GeForce GTX Titan v testu: ve znamení výkonu a luxusu

Asi vám neuteklo, že se na Českou republiku se vzorky karet GeForce GTX Titan přímo od Nvidie tentokrát nedostalo. Jednou z prvních možností, jak se k nové kartě dopracovat, jsou tedy velcí distributoři. Kvůli tomu jsme v redakci přivítali ukázkovou herní sestavu HAL3000 společnosti 100Mega Distribution. Ze 100Megy nám ji přivezli osobně v pátek odpoledne, takže jsem díky tomu mohl testovat už přes víkend. Letmý pohled do jejích útrob mě docela potěšil, je znát, že léta kritizování hotových sestav ze stran recenzentů měla nějaký smysl. Podrobněji se jim ale budeme věnovat později v samostatném článku. Dnes se podíváme na to, co je uvnitř počítače nejzajímavější – je osazený jednou z prvních GeForce GTX Titan, které se do ČR dostaly.

Většina informací o GeForce GTX Titan už zazněla v článku, který jsme jí věnovali při jejím oficiálním představení. V krátkosti jen zrekapituluji to nejpodstatnější.

Se zprávami o přípravě GeForce GTX Titan se objevily spekulace, které tu míváme pravidelně s každým novým highendem Nvidie. Vznikají nejspíš kvůli dnes už historickým zkušenostem s kartami, jako byla GeForce FX 5800 Ultra.

První z nich, že do prodeje půjde jen omezené množství deseti tisíc kusů, Nvidia při prezentaci popřela s tím, že karet bude rozhodně víc (tady nám nezbude než jí věřit).

Povídá se i něco o tom, že karet do recenzí bylo málo, protože jde o kusy vybírané speciálně pro recenze, aby v nich vypadaly lépe než v praxi. To, že nejde o reprezentativní vzorek, ale kus z užšího výběru, ale hrozí u každého hardwaru, který si člověk nevyzvedne přímo v obchodě coby koncový uživatel. Bez otestování velkého počtu karet se to opět nedá potvrdit ani vyvrátit, minimálně naše karta už je ale produkční kus z běžné distribuční sítě a že by byla speciálně vybíraná je u ní jen málo pravděpodobné.

 

Další ze zpráv mluvila o tom, že v první vlně budou jen karty od EVGA a Asusu a ostatní výrobci s nimi přijdou až později. Ta padá s tím, jak se na skladech obchodů objevují modely jednotlivých výrobců. Do sbírky dodavatelů „z první vlny“, jejichž karty už fyzicky cestují po obchodech, už i u nás přibyl minimálně Zotac a Gigabyte.

Populární tezí u highendových GeForce bývá i to, že musí být karta kvůli velkému čipu ze strany Nvidie sponzorovaná a výrobce na ní prodělává. Tentokrát by zřejmě kvůli ceně karty zněla asi hloupě, ještě doufám, že stávající cenu GTX Titan nebude někdo brát jako důkaz toho, že musel být highend Nvidie až doteď výrazně dotovaný a toto je první karta s monstrózním čipem, na které netratí.

GeForce GTX Titan

Karta je dost netradiční už jen svým označením. Jedna highendová GeForce s obvyklou osmdesátkou na konci – GTX 680 – už se dlouho prodává a také vyšší modelové značení GTX 690 už je obsazené GeForce s dvojicí menších čipů GK104. Snad kvůli tomu dostala nová Nvidia označení GTX Titan a v pravdě titánská je hned v několika ohledech.

Karta nese značku společnosti Zotac v referenčním provedení. Protože byla osazená v sestavě, nemáme balení ani kompletní příslušenství.

 

GeForce GTX Titan je osazená nejvýkonnějším GPU Nvidie s kódovým označením GK110. Svou premiéru si největší jádro s architekturou Kepler odbylo u profi karet Tesla K20X.

Karta nese jádro GK110 vyráběné 28nm procesem. Má 7,1 miliardy tranzistorů a výkon 4,5 TFLOPS. Oproti GTX 680 má o 75 % více stream procesorů, celkem 2688 pro výpočty v single precision a 896 pro výpočty v double precision.

Dále je k dispozici 224 texturovacích jednotek a 48 rasterizačních jednotek. Výrazně nižší oproti GTX 680 je ale takt jádra – základní frekvence je 836 MHz a s GPU Boost se má pohybovat jen na 876 MHz.

Zatímco GeForce GTX 680 byla kritizovaná za to, že má standardně jen dnes už mainstreamové 2 GB paměti, u Titanu se nešetřilo. Karta má 6 GB GDDR5 na taktu 6008 MHz efektivně, které s jádrem komunikují po 384b sběrnici. Oproti GTX 680 tak paměti dosahují o 50 % vyšší propustnosti (288,4 GB/s).

 

 

Zotac GeForce GTX Titan: karta a detaily

Rozměry karty jsou typické pro highend Nvidie. Karta má délku 27 cm. Dvouslotový chladič má radiální ventilátor, který tlačí vzduch skrz žebrování a záslepku ven ze skříně.

Chladič využívá místo heatpipe vapour chamber. Na pohledu shora si můžete všimnout, že je ventilátor od konce o kousek dále než obvykle.

Výstupní konektory na kartě jsou standardní pro výkonnější modely z generace Keplerů – Dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI a DisplayPort. Do spojité plochy pro hraní lze zapojit kombinaci monitorů s vstupem DVI a HDMI, DisplayPort může posloužit pro čtvrtý přídavný monitor.

Na straně je matně zelené logo výrobce s podsvícením, které známe už z GeForce GTX 690. Utilitka od EVGA dovoluje chování světla do jisté míry ovlivnit (jas, zhasnutí)

Za ventilátorem vzadu je totiž ještě další malý pasiv. Mohlo by to dělat dojem že jej ventilátor ofukuje, ale tak tomu není – v daném místě je od pasivu oddělený přepážkou.

Pro přídavné napájení slouží jeden osmipinový (až 150 W) a jeden šestipinový (až 75 W) konektor. Pohromadě se 75W sběrnicí to znamená, že lze do karty podle specifikací pumpovat až 300 W (což neznamená, že je to její maximální spotřeba, ta může být nižší i vyšší).

Na kartě jsou dva konektory pro SLI, znamená to možnost propojení dvou a více karet pomocí můstku.

Plošný spoj má jen šestifázové napájení pro GPU, další dvě fáze jsou vyhrazené pro paměti. Podle Nvidie by ale mělo být dimenzování dostatečné i pro výrazné přetaktování, při interních testech se i s referenčním chladičem prý povedlo Nvidii v extrémních případech překonat i 1100 MHz.

GeForce GTX Titan

 

 

 

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

• základní deska: Gigabyte X79-UD5
• procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
• chladič CPU: Noctua NH-D14
• paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
• zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
• pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
• skříň: Gelid DarkForce
• operační systém: Windows 7 x64

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače

Karta je otestovaná se zatím neveřejnými ovladači GeForce 314.14 beta z webu Nvidie.

Karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

Z konkurenčních produktů má k testovanému modelu nejblíže asi přetaktovaný model Sapphire HD 7970 GHz ed. se 6 GB paměti. Ten už bohužel dávno nemám, takže je nad mé možnosti přetestovat jej na nejnovějších ovladačích. Dá se předpokládat, že by u nich došlo k výraznému nárůstu výkonu v Battlefieldu, u ostatních her už není rozdíl dramatický. Výsledky testované se staršími s ovladači Catalyst 12.7 beta jsou kvůli tomu v grafech vybarvené jiným odstínem.

 

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Crysis Warhead, Crysis 2

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Crysis 2

V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.

 

Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.

Max Payne 3, Metro 2033

Max Payne 3

Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..

Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.

 

 

Metro 2033

Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.

Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.

Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.

World in Conflict

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Spotřeba (příkon)

Měření spotřeby

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba Zotac GeForce GTX Titan

Spotřeba karty bez zátěže se i přes větší čip nevymyká průměru. V úsporném režimu je také srovnatelná s ostatními GeForce, které nemají obdobu „3W“ úsporného režimu ZeroCore jako Radeony.

Spotřeba sestavy v zátěžovém testu byla vyšší než u menšího jádra GK104, ale s přihlédnutím k výkonu čipu stále výborná. Má to však jeden háček, nebo spíš pořádný hák. GPU Boost druhé generace kartu nepustil s taktem příliš vysoko kvůli teplotě jádra.

Studená karta po spuštění začínala na 927 MHz a na spotřebě PC kolem 400 W, jakmile ale teplota GPU dosáhla 80 °C, začalo zpomalování turba na 900, 862 a následně dokonce základních 837 MHz. Spolu s tím klesala i spotřeba na 372 a 356 až na konečných 348 W. Kdyby karta zůstala na vyšších taktech (což je spojeno i s vyšším napájecím napětím GPU), byla by spotřeba o bezmála 50 W vyšší. Při srovnání s přetaktovanými Radeony HD 7970 by to ale bylo pořád v normě, o vyšším výkonu při dané spotřebě nemluvě.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Následuje spotřeba počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému. Tam je spotřeba karty o malinko vyšší, pohybujeme se ale na rozdílech v řádech jednotek Wattů, které jsou jen o málo větší než chyba měření.

V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.

Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší. Obzvlášť to platí, když grafickou kartu brzdí procesor.

Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.

Některé karty už jsou bohužel rozebírané, takže už nemají původní pastu. Konkrétně jde o GeForce GTX 690, i v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.

V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teploty

Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách a situacích. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.

Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není uvedeno, nakolik údaj z čidla odpovídá realitě. U komponent se běžně stává, že jádro hlásí nižší teplotu, než má vzduch, který jej chladí.

Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným grafickým čipem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.

Teploty GeForce GTX Titan

Nízká teplota bez zátěže při nízké hlučnosti je u novějších karet už takovým nepsaným standardem, dosažená hodnota je zcela v normě a není vykoupena hlukem chladiče.

Měřit teplotu v zátěži je skoro zbytečné, regulace upravuje vlastnosti karty tak, aby běžela na 80 °C, a to taky dělá. S ohledem na to, co regulace umí, aby této teploty dosáhla, mohla být i o nějaký stupeň vyšší.

 

Otáčky ventilátoru

Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.

Ještě dodám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

Ventilátory GeForce GTX Titan

Bez zátěže běžel ventilátor na nízkých 1140 otáčkách (30 % výkonu) a nezaregistroval jsem žádné parazitní zvuky. V zátěži hodnota oscilovala někde v rozmezí 2220–2270 ot./min, což odpovídá 57 % výkonu. Na maximu (85 % výkonu)

Hlučnost GeForce GTX Titan

Hlučnost karty bez zátěže mě hodně překvapila – z běžné asi metrové vzdálenosti jsem neslyšel prakticky nic – žádné vrčení motorku, cvakání regulace nebo svištění ložisek. Na to jsem zvyklý z karet s axiálními ventilátory, u radiálních je to ale další posun kupředu. Je to asi první karta s podobným chladičem, u které se nezdráhám říct, že je tichá i bez zátěže.

V zátěži už je radiální ventilátor na bezmála 2300 otáčkách dobře slyšet kvůli aerodynamickému hluku proudícího vzduchu. Zvukový projev je ale i tak tupý a neutrální, takže karta neobtěžuje vyššími tóny nebo nějakým vrzáním či vrčením.

  

Ostatně proti kartám jako GTX 670 či 680 je na tom s hlučností o poznání lépe i přesto, že její ventilátor běží v zátěži na podobných otáčkách. Je možné, že na tom má zásluhu hlavně docela čistě navržený chladič, u kterého do prostoru proudícího vzduchu nevyčnívají součástky ani členitý povrch a také robustnější kryt, který hluk utlumí lépe než plastová skořápka (někdy spíš ozvučnice než kryt).

I přes větší spotřebu vyhrává v souboji s obdobně koncipovanými kartami z vlastní i konkurenční stáje, jen je možné, že se k té vyšší hlučnosti nakonec stejně propracujete, pokud regulaci vybičujete k vyšším výkonům.

Cena a shrnutí výkonu

Cena

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Cena GeForce GTX Titan

Cena nemá u jednoprocesorové herní karty precedens, je hodně vzdálená tomu, co běžný smrtelních na hraní pořídí.

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

Poměr cena/výkon

Asi netřeba vysvětlovat, kam se ubere poměr cena/výkon třeba proti takové GeForce GTX 680, pokud zvednete výkon o třetinu a přitom zdvojnásobíte cenu.

GPU Boost 2.0

Přetaktování GPU Boost 2.0

Na hraní s manuálním přetaktováním jsem zatím moc prostoru neměl, oproti stávajícím Keplerům je kvůli závislosti na teplotě ještě komplikovanější a bude-li možnost, ještě se k němu vrátíme. Zatím jsem vyzkoušel alespon něco málo k automatickému přetaktování GPU Boost 2.0.

Hádám, že v našem případě karta doplatila u zátěžového testu v Crysis na nižší výkon systémového chlazení (kvůli nižší hlučnosti běží ventilátory osazené v testovací sestavě jen na 700 a 800 ot./min) i vyšší teplotu okolí (~25 °C). Na cílových 80 °C se za těchto podmínek dostala celkem rychle a postupně začala takty snižovat, až skončila bohužel na základních 837 MHz při spotřebě sestavy ~348 W.

Abych zkusil opačný extrém, kdy karta chladí dobře, pustil jsem ventilátor na kartě na plných 4200 ot./min. S vyšším výkonem chladiče se teplota pro změnu nedostala výš než na 69 °C a takt GPU skončil podstatně výš – na 940 MHz. Protože do cílových 80 °C zbývala ještě hodně velká rezerva, tady už asi zaúřadovalo hlídání spotřeby a spotřeba sestavy se držela na ~395 W.

Na to, že jsem jsem jen přidal otáčky u ventilátoru, je to dost propastný rozdíl v provozních vlastnostech i ve výkonu. Na něco podobného u jiné karty nenarazíte.

Ideální kompromis, při kterém se karta bude pohybovat někde na přijatelných teplotách, sestava stále nebude příliš hlučná a výkon bude kolem těch 940 MHz, může být někde uprostřed a k jeho dosažení se nabízí několik možností – tou nejzajímavější by mohlo být asi zvýšení cílové teploty.

Pořád se ale bavíme o scéně, která je ve světě her extrém a karta by se v ní měla pohybovat někde na spodní hranici možného rozsahu. Kromě zátěžového testu jsem teda vyzkoušel i trochu normálnější scénář a šestkrát za sebou pustil na studené kartě tentýž test z benchmarku Aliens vs Predator (i když i tato hra co do vytížení grafiky patří také k těm náročnějším).

Takty GPU byly podstatně vyšší než v Crysis, po většinu času karta běžela na 888 MHz, občas i na 980 MHz a na základních 837 byla jen sporadicky na pár sekund. S podobnou regulací karta využívá svůj potenciál ve hrách lépe než tomu bylo třeba u první generace referenčních Radeonů HD 7970, které musely mít u řízení spotřeby obrovskou rezervu, protože jely i při vysoké zátěži a nejnáročnějších scénách stabilně na základních taktech, jako by ani nějaké inteligentní řízení spotřeby neměly.

Výsledkem měření je graf, ve kterém je pohromadě několik souvisejících hodnot a tak je na pohled dost komplikovaný. Jeden průběh testu trvá asi dvě minuty.

První jedovatě zelená linka je průběh spotřeba PC je průběh spotřeby počítače odečítaný na wattmetru v zásuvce. Ta osciluje někde mezi 330 a 400 watty.

Další údaj Power se týká také spotřeby, tentokrát jde ale hodnotu, kterou hlásí diagnostika karty. Pohybuje se v rozmezí 5-100 % maximální spotřeby a není bez zajímavosti, že její průběh velmi věrně kopíruje hodnoty naměřené na wattmetru.

Modrá linka GPU Temperature je údaj z čidla, podle kterého se karta primárně řídí. Jak vidíte, po zahřátí karty už se dost věrně drží nastaveného limitu 80 °C.

Zajímavý je průběh Core Clock, taktovací frekvence GPU, která je v první části téměř na maximální hodnotě, padá na základ a následně se zase zvedá. Určitě nejde o načítání a spouštění testu, prodleva mezi jednotlivými testy je díky SSD v testovací sestavě jen kolem osmi sekund. Na nejdelším úseku si pak drží již zmiňovaných 888 MHz.

Údaj Fan tachometer jsou otáčky ventilátoru. Ty se většinou pohybují někde v rozmezí 2200-2300 ot./min a regulace je také zjevně upravuje i podle spotřeby karty.

Poslední dvě tečkované čáry jsou v grafu jen pro usnandnění orientace – spodní je základní takt GPU 837 MHz, horní je maximální frekvence, na kterou se karta dostala.

Určitě vás zajímá, co to udělalo s výsledkem testu a nakolik mohou být Titany vyšším výkonem při chladné kartě v krátkých testech do recenzí zvýhodněné. Výrazně vyšší výkon byl znát jen u prvního průběhu, kdy byla karta (záměrně) před spuštěním testu dlouho bez zátěže a vychlazená.

Už u druhého a zčásti možná ještě třetího průběhu byl výsledek oproti zahřáté kartě už jen mírně vyšší a v dalších průbězích už se výsledky lišily spíše v rámci chyby měření:

1. 87,9 fps
2. 85,8 fps
3. 85,0 fps
4. 84,2 fps
5. 83,8 fps
6. 84,3 fps

Dá se říct, že pokud neděláte mezi testy velké pauzy, stačí zahodit jen první dvě, tři minuty měření a pak už jen měřit v kuse dál, aniž by karta nějak významně těžila z toho, že s chladným chladičem chvíli běží zpočátku rychleji.

GeForce GTX Titan: závěrečné shrnutí

Luxusní zboží za luxusní cenu

O ceně i poměru cena/výkon u GTX Titan se toho už napsalo a v diskuzích napovídalo dost. Pokud sháníte výkonnou a zároveň ještě jakž takž výhodnou herní kartu, GeForce GTX Titan to dozajista nebude. V tomto ohledu si v současnosti vede nejlépe některá z nejlevnějších přetaktovaných HD 7970, už jen proto, že od uvedení prodělala několik slev, zatímco u další případné levnější alternativy – GeForce GTX 680 – se ceny od uvedení prakticky nezměnily a poměrem výkon/cena v současné nabídce také neexceluje. Pokud byste ale chtěli jít za poměrem cena/výkon jít důsledně, stejně se zastavíte až u mainstreamových karet.

Jenže za stávající situace už o HD 7970 nemůžeme moc mluvit jako o highendu, trojice HD 7990, GTX 690 a GTX Titan posunula hranici jinam. Trochu mi to připomnělo doby, kdy výkonnostním žebříčkům kralovala GeForce GTX 280, která si ale kvůli menšímu výkonnostnímu náskoku a vyšší ceně nezískala zdaleka tolik sympatií jako slabší ale cenou přívětivější HD 4870. Jenže tehdy šlo o částky o pořádných pár tisíc nižší.

Rozhodně vám ale nedoporučím dvě HD 7970 do CrossFire jako výkonnější a cenově lepší alternativu Titanu, pomineme-li další problémy (podpora ve hrách, nedokonalé škálování, profily), microstuttering je hodně zákeřná věc a vysoký hrubý výkon v testech nemusí nutně znamenat o tolik lepší požitek ve hrách.

 

 

Obdobně jako u většiny karet z poslední generace nemůžu u ceny GTX Titan zopakovat nic jiného, než že se mi nelíbí, kam to dospělo. Zatímco nás výrobci ještě celkem nedávno rozmazlovali kartami jako GeForce 8800 GT, HD 4870 nebo GeForce GTX 275, které nabídly výkon o málo nižší než highend za nějakých šest, sedm tisíc, zaváděcí ceny u stávající generace grafik jsou jen pro silné povahy. S jejich postupným zvyšováním u karet pro DX11 jsme s cenou grafik zpátky na stromech, ba dokonce jsme na tom ještě o poznání hůř než před mnoha lety. Dražší herní grafiky tu ještě nebyly. A oběma výrobcům GPU to evidentně vyhovuje – s cenovou válkou se nepřetrhnou a raději přidávají bonusové balíčky s hodnotou v řádech tisíců korun, než by ceny karet dál kazili jejich zlevňováním.

Podobně jako kdysi u HD 7970 musím i u GTX Titan dodat, že se vyšší cena dá pochopit s přihlédnutím k tomu, že nová karta nemá přímou konkurenci. Jasně, nic to nemění na tom, že u HD 7970 se ještě dalo mluvit o vyšší, ale obvyklé highendové ceně, ale GTX Titan je oproti tomu jako z jiného světa. Při pohledu na to, jaké karty momentálně výrobci nabízejí za 13–15 000 korun, by ale byl ze strany Nvidie nerozum nabízet GTX Titan za nějakých šestnáct tisíc, které by byly pro většinu lidí za takovou kartu asi ještě stravitelné.

„Kulatých“ 999 dolarů, částka dlouhodobě využívaná Intelem u rovněž spíše exhibičních „extrémních“ procesorů, musí být při nastavování cen obrovským lákadlem a celému modelu dává další punc exkluzivity.

Dvouprocesorové alternativy postavené na levnějších GPU, které by podle občasných tvrzení výrobců, měly být snad i výhodnější a levnější než velký monolitický čip, na tom také nejsou s cenou o nic líp. Pomineme-li stejně drahou GeForce GTX 690, není to lepší ani u konkurence – karty se dvěma Radeony HD 7970 stále ještě neoficiálně pokřtěné na HD 7990 (v českých e-shopech se stále prakticky nevyskytuje) stojí bezmála 24 tisíc korun s daní, nemluvě o dvouprocesorovém speciálu Asus Ares II za 34 tisíc, kterým nedávno vzalo zavděk v argumentaci AMD. Ještě v minulé generaci se přitom (referenční) highendové karty se dvěma highendovými GPU dokázaly s cenou vejít do patnácti tisíc s daní.

Není to pro hráče, ale psssst...

Spekuluje se i o tom, že GTX Titan není nic pro hráče a nebyla tak míněna, spíše že jde o produkt pro ty, co využívají grafické karty pro GPGPU, touží po vysokém výkonu a nechtějí nebo nemohou utrácet za Tesly nebo Quadra. A že to Nvidia jen nechce nebo nesmí říkat nahlas.

Nemyslím si to, kdyby to byla karta určená primárně pro GPGPU, Nvidia si mohla odpustit vytahování s hliníkovým proskleným krytem a svítícím logem, které v daném segmentu stěží někdo neocení (a jako mimikry to stejně moc nezafungovalo, zájemci o takové to „malé domácí“ počítání se na Titana podle ohlasů jen třesou). Nvidia by se také nemusela tolik namáhat s technologiemi jako je GPU Boost 2.0 nebo „přetaktování“ monitorů, to je něco, co u GPGPU málokdo ocení.

 

Jako protiargument ale poslouží možnost přepínání režimů mezi herním a GPGPU nebo pro hráče zbytečně vysoký výpočetní výkon a také to, že Nvidia s uvedením této karty tolik otálela. Dlouho nebylo ani jasné, zda se po highendové GTX 680 ještě nějaké herní karty s GK110 vůbec dočkáme. Jakoby Nvidia jen čekala, až alespoň ti nejmovitější a nejméně trpěliví pořídí ještě dražší Tesly, než vrhne na trh karty pro ty spořivější a méně náročné. Nepochybuju o tom, že zájemců z řad výpočtářů se najde dost, podle ohlasů to skoro vypadá, že jich bude mnohem více než těch, kteří si takovou kartu dovolí pořídit jen kvůli hrám.

Regulace dost netradičně

Někdo bude u takto luxusní karty asi ohrnovat nos nad návrhem chladiče s klasickou koncepcí využívající radiální ventilátor. Z hlediska hlučnosti na tom bývají takto koncipované chladiče hůře. Ani provozní teploty nebývají lepší než u velkých chladičů s axiálními ventilátory. Neznamená to, že by referenční chladiče byly horší, spíše jsou navržené na jiné disciplíny a mají jiné přednosti (nemyslím jen to, že vyfukují ohřátý vzduch ze skříně).

U highendových karet s vysokou spotřebou nemá AMD ani Nvidia u chladiče moc na výběr – dokud budou karty podporovat SLI a CrossFire, musí referenční chladič svou práci zvládat i když do PC osadíte tři karty těsně nad sebe. Jakkoliv je řešení s axiálními ventilátory většinou (tedy když je osazená jen jedna karta) lepší, je také háklivé na dobrý přístup chladného vzduchu k ventilátorům a při při osazení karet do sousedních slotů už může být problém uchladit i jen dvě spřažené grafiky. Proto je volba chladiče (na danou koncepci vydařeného) logická.

Hlavně pro hračičky

Mezi referenčními chladiči highendových karet patří GTX Titan k těm nejkultivovanějším, do velké míry je to dáno i tím, že než by regulace příliš roztáčela ventilátor, spíše sníží takty. Právě výraznějšími zásahy do frekvence GPU se dost výrazně liší od toho, nač jsme byli až dosud zvyklí. Na jednu stranu to není moc výhodné pro příznivce jednoduchých řešení, kteří chtějí mít svou jistotu, chtějí kartu zapojit, dál se nestarat a hrát. Samozřejmě že to můžete udělat také, a výsledek bude nejspíš i lepší než u dosavadních řešení, karta prostě jen poběží o něco pomaleji, než by běžet mohla.

Do jisté míry se tak opakuje situace, kterou známe z prvních testů HD 7970 – pokud není karta provozovaná někde volně na stole nebo ve skříni pro hráče s průvanem od systémových ventilátorů, může běžet pomaleji, než by běžet mohla a než je její potenciál.

Pokud se ale v hardwaru rádi vrtáte, máte naopak mnohem více prostoru pro laborování a mnohem více variant, jak výkon i vlastnosti karty a potažmo celé sestavy vyladit k obrazu svému. Můžete si vybrat, jestli se bude karta při vyšší zátěži ubírat cestou snižování výkonu nebo upřednostníte výkon před provozními vlastnostmi a přitom za vás automatika bude držet spotřebu nebo teploty v rozumných mezích.

Každý pes, jiná ves

Rozdíly ve výkonu napříč recenzemi mohou být nezvykle velké podle toho, jak byla karta chlazená, což asi bude recenzentům i čtenářům hodně komplikovat hodnocení.

Samotná regulace ale není velký problém z hlediska opakovatelnosti výsledků. Pokud na to, jak karta funguje, při testování pamatujete a nenecháte ji vychladnout, není rozdíl mezi jednotlivými měřeními nijak výrazný. A pokud se na to při testování myslí, nemusíte se bát, že byste měli výkon po čtvrthodině hraní o deset procent nižší, než jak karta vypadala podle testů.

AMD proti principu fungování GPU Boost (a jistému vlivu náhody danému tím, jak funguje a jak se jednotlivé čipy vydaří) argumentuje tím, že u jejich karet s PowerTune máte jistotu, že všechny karty podávají za všech okolností stejný výkon. Z praxe mám zkušenost, že to může být pravda, ale jen dokud některý z výrobců nesáhne na referenční BIOS a neupraví nastavení PowerTune třeba kvůli vyšším taktům. Pak už se mohou dít věci a udávané taktovací frekvence mají o reálném výkonu karty mizivou výpovědní hodnotu.

Po GTX 690 je GTX Titan druhou GeForce, kterou Nvidie dává najevo svou sebejistotu, že v této generaci „pohár konstruktérů“ vyhrála. Cena karty už je jen důsledkem. Pro takové produky, které sice nejsou z nejvýhodnějších, ale jinak jsou kvalitní a vydařené, máme to správné ocenění – We Want It!. Pokud na to máte, nemusíte váhat. Dozná se někdo, kdo by takovou herní grafiku nechtěl mít, kdyby neřešil pořizovací a provozní náklady?

Nvidia GeForce GTX Titan

+ s odstupem nejvýkonnější grafická karta s jedním GPU
+ výkon
+ spotřeba
+ 6 GB paměti
+ hlučnost bez zátěže, kultivovaný chod chladiče v zátěži
+ atraktivní provedení
+ lépe se přizpůsobuje okolním podmínkám

± chladič s radiálním ventilátorem
± vlastnosti i výkon výrazně závislý na teplotě GPU
± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru

− cena
− poměr cena/výkon

Za poskytnutí sestavy HAL3000 s GeForce GTX Titan do testu děkujeme společnosti
100Mega Distribution s. r. o.

 

GeForce GTX Titan už i v České republice

Asi vám neuteklo, že se na Českou republiku se vzorky karet GeForce GTX Titan přímo od Nvidie tentokrát nedostalo. Jednou z prvních možností, jak se k nové kartě dopracovat, jsou tedy velcí distributoři. Kvůli tomu jsme v redakci uvítali ukázkovou herní sestavu HAL3000 společnosti 100Mega Distribution. Ze 100Megy nám ji přivezli osobně v pátek odpoledne, takže jsem díky tomu mohl testovat už přes víkend. Letmý pohled do jejích útrob mě docela potěšil, je znát, že léta kritizování hotových sestav ze stran recenzentů měla nějaký smysl. Podrobněji se jim ale budeme věnovat později v samostatném článku. Dnes se podíváme na to, co je uvnitř počítače nejzajímavější – je osazený jednou z prvních GeForce GTX Titan, které se do ČR dostaly.

Většina informací o GeForce GTX Titan už zazněla v článku, který jsme jí věnovali při jejím oficiálním představení. V krátkosti jen zrekapituluji to nejpodstatnější.

Se zprávami o přípravě GeForce GTX Titan se objevily spekulace, které tu míváme pravidelně s každým novým highendem Nvidie. Vznikají nejspíš kvůli dnes už historickým zkušenostem s kartami, jako byla GeForce FX 5800 Ultra.

První z nich, že do prodeje půjde jen omezené množství deseti tisíc kusů, Nvidia při prezentaci popřela s tím, že karet bude rozhodně víc (tady nám nezbude než jí věřit).

Povídá se i něco o tom, že karet do recenzí bylo málo, protože jde o kusy vybírané speciálně pro recenze, aby v nich vypadaly lépe než v praxi. To, že nejde o reprezentativní vzorek, ale kus z užšího výběru, ale hrozí u každého hardwaru, který si člověk nevyzvedne přímo v obchodě coby koncový uživatel. Bez otestování velkého počtu karet se to opět nedá potvrdit ani vyvrátit, minimálně naše karta už je ale produkční kus z běžné distribuční sítě a že by byla speciálně vybíraná je u ní jen málo pravděpodobné.

Další ze zpráv mluvila o tom, že v první vlně budou jen karty od EVGA a Asusu a ostatní výrobci s nimi přijdou až později. Ta padá s tím, jak se na skladech obchodů objevují modely jednotlivých výrobců. Do sbírky dodavatelů „z první vlny“, jejichž karty už fyzicky cestují po obchodech, už i u nás přibyl minimálně Zotac a Gigabyte.

Populární tezí u highendových GeForce bývá i to, že musí být karta kvůli velkému čipu ze strany Nvidie sponzorovaná a výrobce na ní prodělává. Tentokrát by zřejmě kvůli ceně karty zněla asi hloupě, ještě doufám, že stávající cenu GTX Titan nebude někdo brát jako důkaz toho, že musel být highend Nvidie až doteď výrazně dotovaný a toto je první karta s monstrózním čipem, na které netratí.

GeForce GTX Titan

Karta je dost netradiční už jen svým označením. Jedna highendová GeForce s obvyklou osmdesátkou na konci – GTX 680 – už se dlouho prodává a také vyšší modelové značení GTX 690 už je obsazené GeForce s dvojicí menších čipů GK104. Snad kvůli tomu dostala nová Nvidia označení GTX Titan a v pravdě titánská je hned v několika ohledech.

Karta nese značku společnosti Zotac v referenčním provedení. Protože byla osazená v sestavě, nemáme balení ani kompletní příslušenství.

GeForce GTX Titan je osazená nejvýkonnějším GPU Nvidie s kódovým označením GK110. Svou premiéru si největší jádro s architekturou Kepler odbylo u profi karet Tesla K20X.

Karta nese jádro GK110 vyráběné 28nm procesem. Má 7,1 miliardy tranzistorů a výkon 4,5 TFLOPS. Oproti GTX 680 má o 75 % více stream procesorů, celkem 2688 pro výpočty v single precision a 896 pro výpočty v double precision.

Dále je k dispozici 224 texturovacích jednotek a 48 rasterizačních jednotek. Výrazně nižší oproti GTX 680 je ale takt jádra – základní frekvence je 836 MHz a s GPU Boost se má pohybovat jen na 876 MHz.

Zatímco GeForce GTX 680 byla kritizovaná za to, že má standardně jen dnes už mainstreamové 2 GB paměti, u Titanu se nešetřilo. Karta má 6 GB GDDR5 na taktu 6008 MHz efektivně, které s jádrem komunikují po 384b sběrnici. Oproti GTX 680 tak paměti dosahují o 50 % vyšší propustnosti (288,4 GB/s).

 

 

Zotac GeForce GTX Titan: karta a detaily

Rozměry karty jsou typické pro highend Nvidie. Karta má délku 27 cm. Dvouslotový chladič má radiální ventilátor, který tlačí vzduch skrz žebrování a záslepku ven ze skříně.

Chladič využívá místo heatpipe vapour chamber. Na pohledu shora si můžete všimnout, že je ventilátor od konce o kousek dále než obvykle.

Výstupní konektory na kartě jsou standardní pro výkonnější modely z generace Keplerů – Dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI a DisplayPort. Do spojité plochy pro hraní lze zapojit kombinaci monitorů s vstupem DVI a HDMI, DisplayPort může posloužit pro čtvrtý přídavný monitor.

Na straně je matně zelené logo výrobce s podsvícením, které známe už z GeForce GTX 690. Utilitka od EVGA dovoluje chování světla do jisté míry ovlivnit (jas, zhasnutí)

Za ventilátorem vzadu je totiž ještě další malý pasiv. Mohlo by to dělat dojem že jej ventilátor ofukuje, ale tak tomu není – v daném místě je od pasivu oddělený přepážkou.

Pro přídavné napájení slouží jeden osmipinový (až 150 W) a jeden šestipinový (až 75 W) konektor. Pohromadě se 75W sběrnicí to znamená, že lze do karty podle specifikací pumpovat až 300 W (což neznamená, že je to její maximální spotřeba, ta může být nižší i vyšší).

Na kartě jsou dva konektory pro SLI, znamená to možnost propojení dvou a více karet pomocí můstku.

Plošný spoj má jen šestifázové napájení pro GPU, další dvě fáze jsou vyhrazené pro paměti. Podle Nvidie by ale mělo být dimenzování dostatečné i pro výrazné přetaktování, při interních testech se i s referenčním chladičem prý povedlo Nvidii v extrémních případech překonat i 1100 MHz.

GeForce GTX Titan

 

 

 

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

• základní deska: Gigabyte X79-UD5
• procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
• chladič CPU: Noctua NH-D14
• paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
• zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
• pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
• skříň: Gelid DarkForce
• operační systém: Windows 7 x64

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače

Karta je otestovaná se zatím neveřejnými ovladači GeForce 314.14 beta z webu Nvidie.

Karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

Z konkurenčních produktů má k testovanému modelu nejblíže asi přetaktovaný model Sapphire HD 7970 GHz ed. se 6 GB paměti. Ten už bohužel dávno nemám, takže je nad mé možnosti přetestovat jej na nejnovějších ovladačích. Dá se předpokládat, že by u nich došlo k výraznému nárůstu výkonu v Battlefieldu, u ostatních her už není rozdíl dramatický. Výsledky testované se staršími s ovladači Catalyst 12.7 beta jsou kvůli tomu v grafech vybarvené jiným odstínem.

 

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Crysis Warhead, Crysis 2

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Crysis 2

V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.

 

Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.

Max Payne 3, Metro 2033

Max Payne 3

Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..

Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.

 

 

Metro 2033

Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.

Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.

Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.

World in Conflict

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Spotřeba (příkon)

Měření spotřeby

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba Zotac GeForce GTX Titan

Spotřeba karty bez zátěže se i přes větší čip nevymyká průměru. V úsporném režimu je také srovnatelná s ostatními GeForce, které nemají obdobu „3W“ úsporného režimu ZeroCore jako Radeony.

Spotřeba sestavy v zátěžovém testu byla vyšší než u menšího jádra GK104, ale s přihlédnutím k výkonu čipu stále výborná. Má to však jeden háček, nebo spíš pořádný hák. GPU Boost druhé generace kartu nepustil s taktem příliš vysoko kvůli teplotě jádra.

Studená karta po spuštění začínala na 927 MHz a na spotřebě PC kolem 400 W, jakmile ale teplota GPU dosáhla 80 °C, začalo zpomalování turba na 900, 862 a následně dokonce základních 837 MHz. Spolu s tím klesala i spotřeba na 372 a 356 až na konečných 348 W. Kdyby karta zůstala na vyšších taktech (což je spojeno i s vyšším napájecím napětím GPU), byla by spotřeba o bezmála 50 W vyšší. Při srovnání s přetaktovanými Radeony HD 7970 by to ale bylo pořád v normě, o vyšším výkonu při dané spotřebě nemluvě.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Následuje spotřeba počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému. Tam je spotřeba karty o malinko vyšší, pohybujeme se ale na rozdílech v řádech jednotek Wattů, které jsou jen o málo větší než chyba měření.

V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.

Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší. Obzvlášť to platí, když grafickou kartu brzdí procesor.

Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.

Některé karty už jsou bohužel rozebírané, takže už nemají původní pastu. Konkrétně jde o GeForce GTX 690, i v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.

V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teploty

Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách a situacích. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.

Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není uvedeno, nakolik údaj z čidla odpovídá realitě. U komponent se běžně stává, že jádro hlásí nižší teplotu, než má vzduch, který jej chladí.

Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným grafickým čipem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.

Teploty GeForce GTX Titan

Nízká teplota bez zátěže při nízké hlučnosti je u novějších karet už takovým nepsaným standardem, dosažená hodnota je zcela v normě a není vykoupena hlukem chladiče.

Měřit teplotu v zátěži je skoro zbytečné, regulace upravuje vlastnosti karty tak, aby běžela na 80 °C, a to taky dělá. S ohledem na to, co regulace umí, aby této teploty dosáhla, mohla být i o nějaký stupeň vyšší.

 

Otáčky ventilátoru

Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.

Ještě dodám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

Ventilátory GeForce GTX Titan

Bez zátěže běžel ventilátor na nízkých 1140 otáčkách (30 % výkonu) a nezaregistroval jsem žádné parazitní zvuky. V zátěži hodnota oscilovala někde v rozmezí 2220–2270 ot./min, což odpovídá 57 % výkonu. Na maximu (85 % výkonu)

Hlučnost GeForce GTX Titan

Hlučnost karty bez zátěže mě hodně překvapila – z běžné asi metrové vzdálenosti jsem neslyšel prakticky nic – žádné vrčení motorku, cvakání regulace nebo svištění ložisek. Na to jsem zvyklý z karet s axiálními ventilátory, u radiálních je to ale další posun kupředu. Je to asi první karta s podobným chladičem, u které se nezdráhám říct, že je tichá i bez zátěže.

V zátěži už je radiální ventilátor na bezmála 2300 otáčkách dobře slyšet kvůli aerodynamickému hluku proudícího vzduchu. Zvukový projev je ale i tak tupý a neutrální, takže karta neobtěžuje vyššími tóny nebo nějakým vrzáním či vrčením.

  

Ostatně proti kartám jako GTX 670 či 680 je na tom s hlučností o poznání lépe i přesto, že její ventilátor běží v zátěži na podobných otáčkách. Je možné, že na tom má zásluhu hlavně docela čistě navržený chladič, u kterého do prostoru proudícího vzduchu nevyčnívají součástky ani členitý povrch a také robustnější kryt, který hluk utlumí lépe než plastová skořápka (někdy spíš ozvučnice než kryt).

I přes větší spotřebu vyhrává v souboji s obdobně koncipovanými kartami z vlastní i konkurenční stáje, jen je možné, že se k té vyšší hlučnosti nakonec stejně propracujete, pokud regulaci vybičujete k vyšším výkonům.

Cena a shrnutí výkonu

Cena

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Cena GeForce GTX Titan

Cena nemá u jednoprocesorové herní karty precedens, je hodně vzdálená tomu, co běžný smrtelních na hraní pořídí.

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

Poměr cena/výkon

Asi netřeba vysvětlovat, kam se ubere poměr cena/výkon třeba proti takové GeForce GTX 680, pokud zvednete výkon o třetinu a přitom zdvojnásobíte cenu.

GPU Boost 2.0

Přetaktování GPU Boost 2.0

Na hraní s manuálním přetaktováním jsem zatím moc prostoru neměl, oproti stávajícím Keplerům je kvůli závislosti na teplotě ještě komplikovanější a bude-li možnost, ještě se k němu vrátíme. Zatím jsem vyzkoušel alespon něco málo k automatickému přetaktování GPU Boost 2.0.

Hádám, že v našem případě karta doplatila u zátěžového testu v Crysis na nižší výkon systémového chlazení (kvůli nižší hlučnosti běží ventilátory osazené v testovací sestavě jen na 700 a 800 ot./min) i vyšší teplotu okolí (~25 °C). Na cílových 80 °C se za těchto podmínek dostala celkem rychle a postupně začala takty snižovat, až skončila bohužel na základních 837 MHz při spotřebě sestavy ~348 W.

Abych zkusil opačný extrém, kdy karta chladí dobře, pustil jsem ventilátor na kartě na plných 4200 ot./min. S vyšším výkonem chladiče se teplota pro změnu nedostala výš než na 69 °C a takt GPU skončil podstatně výš – na 940 MHz. Protože do cílových 80 °C zbývala ještě hodně velká rezerva, tady už asi zaúřadovalo hlídání spotřeby a spotřeba sestavy se držela na ~395 W.

Na to, že jsem jsem jen přidal otáčky u ventilátoru, je to dost propastný rozdíl v provozních vlastnostech i ve výkonu. Na něco podobného u jiné karty nenarazíte.

Ideální kompromis, při kterém se karta bude pohybovat někde na přijatelných teplotách, sestava stále nebude příliš hlučná a výkon bude kolem těch 940 MHz, může být někde uprostřed a k jeho dosažení se nabízí několik možností – tou nejzajímavější by mohlo být asi zvýšení cílové teploty.

Pořád se ale bavíme o scéně, která je ve světě her extrém a karta by se v ní měla pohybovat někde na spodní hranici možného rozsahu. Kromě zátěžového testu jsem teda vyzkoušel i trochu normálnější scénář a šestkrát za sebou pustil na studené kartě tentýž test z benchmarku Aliens vs Predator (i když i tato hra co do vytížení grafiky patří také k těm náročnějším).

Takty GPU byly podstatně vyšší než v Crysis, po většinu času karta běžela na 888 MHz, občas i na 980 MHz a na základních 837 byla jen sporadicky na pár sekund. S podobnou regulací karta využívá svůj potenciál ve hrách lépe než tomu bylo třeba u první generace referenčních Radeonů HD 7970, které musely mít u řízení spotřeby obrovskou rezervu, protože jely i při vysoké zátěži a nejnáročnějších scénách stabilně na základních taktech, jako by ani nějaké inteligentní řízení spotřeby neměly.

Výsledkem měření je graf, ve kterém je pohromadě několik souvisejících hodnot a tak je na pohled dost komplikovaný. Jeden průběh testu trvá asi dvě minuty.

První jedovatě zelená linka je průběh spotřeba PC je průběh spotřeby počítače odečítaný na wattmetru v zásuvce. Ta osciluje někde mezi 330 a 400 watty.

Další údaj Power se týká také spotřeby, tentokrát jde ale hodnotu, kterou hlásí diagnostika karty. Pohybuje se v rozmezí 5-100 % maximální spotřeby a není bez zajímavosti, že její průběh velmi věrně kopíruje hodnoty naměřené na wattmetru.

Modrá linka GPU Temperature je údaj z čidla, podle kterého se karta primárně řídí. Jak vidíte, po zahřátí karty už se dost věrně drží nastaveného limitu 80 °C.

Zajímavý je průběh Core Clock, taktovací frekvence GPU, která je v první části téměř na maximální hodnotě, padá na základ a následně se zase zvedá. Určitě nejde o načítání a spouštění testu, prodleva mezi jednotlivými testy je díky SSD v testovací sestavě jen kolem osmi sekund. Na nejdelším úseku si pak drží již zmiňovaných 888 MHz.

Údaj Fan tachometer jsou otáčky ventilátoru. Ty se většinou pohybují někde v rozmezí 2200-2300 ot./min a regulace je také zjevně upravuje i podle spotřeby karty.

Poslední dvě tečkované čáry jsou v grafu jen pro usnandnění orientace – spodní je základní takt GPU 837 MHz, horní je maximální frekvence, na kterou se karta dostala.

Určitě vás zajímá, co to udělalo s výsledkem testu a nakolik mohou být Titany vyšším výkonem při chladné kartě v krátkých testech do recenzí zvýhodněné. Výrazně vyšší výkon byl znát jen u prvního průběhu, kdy byla karta (záměrně) před spuštěním testu dlouho bez zátěže a vychlazená.

Už u druhého a zčásti možná ještě třetího průběhu byl výsledek oproti zahřáté kartě už jen mírně vyšší a v dalších průbězích už se výsledky lišily spíše v rámci chyby měření:

1. 87,9 fps
2. 85,8 fps
3. 85,0 fps
4. 84,2 fps
5. 83,8 fps
6. 84,3 fps

Dá se říct, že pokud neděláte mezi testy velké pauzy, stačí zahodit jen první dvě, tři minuty měření a pak už jen měřit v kuse dál, aniž by karta nějak významně těžila z toho, že s chladným chladičem chvíli běží zpočátku rychleji.

GeForce GTX Titan: závěrečné shrnutí

Luxusní zboží za luxusní cenu

O ceně i poměru cena/výkon u GTX Titan se toho už napsalo a v diskuzích napovídalo dost. Pokud sháníte výkonnou a zároveň ještě jakž takž výhodnou herní kartu, GeForce GTX Titan to dozajista nebude. V tomto ohledu si v současnosti vede nejlépe některá z nejlevnějších přetaktovaných HD 7970, už jen proto, že od uvedení prodělala několik slev, zatímco u další případné levnější alternativy – GeForce GTX 680 – se ceny od uvedení prakticky nezměnily a poměrem výkon/cena v současné nabídce také neexceluje. Pokud byste ale chtěli jít za poměrem cena/výkon jít důsledně, stejně se zastavíte až u mainstreamových karet.

Jenže za stávající situace už o HD 7970 nemůžeme moc mluvit jako o highendu, trojice HD 7990, GTX 690 a GTX Titan posunula hranici jinam. Trochu mi to připomnělo doby, kdy výkonnostním žebříčkům kralovala GeForce GTX 280, která si ale kvůli menšímu výkonnostnímu náskoku a vyšší ceně nezískala zdaleka tolik sympatií jako slabší ale cenou přívětivější HD 4870. Jenže tehdy šlo o částky o pořádných pár tisíc nižší.

Rozhodně vám ale nedoporučím dvě HD 7970 do CrossFire jako výkonnější a cenově lepší alternativu Titanu, pomineme-li další problémy (podpora ve hrách, nedokonalé škálování, profily), microstuttering je hodně zákeřná věc a vysoký hrubý výkon v testech nemusí nutně znamenat o tolik lepší požitek ve hrách. Také GeForce GTX 690 v absolutních hodnotách novinku překoná, ale schází tomu elegance a jednoduchost jednočipového řešení, u kterého se nemusíte starat o podporu SLI a leckdo uslyší i na vyšší výpočetní výkon Titanu.

 

Obdobně jako u většiny karet z poslední generace nemůžu u ceny GTX Titan zopakovat nic jiného, než že se mi nelíbí, kam to dospělo. Zatímco nás výrobci ještě celkem nedávno rozmazlovali kartami jako GeForce 8800 GT, HD 4870 nebo GeForce GTX 275, které nabídly výkon o málo nižší než highend za nějakých šest, sedm tisíc, zaváděcí ceny u stávající generace grafik jsou jen pro silné povahy. S jejich postupným zvyšováním u karet pro DX11 jsme s cenou grafik zpátky na stromech, ba dokonce jsme na tom ještě o poznání hůř než před mnoha lety. Dražší herní grafiky tu ještě nebyly. A oběma výrobcům GPU to evidentně vyhovuje – s cenovou válkou se nepřetrhnou a raději přidávají bonusové balíčky s hodnotou v řádech tisíců korun, než by ceny karet dál kazili jejich zlevňováním.

Podobně jako kdysi u HD 7970 musím i u GTX Titan dodat, že se vyšší cena dá pochopit s přihlédnutím k tomu, že nová karta nemá přímou konkurenci. Jasně, nic to nemění na tom, že u HD 7970 se ještě dalo mluvit o vyšší, ale obvyklé highendové ceně, ale GTX Titan je oproti tomu jako z jiného světa. Při pohledu na to, jaké karty momentálně výrobci nabízejí za 13–15 000 korun, by ale byl ze strany Nvidie nerozum nabízet GTX Titan za nějakých šestnáct tisíc, které by byly pro většinu lidí za takovou kartu asi ještě stravitelné.

„Kulatých“ 999 dolarů, částka dlouhodobě využívaná Intelem u rovněž spíše exhibičních „extrémních“ procesorů, musí být při nastavování cen obrovským lákadlem a celému modelu dává další punc exkluzivity.

Dvouprocesorové alternativy postavené na levnějších GPU, které by podle občasných tvrzení výrobců, měly být snad i výhodnější a levnější než velký monolitický čip, na tom také nejsou s cenou o nic líp. Pomineme-li stejně drahou GeForce GTX 690, není to lepší ani u konkurence – karty se dvěma Radeony HD 7970 stále ještě neoficiálně pokřtěné na HD 7990 (v českých e-shopech se stále prakticky nevyskytuje) stojí bezmála 24 tisíc korun s daní, nemluvě o dvouprocesorovém speciálu Asus Ares II za 34 tisíc, kterým nedávno vzalo zavděk v argumentaci AMD. Ještě v minulé generaci se přitom (referenční) highendové karty se dvěma highendovými GPU dokázaly s cenou vejít do patnácti tisíc s daní.

Není to pro hráče, ale psssst...

Spekuluje se i o tom, že GTX Titan není nic pro hráče a nebyla tak míněna, spíše že jde o produkt pro ty, co využívají grafické karty pro GPGPU, touží po vysokém výkonu a nechtějí nebo nemohou utrácet za Tesly nebo Quadra. A že to Nvidia jen nechce nebo nesmí říkat nahlas.

Nemyslím si to, kdyby to byla karta určená primárně pro GPGPU, Nvidia si mohla odpustit vytahování s hliníkovým proskleným krytem a svítícím logem, které v daném segmentu stěží někdo neocení (a jako mimikry to stejně moc nezafungovalo, zájemci o takové to „malé domácí“ počítání se na Titana podle ohlasů jen třesou). Nvidia by se také nemusela tolik namáhat s technologiemi jako je GPU Boost 2.0 nebo „přetaktování“ monitorů, to je něco, co u GPGPU málokdo ocení.

 

Jako protiargument ale poslouží možnost přepínání režimů mezi herním a GPGPU nebo pro hráče zbytečně vysoký výpočetní výkon a také to, že Nvidia s uvedením této karty tolik otálela. Dlouho nebylo ani jasné, zda se po highendové GTX 680 ještě nějaké herní karty s GK110 vůbec dočkáme. Jakoby Nvidia jen čekala, až alespoň ti nejmovitější a nejméně trpěliví pořídí ještě dražší Tesly, než vrhne na trh karty pro ty spořivější a méně náročné. Nepochybuju o tom, že zájemců z řad výpočtářů se najde dost, podle ohlasů to skoro vypadá, že jich bude mnohem více než těch, kteří si takovou kartu dovolí pořídit jen kvůli hrám.

Regulace dost netradičně

Někdo bude u takto luxusní karty asi ohrnovat nos nad návrhem chladiče s klasickou koncepcí využívající radiální ventilátor. Z hlediska hlučnosti na tom bývají takto koncipované chladiče hůře. Ani provozní teploty nebývají lepší než u velkých chladičů s axiálními ventilátory. Neznamená to, že by referenční chladiče byly horší, spíše jsou navržené na jiné disciplíny a mají jiné přednosti (nemyslím jen to, že vyfukují ohřátý vzduch ze skříně).

U highendových karet s vysokou spotřebou nemá AMD ani Nvidia u chladiče moc na výběr – dokud budou karty podporovat SLI a CrossFire, musí referenční chladič svou práci zvládat i když do PC osadíte tři karty těsně nad sebe. Jakkoliv je řešení s axiálními ventilátory většinou (tedy když je osazená jen jedna karta) lepší, je také háklivé na dobrý přístup chladného vzduchu k ventilátorům a při při osazení karet do sousedních slotů už může být problém uchladit i jen dvě spřažené grafiky. Proto je volba chladiče (na danou koncepci vydařeného) logická.

Hlavně pro hračičky

Mezi referenčními chladiči highendových karet patří GTX Titan k těm nejkultivovanějším, do velké míry je to dáno i tím, že než by regulace příliš roztáčela ventilátor, spíše sníží takty. Právě výraznějšími zásahy do frekvence GPU se dost výrazně liší od toho, nač jsme byli až dosud zvyklí. Na jednu stranu to není moc výhodné pro příznivce jednoduchých řešení, kteří chtějí mít svou jistotu, chtějí kartu zapojit, dál se nestarat a hrát. Samozřejmě že to můžete udělat také, a výsledek bude nejspíš i lepší než u dosavadních řešení, karta prostě jen poběží o něco pomaleji, než by běžet mohla.

Do jisté míry se tak opakuje situace, kterou známe z prvních testů HD 7970 – pokud není karta provozovaná někde volně na stole nebo ve skříni pro hráče s průvanem od systémových ventilátorů, může běžet pomaleji, než by běžet mohla a než je její potenciál.

Pokud se ale v hardwaru rádi vrtáte, máte naopak mnohem více prostoru pro laborování a mnohem více variant, jak výkon i vlastnosti karty a potažmo celé sestavy vyladit k obrazu svému. Můžete si vybrat, jestli se bude karta při vyšší zátěži ubírat cestou snižování výkonu nebo upřednostníte výkon před provozními vlastnostmi a přitom za vás automatika bude držet spotřebu nebo teploty v rozumných mezích.

Každý pes, jiná ves

Rozdíly ve výkonu napříč recenzemi mohou být nezvykle velké podle toho, jak byla karta chlazená, což asi bude recenzentům i čtenářům hodně komplikovat hodnocení.

Samotná regulace ale není velký problém z hlediska opakovatelnosti výsledků. Pokud na to, jak karta funguje, při testování pamatujete a nenecháte ji vychladnout, není rozdíl mezi jednotlivými měřeními nijak výrazný. A pokud se na to při testování myslí, nemusíte se bát, že byste měli výkon po čtvrthodině hraní o deset procent nižší, než jak karta vypadala podle testů.

AMD proti principu fungování GPU Boost (a jistému vlivu náhody danému tím, jak funguje a jak se jednotlivé čipy vydaří) argumentuje tím, že u jejich karet s PowerTune máte jistotu, že všechny karty podávají za všech okolností stejný výkon. Z praxe mám zkušenost, že to může být pravda, ale jen dokud některý z výrobců nesáhne na referenční BIOS a neupraví nastavení PowerTune třeba kvůli vyšším taktům. Pak už se mohou dít věci a udávané taktovací frekvence mají o reálném výkonu karty mizivou výpovědní hodnotu.

Po GTX 690 je GTX Titan druhou GeForce, kterou Nvidie dává okázale najevo svj pocit, že v této generaci „pohár konstruktérů“ vyhrála. Cena karty už je do jisté míry jen důsledkem. Pro takové produky, které sice nejsou z nejvýhodnějších, ale jinak jsou kvalitní a vydařené, máme to správné ocenění – We Want It!. Pokud na to máte, nemusíte váhat. Dozná se někdo, kdo by takovou herní grafiku nechtěl mít, kdyby neřešil pořizovací a provozní náklady?

Nvidia GeForce GTX Titan

+ s odstupem nejvýkonnější grafická karta s jedním GPU
+ výkon
+ spotřeba
+ 6 GB paměti
+ hlučnost bez zátěže, kultivovaný chod chladiče v zátěži
+ atraktivní provedení
+ lépe se přizpůsobuje okolním podmínkám
+ vysoký výpočetní výkon

± chladič s radiálním ventilátorem
± vlastnosti i výkon výrazně závislý na teplotě GPU
± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru

− cena
− poměr cena/výkon
− přetaktování je ještě složitější

Za poskytnutí sestavy HAL3000 s GeForce GTX Titan do testu děkujeme společnosti
100Mega Distribution s. r. o.