Gigabyte GTX 470 SuperOC: I GF100 může být tichá

Trojnásobné větrání

Gigabyte GV-N470SO-13I je dalším z modelů z prémiové řady
Super Overclock. Za modelovým značením GV-N470SO-13I se ukrývá přepracovaná a
přetaktovaná GeForce GTX 470. Nebudeme řešit schopnosti a vlastnosti samotné GeForce
GTX 470, ty najdete podrobně rozebrané v recenzi
referenční GeForce GTX 470, ale zaměříme se spíš na rozdíly oproti referenčnímu
provedení, provozní vlastnosti a přidané funkce.

Čipy pro GeForce GTX 470 z řady Super Overclock
procházejí u Gigabyte třídícím procesem, který jim má zajistit oproti běžným tři
výhody – o 10–30 % lepší přetaktování, o 5–10 %
nižší teploty a nižší spotřebu při přetaktování. U samotné grafické karty pak
výrobce slibuje o 12 % vyšší výkon, o 18 % nižší teploty a o 17 % nižší
spotřebu oproti referenční GeForce GTX 470 (přetaktované na stejnou frekvenci).

Výsledkem je karta, u níž jsou takty jádra navýšené z původních
607 na 700 MHz, shadery běží místo 1215 na 1400 MHz a na svých taktech zůstaly
jen paměti GDDR5 se 3348 MHz efektivně.

Lepší modely dostávají často do vínku upravený tištěný spoj,
u kterého už je samozřejmostí použití kvalitních součástek (známe pod rozličnými
marketingovými termíny jako Ultra Durable či Military Class). K tradičním zaklínadlům,
jako jsou kondenzátory s pevným dielektrikem, Hi-C kondenzátory či solid
state cívky, přibyly ještě „proadlizery“. Tento podivný výraz vznikl spojením tří
slov prompt, broadband a stabilizer. Na kartě nahrazují pole složená z desítek
miniaturních kondenzátorů.

Ze čtrnácti napájecích fází je dvanáct vyhrazených pro jádro
(referenční GTX 470 má pět) a dvě pro paměti. Počet aktivních napájecích fází lze
poznat podle diagnostických LED zadní straně karty.

Gigabyte je náležitě pyšný i na použité chlazení „Windforce
3X“. Podobně jako u svých chladičů se dvěma
ventilátory se snaží omezit turbulentní proudění vzduchu různým sklonem ventilátorů,
a co víc, i rozdělením chladiče do tří samostatných bloků s odlišně orientovaným
žebrováním. K tomuto řešení snad jen jedinou připomínku – v případě ventilátoru
neblíže k záslepce je změna orientace žebrování spíše kontraproduktivní,
protože žebrování v této části nevede k perforaci na záslepce, ale
končí „o patro“ níž za výstupními konektory.

Na rozdíl od „bleskového“
MSI R5870 si karta vystačí se stejným napájením jako referenční model, tedy
se dvěma šestipinovými konektory. Standardní jsou i výstupy – dva DVI-I porty a
jeden mini-HDMI. Nadstandardem jsou měřicí body pro kontrolu napájecího napětí.

Je pochopitelné, že předimenzované napájení bude chtít víc místa,
avšak stejně to, že se kvůli tomu délka karty zvětšila z původních 24 na
28 cm (tedy ještě o 1 cm více než u GTX 480)

Výbava karty vás možná překvapí svou skromností. Najdete v ní
jen redukci z DVI-I na D-sub a dvě napájecí redukce ze dvou čtyřpinových
molexů na přídavné PCIe napájení. S povděkem kvituji, že výrobce místo
levného adaptéru z mini-HDMI na HDMI přidal raději kabel, na druhou stranu
vám může scházející redukce zkomplikovat život v případě, že vám délka
dodávaného 1,5m HDMI kabelu stačit nebude.

 

 

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Hardware

• monitor: HP LP3065 (30", 2560 × 1600 px, S-IPS)
• procesor: Intel Core i7-920 (20× 200 MHz = 4,00 GHz, Turbo
  Boost a HyperThreading vypnuty)
• základní deska: Gigabyte GA-X58A-UD5 (Intel X58, ICH10R, BIOS
  F3)
• paměti: 6 GB Kingston DDR3-1866 (1200 MHz, 7-7-7-20-2T, 1,66 V)
• pevný disk: Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS)
• optická mechanika: Lite-On DH-4O1S (Blu-ray, DVD-ROM)
• zdroj: Gigabyte Odin GT 800W (GE-S800A-D1)
• skříň: Cooler Master Centurion 534
• chladič CPU: Scythe Mugen 2 (1300 rpm) + Noctua NT-H1
• systémové větráky: Arctic Fan12 PWM + Cooler Master 12 cm @
  1000
  rpm

Pouze pro testy hlučnosti je použit jiný počítač
(a noční klid):

• hlučnost okolí: 36,5 až 37,5 dBA (měřeno cca
  20 cm od grafické karty, odejmutá bočnice skříně)
• pevné disky:
  WD7500AAKS a WD20EADS v boxech Acutake Dark Disc 2
• zdroj:
  Enermax Modu82+, 625 W
• skříň: Cooler Master Centurion 5
• chladič CPU: Noctua NH-U12P
• systémový větrák: Noctua
  NF-S12

Operační systém, nastavení a ovladače

• Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
• vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na
  všech jednotkách
• DirectX redist February 2010
• Intel INF
  9.1.1.1
• ATI Catalyst 10.3 pro Radeon HD 5770/5830/5850/5870/5970
• Nvidia
  GeForce 197.25 pro GeForce GTX 285/295
• Nvidia GeForce 197.17
  pro GeForce GTX 470/480
• Nvidia GeForce 257.15 pro GeForce GTX 465, 258.96 pro GTX 460, 260.52 pro GTS 450

Grafické karty testujeme na 30" LCD panelu HP LP3065 [30]

  

  

Za poskytnutí procesoru Intel Core i7-920 děkujeme společnosti Intel 

 

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR3 děkuji společnosti Kingston  

  

Za
poskytnutí základní desky GA-X58A-UD5 a zdroje Odin GT děkujeme
společnosti Gigabyte  

  

Za zaslání Blu-ray mechaniky děkuji společnosti Lite-On
IT  

  

Za poskytnutí desítek balení teplovodivé pasty Noctua NT-H1
děkujeme
společnosti RASCOM
Computerdistribution  

  

Za

poskytnutí her Battlefield Bad Company 2 a Dragon Age: Origins děkujeme
společnosti
Electronic Arts Czech Republic  .

  

Za
poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt. 

Za
poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman .

  

Herní testy

Herní testy

Pro orientační nástin nárůstu výkonu u přetaktované karty jsem naměřil výkon v několika hrách.

 

 

 

 

 

Hlučnost

Hlučnost

  

Měření hlukoměrem jsou prováděna ze vzdálenosti 20 cm od větráčku
karty a současně tak, aby na hlukoměr nesměřoval proud vzduchu z
nějakého ventilátoru. Bočnice počítačové skříně je při testech hlučnosti
odejmuta. Hlučnost okolí (ambient), resp. spíše sestavy používané pro
testy hlučnost (jediným zdrojem hluku je disk WD7500AAKS v antivibračním
kitu a zdroj Enermax Modu82+, oba od hlukoměru vzdáleny dále než
karta), činí asi 36,5–37,5 dB(A). Kvůli MSI Cyclone, která evidentně
narážela na spodní limit daný hlukem okolí, jsem při zachování většiny
podmínek zkusil odclonit také hluk disku a vyzkoušet lépe změřit
hlučnost této v idle velmi tiché karty.

 

 

Naměřené decibely nejsou úplně vše, takže se pusťme ještě do subjektivního hodnocení:

• Gigabyte GeForce GTX 470 Super OC – při automatické regulaci je spodní hranice kolem 1500 ot./min. I když se zdá, že jde o vysokou hodnotu, chladič je velmi tichý, protože venitlátory netrpí na žádné parazitní zvuky, jako je vrčení motorku či ložisek. Ruční regulací se dají stáhnout zhruba ke 1 200 otáček, ale rozdíl poznáte snad jen v počítači bez pevného disku s rotujícími plotnami a pasivními chladiči. Otáčky začínají rychle stoupat až při teplotách nad 70 stupňů. Potom roste i hlučnost, zhruba při 2 200 otáčkách se ozvalo slabé kvílení ložisek, při překonání této rychlosti už ale bylo slyšet zase jen aerodynamický hluk. I při maximálních třech tisících otáček patří karta k těm nejtišším, výjimkou jsou jen podstatně slabší karty. Samotnému chlazení by tak určitě prospělo, kdyby ventilátory mohly běžet rychleji, teploty dosahované při intenzivní zátěži už jsou hodně vysoké.
• MSI GeForce GTX 460 Cyclone – ačkoli se otáčky v idle pohybují kolem
  1200 za minutu, je zvukový projev 9cm ventilátoru přijemným
  překvapením. Slyšíte jej opravdu jen velmi zblízka, motůrek pak
  neslyšíte prakticky vůbec. Chlazení je i na GF104 navíc velmo účinné,
  takže teptvr v hůže větrané skříni můžete pomocí extrémní zátěže typu
  FurMark vyhnat otáčky i nad už přeci jen ne zrovna tichých 2500 za
  minutu. S lepším větráním okolí zvládne Cyclone GTX 460 i ve Furmarku na
  nějakých 2250 rpm, což ústí v pořád ještě nadprůměrně tichou kartu.
  Škoda snad jen toho, že pod 40 % (oněch 1200 rpm) nejde ventilátor v
  Afterburneru softwarově regulovat. Podařilo se mi totiž zajistit nižší
  ambientní hluk a mohl bych pak naměřit hodnotu bliží 30 dBA (pod touto
  hranicí už měří použitý hlukoměr bůhvíjak).
• Asus GeForce GTS 450 – v klidu bohužel ne úplně tichá (na úrovni
  neregulované GTX 260/280), v zátěži už se naopak otáčky příliš nezvedají
  a patří pak mezi tišší aktivně chlazené grafiky. Těch 1700 ot./min ve
  2D je ale škoda, karta zůstává chladná a klidně to mohlo být při
  velikosti ventilátoru neslyšných méně než 1000 rpm. Zas tak neslyšných
  ne, neboť kromě aerodynamického hluku jsem z ventilátoru na menší
  vzdálenost slyšel i zřetelné vrčení motůrku.
• Gainward GeForce GTX 460 768 MB – v idle větrák mírně vrčí,
  zregulovat pod 40 % nejde ani v Afterburneru, ani v dodávaném Expertool.
  Nad 75 stupňů Celsia je nastaveno 60 % otáček a hluk začne být už hodně
  zřetelný. V zátěži jsem bezdotykovým teploměrem naměřil 55 stupňů u VRM
  a 66 stupňů Celsia na kondenzátorech.
• Nvidia GeForce GTX 460 1024 MB – ventilátor také nejde regulovat pod
  40 %, ale v tomto případě to moc nevadí. Uslyší jej snad jen majitelé
  nejtišších PC a to ještě postavených vedle sebe. V zátěži už je kartu
  slyšet, ale spíše aerodynamický hluk většího průvanu, ložiska jsou
  opravdu tichá.
• Zotac GeForce GTX 460 1024 MB – ventilátor vydává takový lehce
  jakoby rozbitý zvuk, pořád stejné hučení jak při startu, tak potom v
  klidu v desktopu Windows. Podobné jako GTX 260/280, jenže tam jde větrák
  zregulovat ze 40 na 25 % a motůrek nevrčí.
• Gigabyte Radeon HD 5830 UDV – minimálně testovaná karta i s BIOSem
  F4 (v době recenze poslední) bohužel nedokázala regulovat otáčky větráku
  automaticky (ani manuálně, softwareovou cestou). 2600 ot./min na ne až
  tak velké větráky sice není moc, ve 2D (desktopu) to ale bude i v
  průměrně tichém počítači znatelný rušivý element. V zátěži naopak je
  stejné kombo větráků na stejné hladině otáček poměrně tiché (jinými
  slovy stejně hlučné jako ve 2D). Slovo poměrně značí vztah mé formulace k
  dalším podobně výkonným kartám, zlepšovat by co samozřejmě bylo.
• Nvidia GeForce GTX 465/470 – ačkoli kartu někteří co se hlučnosti
  týče srovnávají s referenčními GeForce GTX 260/275/280/285, je na tom
  karta takřka ve všech režimech hůře. V idle se sice v základním
  nastavením velmi podobný větrák jako u GTX 2xx točí zhruba na stejné
  otáčky (relativních 40 %), pokusy o regulaci směrem dolů (na 25 %) na
  rozdíl od zmíněné předchozí generace nejsou možné (posuvník se v
  Afterburneru i nejnovějším EVGA Precision vrací hned zpět). V zátěži se
  vinou vyšší spotřeby a vyššího zahřívání pak ventilátor dostává rovněž
  do vyšší otáček a karta je přeci jen ještě o poznání hlučnější než třeba
  zatížená GeForce GTX 285.
• Nvidia GeForce GTX 480 – v idle (lépe řečeno v desktopu Windows)
  běží karta s asi 1600 otáčkami za minutu a zřejmě kvalitní ventilátor
  není nijak zvlášť hlučný. Potěší neroztočení na vysoké otáčky po startu
  PC, nepotěší zatím nemožností softwarové regulace směrem dolů. Pár set
  otáček dolů by karty při sledování filmu asi ještě snesla. Při hraní se
  postupně zvyšují otáčky a delší vysoká zátěž znamená naprosté rozzuření
  větráku. Ač to možná dBA úplně neodrážejí, proud vzduchu tlačený skrze
  pasiv karty a zadní mřížku dělá pořádnou aerodynamickou paseku. Jestli
  hrajete se sluchátky a nikdo další s vámi v jedné místnosti nebývá,
  budete v klidu, pro kohokoli jiného připadá v úvahu asi jen hledání, jak
  kartu zchladit tišeji. Možná by stačilo pořádně ofukovat do plastové
  kapoty karty vyhřezlý kovový pasiv, ale spíše stojí za to pořídit vodní
  chlazení.
• ATI Radeon HD 5970 – jako u mnoha karet s referenčním chladičem, jež
  jsem testoval, i tento HD 5970 měl špatná (silně vrčící) ložiska
  větráku. Mám pocit, že na čtyři až pět karet s ref. chladičem (od HD
  4870 a možná už HD 2900 XT se červená turbínka pořád opakuje) připadá
  vždy jedna s hlučným motůrkem. Každopádně počítejte s tím, že v případě
  dobrého kusu by byl hluk HD 5970 nižší než mnou naměřený.
• Sapphire Radeon HD 5870 – v desktopu je na tom lépe než GTX 285, ale
  zase už si tolik nepomůžete softwarovou regulací. Nižší spotřeba v 3D
  znamená také nižší otáčky než vrcholná GT200 a zpravidla také nižší
  hluk. Referenční chladič se drží
  na 21 % otáček v idle (což znamená asi 1200 rpm) a dá se s klidem nazvat
  tichým (po manuální regulace je ref. chladič GTX 260/275/280/285 o něco
  tišším, bez ní však nikoli). V zátěži je regulace plynulá a karta začne
  postupně mírně a hluboce funět, 33 % otáček potřebných pro uchlazení ve
  FurMarku ale stále není žádným velkým hlukem
• Sapphire Radeon HD 5850 – přestože hlukoměr zaznamenal mírně nižší
  hlučnost než u Radeonu HD 5870, mé dojmy byly spíše opačné: motorek
  větráčku mírně vrčel a vrčení jsem vnímal silněji se zvyšujícími se
  otáčkami (dobře tak bylo možno pozorovat, jak každé dva stupně nárůstu
  teploty na GPU odmění regulace vyšším rychlostním stupněm) než už byl
  hluk vzduchu tlačeného přes mřížku silnější než vrkot. V dobře
  odhlučněné skříni však tento zvuk pravděpodobně zanikne, navíc se
  nejspíš jednalo o nedokonalost kusu. Větrák je totiž jinak stejný jako u
  ref. HD 5870.
• MSI GeForce GTX 295 – v idle jsou otáčky
  nastaveny na 40 % a zatímco je jádrům skoro zima, vy větrák trochu
  uslyšíte. Po regulaci (RivaTuner, Precision, ...) se dostanete na
  hodnoty, jež by se daly nazvat tichým chodem. Regulace v zátěži je
  plynulá a zvuk stále kultivovaný, dlouhé trápení ve FurMarku samozřejmě
  zaviní silné foukání. Při normálním hraní se však karta (a také teploty)
  drží při zemi.
• Nvidia GeForce GTX 285 – referenční chladič běží v desktopu na 40 % a
  není úplně tichý. Regulace na 25 % otáček mu hodně pomůže a teploty
  jsou stále v pořádku. V delší zátěži je aerodynamický hluk velkého
  proudu vzduchu dost citelné
• Asus Radeon HD 5770 CuCore - asi se divíte, proč je po regulaci
  otáček ještě hlučnější. Důvodem byla zřejmě špatná ložiska či jinak
  vadný motorek, který při pomalých otáček vydával ještě děsivější
  periodický zvuk. Určitě to není karta do tichých počítačů.
• MSI Radeon HD 5770 Hawk - jedna z nejtišších karet vůbec, chladič
  trošku připomíná taktéž velmi tichý Coolink GFXchilla (anebo starší
  Titan TwinTurbo, který ale tichý nebyl). Ani v zátěži nebude většina z
  vás o kartě vůbec vědět.
• Sapphire Radeon HD 5770 Vapor-X - až v delší zátěži se větrák
  projevuje hlubším tónem většího průtoku vzuduchu, kluzné ložisko je
  zcela tiché (a snad mu to chvíli vydrží).
• MSI GeForce GT 240 – karta bohužel nepodporuje nastavení pod 35 %
  otáček a i když termoregulace pracuje, je průběh otáček v normálních
  podmínkách plochý: jednoduše teprve při zahřátí, které kartě nehrozí, se
  otáčky zvyšují. Problém je, že oněch 35 % otáček je docela hlučných a v
  tichých PC budete hledat možnosti ztišení.
• Sapphire Radeon HD 5770 – zvukový projev HD 5770 s referenčním
  chladičem se velice podobná tomu u Radeonu HD 5850. Vrčení rychle sílí
  se zátěží a přestože hlukoměr mluví spíše o nižší hlučnost, ve skříni,
  která nezachytí tóny vrčení, bude karta svým zvukovým projevem
  přinejlepším průměrná.
• Sapphire Radeon HD 5750 – nízkoprofilový větrák má příjemný projev a
  nepotrápí vás nijak zvlášť ani po startu, kdy většina ventilátorů
  grafik zkouší, co umí. V idle budete díky nízkým teplotám schopni otáčky
  (třeba pomocí AfterBurneru, posuvník v CCC mi asi vinou absence PWM na
  kartě nefungoval) ještě snížit a HD 5750 se zařadí mezi nejtišší aktivně
  chlazené karty (byť zregulovaný HD 4850 Vapor-X anebo XFX GTX 260 Black
  Edition jsou ještě o něco tišší).
• PowerColor Radeon HD 4730 – Accelero L2 bohužel nemá úplně tichý
  ventilátor, ani při vcelku nízkých otáčkách nebudou ozdobou silentPC. V
  základním nastavení je karta opravdu dost hlučná, pomocí manuální
  regulace (třeba v RivaTuneru) lze otáčky shodit ze 47 na 21 % a dostat
  ji alespoň na uspokojivou úroveň hluku. Teploty se pak v testovací
  skříni držely do 78 stupňů Celsia v idle. Naopak v zátěži už s otáčkami
  hlučnost tak dramaticky nestoupá a HD 4730 s Accelerem L2 z řady
  referenčních chladičů na dalších Radeonech HD 4700 a 4800 nijak zvlášť
  nevybočuje.
• Asus GeForce GTS 250 Dark Knight – vysoké otáčky při implicitních
  hodnotách pro idle (30 %) dělají z Dark Knighta velmi hlučnou kartu,
  alespoň že zrychlování větráku v zátěžu už nepřináší velké nárůsty
  hlučnosti. Bohužel ani po uživatelsky nepřátelské softwarové regulaci
  větráku na 21 % to s hlukem není o tolik lepší, navíc začíná být dobře
  slyšet motůrek (předtím přehlušen prouděním rychle hnaného vzduchu) i
  jeho jakési ošklivé periodické zvuky.
• Sapphire Radeon HD 4770 – při základním nastavení (32 %) je větrák
  pro většinu uživatelů zřejmě dost tichý, u hodně perforovaných skříní
  uslyšíte trochu vrčení motůrku. Po regulaci na 20 % se sice teplota GPU
  rychle vyšplhá až někam na 80 stupňům Celsia, odměnou vám je ale
  opravdové ticho (na hranici měřitelnosti v mých podmínkách, ale i zcela
  zblízka při poslechu). V zátěži už větrák uslyšíte dobře, nejedná se
  však o nijak hrozný hluk. Ve Furmarku se ventilátor roztočil na 41 %, v
  Bioshocku pak na 39 %. Nepříjemné je jen občasné roztočení (asi na
  vteřinu) na vyšší otáčky, děje se tak naštěstí jen v 3D zátěži, nikoli v
  idle jako to dělaly první Radeony HD 4870 a lekaly vás tak při
  sledování filmů či surfování. Po startu PC o sobě dá na pár vteřin
  větrák dost vědět, ale není to taková síla jako třeba u GeForce 8800 GT.
• Nvidia GeForce 8800 GT – až na děsivý start povětšinou tichá karta,
  resp. tichá pro všechny, kdo nemají opradu silentPC pro noční práci či
  sledování filmů. Nevysoké otáčky malého větráku jsou vykoupeny vyššími
  teplotami, takže nižšího hluku už dosáhnete jen výměnou. Pozdější
  GeForce 8800 GT nebo 9600 GT měly podobný chladič, ale s větrákem
  většího průměru. S ním klesly jak teploty, tak hluk (hlavně ten při
  startu).
• Gigabyte Radeon HD 4870 – v idle pro většinu hráčů určitě dostatečně
  tichá karta, ani v zátěži není hluk nesnesititelné. Spíše se jedná o
  hluboké šumění a bručení ventilátoru, který se typicky pohybuje na
  1900–2100 rpm. Manuální regulací nedosáhnete tak nízkých otáček, jaké
  nastaví automatika, proto je hlučnost naopak o něco vyšší.
• Gigabyte GeForce GTX 260 OC – v idle do tichého počítače zdánlivě
  nevhodná, ale díky nízkému zahřívání stačí v RivaTuneru či Precision
  nastavit 25 namísto 40 % otáček a rázem máte velice tichou kartu. V
  zátěži se umí větrák roztočit a foukat pořádně, jedná se ale o
  snesitelný hukot podobný projevu Radeonu HD 4870 v zátěži. Ve hrách se
  větrák točí většinou kolem 1700 rpm, ve FurMarku jde až na 2100 rpm.
• Gigabyte Radeon HD 4850 Silent-Pipe IV – pasivní chladič opravdu žádný zvuk nevydává
• eVGA GeForce GTS 250 SuperClocked – referenční chladič nepříjemně
  překvapil. Zatímco stejně vypadající Cooler Master na 8800 GTS-512 se
  dal považovat za slušně tichý, ten na GTS 250 se projevoval hlubším
  vrčivým zvukem. Možná nebyl úplně v pořádku a jiný vzorek karty by byl
  lepší. Nefungovala bohužel ani manuální regulace, 35 % otáček v idle se
  drželo, ať jsem zkoušel hýbat s čímkoli. Teplotní regulace ale funguje a
  v zátěži už je chladič celkem hlučný.
• Gigabyte Radeon HD 4850 – referenční chladič vypadající ten na
  Radeonu HD 3850 (jen s jinými lopatkami větráku) bohužel není tichý ani u
  druhého zkoušeného kusu. V idle to ještě jde, kvalitnější skříň
  zřetelné vrčení motůrku snad ještě odhluční. V zátěži už je vrčení dost
  zřetelné.

Spotřeba, teplotní testy

Spotřeba

Je měřena spotřeba celého PC (bez monitoru, viz kapitola Testovací
sestava) pomocí zásuvkového wattmetru FK Technics.

 

 

Přetaktování a verdikt

Přestože je karta dost vysoko přetaktována už od výrobce, stále nebyla na hranici svých možností. Jádro se nakonec podařilo zvednout na stabilních 764 MHz (1 528 MHz pro shadery) a paměti, které v základu nejsou přetaktované vůbec, bylo možné přetaktovat z původních 3 348 na 3 796 MHz efektivně.

V praxi se toto přetaktování projevuje nárůstem výkonu oproti továrním frekvencím v rozmezí 6–11 % v závislosti na titulu, v průměru to bylo asi 9,4 %.

 

Verdikt

GV-N470SO-13I od Gigabyte je jednou z nejlepších GeForce GTX 470 vůbec. Na přetaktovanou GeForce GTX 470 nabízí výborné provozní vlastnosti (především hlučnost), Chlazení sice v Kombustoru běželo téměř na doraz a tak je škoda, že nemá větší rezervu, ale ve hrách se do tak vypjatých situací, jako bylo naměřených 102 °C v MSI Kombustor, nedostanete.

Ve známějších e-shopech začínají ceny běžných GeForce GTX
470 asi na 6400 Kč. Ceny nejlevnějších Radeonů HD 5870 začínají na 8100 Kč a karty dostupné skladem jsou ještě o nějaké dvě stovky dražší. Oproti Radeonům
je na tom tedy cenou i poměrem cena/výkon SuperOC GTX 470 od Gigabyte v současnosti
o něco lépe a proti ní mluví snad jen o něco vyšší spotřeba.

Hůř už dopadne při bratrovražedném souboji s běžnými GTX
470. Budeme-li se na ni dívat pohledem běžného smrtelníka, který se v hardwaru
příliš nevrtá, dostane za tisícikorunový příplatek oproti běžné GTX 470 zhruba
osmiprocentní navýšení výkonu a přidanou hodnotou bude tiché chlazení a lepší
provozní vlastnosti.

Gigabyte GeForce GTX 470 SuperOC

+ bez zátěže velmi tichá karta
 
+ funkční a zvládnutá regulace otáček
+ další rezerva pro přetaktování
+ kvalitní součástky
+ možnost navýšení napájecího napětí

- větší rozměry
- jen základní příslušenství
- vyšší příplatek oproti základním modelům
- vysoké teploty při intenzivní zátěži
- spotřeba