Gigabyte GA-EP45-DS3R: P45 s TPM pod 3000 Kč

22. 6. 2008

Krátké představení, balení a parametry

Čipovou sadu Intel P45 jsme si podrobněji představili již v článku o základní desce Asus P5Q Deluxe. Mezi nejdůležitější vlastnosti patří osazení nového jižního můstku ICH10 a nasazení 65nm výrobního procesu. U P45ky ale nemůžete počítat s plnohodnotným režimem CrossFire, protože čipová sada podporuje maximálně 8 + 8 PCIe linek pro grafické karty. Nutno ale dodat, že se jedná o PCI Express 2.0, takže i tato konfigurace bude všem současným grafikám plně stačit.

Balení, příslušenství, základní info

Balení je v případě této recenze vlemi strohé, protože deska dorazila pouze v bílé krabici bez označení a příslušenství, přímo z továrny Gigabytu. V běžném balení byste pak ale měli objevit 4× SATA kabel, 1× IDE kabel, 1× FDD kabel, zadní záslepka, manuál, instalační CD. Na něm pak najdete řadu užitečných aplikací, jako jsou Gigabyte Easy Tune 6, Q-Share, NIS, Kaspersky Antivirus, Corel Media One nebo Roxio Buzz 2.

Použité komponenty a jejich osazení

Že gigabyte u návrhu svých desek přemýšlí, je vidět hned na první pohled. kolize osazených komponent se na desce v podstatě nedočkáte (snad jen paměťové sloty mohly být trochu dále od grafické karty), pasivy na čipsetu mají rozměry, které nebudou kolidovat s žádným chladičem a všechny konektory jsou pěkně při okraji desky. SATA porty sice mohly být zahnuté, ale v takovém případě by zase musely být na zcela jiném místě, což by návrh desky určitě zkomplikovalo.

Pro svůj chod deska používá šesti-fázové napájení, které je podpořeno šetřící funkcí DES.

Datových konektorů je dostatek, nechybí disketová mechanika, IDE, 6× SATA, COM, LPT ani S/PDIF výstup ze zvukové karty. Konektory jsou trochu netradičně popsány uvnitř samy sebe.

Nyní si můžete prohlédnout osazenou zvukovou kartu Realtek ALC 889A, I/O čip, dvě gigabitové síťovky nebo přídavný FireWire řadič.

Kolem procesorové patice je skutečně místa haba kuk. Nebudete se muset bát osadit ani rozměrnější chladič. I když deska nabízí záložní BIOS, i zde najdete dva piny pro vymazání nastavení CMOS (hned vedle konektoru na větrák).

Zadní blok konektorů je doslova napěchován k prasknutí. Kromě tradičních audiokonektorů a PS/2 rozhraní zde najdete i celkem osm USB portů, FireWire v malé i velké podobě a optický výstup.

Rozložení rozšiřujících slotů je také velmi dobré. I při osazení dvou dvouslotových grafik vám zůstane k dispozici minimálně jeden starý PCI a dva nové PCIe ×1 sloty.

Systém chlazení

Se systémem chlazení si tentokrát Gigabyte příliš hlavu nelámal. Na oba čipy čipové sady plesknul pasivy, které si ale udrřely poměrně příznivé teploty. Nejžhavější ze všech byl pak nízký pasiv na jižním můstku.

Pro větráky máte k dispozici celkem čtyři konektory, přičemž dva jsou čtyřpinové s PWM regulací. Tímto se Gigabyte také odlišuje od jiných výrobců, kteří bohužel stále zastávají taktiku čtyřpinového konektoru jen pro chladič procesoru.

BIOS a jeho možnosti

Gigabyte se začal přizpůsobovat moderním trendům a tak i v tomto BIOSu najdete na prvním místě M.I.T. místo obvyklých Standard CMOS Features. Pod M.I.T. můžete provést v podstatě téměř celé nastavení frekvencí, napětí i časování pamětí. Položky jsou v takových rozsazích, že si o nich může leckterá high-endová deska nechat jen zdát. Příkladem budiž nastavení napětí na pamětech, které může nabývat hodnot od 1,45 do 3,04 V. Imozantní je také rychlost FSB v rozmezí 100–1200 MHz. Tězko ji sice využijete (pokud zrovna nebydlíte u zásobarny s tekutým dusíkem), ale vidět ji oko rozhodně potěší. Kdo si netroufá na manuállní taktování, může zkusit mírně zvednout výkon pomocí služby C.I.A.2. Velmi potřebnou funkcí při přetaktování je možnost nastavit frekvenci Strap, v tomto případě pod názvem (G)MCH Frequency Latch. Děliček pammětí je také dostatek, navíc jsou rozděleny podle frekvencí Strap.

Nastavení pamětí je velmi podrobné a velmi oceňuji zobrazení SPD hodnot vedle těch nastavovaných. Nemusíte tak bádat nad standardními hodnotami a bát se tak zničení pamětí při nastavení nesmyslných hodnot.

V případě napětí máte na výběr jednak nadstandardní počet položek a navíc i velké rozsahy hodnot. Pozor tedy na odpálení komponent nesprávným nastavením.

Ze zbývajících položek BIOSu stojí za zmínku ještě PC Health Status, kde můžete nastavit řízení otáček procesorového větráku. V poslední záložce Security Chip Configuration pak můžete aktivovat šifrování dat např. na pevném disku pomocí TPM. Pokud vás tato technologie zajímá trochu více, můžete se podívat na pár slidů z prezentace Gigabyte, které vám již přinesl Mirek v tomto článku.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

K testování základních desek používáme také ustálenou sestavu testů, které desky prověří po všech stránkách.

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:

•    Testy procesoru a paměti
•    Testy propustnosti rozhraní
•    Testy grafiky
•    Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém
rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

DES - Dynamic Energy Saver podruhé

První testování této úsporné technologie nedopadlo na našem serveru pro Gigabyte příliš růžově. Nicméně je vidět, že Gigabyte na této technologii neustále pracuje a vylepšuje ji. Z grafů můžete vidět, že proprady výkonu již nejsou tak dramatické, nicméně k určitému poklesu dochází stále. Není to však tak hrozné, aby to ovlivňovalo běžnou práci, kterou člověk na počítači přes den dělá.

V případě této základní desky se DES omezuje jen na šestifázové napájení, což částečně snižuje jeho efektivitu. Proto jsou také výsledky v úspoře bez zátěže nižší, než je tomu u porovnávaných desek Asus. V zátěži Gigabyte svou desku nijak nepřetaktovává, což se také při porovnání s Asusem odráží na výsledcích. Na druhou stranu Gigabyte v zátěži znatelně šetří, což se o konkurenčním Asusu říci vůbec nedá. Vše si můžete prohlédnout v názorných grafech.

Přetaktování a testy procesoru

Přetaktování

I když jsou možnosti BIOSu doslova velkolepé, přetaktovávací orgie se příliš nekonaly. S naším Core 2 Quad Q6600 jsem se ze základní frekvence téměř nehnul a to samé se týkalo nastavení FSB. Nepomohlo zvedání napětí, změna strapu, vypínání Spread Spectra, nic. Zvednutím frekvence o necelých 100 MHz se nemá vůbec cenu chlubit. Při vyšším nastavení mě deska odměnila několika restarty, po nichž naběhla v základním nastavení. Pozitivní na celé věci alespoň je, že si i po těchto restartech pamatovala nastavení, při němž odmítla naběhnout.

Po osazení procesoru C2D E8500 se situace trochu zlepšila, ale stále zůstala daleko za očekáváním. Ve finální fázi se mi povedlo zvednout frekvenci FSB na magickou hranici 500 MHz, čekal jsem ale o trochu víc. Je však třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o testovací vzorek, který se může od finální verze této desky trochu lišit. Doufejme, že i v možnostech taktování. Koneckonců, pro přetaktování by tato deska měla být stvořená, pokud tedy špičkový overclocker HiCookie ve své ukázce taktování Core 2 Quad QX9650 někam nad 5,5 GHz zázračně nešvindloval.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací a pak i při přetaktování. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz i při přetaktování na 3,33 GHz (9× 370 MHz). Frekvence 3,33 GHz byla stanovena tak, aby ji bylo možné dosáhnout na doufám všech základních deskách, tedy i těch, které nejsou přímo určené k přetaktování. Při přetaktování je zvednuté i napětí procesoru na 1,475 V, aby se ukázalo, jestli se nebude deska přehřívat a jak vysoké teploty se při tomto nastavení naměří. Za normálních podmínek by procesor mohl na této frekvenci běžet s podstatně nižším napětím. V tomto případě se však přetaktování nekonalo a tak zde najdete pouze výsledky na základní frekvenci.

Jak sami vidíte, v procesorových testech si vedla deska velmi dobře a v mnoha testech porazila konkurenční Asus P5Q Deluxe. Utekl mu zejména pak v testech paměti a kompresi pomocí WinRAR.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Do těchto testů zahrnuji propustnost SATA a USB rozhraní měřenou HD Tachem na interním a externím pevném disku a kvalitu integrované zvukové karty měřenou pomocí RightMark Audio Analyzeru a hlavně nově pomocí zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

Propustnost SATA i USB rozhraní věrně kopíruje desku Asus se stejnou čipovou sadou. Žádné dramatické výkyvy zde nečekejte.

Kvalita integrovaného kodeku Realtek ALC 889A je na velmi dobré úrovni. Hlavně 100dBA odstup signálu od šumu mě velmi mile překvapil, stejně tak jako nízké hodnoty harmonického zkreslení.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Frekvenční rozsah

Harmonické zkreslení

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1 600 × 1200 nebo 1 280 × 1 024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

V řadě her deska svým výkonem mile překvapila a ukázala konkurenci záda. Výjímkou je pak UT3, kde se zařadila k nejhorším.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří v prvé řadě kódování videa do DivX a XviD. Zatímco DivX ve verzi 6.8 podporuje vícevláknové zpracování, a výsledky se tak neškálují jen podle frekvence procesoru ale i počtu jeho jader, XviD ve verzi 1.11 zatím stále zvládá pouze jednovláknové zpracování. Výsledky v XviD tak čistě záleží na frekvenci procesoru a jeho schopnostech. Již sice uvolněný XviD ve verzi 1.12, který vícevláknové zpracování podporuje, nicméně je stále nestabilní, a proto jej pro testování nepoužívám.

Do této části se pak jistě řadí i kódování do MP3 pomocí lame 3.97. Převáděn je v tomto případě 200MB WAV soubor. Posledním testem v této kategorii je pak provádění grafických operacích v Paint.NET. Při tomto testu se měří, za jak dlouho dokáže systém požadovaný sled úkonů provést.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Velmi mile mě překvapily ničím nechlazené mrňavé mosfety, jejichž teplota se i při maximální zátěži nepřehoupla přes 50 °C. Teploty při přetaktování zde bohužel nejsou, protože mi jej deska neumožnila. Velmi nízké teploty se držely při zátěži i na cívkách v napájecím obvodě. Při tomto měření navíc nebyla aktivovaná funkce DES. Nejžhavějším chladičem tak zůstal pasiv na jižním můstku.

Nižší výbava oproti desce Asus P5Q Deluxe se stejnou čipovou sadou se velmi pozitivně odrazila na spotřebě. Rozdíl v zátěži činil 6 W, bez zátěže pak dokonce 8 W. Pozitivní také je, že v režimu spánku ani při vypnutí deksa ze sítě v podstatě nic neodebírala.

Dodávané aplikace

Na instalačním cédéčku najdete velmi mnoho užitečných aplikací (pokud pominu NIS v 90denní zkušební verzi). Patří mezi ně Gigabyte Easy Tune 6, Q-Share, Kaspersky Antivirus, Corel Media One nebo Roxio Buzz 2. Trochu podrobněji bych se teď rád zastavil u Easy Tune 6, které je nyní kompletně přepracováno. Doslova nezůstal kámen na kameni, což bylo v tomto případě jenom dobře. Nové grafické rozhraní už sice není tak extravagantní, nicméně v něm snadno najdete vše, co budete pro sledování systému nebo jeho taktování potřebovat.

V případě taktování a změn napětí máte k dispozici dva režimy - Easy, v němž budete moci měnit jen frekvenci FSB a Advanced, která vám odemče zbývající položky. Oproti AMD Overdrive jsou ale zde položky ve stejných rozsazích, jako je tomu v BIOSu.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení vyzní pro desku více méně pozitivně. Za cenu nepřekračující 3000 Kč budete podobně vybavenou desku navíc s TPM čipem hledat skutečně jen těžko. Gigabyte k ní navíc přidává bohatou softwarovou výbavu, navíc s přepracovaným Easy Tune.

Deska nebude mít problém ani s chlazením, protože naměřené teploty byly velmi nízké. Velmi dobře na tom byla i po stránce spotřeby, která je navíc podpořena již celkem fungující technologií DES. Každého přetaktovávače si pak deska získá svými košatými možnostmi v BIOSu, kde nechybí nadstandardní rozmezí nastavovaných položek. Škoda jen slabšího přetaktování, které mohlo být způsobeno testovacím vzorkem. Přece jen jsme na testování měli k dispozici desku s pořadovým číslem 24, což není zrovna nejvíce. Pokud tuto desku již vlastníte, určitě se s námi podělte o vaše přetaktovávací úspěchy v diskuzi.

Díky velmi příznivé ceně a bohaté výbavě a možnostem nastavení jsme se rozhodli udělit této desce ocenění SmartBuy.

+ cena
+ možnosti BIOSu
+ TPM čip a DES
+ rozložení komponent

- regulace jen procesorového větráku
- prozatím slabé přetaktování
- DES stále mírně snižuje výkon

Za zapůjčení základní desky Gigabyte GA-EP45-DS3R děkujeme společnosti Gigabyte.