován ideálně, a pokud změřím odezvu právě až za jeho "výkyvem", dostává se P27T-6 mezi nejpomalejší monitory poslední doby. Srovnatelný je snad jen NEC 2690WUXi2, ale to jen s vypnutým Overdrive (u NECu).

Zatímco u filmů nebo strategií (hojně jsem zkoušel Company of Heroes, jež zrovna v redakci teď letí) nebudete mít problém, u rychlejších her (zkoušen Unreal Tournament 3) budete rozmazáváním obrazu oproti soupeřům penalizováni. Čemu opravdu nerozumím, jsou naměřené (velmi nízké) časy odezvy v recenzi téhož monitoru na Prad.de. Jestli v Německu už mají jinou sérii s opraveným obvodem Overdrive, nebo v tom bylo něco jiného, to tedy netuším.

0-255-0 s Overdrive:

127-255-127 s Overdrive:

0-50-0 s Overdrive:

75-180-75 s Overdrive:

 

V PixPerAn jsme ještě okometricky změřili nejvyšší možnou rychlost
pohyblivého textu, který byl ještě čitelný. Na rozdíl od NECu PA271w či Dellu U2711 (čitelná rychlost 7) bylo možno mluvit o bezproblémové čitelnosti jen do rychlosti 5,5.

Input lag

Input lag za mě změřili na Prad.de, takže tady je odkaz na celé povídání. Ve stručnosti: výsledek 16,3 ms je slušný. Škoda tedy té odezvy.

Verdikt

Verdikt

S verdiktem jsem tentokrát opravdu bojoval. I když už Dell U2711 byl na hranici ocenění Smart Buy, Fujitsu P27T-6 mě dokonale rozpoltil. Nakonec jsem se monitor tímto naším oceněním pro výhodnou koupi olepit rozhodl, ale musel jsem přitom odhlédnout od špatným dojmem působícího testovaného kusu se špatným stojanem.

Co mě ale vedlo k pozitivní úvaze nad oceněním? Především konkurenční nabídka a velice agresivní cena P27T-6. Dell U2711, o němž se rozhodně nedá říci, že je jednoznačně lepší, stojí o více než 3000 Kč více. Přesto se bude základní rozhodování dít asi na úrovni bílé provedení (Fujitsu) vs. černé provedení (Dell). A kdo od monitoru požaduje opravdu nekompromisní vlastnosti, sáhne po NEC PA271w za dvojnásobek ceny Fujitsu P27T-6. Nebo nedávno uvedené 27" Eizo, které jsme ještě netestovali.

P27T-6 má spoustu výborných vlastností, byť většina z nich je dána kvalitním panelem LG s vysokým rozlišením a H-IPS (p-IPS) matricí. Fujitsu přidala velmi široké možnosti polohování, velmi fajn funkci automatického jasu podle senzoru okolního osvětlění, češtinu do návodu a především nabídky OSD, nebo chytré řízení spotřeby schopné monitor ve standby zcela vypnout.

Také rovnoměrnost podsvícení dopadla velmi slušně, tedy relativně lépe proti Dellu U2711. Příznivci videa a ti, kdo chtějí monitor zapojit někde v obýváku, ocení dva vstupy HDMI, možnost připevnit na zeď a také podporu režimu 24p. Ten Fujitsu ve specifikaci ani neuvádí, jeho funkčnost ale ověřili na Prad.de (kde se videem pravidelně zabývají velmi podrobně).

Režim sRGB je už od výroby nastaven dobře, u widegamutových profilů si nemůžu být zcela jist, ale pravděpodobně jsou barevné odchylky větší. Kdo by tedy chtěl LCD používat pro předtiskovou přípravu nebo úpravu fotek na profesionální úrovni, měl by počítat ještě se sehnáním si kolorimetrické sondy a softwarovou kalibrací.

Za největší negativum (hned po neexistenci černého provedení, což je subjektivní) považuji vysokou odezvu. Alespoň v případě testované série (?), jelikož v odkazované recenzi na Prad.de naměřili odezvu řádově nižší a na úrovni spíše rychlejších LCD monitorů. Delší odezvu monitoru ale nereportoval jen osciloskop, ale také oči a to už na prostém testu čitelnosti skrolujícího textu v PixPerAn.

V noci vás P27T-6 také nepotěší tolik jako třeba Dell U2711. Dioda indikující zapnutí je kandidátem na odpojení či přelepení černou páskou, min. jas bílého bodu 87 cd/m2 je sice slušná hodnota, konkurence je na tom ale trochu lépe. U P27T-6 si lze pomoci položkou úroveň černé (black level), to ale ztmavíte sice vše, nicméně za cenu velkého slévání tmavých tónů (výchozích 50 % je zcela v pořádku, na 0 % nevidíte skoro nic, o 40+ % se dá ještě v případě únavy očí z bílých oken prohlížeče/Wordu apod. při noční práci ještě uvažovat). Brum zdroje je prý kusem, tak uvidíme, co řekne servis (poté verdikt případně aktualizuji).

Fujitsu P27T-6 IPS se tedy hodí pro:

• produktivní kancelářskou práci na velkém rozlišení (dvě velká okna vedle sebe apod.)
• sledování filmů
• amatérskou úpravu fotografií, po SW kalibraci i vážnější práci s grafikou

Naopak se nehodí pro:

• hraní rychlých her
• noční tvory milující šero a ticho

Po zkušenosti s oceněným BenQ BL2400PT a následné diskuzi ještě následující: cenově dostupné monitory jsou vždy o kompromisech, takže se nenechte předchozími odstavci od monitoru odradit. Ocenění Smart Buy nemá jen tak: za danou cenu nabídne spoustu dobrých vlastností. O negativech je ale také třeba vědět a záleží na vás, zda jsou ve vašem žebříčku priorit spíše mnou zmíněné plusy, nebo naopak minusy.

Aktualizováno: Již plně funkční kus novější revize jsme podrobili dopňující recenzi v článku Re-test Fujitsu P27T-6 IPS: další kus i nová revize

Fujitsu P27T-6 IPS

+ v dané kategorii vynikající cena
+ vysoké rozlišení, jemný obraz 
+ H-IPS s pokrytím 96 % AdobeRGB
+ český návod, česká nabídka OSD
+ dobrý profil sRGB, ořez gamutu na sRGB funkční
+ žádné prosvítání, celkově dobré chování v přítmí
+ automatické nastavení jasu
+ úplné vypnutí (příkon 0,0 W) v režimu standby 
+ spousta vstupů, 2× HDMI a podpora režimu 24p
+ překvapivě dobře hrající reproduktory (na monitor) 
+ USB hub se čtyřmi porty
+ možnosti interpolace a doostření písma
+ dobrá stabilita kontrastu, úroveň černé je na CCFL IPS nadprůměrně dobrá 
+ matný displej, bílé provedení někomu může naopak vyhovovat
? dle kolor. sondy x-Rite i1 Display 2 vyšší barevné odchylky v režimu AdobeRGB
- pomalá odezva
- jen v bílé barvě 
- brum zdroje (možná vada kusu)
- s jasem nelze jít tak dolů jako u Dell U2711 (a ani zdaleka tak jako u NEC PA271w)
- LED indikující zapnutí nelze vypnout
- rovnoměrnost není zdaleka tak dobrá jak u NEC PA271w
- silnější rámeček by mohl vadit při spojování více monitorů vedle sebe
- obecné slabiny IPS (nižší kontrast a horší černá než xVA)
- hrubší antireflexní vrstva (jako u U2711)